8 Dní Bez Masa: Ekologický Pohled

06.03.2026

Ač by se mohlo na první pohled zdát, že příroda, životní prostředí a ekologie se nás téměř netýkají, opak je pravdou. Prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje naše zdraví až z 20 %. Pokud se k němu nebudeme chovat jakž takž zodpovědně, můžeme si být jisti, že nám nic moc dobrého nevrátí.

Jednoduché kroky pro lepší chování k životnímu prostředí

Existují nějaké jednoduché kroky, jak se k životnímu prostředí chovat lépe?

Nenechte jídlo skončit v koši

Každý rok se během výroby, sklizně nebo zpracování potravin "ztratí" nebo vyhodí cca třetina celkové produkce. Řešení tohoto problému je přitom velmi jednoduché a elegantní. V supermaketech, jako je Penny, Tesco nebo Lidl, dnes už také najdete tzv. "křivé" ovoce a zeleninu, které by ještě nedávno skončily v kontejneru jen proto, že nemají dokonalý tvar nebo velikost. Skvělá je i aplikace Nesnězeno, kde můžete pomoci zachránit jídlo, které se neudalo v restauracích, kavárnách nebo cukrárnách. Kromě dobrého pocitu a plného žaludku ještě ušetříte i nějaký ten peníz.
Šetřete vodou

Vodu potřebujeme k životu všichni, o tom není pochyb. I přesto jí však využijeme pouhých 44 % a zbylých 56 % odchází nevyužitých ve formě odpadních vod do životního prostředí. V zemích EU se navíc na osobu za jediný den spotřebuje cca 5000 litrů vody za účelem výroby potravin. Za 3 minuty sprchování přece budete stejně čistí a voňaví jako po 20 minutách. I tyto drobnosti dokáží ušetřit obrovské množství vody.
Omezte plasty

V roce 2017 bylo celosvětově vyprodukováno neuvěřitelných 348 milionů tun plastu, přičemž každoročně skončí cca 8 milionů tun v oceánech. Tam zabíjí vodní živočichy a ptáky a ve formě mikroplastů se dále hromadí v rybách, čímž vstupují do našeho potravního řetězce. V celosvětovém měřítku se v množství takto spolykaných mikroplastů za týden dostáváme až na 5 g, což odpovídá kreditní kartě (Gerretsen, 2019).

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
- Láhev na vodu - Namísto každodenního kupování PETek a vytváření nového odpadu si raději pořiďte jednu pořádnou lahev, se kterou nejen že vyprodukujete méně plastového odpadu, ale navíc získáte skvělý módní doplněk.
- Kelímek na kávu - Místo každodenního vyhazování kávových kelímků si raději pořiďte vlastní termohrnek, který udělá hodně parády za málo peněz, nebo využijte službu otoč kelímek.
- Znovupoužitelné pytlíky na ovoce, zeleninu nebo pečivo - Zkuste si vzpomenout, kolik mikrotenových sáčků ze supermarketu jste využili jen na převoz potravin domů a následně vyhodili. Málo jich nebude, že? Tuto obrovskou ekologickou zátěž nám pomohou vyřešit znovupoužitelné pytlíky, díky kterým ušetříme spousty a spousty těch plastových.
- Krabička na jídlo - Ke každému jídlu s sebou dostáváme i nepěkný bonus v podobě jednorázového obalu. I tady ale existuje lepší varianta. V restauracích, bistrech a kavárnách zapojených do projektu rekrabička si můžete jídlo nechat zabalit do znovupoužitelné krabičky, kterou můžete následně buď vrátit, nebo ji používat dokola a dokola. Stejnou službu nabízí i projekt vratné misky.
- Nerezová a bambusová brčka - Jen v USA se každý den vyhodí cca 500 milionů plastových brček, která pak stejně jako další plastový odpad často končí v oceánech. Přitom stačí tak málo. Klasická plastová brčka skvěle nahradí znovupoužitelné alternativy z nerezu nebo bambusu.
Alternativy ke kapslovým kávovarům

