Dobrovolnická činnost v oblasti ekologie a v knihovnách v České republice

Dobrovolnictví, jak ho chápeme dnes, má kořeny v době nástupu kapitalismu. Spolky sdružující občany, kteří se rozhodli dobrovolně pomáhat, navazovaly na činnost bratrstev a řádů. Činnost těchto organizací se datuje již od středověku, ale nelze ji chápat jako dobrovolnou. K prudkému rozvoji dobrovolnické činnosti na našem území dochází až po pádu komunismu, především v oblasti ekologie, lidských práv, zdravotnictví, sportu aj.

Možnosti dobrovolnictví v ekologii

Rádi byste se zapojili do činnosti ČSOP jako dobrovolníci? Naše organizace nabízí hned několik možností, jak přiložit ruku k dílu.

Program Víkend pro přírodu

Program Víkend pro přírodu nabízí širokou paletu možností, jak smysluplně v terénu pomoci přírodě. Jednotlivé dobrovolnické akce jsou pořádány základními organizacemi a pozemkovými spolky Českého svazu ochránců přírody a konají se na různých místech naší republiky, podle toho, kde má ta která organizace působnost a kde se o přírodní lokality stará.

Ochrana přírody je z velké části postavena na trvalé péči o přírodně cenné pozemky. To zahrnuje nejčastěji kosení a hrabání, výřezy náletových dřevin, péči o ovocné stromy, strhávání drnu, výřezy křovin a podobně.

Dobrovolnické úklidové akce

Dobrovolnické úklidové akce jsou pořádány pod hlavičkou programu ČSOP Ukliďme svět již od roku 1992. Za tu dobu se podařilo do úklidů zapojit tisíce dobrovolníků a uklidit stovky tun odpadu po celé ČR. Tradičně probíhá hlavní vlna úklidů každý rok na jaře a na podzim, ale uklízet je možné kdykoli během roku.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Další programy ČSOP

Jste větší skupina lidí (parta kamarádů, firemní tým apod.) a rádi byste přiložili ruku k dílu, ale nevyhovují Vám žádné z předchozích možností? Máte chuť do práce pro přírodu a jste také časově a prostorově flexibilní? Nebojíte se manuální (a někdy i špinavé) práce? Právě pro Vás máme v šuplíku i další možnosti spolupráce, a to v rámci dalších programů ČSOP. Pomoc často potřebují třeba záchranné stanice pro volně žijící živočichy, které opravují a rekonstruují zázemí pro zvířata. Přidat se můžete i ke kolegům z programu Staré odrůdy ovocných dřevin, kteří uvítají pomoc s péčí o ovocné stromy. Pokud byste rádi vypomohli na akcích pro děti, spojíme Vás s kolegy ze Sdružení mladých ochránců přírody, kteří uvítají pomoc s přípravou ekologické olympiády či soutěže Zlatý list. Rádi se domluvíme na případné spolupráci.

WWOOF - Dobrovolnictví na ekologických farmách

Zajímá vás ekologické zemědělství a udržitelný způsob života? Spojil/a bys rád/a poznávání těchto dvou odvětví s výjezdem do zahraničí? Zkus dobrovolnictví na ekologické farmě s organizací WWOOF a zapoj se do tzv. WWOOFing je dobrovolnická činnost na ekologických farmách zprostředkovaná platformou WWOOF.

WWOOF neboli World Wide Opportunities on Organic Farms je síť lokálních organizací spojující ekologické farmy, rodinná hospodářství a zahradnictví, která hledají dobrovolníky na dočasnou výpomoc bez nároku na peněžní odměnu. Hlavním cílem WWOOF je poskytnout dobrovolníkům jedinečnou zkušenost s prací na organické farmě. Na rozdíl od všemožných přísně formálních dobrovolnických projektů pod hlavičkou Evropské unie je WWOOF většinou založen jen na ústní dohodě mezi vámi a daným farmářem. Je tedy jen na tobě, jestli zůstaneš týden nebo půl rok, sám nebo s celou rodinou, jestli budeš pomáhat se sekáním sena, dojením koz nebo hlídáním dětí.

Nepsaným pravidlem WWOOFingu je, že dobrovolníci na farmách pracují přibližně 6-7 hodin denně. Odměnou za jejich práci jim je strava a ubytování. Pokud se chystáš vyrazit WWOOFovat na delší dobu, staneš se přímo součástí hostitelské rodiny/farmy se všemi klady i zápory, které k tomu patří. Od WWOOFingu nečekej zajištění pracovní smlouvy, vyřízení cestovních víz, seznam povinného očkování, hrazené pojištění nebo kapesné. Naopak se spíše dočkáš rodinné atmosféry, nevšedních zážitků a příjemného pocitu z dobře odvedené práce. Navíc z první ruky poznáš, jak žijí místní lidé a dozvíš se toho spousty o ekologickém zemědělství, udržitelném životním stylu a zdravém stravování.

