V dnešní době si stále více společností a jednotlivců uvědomuje důležitost ochrany životního prostředí a aktivně se zapojuje do ekologických iniciativ. Jednou z takových společností je Seven-K z Králík na Orlickoústecku, která letos začne odstraňovat starou ekologickou zátěž ve svém areálu.
Půda a spodní vody v areálu společnosti Seven-K jsou kontaminované těžkými kovy, například rtutí. Společnost na tuto akci za desítky milionů korun obdržela dotaci. Dle jednatele firmy Pavla Musila se v místě nenacházejí žádné budovy, pouze vodní plocha a menší skládka. Cílem sanace je obnova vodní plochy. Společnost Seven-K vznikla v roce 2007, kdy v bývalém areálu společnosti Tesla Holešovice v Králíkách odkoupila galvanovnu na pokovení patic pro žárovky. Společnost věděla, že v areálu jsou ekologické zátěže a úspěšně požádala o dotaci.
Na likvidaci znečištění dostane od státu více než 111 milionů korun, Pardubický kraj by měl ze svého rozpočtu přidat devět milionů korun. Většinu prací by firma měla stihnout tento rok přes letní sezonu, příští rok to dodělá. Smlouva o dílo ještě není uzavřená, předpokládáme, že do měsíce bude.
Jako celoevropský internetový prodejce bere společnost zoohit svou odpovědnost za naši planetu velmi vážně a chce aktivně přispívat k dosažení globálních cílů v oblasti ochrany klimatu. Pravidelně proto měříme naši CO₂ stopu podle standardů Protokolu o skleníkových plynech (Greenhouse Gas Protocol) a vyvozujeme opatření, kterými můžeme emisím předcházet nebo je snižovat.
Vědecké studie ukazují, že online prodej může mít příznivou ekologickou bilanci, pokud jde o emise skleníkových plynů, ve srovnání s nakupováním v kamenných obchodech. Jedním z aspektů online nakupování, na který se často poukazuje jako na zvlášť škodlivý pro životní prostředí, je velké množství vrácených zásilek. U zoohitu je však míra vracení zásilek trvale nižší než jedno procento, což výrazně snižuje odpovídající dopad na životní prostředí.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Abychom zabránili emisím škodlivých skleníkových plynů, podporujeme například projekty na ochranu klimatu, které podporují rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrná a vodní energie, nebo projekty, které chrání lesní oblasti před odlesňováním, a tím zachovávají důležité uhlíkové rezervoáry. V rámci projektů na odstraňování a ukládání CO₂ společnost zoohit podporuje například i výrobu biouhlu z bambusového odpadu, který trvale váže uhlík.
Kromě toho, že všechny projekty přispívají k ochraně klimatu, přispívají také k dosažení jednoho nebo více ze 17 cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. V souladu s opatřeními na ochranu klimatu se tak zároveň vytvářejí například lepší zdravotní podmínky nebo pracovní místa pro místní obyvatelstvo.
Všechny podporované projekty jsou certifikovány podle mezinárodních standardů, jako je Gold Standard, Plan Vivo a Puro; projekty v rané fázi jsou minimálně ve fázi předcertifikace. Tyto nezávislé standardy zajišťují, že projekty prokazatelně šetří CO₂ a jsou pravidelně kontrolovány externími auditory z hlediska dopadu na klima.
Dobrovolný příspěvek na klima je poskytnut na certifikovaný projekt ochrany klimatu, který prokazatelně šetří, ukládá nebo odstraňuje emise CO₂ z atmosféry. Tímto způsobem se emise CO₂, které jsou vypouštěny na jednom konkrétním místě, ušetří jinde na světě; celkově se emise kompenzují. Základním principem je, že pro atmosféru je zásadní, aby bylo celkově vypouštěno méně skleníkových plynů, a ne to, kde k tomu primárně dochází. Kromě kompenzace CO₂ je zásadní neustále předcházet emisím CO₂ a snižovat je.
Projekty na ochranu klimatu přispívají k boji proti globálnímu oteplování tím, že prokazatelně šetří skleníkové plyny. Toho lze dosáhnout různými přístupy, například ochranou lesů, zalesňováním nebo rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie. Projekty musí splňovat mezinárodně uznávané standardy a jsou certifikovány a auditovány podle přísných kritérií, například podle zlatého standardu (Gold Standard). Tím je zajištěn a pravidelně potvrzován účinek projektů na ochranu klimatu.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Zvláště důležité je, aby tyto projekty vytvářely další opatření na ochranu klimatu, která by bez projektu neexistovala. Kromě toho musí být příspěvek ke snížení emisí CO₂ v atmosféře jasně měřitelný. Každý projekt musí také zaručit, že ušetřené emise CO₂ budou použity pro kompenzaci pouze jednou a že použité certifikáty budou vyřazeny z oběhu prostřednictvím oficiálních registrů.
V ideálním případě by se mělo emisím v první řadě zabránit, například přechodem od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie v oblasti výroby elektřiny. Pokud není možné se emisím vyhnout, měly by být co nejvíce sníženy: Například místo toho, aby se v každém ze dvou po sobě jdoucích dnů vyslal na cestu jeden poloprázdný kamion, mohl by se druhý den použít pouze jeden plně naložený kamion. Protože obvykle není možné se okamžitě zcela vyhnout všem emisím, má smysl kompenzovat všechny zbývající emise.
Všechny projekty jsou certifikovány podle nejlepších standardů na trhu, jako je například zlatý standard (Gold Standard), a jsou pravidelně ověřovány externími třetími stranami. Tím je zajištěno, že vývoj i údržba projektů budou spolehlivě fungovat a že projekty přinesou slíbené úspory CO₂.