Připravit si šálek kávy je dnes neuvěřitelně jednoduché - vložíte kapsli, zmáčknete čudlík a během 30 vteřin je hotovo. Naše pohodlnost si však svou krutou daň vybírá na životním prostředí, tyto kapsle jsou totiž většinou vyrobeny z plastu a hliníku a jako celek je vlastně nemožné je recyklovat. Pokud si takto dopřejeme třeba 2 šálky denně, za týden máme 14, za měsíc 60 a za rok 720 kapslí. Dejte proto kapslovému kávovaru vale a raději si pořiďte moka konvičku, french press, aeropress nebo dripper.
Nakupujte bez obalu

Téměř v každém větším městě dnes najdete bezobalové obchůdky, kde si potraviny sami navážíte a odnesete si je domů ve vlastních nádobách. V Brně jsou to např. A jak to vlastně funguje? Nejdříve si zvážíte prázdnou nádobu, abyste opravdu platili jen a pouze za váš nákup. Pak si do nádobky nasypete/nalejete, co hrdlo ráčí, a vše zaplatíte na pokladně, kde vám bude odečtena hmotnost prázdné nádoby. Stejně tak i tuhá mýdla, sprcháče a šampony mají oproti běžné kosmetice jednu nespornou výhodu - nemusí být v plastových obalech, které po pár týdnech končí v koši. Tyto výrobky pořídíte téměř v každém bezobalovém obchodě a kromě nejrůznějších vůní a univerzálnosti použití vás mile překvapí i svou dlouhou výdrží.
Omezte spotřebu masa

Množství obyvatel na planetě se zvyšuje, mnoho států bohatne a celosvětová spotřeba masa neustále stoupá. V reakci na vyšší poptávku narůstá i trend výkrmů a velkochovů, ve kterých ale není prostor pro zajištění welfare (pohody) zvířat, a ta tak často žijí v nevyhovujících podmínkách, což se mimo jiné odráží také na kvalitě masa. Větším či menším omezením konzumace masa odlehčíte nejen planetě a peněžence, ale i vašemu zdraví. Snahy o snížení jeho spotřeby jsou dnes rozšířeny po celém světě, populární je např. hnutí Meatless Monday, které nabádá k alespoň jednomu bezmasému dni v týdnu. Ve Velké Británii tento projekt pod názvem Meat Free Monday propaguje i bývalý člen skupiny The Beatles - Paul McCartney.
Třiďte odpad

Díky třídění můžeme část vyprodukovaného odpadu zrecyklovat a znovu použít. Proces recyklace je sice na energii nebo vodu stejně náročný jako jakákoliv jiná výroba, omezuje však nutnost další těžby a využívání primárních zdrojů, a přeměňuje tak odpadní materiál na druhotné suroviny.
Šetřete energií

Všichni tak nějak tušíme, že energie (ať už tepelná, elektrická nebo jakýkoliv jiná) neroste jen tak na stromech, ale musí se nějak vyrobit. A nezřídka kdy právě i z těch stromů.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Používejte ekologické čisticí prostředky

Úklid typu "přejet všechno vlhkým hadříkem" není z hlediska hygieny úplně to pravé, není tedy divu, že bez chemických přípravků si dnes uklízení, praní nebo mytí nádobí představíme jen těžko. Jde to ale i lépe. A kde tyto výrobky sehnat?
Nakupujte udržitelné oblečení

Jedním z předních znečišťovatelů životního prostředí je i textilní průmysl. Co s tím? Preferujte oblečení, které nebylo vyrobeno tisíce kilometrů daleko, staré oblečení si upravte, přešijte, pošlete ho dál (např. na Vinted.cz) nebo ho darujte. Při hledání nových kousků také občas navštivte nějaký ten second hand, čímž pomůžete již vyrobené oblečení dále využít, a snížit tak množství textilního odpadu.

Ať se nám to líbí, nebo ne, planetu, na které můžeme žít, máme jen jednu. Způsobů, jak být k našemu životnímu prostředí šetrnější, je mnoho. A většina z nich je velmi snadná.

Za pouhou minutu sprchování proteče téměř 9,5 litru vody. Jestliže čas strávený ve sprše stáhneme z 10 minut na 5, ušetříme tím krásných 47 litrů.
Pokud by každý obyvatel ČR navíc denně ušetřil 2 plastové obaly, za celou republiku se za tento jediný den dostaneme ke 20 milionům ušetřených obalů.

