Ekologické zemědělství na Vysočině

Veřejnost se stále více zajímá o místní potraviny, o kvalitu jídla a také o způsoby, jakými jsou pěstovány plodiny a chována hospodářská zvířata, jejichž produkty následně konzumujeme.

Roste zájem také o možnosti, jak podpořit lokální zemědělskou produkci. Mnohdy však chybí potřebné informace.

Zjistit víc o ekologickém zemědělství a biopotravinách v Kraji Vysočina můžete na semináři, který pořádá Bioinstitut, o.p.s. V úvodu semináře představí Klára Vrchotová (ABCERT AG) pravidla certifikace a značení biopotravin.

Jak se vaří z biopotravin a jak na kvalitní suroviny odhalí profesionální kuchař Hugo Hromas (NOMADIS catering). Své příběhy o podnikání v ekologickém zemědělství přijdou představit také zástupci farem z regionu, které jsou zaměřené na ekologický chov masného skotu či prasat, realizují zpracování a prodej masa, příp. masných výrobků v biokvalitě: Věra Řezníčková (Bezděkovský mlýn) a Jiří Pykal (Biofarma Sasov).

Projekt BIO v regionu - Propagace regionální bioprodukce a spolupráce realizuje Bioinstitut, o.p.s. za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Farma Sasov - Příklad ekologického zemědělství na Vysočině

Farma Sasov byla založena 29. července 1991 v areálu Školního statku Střední odborné školy v Jihlavě. Od roku 1999 je farma certifikována jako uznaný podnik ekologického zemědělství.

Na farmě se každoročně pěstuje kolem dvaceti různých druhů plodin a probíhá zde chov přeštických černostrakatých prasat a pastevní chov skotu masných plemen. Farma rovněž provozuje bioplynovou stanici, zelinářskou zahradu a má vlastní bio jatka, která byla otevřena v roce 2010.

Rostlinná výroba

Farma obhospodařuje celkem cca 500 ha půdy, z čehož cca 250 ha tvoří orná půda a dalších 250 ha slouží jako louky a pastviny.

Živočišná výroba

• Chov skotu: Farma chová skot bez tržní produkce mléka. Základní stádo tvoří cca 150 krav masných plemen (Charollais, kříženci s býky Piemontese, Gasconne a Aberdeen Angus). Skot je chován pastevně s přirozenou plemenitbou. Farma produkuje hovězí maso a telata prodává na zástav.
• Chov prasat: Farma má cca 70 prasnic plemene černostrakaté přeštické, které jsou chovány v souladu s ekologickými zásadami. Maso tohoto plemene je prorostlejší, přirozeně tučnější a plné chuti. Farma rovněž disponuje vlastní míchárnou krmných směsí a unikátním rodinným chovem prasat.

Ekologické zemědělství na farmě

Farma Sasov hospodaří v souladu s principy ekologického zemědělství, což znamená, že se zříká používání chemických prostředků na ochranu rostlin, umělých hnojiv a stimulantů růstu.

Zvířata mají přístup k výběhům a pastvám, a nejsou používány geneticky manipulované organismy. Ekologické zemědělství zahrnuje tradiční metody, jako jsou pestré osevní postupy a uzavřený koloběh živin, zároveň však využívá moderní technologii a mechanizaci.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Ekologické zemědělství v České republice

Hospodaření dle principů ekologického zemědělství (EZ) začíná v některých částech naší republiky převládat. Aktuálně v ČR hospodaří ekologicky 5 290 farem na výměře 584 tis. ha.

K 31. 12. 2022 hospodařilo v České republice ekologicky 5 050 farem na celkové výměře 575 464 ha, což představuje 16,2% podíl na celkové zemědělské půdě vedené v LPIS1.

V meziročním srovnání vzrostl počet farem o 5,3 % a celková výměra ploch v EZ o 3,1 %. Z celkového počtu přibližně 43 tisíc zemědělsky aktivních subjektů hospodaří v režimu EZ již každá osmá farma (dle Zemědělského registru ČSÚ).

Za posledních deset let vzrostl počet ekofarem 1,3krát z původních 3 923 farem a výměra půdy v EZ 1,2krát z původních 488 tis. ha v roce 2012.

