Ekologie kácení stromů a dopad na životní prostředí

Role lesů, nejen v přírodě, ale v životě člověka obecně, je nesmírně významná. Lesní porosty pokrývají třetinu země a jsou důležitou organickou infrastrukturu pro širokou škálu forem života. Navíc jsou lesy domovem pro nespočet druhů rostlin a živočichů. Bohužel, rok co rok dochází k výraznému úbytku lesa, přičemž za odlesňování jsou primárně zodpovědní převážně lidé.

Úloha lesa je více než důležitá už jen proto, že umožňuje zlepšit vláhu v zemi a zabraňuje tak vysychání oblasti. Jak už bylo řečeno, lesy plní mnoho funkcí, kdy jednou z hlavních je závlaha. Navíc lesy pomáhají zachovat minerální složení půdy. Odpadní voda procházející vrstvami půdy je zbavena škodlivých pevných nečistot. Zachováním lesního porostu nebo jeho obnovou, může člověk pomoci zlepšit ekologickou situaci na Zemi.

Hlavní úloha lesů a zelených porostů je ovšem jiná. Lesy jsou v podstatě továrnou na výrobu kyslíku. Bez něj je život na Zemi prakticky nemyslitelná. Až jeden kilometr čtvereční lesa může vyprodukovat denně 10 tun kyslíku. Les je ale také významným materiálním produktem. A protože jde o obnovitelný materiál, právem se řadí mezi ekologické. Dřevo je odjakživa považováno za stavební materiál, který má velký význam.

Les není jen přírodní oblastí stromů a keřů, jak se na první pohled zdá, ale také komplexním ekosystémem, který kombinuje místní flóru a faunu.

Jedním z negativních dopadů odlesňování je ovlivnění klimatu. Zvyšuje se oxid uhličitý v atmosféře, který má za následek stále větší skleníkový efekt. Velmi často se také lesní porosty kácejí za účelem zastavění nebo využití půdy pro zemědělské účely. Tato situace byla akutní zejména na počátku 19. století. Dnes lesy ustupují zejména stavbě silnic a dálnic, rozšiřování průmyslových zón a jiných objektů. Toto téma je tedy velmi aktuální a je třeba se zamyslet nad tím, jak tento ekologický problém rychle vyřešit. Protože pokud bude odlesňování pokračovat, je nutná rychlá a dostatečná obnova lesů.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Dalším a ne zrovna lehkým úkolem zejména střední Evropy je boj s kůrovcem. Vzhledem k tomu, že posledních pět až osm let patřilo k nejteplejším rokům a snižuje se počet deštivých dnů, přibývá také klimatických změn, které zapříčiňují i rozšíření nechvalně známého kůrovce, který je postrachem všech lesníků a milovníků lesa. Napadení lesních porostů kůrovcem byl zejména v posledních dvou letech velmi vážný problém, který bylo nutné řešit co nejrychleji. Tento malý brouk se totiž rychle množí a likvidace stromů si tak vyžádala doslova zpustošení obrovských oblastí, ze kterých se staly během pouhých dvou let planiny.

Kácení stromů totiž narušuje přírodní ekosystémy, které bez nich nemohou fungovat a prospívat. Vědci jsou přesvědčení o tom, že ničení lesů je nejen hlavní příčinou klimatické krize, ale také důvodem pro vymírání populací volně žijících živočichů.

Současné znění paragrafů týkajících se ochrany dřevin rostoucích mimo les už neodpovídá aktuálním odborným zlostem ani společenskému významu stromů v naší krajině a sídlech. Jedná se o definice zapojeného porostu a stromořadí, které jsou dosud uvedeny ve vyhlášce. Nově je však definována také společensko-ekologická funkce dřevin. Právě od ní by se v budoucnu měly odvíjet činnosti potřebné k argumentaci ve správních úkonech a v aplikační praxi.

Pokud je náhradní výsadba stanovena, nesází se nové stromy často tam, kde došlo ke kácení vzrostlých stromů, ani tam, kde stromy potřebujeme ve veřejném prostoru. V zákoně je sice už hezkých pár let paragraf o finančním odvodu při kácení z důvodu výstavby, ale použít v praxi se nedá.

Pokud jde o kácení kvůli stavebnímu záměru, který vyžaduje JES (jednotné environmentální stanovisko podle zákona č. 148/2023 Sb.) nebo tzv. společné rozhodnutí (vydává se pro stavební záměry ve zvláště chráněných územích), orgán ochrany přírody žadateli stanoví přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci negativních dopadů na společensko-ekologické funkce, vzniklých pokácením dřevin. To není nic nového.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Nyní má být i podle zákona prioritou náhradní výsadba tam, kde došlo ke kácení. Pokud to není vůbec možné, nebo nelze náhradní výsadbu uložit v plném rozsahu, bude stavebník povinen zaplatit poplatek za kácení dřevin. Poplatek poputuje do fondu obce, kde má být využit zejména na výsadbu, péči o dřeviny a nákup pozemků. Stavebníky by to mělo motivovat ke kvalitnější přípravě záměru, k hledání alternativ, jak přesunout stavbu jinam, nebo jak stávající dřeviny vhodně začlenit do plánované stavby.

Při definování poplatku za kácení z důvodu výstavby byl uplatněn podobný přístup, jak je tomu například u poplatku za vynětí ze ZPF (Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Odborníci přitom vycházeli také ze zkušeností v jiných zemích a městech. V Berlíně si např. žadatel o stavební povolení může vybrat mezi náhradní výsadbou nebo zaplacením tzv. vyrovnávacího poplatku. Finanční prostředky použije město výhradně na opatření k podpoře ochrany, zachování a rozvoje přírody a krajiny ve městě.

Ve Vídni příslušný úřad v rozhodnutí uvede, v jakém rozsahu nebylo možné náhradní výsadbu nařídit, za tuto část je pak žadatel povinen uhradit tzv. vyrovnávací poplatek.

Pokud nejde o kácení v souvislosti se stavebním záměrem, novela zákona nic nemění. Tedy např. pokud chce žadatel pokácet vzrostlý strom v zahradě rodinného domku, orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin, uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci negativních dopadů na společensko-ekologické funkce, vzniklých pokácením dřevin.

Ve městech přicházíme o místa, kde rostly nebo by mohly růst dospělé stromy. Výstavba a údržba technických sítí, která je jistě ve veřejném zájmu, probíhá bez zohlednění jiného veřejného zájmu - zájmu na ochraně dřevin. Údržba a budování inženýrských sítí s sebou nese stavební práce s negativním vlivem na stromy - zabírání volných ploch, pojezdy mechanismů, výkopy v kořenovém prostoru.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Stanovit v zákoně ochranné pásmo stromořadí na veřejném prostranství. Ochranné pásmo stromořadí na veřejném prostranství je v návrhu novely definováno jako souvislý prostor vymezený vodorovnou vzdáleností 3 metry od osové roviny stromořadí na obě strany. Je to nástroj pro zajištění bezpečnosti stromořadí a společensko ekologických funkcí stromů, které jsou součástí zelené infrastruktury měst. Zrovnopravňuje ochranná pásma zelené infrastruktury s ochrannými pásmy technické infrastruktury. Smyslem ochranného pásma je mj. přiznat právo obcím, aby mohly rozhodovat o stromořadích ve veřejném prostoru.

tags: #ekologie #kácení #stromů #dopad #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Škodlivé Emise: Co Potřebujete Vědět
• Čistota ve veřejných prostorech
• Přehazování kompostu pro úrodu
• Studie o znečištění ovzduší dopravou
• Rodinné focení v přírodě: užitečné tipy