Dopad koronaviru na životní prostředí

Ač o sociálních a ekonomických dopadech nedávné pandemie koronaviru slýcháme často ze zpráv i sociálních sítí, věděli jste, jaký dopad má současná situace na životní prostředí? Možná jste zahlédli fotografie delfínů, kteří se údajně navrátili do Benátek (což, mimochodem, není pravda), ale přemýšleli jste, jak se změnilo znečištění vzduchu, či situace s plastovým odpadem?

Než ale začneme, chtěli bychom vás ujistit, že víme, že koronavirus má mnoho vážných následků, které se životním prostředí nemají moc společného. O nich tady mluvit nebudeme, jelikož to není naší specializací, a budeme se soustředit pouze na důsledky z hlediska ekologie.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Snížení uhlíkové stopy: Uhlíková stopa nás všech se v pandemii výrazně snížila. Nelétáme, rušíme výlety a dovolené a zůstáváme zavřeni doma. Voda v řekách i kanálech je čistší, nad velkými městy mizí smog a v uzavřených městech se volně procházejí zvířata. Jen v Číně se na začátku roku emise snížily až o 25%!
Nárůst spotřeby plastů: Naše spotřeba plastu se v době pandemie drasticky zvyšuje. Ať se jedná o nutné ochranné materiály, nebo obaly jídla objednaného online. Bohužel se zdá, že v některých případech jde o volbu mezi životním prostředím a vlastním zdravím.
Plýtvání jídlem: Kromě plastového odpadu, další dopad koronaviru na životní prostředí představuje množství nespotřebovaného jídla. Ať už se jedná o jídlo ze zavřených restaurací, nebo čerstvé jídlo v supermarketech, které se neprodalo, jelikož si volíme trvanlivé alternativy - množství vyplýtvaného jídla se v době koronaviru drasticky zhoršilo.

Plast v oceánech

Plast zaplavuje naše oceány. Na světě už není jediné místo, kam se plastový odpad ještě nedostal. Dokonce i lidmi neobydlená místa jsou jím zanesena. Plast byl nalezen ve většině pitné vody na světě, v dešti, v nejhlubších místech oceánu, v polárních oblastech i v soli. Plast ale z naší planety nezmizí - s časem se pouze rozloží na menší a menší částečky, které ale budou zatěžovat naši planetu nadále.

Jasně, nepoužívat brčka, nosit si do obchodu vlastní tašky a pytlíky, nakupovat v bezobalových obchodech, nosit s sebou vlastní bambusový příbor… Všechny tyto volby pomáhají dramaticky snížit váš dopad na životní prostředí, ale už jste o nich pravděpodobně slyšeli nejméně stokrát.

Další tipy pro snížení dopadu na životní prostředí

Oblečení: Jednoduchým způsobem, jak omezit množství plastu v oceánu způsobené syntetickými látkami, je se jim při nákupu oblečení vyhýbat. Pokud ale už nějaké takové kousky ve vašem šatníku máte, nevyhazujte je, jelikož i po vyhození například na skládku by se z nich mikroplasty dále uvolňovaly.
Průmyslové rybaření: Dle jedné studie je až 70% mikroplastů nalezených u hladiny oceánu důsledkem průmyslového rybaření. Tyto milióny tun rybářského náčiní, které se momentálně nacházejí v oceánu, nejsou pouze znečišťovatelem, ale i nebezpečím pro mořské živočichy. Až 100.000 mořských živočichů přijde ročně o život v důsledku zamotání do opuštěného rybářského vybavení. Pokud tedy chcete přidat ruku k dílu v boji za čistší oceány, zvažte, co je na vašem talíři. Nepodporujte výrobce, kteří jsou zodpovědní za ničení naší planety.
Třpytky: Třpytky jsou vyráběny z plastu, a tak všemožná kosmetika, která je obsahuje, znečišťuje oceány. Mnohé třpytky jsou totiž moc jemné na to, aby je čističky vod vychytaly, podobně jako v případě mikrovláken. Pokud se naleznete v situaci, kdy se bez třpytivého make-upu prostě neobejdete, vyzkoušejte rozložitelné třpytky.
Kosmetika: Malé částice plastu totiž můžete naleznout i v zubních pastách, pleťovém peelingu či dalších produktech. Nejčastěji jsou vyrobené z polyetylenu, polystyrenu, nebo polypropylenu, ale mohou se skrývat i jako další ingredience.
Pneumatiky: Dle nizozemské studie z roku 2017 jsou pneumatiky zodpovědné za 10% mikroplastů v oceánu, ale další zdroje uvádí až 28%. Při jízdě, když se pneumatiky opotřebovávají, mikroplasty zůstávají na silnici, odkud jsou pak deštěm spláchnuty do řeky, odkud putují do oceánu. Nejjednodušším způsobem, jak omezit tento zdroj znečištění, je dobře zvážit každou cestu autem. Nemůžete se raději dopravit pěšky či hromadnou dopravou?

