Jak správně přehazovat kompost pro bohatou úrodu

01.12.2025

Kompost je cenný materiál podobný hlíně, který vzniká správným rozkladem organického materiálu, jako jsou zbytky jídla, listí a živočišné produkty. Je bohatý na živiny a můžete ho použít k obohacení půdy a výživě rostlin či plodin. Věcí, které se dají kompostovat, je opravdu spousta, od kávové sedliny a použitých ubrousků až po zbytky od večeře a papírové nákupní tašky.

Základem úspěšného kompostování je udržovat dobrý poměr hnědého a zeleného materiálu. Nejjednodušší způsob kompostování je vytvořit na zahradě hromadu nebo kupu a podle potřeby ji upravovat. Umístěte ji na suché, stinné místo a v blízkosti zdroje vody. Vytvořte základní vrstvu ze slámy nebo větví.

Proč přehazovat kompost?

Při přehazování kompostu je hlavním cílem přenést materiál ze středu do vnější části a naopak. Použít k tomu můžete třeba vidle nebo lopatu. Mezi jednotlivým přehazováním by měl být časový rozestup alespoň dva týdny. Tímto způsobem má střed kompostu čas se znovu zahřát a pokračovat v rozkladu.

Časté přehazování kompostu pomáhá podporovat činnost bakterií. Směs uhlíkových a dusíkatých materiálů v hromadě kompostu je podobná ohni - potřebuje vzduch, aby mohla fungovat. Jakmile se středové materiály maximálně rozloží, ochladí se a proces se zpomalí.

Jak často přehazovat kompost?

Frekvence přehazování kompostu závisí na materiálu, z něhož se skládá, a dalších okolnostech. Bakterie a houby, které se podílejí na rozkladných procesech v kompostu, potřebují ke své činnosti kyslík. Materiál v kompostéru musí být proto kyprý, aby se do něj dostal vzduch. Už při ukládání posečené trávy, listí, neškodných plevelů a rostlinných zbytků z kuchyně do kompostéru byste měli myslet na jejich vrstvení.

Čtěte také: Správný postup přehazování kompostu

Obecně však platí, že čím častěji kompost přehazujete, tím dřív bude hotový. A také čím více strukturního materiálu obsahuje, tím je přehazování méně nutné.

Pravidla pro správné kompostování

Vrstvení materiálu: Při přidávání nových materiálů do zahradního kompostéru se snažte skládat vrstvy tak, aby docházelo ke správnému střídání zelené hmoty (tráva, listí, zbytky ovoce a zeleniny...) a hnědého materiálu v podobě suché trávy, kartonu, dřevité hmoty nebo skořápek.
Poměr zelené a hnědé hmoty: Poměr zelené a hnědé hmoty v kompostu je důležitý a měl by být 1:0,25, tedy jeden díl zelené hmoty na 0,25 dílu hmoty hnědé pro vytvoření správného kompostu.
Vlhkost kompostu: V případě potřeby pravidelně kontrolujte vlhkost kompostu. Přidejte vodu, pokud je kompost příliš suchý, nebo naopak přidejte suchý hnědý materiál, pokud je kompost příliš mokrý.

Jak přehazovat kompost krok za krokem

Dřevěný kompostér postupně rozeberte a začněte jej sestavovat vedle.
Postupně do něho přehazujte materiál, který leží na vrchu kompostéru. Tím se naposledy dodaný odpad dostane dolu a ten který je v kompostéru nejdéle zase úplně nahoru.
Snažte se důkladně promíchat všechny části kompostu, abyste zajistil rovnoměrný rozklad materiálu.
Na přehazování jsou vhodné vidle nebo lopata, která vám pomůže materiál z vnějších částí kompostu přehodit do středu a naopak.

Kompostování v zimě

Kompostovací proces probíhá v každém ročním období. Tudíž ani v zimě nebuďte ke třídění bioodpadu lhostejní a poctivě ho vynášejte jednou za čas na zahradu. V zimním období převládá v kompostérech biologický materiál z domácnosti, a to hlavně z kuchyně.

