Globální oteplování je největší výzvou naší doby. Bude mít různé a zatím nepředvídané dopady, které mohou způsobit zničení celých ekosystémů, a ohrožuje budoucnost mnoha živých, lidských i mimolidských, tvorů na planetě. Základní příčiny globálního oteplování známe: jednak ekonomika založená na fosilních palivech a nikdy nekončící těžba přírodních zdrojů a jednak způsob života zejména na tzv. globálním severu, který nerespektuje planetární meze.
Letecká doprava je často označována za nejvíce poškozující způsob dopravy. Letadla kromě CO₂ vypouští další látky, které v součtu způsobují, že klimatické dopady letectví jsou nejméně dvakrát vyšší než samotný účinek vypouštěného CO₂. Zatímco před dvěma desítkami let bylo létání stále ještě něco neobvyklého, dnes se v zemích globálního Severu stalo normálním si na víkend někam zaletět.
Letecký průmysl lidé stále více vystavuje greenwashingu (pokryteckému lakování vlastních činů na zeleno). Průmysl podporuje sliby „uhlíkově neutrálního růstu“ letectví, což podněcuje víru v budoucí technická řešení, která však zůstanou pouhými iluzemi. Průmysl chce také nahradit stále více fosilního petroleje nebezpečnými biopalivy, což by způsobilo další plantáže monokultur a ničení biologické rozmanitosti.
Cestování je nezbytnou součástí našich životů, ať už jde o dojíždění do práce, do školy, na výlety nebo dovolenou. Při výběru dopravního prostředku ovšem často nebereme ohled na jeho ekologické dopady. Pojďte se proto podívat na srovnání emisí a uhlíkové stopy - vlaku, autobusu, letadla a auta.
Než se pustíme do porovnávání jednotlivých dopravních prostředků, je důležité si ujasnit několik pojmů. Emise jsou látky, které se uvolňují do ovzduší při spalování fosilních paliv. Mezi nejznámější patří oxid uhličitý (CO₂), oxidy dusíku (NOx) a pevné částice (PM). Uhlíková stopa pak představuje celkové množství emisí CO₂, které jsou výsledkem lidských aktivit, a to včetně cestování.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Množství uvolněných emisí má přímý vliv na kvalitu ovzduší a zdraví lidí, zvířat a stav přírody jako takové. Jak nejspíš víte, zvýšené koncentrace CO₂ přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu. Proto je klíčové emise sledovat a snažit se je snižovat nejen u dopravních aktivit.
Vlaky jsou v oblasti cestování, zvlášť toho dálkového, jednou z nejvíc šetrných možností. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO₂ na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků.
Jedním z důvodů nízkých emisí vlaků je jejich elektrifikace. Mnoho evropských zemí investuje do elektrických železnic, což znamená, že vlaky mohou být poháněny elektřinou z obnovitelných zdrojů. Například ve Švédsku je více než 75 % železniční sítě elektrifikováno a z velké části využívá energii z vodních elektráren.
Dalším ekologickým aspektem je kapacita vlaků. Vlak může přepravit velký počet cestujících najednou, což snižuje emise na jednotlivé cestující. Moderní vlaky také využívají technologie, jako je rekuperace brzdné energie, která umožňuje vracet energii zpět do sítě a dále snižovat spotřebu energie.
Autobusová doprava představuje další relativně ekologický způsob cestování, zejména pokud jde o městskou a příměstskou dopravu. Emise autobusů jsou vyšší než u vlaků, ale stále nižší než u osobních automobilů. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO₂ na kilometr a cestujícího.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Mnoho měst se snaží modernizovat své autobusové flotily a přecházet na ekologičtější technologie. Například Londýn plánuje do roku 2037 své autobusy kompletně elektrifikovat. Elektrické autobusy mají nulové emise výfukových plynů, což výrazně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve městech.