V posledních letech je patrný pozitivní trend navyšování ploch orné půdy. Ke konci roku 2022 tvořila orná půda téměř pětinu celkové výměry v EZ (111 966 ha), což je zatím nejvyšší dosažený podíl v historii vývoje.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Za posledních pět let vzrostla její výměra o více než 40 tis. ha proti původním 71 tis. Za stejné období narostla výměra trvalých travních porostů (TTP) o zhruba 30 tis. ha na současných 457 015 ha a představuje dlouhodobě 80 % celkové výměry půdy v EZ.

Jen okolo 1 % ploch v EZ zabírají trvalé kultury (6 069 ha), z nichž 81 % tvoří sady (4 933 ha), 18 % vinice (1 111 ha) a pod 1 % chmelnice (25 ha).

Aktuálně je v Registru ekologických podnikatelů registrováno 5 290 farem a 583 720 ha, což ukazuje na další nárůst zájmu o ekologické zemědělství.

Opatření je realizováno opět formou pětiletých závazků a novinkou je umožnění souběhu EZ s konvenčním hospodařením v souladu s evropskou legislativou.

Je umožněno chovat zvířata různého druhu (např. skot, ovce, kozy) a pěstovat plodiny různých odrůd, včetně ovoce a zeleniny, které lze snadno odlišit na jedné farmě rozdělené na konvenční a ekologickou jednotku.

Očekává se, že povolení souběhu usnadní přechod do EZ velkým farmám, typických pro ČR, díky možnosti vstoupit do EZ jen s určitou částí podniku. Tato skutečnost by tak mohla přispět k naplnění národního cíle dosáhnout 22 % zemědělské půdy obhospodařované ekologicky v ČR do roku 2027 (tj. cca 750 tis. ha).

Česká republika nyní patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v EZ (9. místo v rámci Evropy) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v EZ na celkové zemědělské půdě (7. místo v rámci Evropy, 5.

Regionální rozdíly v ekologickém zemědělství

Zastoupení EZ v jednotlivých krajích není rovnoměrné. Největší plochy ekologicky obhospodařované půdy se nachází v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje.

V počtu ekologických farem vede dlouhodobě kraj Jihočeský (733 ekofarem), následovaný krajem Plzeňským. Více než 400 ekofarem se nachází pak v kraji Moravskoslezském, Zlínském, Středočeském a Vysočina.

Z pohledu podílu ekologicky hospodařících farem na celkovém počtu farem v daném kraji vede s téměř 40% podílem Karlovarský kraj. V dalších osmi krajích hospodaří ekologicky již více než 10 % farem, tzn.

Mezi okresy s největší výměrou ploch v EZ patří Bruntál, Český Krumlov, Tachov, Karlovy Vary a Klatovy. V těchto pěti okresech se nachází 140 tis. ha ekologicky obhospodařované půdy, což představuje čtvrtinu ploch v EZ v rámci ČR.

Více než polovinu zemědělské půdy, která je obhospodařována ekologicky, najdeme v osmi z celkových 76 okresů.

Z pohledu podílu ploch v EZ na celkové zemědělské půdě byl v roce 2022 celorepublikový průměr (16,2 %) překročen v osmi krajích, přičemž vysoce nad tímto průměrem s téměř 60 % vedl Karlovarský kraj.

Podobně jako v předchozích letech následoval kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský, Ústecký, Plzeňský a nově Jihočeský s více než 20% podílem.

V rámci jednotlivých kategorií užití půdy (orná půda, trvalé travní porosty a trvalé kultury) dominoval opět Karlovarský kraj, kde se v ekologickém režimu nacházelo téměř 20 % ploch orné půdy a 80 % ploch TTP.

Hranici 60 % ploch TTP v ekologickém režimu dosáhly dále kraje Ústecký, Zlínský a Olomoucký. Největší podíl trvalých kultur v EZ na jejich celkové výměře měl Kraj Vysočina a kraj Moravskoslezský (cca 60 %).

Aktuálně je v ekologickém režimu zařazeno 45,4 % ploch trvalých travních porostů (luk a pastvin), 4,5 % výměry orné půdy a 15,4 % ploch trvalých kultur.

Pěstované plodiny a produkce v EZ

Ze statistik, které od roku 2007 z pověření MZe zpracovává ÚZEI, vyplývá, že hlavními plodinami na orné půdě v ekologickém zemědělství jsou téměř vyrovnaně obilniny a pícniny (42,7 % a 43,9 %). Z obilnin se nejvíce pěstuje pšenice a oves.

V rámci pícnin jsou zastoupeny v EZ převážně víceleté pícniny (téměř 90% podíl), využívané ke krmným účelům, zelenému hojení a odplevelování orné půdy.