Síť farem, které přijímají WWOOFery, je celosvětová a zahrnuje ekologická hospodářství ve 120 zemí. Jednou ze zapojených zemí je i Česká republika, kde se v současnosti nachází 28 aktivních organických farem.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Jak postupovat při zařizování WWOOFingu?

Ze všeho nejdříve si vyber zemi, ve které bys rád/a dobrovolničil/a na ekofarmě. V nabídce je spousta evropských států, stejně tak jako exotické destinace, např. Nigérie, Taiwan nebo Japonsko. Všechny země, v nichž WWOOFing frčí, mají národní zprostředkovatelskou organizaci, která zastřešuje tvůj dobrovolnický pobyt na konkrétní farmě. Národní zprostředkovatelské organizace si za tuto službu účtují členský poplatek platný na 1 rok. Poplatek je účtován buď za jednotlivce nebo pár. Výše poplatku se navíc značně liší v závislosti na zemi, kterou jsi si pro svůj WWOOFing vybral/a.

Mějte vždy na paměti, že zprostředkovatelská organizace nemá v popisu práce jakkoli pomáhat s oslovováním zemědělců nebo se zařizováním víz. I z tohoto důvodu si předem s hostitelskými farmáři domlouve veškeré detaily. WWOOF je ideální dobrovolnickou příležitostí pro lidi s láskou k přírodě a zvířatům, kteří jsou schopni pořádné fyzické práce. Farmy v jednotlivých zemích můžeš střídat, jednotlivé pobyty proložit cestováním a naordinovat si tak intenzivní zážitek plný místní kultury. Zaujal tě koncept WWOOFingu? Zkus si pro začátek alespoň krátký pobyt na některé z českých farem prostřednictvím české zprostředkovatelské organizace.

Dobrovolnictví ve veřejných knihovnách v České republice

Dobrovolnictví však není doménou jen neziskových organizací. Mohou také české veřejné knihovny využít dobrovolnický potenciál? Existují možnosti „zaměstnávání“ dobrovolníků na území veřejných knihoven? Pokud v oblasti integrace dobrovolníků do knihoven lze definovat elementární překážky, pak jaké? Lze navrhnout způsob řešení? Má některá z veřejných knihoven již četné praktické zkušenosti na tomto poli?

Názvosloví a legislativa

Názvosloví v dobrovolnické oblasti není tak jednoduchou záležitostí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zvláštní pozornost by se měla věnovat zejména pojmům „dobrovolnická služba" a „dobrovolnická činnost“, které jsou často užívány synonymně. Dobrovolnická služba je zpravidla činností na plný úvazek a dobrovolník má obvykle uhrazeny náklady své činnosti, včetně pojištění, velmi často se jedná o dobrovolnou službu v zahraničí. U mladých lidí v rámci Evropské dobrovolné služby se jedná např. Naproti tomu dobrovolnická činnost je prací na částečný úvazek, kterou dobrovolníci vykonávají nárazově (např. při festivalech), nebo se jí věnují pravidelně po celý rok např.

Klíčovým pojmem je pak „dobrovolník“. Detailně o osobnosti dobrovolníka hovoří Tošner: „Dobrovolníci jsou nositeli nejen pomoci, ale také lidskosti a tvořivosti, poskytují pomoc nejen při plnění poslání organizace, ale nabízejí nové pohledy na řešení problémů a zpětnou vazbu zabraňující stereotypnímu výkonu. Mají čas a možnost dělat činnosti, které nelze zvládat v běžném provozu, přičemž klientům poskytují neformální formu vztahu.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) sice pracuje s termínem „dobrovolný knihovník“, nicméně je třeba si uvědomit, že dobrovolný knihovník sice nedostává mzdu, ale roční nebo jinou odměnu. O dobrovolnictví ve vztahu ke knihovnám se tak hovoří v zcela jiném kontextu. V souvislosti s dobrovolnictvím na poli veřejných knihoven je užitečné orientovat se i v dalších příbuzných pojmech, jako např. „dobrovolnické organizace“, „dobrovolnický sektor“. Vědět, že existuje Všeobecná deklarace o dobrovolnictví, a to od roku 2001. Informačním zdrojem se může stát i síť dobrovolnických center.

