Ekologie: Hustota a Rozšíření – Klíčové Pojmy

Ekologie, jako specifická vědní nauka, se interakcí živých soustav a jejich prostředí začíná zabývat až od jistých vyšších úrovní, zpravidla od úrovně komplexity organizmů. Tomu odpovídá starší pojetí ekologie, kdy převažovalo ryze biologické zaměření studií na jedince, populace, druhy, skupiny druhů. V posledním období není předmětem zájmu ekologie pouze živá složky či její části a vztah k okolí.

Ekosystém je relativně trvalý dynamický systém souboru organizmů a jejich prostředí (ekotopu) vytvářející určitou stabilitu danou potravními vazbami, resp. V evropských podmínkách byly definovány alternativní pojmy. byla popsána V.N. definovaná A. Ekosystémy mohou být uspořádány hierarchicky, tj. Lze tak postupovat z planetární, globální úrovně na úroveň kontinentální, regionální (na ploše měřitelné zhruba tisíci km2), chorickou (plocha tisíců ha, krajinná úroveň) a topickou (jednotlivé lokality).

Každý organismus má vymezen určitý výklenek ve svých požadavcích na biot. Faktor, který rozhoduje o výskytu druhu na stanovišti a který se na daném stanovišti nejsnáze dostane mimo hranice ekolog. střední hodnoty nejčastěji udávají ekologické optimum=nejvhodnější podm. Náleziště je dáno zeměpisnými souřadnicemi.

Mají širokou ekolog. valenci, tzn. mají úzkou ekolog. valenci, tzn. úzké rozpětí ekolog. organismu nízkým teplotám. organismu vůči extrémním podmínkám, např.

Rozšíření druhů

Vyskytují se v místě svého vzniku, vývoje a původního rozšíření, obývají tzv. ČR před příchodem člověka: 97% území byl les, podle nad. obývají tzv. akáty-hodně, hl. př. sciofyt = stínové druhy-nesnáší slun.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Jako u rostlin, délka denního osvětlení (fotoperioda) působí na životní projevy, které se pravidelné opakují=BIORYTMY. teplomilné=termofyly(nižší nad.

Hustota populace

Početnost patří k základním charakteristikám populací volně žijících živočichů a metody pro její zjišťování jsou využívány jak při výzkumech, tak při mysliveckém hospodaření se zvěří. V případě volně žijících živočichů je ovšem přesné stanovení početnosti prakticky nemožné a téměř vždy jde o odhad, jehož spolehlivost je závislá na řadě faktorů (druh zvířete, metoda, zkušenosti pracovníků, roční období a mnoho jiných).

Zpravidla dochází k podhodnocení reálných stavů zvěře a nejsou výjimečné situace, kdy skutečnost několikanásobně převyšuje „kvalifikované“ odhady. Chybný odhad početnosti zvěře má ovšem vážné důsledky, protože současné myslivecké hospodaření v České republice je založeno právě na správném posouzení početnosti zvěře, na jehož základě je stanoven plán lovu. Metody sčítání zvěře lze rozdělit na přímé a nepřímé.

Přímé metody jsou založeny na faktickém pozorování zvěře. Pomocí těchto metod lze zjistit nejen početnost zvěře, ale i další informace o pozorované zvěři jako např. pohlaví, věk, zdravotní stav aj. Sčítá se ve dne i v noci, ze země i ze vzduchu, z dopravních prostředků, pomocí osvětlení, nebo termovize, automatických fotoaparátů a kamer. Při přímém sčítání často dochází k výraznému podhodnocení skutečné početnosti.

Pomocí nepřímých metod se nesčítá přímo pozorovaná zvěř, ale nejčastěji její pobytové znaky jako např. stopy, trus, impakt na vegetaci či hlasové projevy. Tímto se získává tzv. relativní početnost, která se na početnost absolutní (jedinci zvěře) přepočítává. Nelze proto získat jinou informaci o populaci než samotnou početnost bez rozlišení pohlaví a věku zvěře.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Skutečná populace může být podhodnocena i nadhodnocena. Zvláštní skupinou jsou metody založené na vyhodnocování mysliveckých statistik, tzv. zpětné propočty. Napříč tímto teoretickým rozdělením lze pro odhad početnosti použít metody jednoduché, které nevyžadují prakticky žádné vybavení, až po metody založené na použití letadel či nákladné techniky. Pomocí výkonné techniky je možné zpravidla dosáhnout lepších výsledků, ale její nasazení samo o sobě nezaručuje kvalitu výstupů.