Nezbytnou součástí je zařazování luskovin na zeleno (leguminóz), jejichž předností je výživný a zúrodňující dopad na půdu díky poutání vzdušného dusíku kořenovou soustavou spolu s příznivým účinkem na půdní strukturu.

V konvenčním zemědělství naopak dominují s 60% podílem pícniny jednoleté, především kukuřice na siláž.

V roce 2021 byly v EZ pěstovány obilniny na 42,3 tis. ha, pícniny na 43,5 tis. ha, luskoviny na zrno na 5,0 tis. ha (nejčastěji hrách a peluška) a technické plodiny na 5,7 tis. ha (zhruba 60 % ploch zabíraly olejniny, 40 % léčivé, aromatické a kořeninové rostliny).

Pěstování okopanin a zeleniny zůstává trvale na nízké úrovni. S nárůstem ploch orné půdy v EZ stoupá i samotná produkce ekofarem.

U obilnin, hlavní skupiny plodin na orné půdě, vzrostla plocha za posledních deset let téměř dvojnásobně a produkce dokonce 2,3krát (ze 49 tis. tun na více než 112 tis. tun v roce 2021). Největší objem produkce dosahuje pšenice a oves.

Zhruba 75 % ekologicky pěstovaného obilí je prodáno, přičemž většina v biokvalitě, avšak podstatná část produkce směřuje dlouhodobě do zahraničí (33 %). Neprodaný objem obilí je využíván především jako krmivo, příp. osivo přímo na ekofarmách.

V roce 2021 obilniny v EZ tvořily 3,1 % jejich celkové osevní plochy a 1,4% podíl na celkové produkci obilí v ČR. Nejvyšší zastoupení v EZ má trvale oves a tritikále.

Významné zastoupení v EZ mají luskoviny na zrno (12% podíl na jejich celkové osevní ploše a 8% podíl na celkové produkci v ČR), jsou nepostradatelnou plodinou v osevním postupu pro udržení kvality orné půdy a dále zdrojem bílkovin v krmení hospodářských zvířat.

Za posledních deset let vzrostla v EZ jejich plocha téměř trojnásobně a produkce dokonce 3,3krát (z 2 630 na 8 683 tun v roce 2021).

Vysoký podíl ploch i produkce v EZ dosahují také léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR).

Na plochách v ekologickém režimu bylo za rok 2021 vyprodukováno 112 347 tun obilovin, 8 683 tun luskovin na zrno, 4 259 tun okopanin, 3 448 tun olejnin, 603 tun LAKR a 1 394 tun zeleniny.

Z trvalých kultur bylo sklizeno 5 731 tun ovoce, z toho 3 162 tun jablek, 1 137 tun švestek, okolo 370 tun hrušek a podobný objem třešní a višní, 280 tun meruněk a 3 278 tun produkce hroznů.

Uplatnění bioprodukce a výzvy

Z údajů ÚZEI o uplatnění bioprodukce vyplývá, že řada komodit nenachází zpracovatele na domácím trhu a je exportována.

Z rostlinných komodit do zahraničí míří třetina produkce obilí (zejména špalda, oves, proso i pšenice), téměř polovina luskovin a olejnin, dvě třetiny produkce brambor, třetina zeleniny (zejména kořenové - mrkev, cibule), pětina ovoce (zejména jablka a bobuloviny, 25 % resp.

Z šetření dále vychází, že pouze 10 % ekofarem prodá veškerou svoji produkci s certifikátem. Čtvrtina ekofarem využívá konvenční i bio trhy a zhruba polovina ekofarem odbytuje dlouhodobě svoji produkci výhradně na konvenčním trhu.

Udržitelné zemědělství

Udržitelné zemědělství představuje systém hospodaření, jež je environmentálně šetrný, ekonomicky životaschopný, sociálně přijatelný a odpovědně řízený. Udržitelností zemědělských systémů v EU se zabýval mezinárodní projekt UNISECO.

Vycházel z předpokladu, že pokud má být produkce potravin pro lidstvo udržitelná i do budoucna, jsou agroekologické přístupy a ekologická intenzifikace zcela zásadní.

tags: #ekologické #zemědělství #Vysočina

Oblíbené příspěvky:

• Klimatizace Škoda Fabia
• Zimní strava z přírody
• Životní prostředí a globalizace
• Úbytek sněhu v ČR v důsledku klimatu
• Historický vývoj české krajiny