Letecká doprava je z ekologického hlediska největší výzvou, protože produkují opravdu značné množství emisí, což z nich činí nejméně ekologický dopravní prostředek. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO₂ na kilometr a cestujícího a i přes vysoké emise letecká doprava neustále roste.
Letecké společnosti a výrobci letadel se neustále snaží zlepšovat účinnost motorů, což vede k nižším emisím a snížení uhlíkové stopy. Například moderní letadla, jako je Airbus A320neo, mají oproti starším modelům, jako je Airbus A320ceo, výrazně lepší palivovou účinnost. A320neo využívá nové generace motorů a vylepšené aerodynamické vlastnosti, což umožňuje snížení spotřeby paliva až o 20 % ve srovnání s předchozím modelem. To vede ke snížení emisí CO₂ na kilometr a cestujícího. Zatímco starší modely, jako je A320ceo, produkují přibližně 101 gramů CO₂ na kilometr a cestujícího, A320neo snižuje tuto hodnotu na přibližně 85 gramů CO₂ na kilometr a cestujícího.
Automobilová doprava je nejrozšířenějším způsobem cestování, avšak její ekologické dopady jsou značné. Emise automobilů se liší podle typu pohonu. Benzinové a naftové automobily produkují přibližně 192 gramů CO₂ na kilometr a cestujícího, zatímco hybridní vozy produkují asi 110 gramů CO₂ na kilometr.
Elektromobily mají potenciál výrazně snížit emise, protože jejich provoz neprodukuje žádné výfukové plyny. Nicméně ekologický dopad elektrických aut závisí na zdroji energie, kterou se nabíjí. Pokud jde o elektřinu vyrobenou z fosilních paliv, je jejich uhlíková stopa stále značná. Naopak, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, mohou být elektrická auta velmi ekologická.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Autor dochází k závěru, že letecká doprava vede k výrazně vyšší devastaci planety. Zároveň se autor textu odkazuje na článek z webu Průmyslová ekologie, podle kterého je to ještě o jeden litr za sekundu více. Příspěvek k tomu doplňuje, že letoun spálí za den stejně paliva jako 247 aut se spalovacím motorem za jeden rok. Vyvstává ovšem otázka: Má vůbec smysl uvedeným způsobem srovnávat silniční a leteckou dopravu?
Zaprvé je třeba uvést, že pokud se mluví o uhlíkové stopě jednotlivce, je vhodnější přepočítat uvedená čísla na jednoho cestujícího. Data o průměrné obsazenosti aut zveřejňuje řada institucí. Výzkumné centrum Michiganské univerzity např. uvádí, že průměrná obsazenost aut byla v roce 2019 v USA 1,5 osob na vozidlo. Ke stejnému číslu došel i výzkum za rok 2022, který probíhal pod záštitou amerického Ministerstva energetiky. Obsazenost letadel je samozřejmě výrazně vyšší.
Podle zprávy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) bylo v roce 2019 přepraveno na pravidelných linkách asi 4,5 miliardy osob v rámci více než 38 milionů letů. Je vhodné doplnit, že zmíněný Boeing 747 nabízí v různých modelech 276 až 467 pasažérských míst. Kapacita cestujících v dopravních letadlech bývá podle zprávy ICAO naplněna v průměru asi z 82 %.
Obecně platí, že uhlíková stopa jednotlivce bude pravděpodobně vyšší, pokud při cestě na krátkou vzdálenost zvolíme letadlo namísto auta. To je ovlivněno zejména vysokým množstvím emisí, které letadlo vypustí při startu a při přistání. Hodí se ovšem zmínit, že uhlíková stopa jednotlivce bude na jednotku vzdálenosti nejnižší při cestě letadlem na středně dlouhou, nikoliv dlouhou vzdálenost.
Výzkum z roku 2015 ukazuje, že dopravní letadla mají nejnižší spotřebu paliva na pasažéra na km, pokud let trvá zhruba sedm hodin. Pro zjednodušení celé problematiky si vymodelujme konkrétní příklad cesty z bodu A do bodu B. Řekněme, že naším startovacím bodem bude Los Angeles a cílem Washington D.C. Uvedené letadlo má kapacitu 244 míst. Auto se spalovacím motorem dojede do cíle nejrychleji po trase, která měří zhruba 4 300 km.