Samozřejmě i v zimě platí pravidlo míchání dužinatých zelených dusíkatých materiálů se suchými hnědými uhlíkatými materiály. Proto je ideální vytvořit si na podzim zásobu odřezků větví, případně dřevní štěpky, a v zimě je postupně přidávat k odpadu z kuchyně. Vždy, když přidáte do kompostéru čerstvý materiál, promíchejte ho s materiálem ve vrchní části kompostéru. Nikdy nezahrabávejte čerstvý materiál hluboko do kompostu.

Úplné překopávání kompostu v zimě taktéž nedoporučujeme. Mohlo by mít za následek výrazné zpomalení celého procesu kompostování. Bakterie potřebují i během zimního období dostatek kyslíku, aby zůstaly aktivní, a je naší povinností jim ho zajistit a zároveň je nezahubit.

Pokud je okolo kompostéru napadaný sníh, neodhrnujte ho, působí jako izolant před prudkými mrazy. Nejlepší je počkat, až sám postupně roztaje. Přeházení kompostu a jeho důkladné promíchání si odložme na jarní sezónu, kdy už bude teplota pro průběh kompostování příznivější.

Čtěte také: Tipy pro kompostování

Vermikompostování - kompostování se žížalami

Skvělou volbou je žížalí kompost. Žížaly od vás dostávají zbytky jídla a rostlin, které přeměňují na žížalí výkaly. Žížaly nepotřebují mnoho místa a jejich výkaly jsou snadno zpracovatelným a účinným přírodním hnojivem. Vermikompostování se žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku. Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu.

V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu.

Problémy s vermikompostérem a jejich řešení

Vermikompostér je příliš suchý: Pokud je materiál ve vermikompostéru příliš suchý, vlhkost zvýšíte jeho navlhčením, například pomocí rozprašovače.
Problémy s muškami: Mušky všeho druhu mají rády vlhkost, proto je dobré vermikompostér trochu vysušit. Osvědčila se nám pilinová terapie, kdy piliny zapracujeme v rukavicích do kompostu a následně nasypeme i souvislou cca 2 cm vysokou vrstvu na povrch, což zabrání muškám vlétat a vylétat.
Žížaly nepřelézají do dalšího patra: V tomto konkrétním případě navrhujeme nabrat několik hrstí žížal z prvního patra a vložit je do nového patra, aby se tam začala tvořit nová kolonie. Spodní patro by se mělo nechat pár týdnů bez povšimnutí, aby se dokompostovaly i ty nejčerstvější organické zbytky, dokud neuvidíme krásný tmavě hnědý vermikompost se žížalami.

Bokashi - anaerobní fermentace

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí.

V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.

Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní.

Čtěte také: Optimální kompostování

Co dělat, když se v Bokashi objeví plíseň?

Bílá plíseň: Bílá plíseň může znamenat, že Bokashi nádobu plníte pomalu a je v ní hodně vzduchu. Tato plíseň je prospěšná a podporuje proces rozkládání. Pokud vás ale její přítomnost trápí, můžete na vrchní vrstvu směsi Bokashi položit kus silného papíru, který zabrání jejímu šíření.
Tmavá plíseň: Tmavá plíseň se obvykle objeví, když se při Bokashi metodě něco nedělá správně. Možná, že Bokashi nádoba nebyla dostatečně uzavřená, přidávali jste málo nebo nepravidelně směs Bokashi, anebo jste třeba zapomněli odčerpávat fermentační tekutinu. V takovém případě obsah kompostéru vyprázdněte, ideálně do nějaké náhradní nádoby s víkem, a přidejte stejné množství směsi Bokashi, aby pomohla zpracovat vaše organické zbytky. Navíc se doporučuje tento materiál zasypat půdou a nechat 4 týdny stát.