Recepty bez masa

Už je to skoro měsíc, co všichni trávíme většinu času zavřeni doma. Nabízí se možnost experimentace v kuchyni, ale mnoho z nás je omezeno množstvím ingrediencí, jelikož spoléháme na trvanlivé potraviny. Tyto bezmasé, veganské recepty jsou lepší nejen pro vaše zdraví, ale i pro životní prostředí.

Ovesná kaše
Domácí housky a bulky
Shepherd's pie
Smetanová carbonara bez mléka
Hummus

Ekologické aspekty vegetariánství a veganství

Nezpůsobovat utrpení živým tvorům - to je hlavní motivací k přechodu většiny lidí na bezmasou stravu. Zdaleka to však není důvod jediný.

Již v dávné minulosti se lidé zamýšleli nad vztahem lidí a zvířat. V řadě kultur bylo výsledkem těchto úvah odmítnutí zabíjení živých tvoru, a to i pro potřebu obživy. Takto se k této otázce postavily nejen východní filozofické směry jako například buddhismus a džinismus, ale i někteří představitelé evropského myšlení.

Až do poloviny 19. století byl životní styl lidí odmítajících pojídání masa nazýván pythagoreismem podle svého zakladatele, starořeckého filozofa a matematika Pythagora. V roce 1847 byla v Anglii založena první vegetariánská společnost a lidé konzumující výhradně bezmasou stravu se od té doby začínají označovat jako vegetariáni (z latinského vegetabilis - rostliny).

Dnes je již vegetariánské hnutí základní součástí širšího hnutí za práva zvířat. Jako takové patří do bohatého spektra ekologických, sociálních a alternativních aktivit. I mezi vegetariány samotnými však existují různé přístupy ke stravování. Nejpočetnější skupinou jsou tzv. ovo-lakto-vegetariáni (běžně označovaní pouze jako vegetariáni), kteří ze svého jídelníčku odstranili veškeré maso (včetně drůbežího a rybího), ale neodmítají vejce, mléko ani výrobky z nich.

Vegany jsou nazýváni ti, kteří se živí čistě rostlinnou stravou bez jakýchkoliv živočišných produktů (vejce, mléko, sýry...). Lidé konzumující pouze tepelně neupravenou rostlinnou stravu jsou označováni jako vitariáni.

Průměrný Evropan během svého života sní 36 prasat, 36 ovcí, 8 krav a 550 kusů drůbeže. Utrpení a smrt těchto zvířat je zbytečnou a krvavou daní za talíř s masem.

Naprostá většina masa pochází ze zvířat chovaných ve velkochovech. V těchto "továrnách na výrobu masa" je s živými tvory zacházeno jako se surovinou, kterou je možno libovolně skladovat, transportovat a zpracovávat.

Živočišná výroba zásadně ovlivňuje životní prostředí. Je totiž velmi náročná na zábor plochy, na spotřebu energie, vody, hnojiv atd. Přibližně 80% zemědělské půdy v ČR je využíváno přímo či nepřímo k chovu a krmení obrovského množství dobytka. Pěstování plodin pro hospodářská zvířata si vynucuje zavádění ekologicky nešetrných postupů do našeho zemědělství. Jsou nadměrně používána chemická hnojiva a těžká agrotechnika. V poslední době se ke zvýšení výnosů plodin užívají i rizikové genetické manipulace s tvrzením, že tím bude zajištěn dostatek potravin. Přitom plocha orné půdy, která uživí jednoho konzumenta masa, je schopna poskytnout potravu pro 14 vegetariánů či dokonce 50 veganů.

