Ekologicky Zničené Lokality v České Republice a Snahy o Jejich Obnovu

Severní Morava je spojována s představou zdevastovaného území. I přes průmyslovou činnost se zde ale uchovala unikátní přírodní území. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie mělo být celé území zahrnuto do systému Natura 2000 a chráněno jako významná přírodní oblast. Cílem vytváření evropské soustavy Natura 2000 je zachování biologické rozmanitosti, ochrana vzácných rostlin a živočichů a péče o nejhodnotnější přírodní lokality EU.

K vyhlášení příslušných oblastí se Česká republika zavázala v souvislosti se vstupem do EU (oblasti měly být vyhlášeny do 1. května 2004). Oblasti se vyhlašují výhradně na základě odborných kritérií; nevyhlášení oblastí, které splňují odborná kritéria, by vedlo k uplatnění sankcí Evropské komise vůči České republice, jež by mohly dosáhnout až sta tisíc eur denně.

Rozsudky Evropského soudního dvora ukazují, že zmenšení ptačí oblasti není cestou, jak se vyhnout postihu za degradaci oblasti, která splňuje odborná kritéria, ale nebyla vyhlášena. V souvislosti se vstupem ČR do EU byly zahrnuty do ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra - Poolší. Oblast by se měla stát součástí celoevropské sítě Natura 2000.

Přestože území má poměrně malou rozlohu, je domovem více než 120 druhů ptáků, z nichž řada je zákonem chráněna. Česká vláda měla ptačí oblast vyhlásit již v roce 2004, ale odmítla to. Důvodem je záměr na výstavbu strategické průmyslové zóny u Dolní Lutyně. Česká vláda nakonec v roce 2007 ptačí oblast vyhlásila, ovšem ve zmenšeném rozsahu. Více než sto druhů chráněných a ohrožených druhů ptáků zde také pravidelně hnízdí.

Oblast charakterizují nivy řek Odry a Olše, rybníky - z nich největší Heřmanský stav - pískovny a štěrkoviště. Taková mokřadní krajina je ideálním biotopem pro řadu druhů, které se jinde na území České republiky vyskytují jen zřídka. Jde také o poslední zachovalý kus přírodní krajiny na jinak průmyslem zničené severní Moravě a oblast s prosperujícími soukromými farmami.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Ve stejné době ovšem zaujaly rozsáhlé - převážně státní - pozemky spekulanty a některé politiky, kteří začali prosazovat vybudování průmyslové zóně Dolní Lutyně. Výstavba průmyslové zóny by poslední zbytky přirozené krajiny na severní Moravě nevratně zničila. Usilujeme o prosazení ochrany významné ptačí oblasti a přehodnocení průmyslového záměru.

Charakteristickými biotopy ptačí oblasti jsou různé typy mokřadů - vodní toky, rybníky, pískovny a štěrkoviště. Území představuje jednu z nejlepších tuzemských lokalit pro čtyři pravidelně hnízdící ptačí druhy uvedené v příloze I. směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků (moták pochop, ledňáček říční, bukáček malý, slavík modráček). Bylo zde zjištěno více než 120 pravidelně hnízdících druhů ptáků, několik z nich tu nalézá jediná optimální hnízdiště na severní Moravě. Oblast je také důležitou tahovou lokalitou a nejvýznamnějším zimovištěm vodních ptáků v rámci severní Moravy.

Po útlumu průmyslové výroby na počátku 90. let zůstaly na Ostravsku dodnes opuštěné a nefunkční areály někdejších podniků, které hyzdí obce i krajinu. Trendem v EU je při umisťování průmyslu jednoznačně preferovat již urbanizované a aktuálně nevyužité plochy - "brownfields" - před stavbami na "zelené louce". Taková strategie pomáhá chránit přírodu i zemědělskou půdu, zároveň zbavuje obce chátrajících objektů, které by jinak bylo nezbytné nákladně sanovat.

