Globální oteplování: Co to je a jaké jsou jeho příčiny?

Globální oteplování a klimatická změna jsou v posledních letech velmi frekventované pojmy a obecně jsou prezentované jako něco špatného, škodlivého a přinášejícího vážné až katastrofické problémy. Co vlastně globální oteplování je? Jde o dlouhodobé zvyšování průměrné teploty na planetě Zemi, kterou způsobuje téměř výhradně činnost člověka. Tím se také výrazně liší od změn klimatu v minulosti.

Teorie globálního oteplování

Podle teorie globálního oteplování stoupá teplota na Zemi, a to v důsledku uvolňování tzv. skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, do atmosféry. Podle této teorie zvyšující se koncentrace těchto plynů v ovzduší odráží více zemského tepla zpět, což Zemi zahřívá, přičemž zdrojem uvolňování těchto plynů je spalování fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu) člověkem a zvyšující se teplota Země může mít negativní důsledky na přírodu a lidstvo.

Důkazy globálního oteplování

Jako důkaz údajného globálního oteplování se obvykle uvádí právě vývoj průměru naměřených teplot z mnoha meteorologických stanic, podle kterého jsou průměrné teploty na Zemi dnes o půl stupně Celsia vyšší než v 50.-70. letech dvacátého století.

• Nárůst průměrné světové teploty nad světovou pevninou.
• Rostoucí trend teplot svrchních vrstev oceánů.
• Růst mořské hladiny.
• Pokles pH oceánů, což značí rostoucí kyselost vody.
• Úbytek ledu Arktidy.
• Prodloužení délky vegetačního období.

Grafy a data

Na tomto grafu od amerického úřadu pro atmosféru a oceány vidíme nárůst průměrné světové teploty nad světovou pevninou. Růst mořské hladiny vidíme na tomto grafu od NASA. Na tomto grafu lze vidět pokles pH oceánů, což značí rostoucí kyselost vody. Na tomto obrázku vidíme úbytek ledu Arktidy.

Skleníkové plyny a jejich vliv

Spalování uhlí, ropy, zemního plynu a průmyslové zemědělství, odlesňování a další činnosti způsobují zvýšení emisí skleníkových plynů, které v atmosféře zadržují teplo.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Mezi skleníkovými plyny je ostře sledován především oxid uhličitý, jejž člověk uvolňuje do atmosféry spalováním fosilních paliv a stále probíhajícím globálním odlesňováním.

Některé plyny obsažené v atmosféře, jako vodní pára, oxid uhličitý, ozon, metan a další, jsou téměř propustné pro sluneční záření (tedy pro energii ohřívající zemský povrch), silně však pohlcují dlouhovlnnou (tepelnou) radiaci vyzařovanou zemským povrchem.

Pohlcováním energie se tyto plyny ohřívají a energii vyzařují všemi směry, tedy i zpět k zemskému povrchu. Dochází k tzv. přirozenému skleníkovému efektu.

Kysličník uhličitý je základní životní sloučenina pro všechny rostliny a potažmo živočichy na zeměkouli. CO2 uvolňujeme, když dýcháme a když spalujeme dřevo či uhlí. Rostliny CO2 dýchají, aby mohly žít a živočichové konzumují rostliny, aby mohli žít.

Důsledky globálního oteplování

Nárůst průměrné globální teploty je v současné době rychlejší, než kdy jindy a má neblahý vliv na naši planetu i lidskou civilizaci.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

• Vysoké teploty: Stoupající teploty způsobují častější a intenzivnější vlny veder, které mohou ohrožovat lidské zdraví.
• Tání ledovců: Vyšší okolní teploty způsobují tání ledovců a ledových čepic, což vede ke stoupajícím hladinám moří a ohrožuje pobřežní oblasti.
• Extrémní povětrnostní jevy: Klimatické změny přinášejí častější a intenzivnější extrémní povětrnostní události, jako jsou například tornáda.
• (Ne)bezpečnost potravin: Změny klimatu negativně ovlivňují i zemědělství, což může vést ke ztrátě úrodné půdy, snížení výnosu plodin nebo jejich likvidaci.
• Ohrožení korálových útesů: Vlivem vysokých teplot dochází u korálů k tzv. bělení. Oceány navíc pohlcují cca třetinu oxidu uhličitého, který vyprodukuje člověk. To způsobuje jejich okyselení a korály v nich taktéž znehodnocuje.
• Narušení biodiverzity: Globální oteplování narušuje ekosystémy a přispívá k vyhynutí mnoha druhů živočichů a rostlin.
• Migrace: Oteplování planety se začíná dotýkat i migrace.