Dodejme, že kromě obsazenosti dopravních prostředků mohou mít vliv na velikost uhlíkové stopy jednotlivce i některé další faktory. Jedním z nich je např. stáří stroje. To platí jak pro auta se spalovacími motory, tak pro letadla. Novější modely mají totiž mimo jiné zpravidla lepší aerodynamické vlastnosti a jsou vyrobeny z lehčích materiálů, což jim umožňuje urazit stejnou cestu s výrazně nižší spotřebou paliva. Za poslední desetiletí tak došlo k prudkému zefektivnění letecké dopravy. Některé zdroje uvádí, že efektivita narůstá cca o 20 % při každém přechodu na novou generaci letadel.
Dalším faktorem, který ovlivňuje uhlíkovou stopu, je nadmořská výška, ve které dochází k vypouštění emisí. Kromě CO₂ existují i jiné skleníkové plyny, které ve vyšších vrstvách atmosféry přetrvávají déle než níže u zemského povrchu. Delší přítomnost skleníkových plynů pak posiluje skleníkový efekt. Některé metody výpočtu dopadu cestování na klima toto nereflektují, některé ale ano.
Např. kalkulačka „EcoPassenger“ od Mezinárodní železniční unie (UIC) předpokládá, že vypouštění stejného množství emisí do ovzduší bude mít silnější dopad na globální oteplování zejm. v případě delších letů. Určitou roli může hrát i typ použitého paliva, protože stejné množství paliva pro letadlo a pro auto se spalovacím motorem produkuje rozdílné množství emisí oxidu uhličitého.
Pro kontext je rovněž vhodné vyčíslit celkové dopady různých typů cestování na životní prostředí. Většinu emisí v tomto sektoru přitom podle dat IPCC produkuje silniční přeprava, která je ve výsledku zodpovědná za 10 % světových emisí skleníkových plynů. Je ale třeba dodat, že poptávka po letecké dopravě dlouhodobě narůstá a podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví dále poroste i v budoucnu.
Autor totiž poukazuje na množství paliva, které tyto přepravní prostředky spálí za konkrétní čas, a tyto údaje zjevně dává do souvislosti s uhlíkovou stopou jednotlivce. Z tohoto důvodu neplatí, že cestování autem se spalovacím motorem je pro planetu vždy šetrnější než absolvování stejné cesty letadlem.
V dnešní době, kdy každý cestuje minimálně jedenkrát do roka, je ekologický způsob cestování více než nutný. Cesty letadlem nepatří mezi nejekologičtější způsoby přepravy, to je nám všem dobře známo. Občas se ale nenabízí jiná alternativa. A jindy je tou jedinou alternativou cesta autem, při které, pokud jedete sami, vyprodukujete více emisí, než cestou letadlem. Pokud, jako já, létáte letadlem několikrát do roka, z těchto tipů na cestování letadlem ekologicky se stane automatická rutina, nad kterou už ani nebudete přemýšlet. Jestli ale létáte jen jednou za uherský rok a ve většině případů volíte jiné prostředky, možná jste se nad některými způsoby, jak na leteckých cestách omezit odpad, ještě ani nezamysleli. Tento článek každopádně bude užitečný jak pravidelným cestovatelům, tak těm občasným.
Následující tabulka uvádí průměrné emise CO₂ na kilometr a cestujícího pro různé dopravní prostředky:
| Dopravní prostředek | Emise CO₂ (g/km/cestující) |
|---|---|
| Vlak | 14 |
| Autobus | 68 |
| Auto (benzin/nafta) | 192 |
| Auto (hybrid) | 110 |
| Letadlo | 285 |
tags: #ekologie #cestovani #letadlem