Legislativně je problematika dobrovolnictví v České republice upravena zejména zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů /zákon o dobrovolnické službě/. Paragraf 2, odst. 1, písm. b) zákona o dobrovolnictví č. 198/2002 Sb. dále také uvádí, že dobrovolnická služba je činností, při níž dobrovolník poskytuje pomoc při péči o zachování kulturního dědictví (tzn. především správa historických knižních sbírek). Činnost dobrovolníků v České republice upravují i další právní předpisy. Významné uplatnění mohou dobrovolníci najít i v oblasti poskytování sociálních služeb. Tato problematika je upravena zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Podle tohoto zákona nemohou své dobrovolníky poskytovat všechny akreditované organizace, ale pouze ty nestátní nebo neziskové. Pro ostatní organizace je tu druhá možnost, mohou vstupovat do zařízení podle tzv. standardu kvality č. Ministerstvo práce a sociálních věcí dále uvádí, že dobrovolník, který není v pracovně-právním vztahu, se řídí Občanským zákoníkem, ať už jde o dobrovolnictví akreditované či nikoliv. Dále je zde uvedeno, že dobrovolníci v sociálních službách by měli uzavřít smlouvu o výkonu dobrovolnické služby (§ 5). Stejně tak by měli respektovat standard kvality č.

Dobrovolnictví v německých knihovnách jako inspirace

Navzdory této skutečnosti je dobrovolnictví v německých veřejných knihovnách snad tím nejlepším možným příkladem dobré praxe. V úvodu jsem se již zmínila, že v roce 2008 bylo dobrovolnictví v knihovnách velkým tématem. Autoři článků, kteří ke zmíněné debatě přispěli, se shodují, že základním stavebním kamenem ve spolupráci s dobrovolníky je vzdělání - v podobě specializovaných kurzů. S rostoucím počtem dobrovolníků nabývá na důležitosti schopnost efektivní a nerušené komunikace. Kontakt se všemi zúčastněnými má na starost speciálně pověřená osoba a pak další lokální kontaktní osoby. Důležité je definovat požadavky, plány, cíle, předávat si informace, které souvisejí s působením dobrovolníků.

O zajímavé změně postoje referuje článek: Dobrovolníci - šance pro knihovny [Umlauf, 2008]. Do roku 1999 Svaz německých knihovníků (DVB) striktně odmítal využívání dobrovolníků v knihovnách. DVB dokonce vydal na sklonku tisíciletí brožuru s názvem: „Dobrovolníci žádná/nějaká šance pro knihovny?“. A právě v této publikaci svaz prezentoval změnu svého postoje k dobrovolnictví. Svaz se snažil vysvětlit, že se nejedná o snahu nahradit placenou práci odborníků neplacenou službou dobrovolníků. Změna mínění DBV však neznamenala obrat ve smýšlení některých knihoven. Ne všem se navrhovaná představa zalíbila. Mnoho knihoven za navrhovanou změnou vidělo opět jen snahu nahradit zaškoleného profesionála laikem bez speciálního vzdělání.

„Přírodním úkazem“ v oblasti dobrovolnictví je církevní knihovna Georgsmarienhütte. Právě zde pracují jen čtyři státem placení zaměstnanci a celkem neuvěřitelných 130 dobrovolníků. Využití potenciálu dobrovolníků zde má dlouhou tradici, vše začalo již roku 1885, kdy zde byla otevřena první církevní knihovna [Lohe, 2008].

Dobrovolnictví v českých knihovnách

V předchozí části jsem se okrajově zmínila o problému, který s sebou dobrovolnictví v knihovnách přináší, a sice pocit ohrožení ze strany profesionálních knihovníků. Strzolky dále upozorňuje na fakt, že neprofesionály ze sebe dělají sami knihovníci tím, že slepě následují každý trend, který se objeví. Mám-li hovořit o české podobě dobrovolnictví, musím se spokojit jen s velmi omezenými zdroji. Podle slov ředitelky knihovny bylo zapojení dobrovolníků do knihovny spontánní. Lidé byli spokojeni s trendem vývoje knihovny, což je přivedlo k myšlence dobrovolné práce. Počet dobrovolníků ve zdejší knihovně kolísá mezi 25 - 30. Struktura dobrovolníků je pestrá od studentů přes ženy v domácnosti v produktivním věku, seniory až po specialisty (fotograf). Převažují ženy z řad seniorů.

Po právní stránce je spolupráce dobrovolníků ošetřena v rámci Občanského zákona příkazní smlouvou, která reguluje vztah obou zúčastněných subjektů. Knihovna dále vytvořila Informační list, který má sloužit jako vnitřní podklad pro realizaci a naplnění dobrovolnické služby. Dobrovolník zde specifikuje svoje časové možnosti, požadavky a omezení. Dalším důležitým dokumentem je Kodex dobrovolníka, který definuje osobu dobrovolníka a jeho práva a povinnosti. Odměnou pro dobrovolníky je ocenění jejich práce, byť jen ústní. Knihovna každý rok pořádá společný výlet, slaví společně vánoce a všichni dobrovolníci mají tzv.