Státní organizace zabývající se managementem zvěře ve Skotsku Deer Commission for Scotland (DCS) používá tuto metodu pro sčítání jelení zvěře a částečně i siky. Celý areál výskytu jelení zvěře ve Skotsku je rozdělen na 49 oblastí. Hranice jednotlivých oblastí jsou v terénu voleny tak, aby mezi sousedními oblastmi docházelo k co možná nejmenší migraci zvěře (jezera, ploty proti zvěři, železnice, dálnice,…). Každá oblast je dále členěna na několik menších lokalit a to pro lepší přehlednost při organizování sčítání. Každá tato lokalita nesmí být větší než je denní výkon týmu sčítačů.

Shloučené - částé, u rostlin s nepohl.rozm. více jedinců na 1 místě, tvoří skupinky náhodné - málo obvyklé podle soc. napŕ. pro obě populace nezbytné napŕ. např. např. např. V ČASE-např.

Abiotické faktory a jejich vliv

HUSTOTA - malá hustota vzduchu je příčinou jeho malé nosnosti→létající živočichové mají menší rozměry a hmotnosti než pozemní a vodní. Ve vzduchu je možná velká pohyblivost. PROUDĚNÍ VZDUCHU (VÍTR) - pohyb vzduchu umožňuje přenos pylu, semen, plodů, uplatňuje se při migraci org. i při orientaci živočichů. TEPLOTA PŮDY - v povrchových vrstvách kolísá, v hloubce se skoro nemění, závisí na množ. život org.

MNOŽIVOSTI = NATALITA-ovlivňována podm. biotický potencionál=max. př. naopak nízkou množivost mají velcí savci - např. KŘIVKA TVARU J (EXPONENCIÁLNÍ) - charakterizuje růst populace, kde chybí omezující faktory→max. množivost neovlivněná podm.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Podle klimat. podmínek se vyvinuly následující biomy: (s charakter. TUNDRA - opak trop. tvorba HUMUSU, 2.

Potravní pyramida a tok energie

Spojením všech potravních řetězců v ekosystému dojdeme k POTRAVNÍ PYRAMIDĚ, která znázorňuje tok látek a energií - je to pyramida, protože každá další úroveň může z pŕedchozí využít tak 15-20% jinak by se ekosystém zhroutil.

Vliv člověka na ekosystémy

Havárie tankerů (1l ropy znečistí 1000l vody), havárie ropných vrtů (kouřový mrak sníží teplotu až o 10 stupňů), lesní požáry, havárie chemických továren, poškození území těžbou a imisemi (=kyselý déšť, reaguje se vzduchem a padá na zem X emise-SO2, CO2. imise=kys. nesnižují se, narůstá množství, hl. OXID UHELNATÝ - znemožňuje pŕenos O2, ptž blokuje určité množství krev. hnojiva pesticidy se dostávají po vody a nebezpečné jsou hl. pŕi likvidaci musí být zvlášť tzv. nebezpečný odpad.

Ochrana životního prostředí

• mezinárod. B) NATURA 2000 - evropský projekt (2000=2.
• D) RAMSARSKÁ ÚMLUVA 1971 - Írán, úmluva o mokřadech mezinárod.
• nejdřive ve Vídni 1985.
• AGENDA 21 = 21. století, nejvýz.
• obsahuje úkoly pro všechny státy 21. století, rozpracováno pro jednotliv.
• zákon č.
• 1.
• 2.
• 3.
• př. ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŔEDÍ - č.
• ochrana je odstupňována do 3 zón - v 1.
• menší množství chráněných druhů než v NP, ochrana obvykle odstupňována do 3.
• př.
• obdobné NPR, ale význam je spíše lokální
• spoluutvářena i člověkem
• zákon ještě uznává tzv. PAMÁTNÉ STROMY - stromy velkého stáří, s kulturně histor.

tags: #ekologie #hustota #rozsireni #definice

Oblíbené příspěvky:

• Aktuality z Města Soběslav
• Regionální rozvoj obnovitelných zdrojů
• Emise lodí a životní prostředí
• Zkušenosti s profesionálním čištěním motoru
• Poplatky za odpady pro obce