Stejně tak je problémem zužitkování či likvidace značného množství zvířecích výkalů. Jak je zřejmé, intenzivní živočišná výroba představuje závažný ekologický problém, se kterým se lidstvo musí potýkat.

Ve světle toho, co již bylo řečeno, se ukazuje vegetariánství a veganství jako alternativa, která dokáže zmírňovat řadu závažných etických i ekologických problémů. Že je bezmasá strava alternativou opravdu reálnou, dokazuje i to, že ji Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje za plnohodnotný způsob výživy člověka zasluhující si podporu.

Jak dokazuje život milionu vegetariánů a veganů na celém světě, z rostlinné stravy je možno získat veškeré látky potřebné k životu. Stejně jako u stravy obsahující maso jde však především o to, aby strava byla pestrá a vyvážená.

Uhlíkově neutrální potraviny

Co jsou tedy uhlíkově neutrální potraviny? To jsou potraviny, při jejichž získávání se neuvolňuje do ovzduší větší množství skleníkových plynů, než kolik jich z atmosféry vyvázaly, a to především fotosyntézou rostlin.

Ve skutečnosti se jedná o takovou mediální zkratku. Uhlíková stopa různých výrobků je velmi aktuální téma nejen u potravin.

Ne každý tzv. ekologický produkt je skutečně příznivý pro životní prostředí. Velmi často podléháme módním trendům. Nejzdravější i vůči prostředí nejšetrnější je strava co nejméně průmyslově zpracovaná a hlavně čerstvá.

Záleží na typu potraviny a na jejím zpracování. U ředkvičky, kterou sníte syrovou, bude mít největší zátěž doprava, a nebude to mnoho. U masa to bude celá infrastruktura kolem chovu dobytka, jeho látková výměna.

Uhlíkově neutrální potraviny jsme neměli nikdy. Skleníkové plyny jsme začali produkovat už před tisícem let, například když lidé v Asii začali pěstovat rýži ve velkém. My dnes potřebujeme posílit schopnost krajiny absorbovat skleníkové plyny.

Balit pivo, víno nebo kvalitní minerální vodu s terapeutickými účinky je v pořádku. Tyto výrobky mají za sebou poměrně náročný proces výroby a jsou to jaksi hodnotné produkty, které stojí za to kvalitně zabalit. Co se týče nápojů, jsou určitě nejhorší slazené nápoje. Tam ale jde spíše o to, že nejsou zdravé.

Neexistuje ekologická či zdravá potravina, ale způsob stravování. I ta ekologicky nejškodlivější potravina může být v nějakém kontextu či situaci prospěšná a cenná. Příkladem je nadměrná spotřeba masa, která je logicky v zájmu producentů masa. Důvodů pro dennodenní konzumaci masa však mnoho není, a to ani z ekologického, ani ze zdravotního hlediska.

Připravit masité jídlo je jednodušší, jsme zvyklí dát prostě péct kus masa a k tomu nějakou přílohu. Vegetariánské pokrmy vyžadují větší kreativitu a více lidské práce, proto někdy bývají i dražší.

V Česku je to určitě energetika, naše tepelná pohoda. Na druhém místě je to rozhodně zemědělská produkce.

U potravin je ale více proměnných. Dělali jsme studie na jablka, porovnávali jsme, zda je lepší je dovážet z druhého konce světa, nebo je tady skladovat. Záleží na tom, kdy si to jablko dáte. Na podzim je určitě ekologičtější dát si to české, v květnu už ale naše jablka nejsou. A skladování má environmentálně smysl cca maximálně 10 měsíců.

Jestliže někdo celoročně jí průmyslově zpracovanou stravu, mnohdy ne příliš nutričně vhodnou, tak mu změna na sezónní zeleninu určitě prospěje. Nejíst něco zdravého jen proto, že zrovna není sezóna, mi nepřipadá vhodné.

Porovnání dopadů různých potravin na životní prostředí
Potravina	Dopad na životní prostředí
Maso	Vysoká spotřeba vody a energie, produkce metanu, zábor půdy
Zelenina a ovoce	Nižší spotřeba zdrojů, závisí na způsobu pěstování a dopravě
Průmyslově zpracované potraviny	Vysoká spotřeba energie a obalů