Moravskoslezský kraj by se měl zaměřit na využití stávajících brownfields a požádat o spoluúčast při financování jejich sanace evropské strukturální fondy. Podle evidence agentury CzechInvest je v Moravskoslezském kraji 219 brownfields o rozloze několika tisíc hektarů, vhodných k novému využití. Území v okolí Dolní Lutyně má - vedle svých hodnot ekologických - podstatný význam také jako zemědělská oblast.

Jedná se o jednu z posledních ucelených lokalit v bývalém okrese Karviná s perspektivními podmínkami pro rozvoj zemědělské prvovýroby v bezprostřední blízkosti průmyslové aglomerace, která je navíc značně poznamenána průmyslovou a hornickou činností. Ochrana přírody však neznamená zastavení veškeré lidské činnosti, stejně jako průmyslová zóna u Dolní Lutyně nevyřeší problém nezaměstnanosti celého kraje.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Místo výstavby nové zóny podporujeme zachování krajinného rázu širokého volného údolního luhu s rozptýlenou zelení, který má navíc nezastupitelný význam jako inundační území při povodních - tvoří nejlevnější a neúčinnější protipovodňovou ochranu. Vyhlášení ptačího území v síti Natura 2000 se může stát šancí pro vzestup celého regionu, neboť podpoří turistický ruch, s nímž bývá úzce spojen i rozvoj infrastruktury a vznik nových pracovních příležitostí.

Projekt 100 Ostrovů Obnovy Přírody

20. června na čtyřech místech po celé republice představí lesníci veřejnosti unikátní projekt 100 ostrovů obnovy přírody. Akce je zaměřena především na mladou generaci. Zváni jsou ale všichni milovníci přírody. Lesy ČR také zprovoznily nový webový portál 100 ostrovů obnovy přírody, který má být určený laikům i odborníkům.

„Ochranu přírody mají lesníci v genech,“ říká Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů České republiky. V praxi to dokážou veřejnosti už dvacátého června, kdy na čtyřech místech v zemi představí největší program zaměřený na ochranu přírody příznačně nazvaný 100 ostrovů obnovy přírody. Lesy ČR chtějí v praxi ukázat, že se podpora biodiverzity, ochrana životního prostředí a lesnické hospodaření nevylučují, ale naopak doplňují a vzájemně podmiňují. Programem 100 ostrovů obnovy přírody mimo jiné naplňujeme nedávno schválenou střednědobou koncepci státního podniku i doporučení organizace Eustafor.

Často zapomínáme, že lesníci byli skutečně prvními ochránci přírody. Už tři sta let dobře vědí, že pokud chtějí v lese dlouhodobě úspěšně hospodařit, nemohou to činit bez ohledu na ochranu přírody a biologickou pestrost. Hospodaření a ochrana přírody musí jít ruku v ruce, vzájemně se podmiňovat a umocňovat. Jen tak je možné obojí naplňovat.

Na druhou stranu - ochrana přírody není povinností jedné či několika málo občanských skupin, případně jediného vládního resortu. Je to zájem celé společnosti a v tom spočívá skutečný veřejný zájem. I proto se cíleně od počátku snažíme kolem 100 ostrovů obnovy přírody, programu, který je v této oblasti vlajkovou lodí našeho podniku, vytvořit komunitu lesníků, vědců, občanských sdružení, místních samospráv, orgánů státní ochrany přírody a místních občanů.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Je třeba, abychom všichni společně hledali a průběžně nacházeli kompromisy a řešení v adaptaci lesů na klimatickou změnu, zachovali šetrné hospodaření s respektem k přírodě a brali při tom všem ohled i na legitimní zájmy lidí, kteří v regionech žijí, chtějí se v lese a v krajině volně pohybovat, rekreovat, chodit na houby, jezdit na kole… A právě podobné akce jako je ta 20.

Projekt 100 ostrovů obnovy přírody jste představili v únoru v Hadcích na Vysočině. Své sliby plníme. Daří se nám držet jasného harmonogramu, za což musím poděkovat desítkám kolegů z celé republiky, kteří na projektu pracují. Webový portál 100 ostrovů obnovy přírody jsme zprovoznili počátkem června, a jak jsme slíbili, uveřejnili jsme už na něm čtyřiadvacet konkrétních lokalit, ostrovů, napříč republikou včetně popisu aktuálního stavu a plánu managementových opatření.