V sobotu se koná celosvětová kampaň Hodina Země, která upozorňuje na potřebu ochrany klimatu. Její účastníci od 20:30 doma na hodinu zhasnou světla, vypnou spotřebiče a mohou si dát také vlastní ekologický závazek. Kampaně se zúčastní i některé firmy nebo obce, které vypnou část veřejného osvětlení či nasvícení památek. V Česku akci koordinuje Ekologický institut Veronica.
Podle organizátorů má kampaň zdůraznit, že každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě. To odráží i podoba nabízených závazků. Jednotlivci si mohou například předsevzít, že omezí spotřebu masa, cesty autem, produkci odpadu, nebo budou šetřit vodou.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Zájemci v rámci kampaně také mohou zjistit, kolik kilogramů CO2 při plnění závazků společně ušetří. Organizátoři uvádějí i tipy pro obce ohledně zapojení do ambicióznějších cílů v oblasti ekologie a adaptace sídel na změnu klimatu.
K účasti na Hodině Země se lze přihlásit přes web. Zatím je registrováno kolem šesti set jednotlivců, sedmdesáti firem a 130 obcí. Praha například vypne osvětlení významných památek a dominant. Světla zhasnou třeba na Karlově mostě, v Národním divadle, Staroměstské radnici, Petřínské rozhledně či památníku na Vítkově. Vedení Prahy do akce „zapojí“ téměř padesát míst ve městě.
Hodina Země je akce zavedená Světovým fondem na ochranu přírody (WWF). Její první ročník se konal v roce 2007 v australském Sydney. Cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery a do kampaně se zapojily více než dva miliony lidí.
Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední březnovou sobotu. V Česku se poprvé konala v roce 2010. Loni se podle Petra Ledviny z Ekologického institutu Veronica zapojilo 124 obcí, 62 firem a organizací, pět památek a svou účast nakonec deklarovalo 3500 jednotlivců.
Mnozí lidé a města v Oceánii si již připomněli letošní Hodinu Země. Světový fond na ochranu přírody vyzval obyvatele Nového Zélandu k široké účasti. Například v největším tamním městě Aucklandu se zahalila do tmy telekomunikační věž Sky Tower. V metropoli Wellingtonu zase zhasla světla v budově parlamentu.
Zapojení do mezinárodní události ohlásila také Austrálie, Malajsie nebo Filipíny. Účast přislíbil i singapurský park Gardens by the Bay, kde se často pořádají působivé světelné show. Vláda Nového Zélandu vyhlásila na začátku prosince stav klimatické nouze. Premiérka Jacinda Ardernová hodlá z ochrany klimatu učinit ještě větší prioritu svého politického působení a do roku 2025 plánuje dosáhnout ve veřejných službách takzvané klimatické neutrality.
Od roku 2013 se akce účastní také moskevský Kreml a i letos venkovní osvětlení sídla ruského prezidenta na hodinu potemnělo. Podle WWF v sobotu zhasly významné budovy celkem ve třiceti městech po celém Rusku.
Ekologické škody vzniklé v období socializmu jsou u podniků privatizovaných v rámci "Velké privatizace" řešeny prostřednictvím tzv. Ekologických smluv, které s kupujícími uzavíral Fond Národního Majetku (FNM). Postup tohoto procesu se nezměnil ani po zrušení Fondu národního majetku ČR. Kompetence FNM přebralo od 1. ledna roku 2006 Ministerstvo financí.
Mezi MF (dříve FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků byly do roku 2011 uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací - tzv. ekologické smlouvy. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad.
Kompetence MŽP, které prostřednictvím oddělení sanace odboru environmentálních rizik a ekologických škod plní roli odborného garanta tohoto procesu:
Usnesení vlády č. 51/2001 umožňuje řešit i případy, kdy privatizační projekt byl předložen do 1. 3. 1992 a jeho součástí nebyl ekologický audit posouzený MŽP. Nutnou podmínkou pro schválení je předložení analýzy rizika, zpracované na náklady žadatele a doporučující stanovisko MŽP.
Aktuální informace k počtu uzavřených, ukončených a vypovězených ekologických smluv,včetně vynaložených nákladů poskytuje Ministerstvo financí.
Specifické postavení má sanace lokalit po těžbě a úpravě uranu a sanace lokalit znečištěných radionuklidy:
Sanace lokalit po bývalé těžby a úpravě uranu, kterou provádí DIAMO s.p. a odštěpné závody SUL Příbram a GEAM D. Rožínka je hrazena ze zvláštní kapitoly státního rozpočtu vedené u MPO. Sanace se provádí dle § 32a zákona č. 44/1988 Sb., v posledním znění (horní zákon) jako sanace důsledků hornické činnosti. Je prováděna na základě vládou schválených technických plánů likvidace a na MŽP je v kompetenci odboru geologie, ochrany vod a odboru ekologických škod. Důležitým státním orgánem při všech řízeních je Státní úřad pro jadernou bezpečnost dle zákona č. 18/1997 Sb. (atomový zákon).
Činnost OEREŠ v této oblasti je představována odborným dohledem nad sanacemi ekologických škod po těžbě a úpravě uranu (Sanace odkaliště CHÚ Stráž pod Ralskem - DIAMO, s.p.; Sanace a rekultivace odkališť Dolní Rožínka - DIAMO, s.p.; Mydlovary - DIAMO, s.p. SUL Příbram (odkaliště a areál); Chodová Planá - překladiště uranové rudy - DIAMO, s.p. SUL Příbram; ÚJV Řež, a.s.
tags: #ekologický #závazek #akce