Výsledky dotazníkového šetření

Zde bych ráda prezentovala, velice stručně, výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v souvislosti s psaním mé diplomové práce, která pojednává o dobrovolnictví v knihovnách. Průzkum proběhl v 43 knihovnách na území Prahy a Královéhradeckého kraje. Nelze jednoznačně konstatovat, jaké jsou reálné možnosti zaměstnávání dobrovolníků. Z výsledků šetření je patrné, že si knihovny umí představit působení dobrovolníků v jejich instituci zpravidla jen na různé pomocné (např. kopírovací) nebo úklidové práce. Příčiny tohoto jednosměrného pohledu knihoven na dobrovolníky byly podrobně analyzovány v předcházející kapitole.

Odpovědí na výše položenou otázku je, že možnosti dobrovolnické práce v českých veřejných knihovnách jsou, ale jsou značně limitované. A to zejména ve srovnání s možnostmi dobrovolnické práce v německých veřejných knihovnách. Na straně druhé i v ČR lze najít knihovnu, která dobrovolnický potenciál využívá tím nejlepším možným způsobem. Městská knihovna Louny je však na tomto poli naprostým solitérem. Aktivity této knihovny a její způsob práce s dobrovolníky mohou být impulsem (a možným východiskem) pro ostatní knihovny, které o přijetí dobrovolníků uvažují. Ambice knihovny však sahají dál, a sice k udělení akreditace Ministerstva vnitra.

Výsledky dotazníkového průzkumu odhalily potencionální možnou překážku v masivnějším využití dobrovolnické práce. A sice nelze si nepovšimnout zásadního rozporu mezi zodpovězením otázky (neboli přáním knihoven) tak, jak se od nich očekává, a realitou. Pokud by knihovny opravdu uvítaly působení dobrovolníků, proč k jejich získání nepřistupují aktivněji? Argument nedostatečné právní ochrany knihoven ve světle pozitivních zkušeností lounské knihovny, která se chrání v intencích občanského zákoníku, ztrácí na síle. Ostatně tuto skutečnost potvrdily i výsledky již několikrát odkazovaného průzkumu. Hlavní překážkou je pak pravděpodobně omezený pohled knihoven na možnosti dobrovolnické práce, nedostatečná manažerská zkušenost s tímto typem pracovníků a jistě též omezené množství nabízených školení, která by knihovna musela zajistit ve většině případů vlastními silami.

Musíme si však uvědomit, že dobrovolník nerovná se amatér. Příkladem zapojeni dobrovolníků do speciálních služeb, které jsou náročné na personál, ale nevyžadují speciální dovednosti, by mohla být jejich aktivita v zahraničních knihovnách. Může se jednat o veřejná čtení, případně pomoc seniorům či jinak handicapovaným uživatelům knihoven.

Následující rok bude Evropským rokem dobrovolnictví a Ministerstvo kultury ČR hodlá tuto iniciativu podporovat.

Seznam použité literatury

• Bahnerová, Dagmar. 2010. Re: dobrovolnici ve vasi knihovne [elektronická pošta]. Message to: Kateřina Lišková. 14 March 2010 [cit. 2010-10-29].
• Česko. Zákon ze dne 14. března 2006 č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. [cit. 2009-11-19].
• Česko. Zákon ze dne 24. dubna 2002 č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě. [cit. 2009-11-19].
• ICN : Informační centrum neziskových informací. Katalog služeb : dobročinnost a dobrovolnictví [online]. Neziskovky.cz, c2008 [cit. 2009-03-13].
• Jordan-Bonin, Eva von. 2008. Ehrenamt - ja bitte! BuB, 2008, Jg. 60, Nr. 02, s. 138-140.
• Lohe, Anne. 2008. Ein enormes Potenzial an Ideen und Talenten. BuB, 2008, Jg. 60, Nr. 02, s. 131-133.
• Strzolka, Rainer. 2008. Wir deprofessionalisieren uns selbst! BuB, 2008, Jg. 60, Nr. 02, s. 148.
• Tošner, Jiří. 2001. Dobrovolnictví - rehabilitace občanských ctností. Sociální politika, 2001, roč. 27, č. 9, s 4-7.
• Tošner, Jiří. 2008. 10let rozvoje dobrovolnictví v ČR : rehabilitace občanských ctností. Fórum sociální politiky, 2008, č. 2, s. 26-27.
• Umlauf, Konrad. 2008. Freiwillige als Chance für Bibliotheken. BuB, 2008, Jg. 60, Nr. 04, s. 275.

tags: #ekologie #dobrovolnická #činnost #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Hoya: Pěstování a péče
• Zázraky přírody: detaily o masožravých rostlinách
• Legislativa odpadového hospodářství
• Podívejte se na flexi připojeníVíce o HT tvarovkách
• Dopady globalizace jídla