Alternativní pohledy a argumenty skeptiků

Existují námitky, že průměr teplot naměřených meteorologickými stanicemi není přesný. Stanice jsou převážně ve vyspělých zemích severní polokoule, a nevypovídají tedy o teplotách na celé planetě. Navíc jsou mnohdy ve městech, která se vlivem svého rozvoje zahřívají lokálně, na rozdíl od venkova.

Teorie globálního oteplování nemá pevnou oporu v datech.

Stejně jako nelze tvrdit, že za pokles teplot během 19. století může člověk, nelze jednoznačně tvrdit, že za růst teplot ve 20.

Klimaskeptici poukazují na to, že hokejkový graf ignoruje přirozené klimatické změny v minulosti. Jde především o tzv. středověké klimatické optimum a malou dobu ledovou.

Podle glaciologických výzkumů Chabibula Abdusamatova z ruské akademie věd v meziledových dobách vzrůst koncentrace CO2 vždy následoval až několik set let za vzrůstem teploty.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Někteří vědci (Fin Jarl Ahlbeck, Američan Robert Essenhigh, Angličan Ian Clark) proto mluví o obrácené kauzalitě: přirozené zvyšování teploty vyvolává uvolňování CO2 rozpuštěného v oceánu.

Podle klimaskeptiků může být toto přirozené zvyšování teploty způsobeno Sluncem.

Často slyšíme, že "vědecká debata už skončila", ale opak je pravdou. Klimatičtí alarmisté jsou jen víc slyšet, protože jejich katastrofické vize mají zajištěn přístup do médií.

Ing. Josef Morkus, CSc., člen spolku „Realistická energetika a ekologie“, se zamýšlí nad takzvanou klimatickou změnou. Na základě vlastní analýzy a diskuze s odborníky konstatuje, že v posledních desetiletích dochází k oteplování i k růstu koncentrace CO2 v atmosféře.

Autor tvrdí, že omezování emisí všeho druhu je správné, mělo by se však řešit na základě vědeckotechnického pokroku a rozumného přístupu. K tomu dodává: „Klima se měnilo vždy, mění se i v současnosti a bude se měnit i v budoucnu. Rozhodně se nejedná o katastrofický vývoj.

Opatření ke zmírnění globálního oteplování

Boj proti globálnímu oteplování je důležitou výzvou, která vyžaduje akci na všech možných úrovních. Od jednotlivců a komunit po podniky, organizace a vlády.

• Snížení emisí CO2: Asi nejdůležitější je omezení využívání fosilních paliv.
• Obnova lesů a celkové biodiverzity: S redukcí oxidu uhličitého pomáhají hlavně lesy. Velké množství CO2 do sebe totiž zachytávají.
• Recyklace: Recyklace, znovuvyužívání a minimalizace odpadu. I to pomáhá emise skleníkových plynů snížit, jelikož se nevypustí při jejich likvidaci do ovzduší.
• Politická angažovanost: V současné době je nutné, aby se zákonem stanovila další opatření, která povedou ke snížení CO2.

Závěr

Globální oteplování je už stovkami studií potvrzený jev, který je třeba přestat ignorovat a který vyžaduje okamžitou akci. Jak naší, tak celospolečenskou.

Tabulka: Dopady klimatické změny a možná řešení

tags: #ekologie #globalni #oteplovani #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické topení s kamny na olej
• 112 v ohrožení života - Archiv 2008
• Sběrné suroviny v Letovicích
• Průvodce instalací pračky a sušičky
• Rozměry a materiály košů