U každé lokality, každého ostrova, se nachází karta s podrobnou mapou, popisem lokality, její historie i nynějšího stavu, co na daném místě chráníme a proč, co je cílem našich lesnických zásahů a jaké metody hospodaření budeme používat. Mezi zveřejněnými lokalitami má být jedna z lesnického pohledu atypická zajímavost. Ano, je to ostrov na ostrově, dokonce nese i název z turistických průvodců, ostrov Naxos.

Takže abyste věděli, ostrov Naxos neleží jen v Řecku, ale i v jižních Čechách uprostřed rybníku Holná na Třeboňsku. K obdivování jeho krásy nepotřebujete letadlo, nýbrž obyčejnou loďku. Jinak se na něj ani nedostanete. Jedná se o velmi unikátní lokalitu s ojedinělým ekosystémem s řadou chráněných plazů a brouků, ale oblíbil si ji třeba i orel skalní. Zařazením Naxosu a podobných lokalit do programu avizujeme jejich systematický odborný monitoring.

Výstupy pravidelně vyhodnotíme, abychom dokázali včas zareagovat, pokud by se přírodní či ekologické poměry změnily a hrozilo by například ohrožení pestré dřevinné skladby v důsledku rozmnožení škůdců. Naxos se od ostatních ostrovů obnovy přírody odlišuje tím, že je obtížně přístupný, pouze pro jedince na loďkách, jak už jsem řekl, a nepřichází tedy v úvahu na něm pořádat akce pro veřejnost nebo tam zvát lidi na exkurze.

Ve většině případů půjde o dva druhy lokalit: už dnes biologicky cenných, unikátních území, na nichž přizpůsobíte hospodaření potřebám ochrany… a lokalit se zřejmým biologickým potenciálem, který je nutné promyšlenými lesnickými zásahy a úpravou hospodaření nastartovat a podpořit. Spíše v čem jsou podobné, a to pestrými porosty. V takové krajině se bude dařit mnoha druhům rostlin a živočichů. Ale bude v ní také možné díky využívání vědeckých poznatků a nejmodernějších lesnických technologií šetrně, s láskou a úctou k přírodě hospodařit.

Například v Karlovarském kraji zveme veřejnost do Božetína do místa zvaného místními U Křížku. Už dnes tam roste díky péči generací lesníků nádherný věkově a druhově pestrý les. Na jednom místě se nacházejí stromy různých věkových kategorií, tlouštěk a výšek, což zajišťuje porostu trvalou obnovu a stabilitu. Veřejnosti ukážeme, jak tam budeme nadále hospodařit. Prostor nejprve rozdělíme na tři části s naprosto odlišným způsobem výchovy porostů. Na prvním budeme nadále redukovat nestabilní poškozené stromy. Zbytek ošetříme proti zvěři. Další část ponecháme samovolnému vývoji, takže podpoříme biodiverzitu. A na poslední provedeme větší zásahy, abychom porost prosvětlili.

Soustředíme se hlavně na mladé lidi. Les roste sto a více let a propojuje generace. Proto klademe takový důraz na zapojení mladé generace, která má k tématu ochrany přírody blízký vztah. Na jednotlivých místech budou samozřejmě i naši partneři, s nimiž tam spolupracujeme. Musím poděkovat například Českému svazu ochránců přírody a Klubu českých turistů.

Členové i vedení těchto organizací nám sami aktivně pomáhají vytipovávat nové lokality, čehož si velmi vážíme, a povzbuzuje to i naše zaměstnance. Do programu 100 ostrovů obnovy přírody se od počátku cíleně snažíme zapojit celou společnost, což je zásadní poselství.

tags: #ekologicky #znicene #lokality #cr #seznam

Oblíbené příspěvky:

• 4 Prostředí
• Třídění odpadu v zahraničí
• Kulturní poklady Moravy a Slezska
• Informace o ČIŽP
• Očkování Boostrix před školou v přírodě