Korálové útesy tvoří jeden z nejrozmanitějších ekosystémů planety. Pro mnoho Evropanů symbolizují exotickou podívanou v turisticky atraktivních oblastech, kde se kocháme pohledem na křišťálově čisté moře. Úloha korálových útesů je však mnohem důležitější. Slouží jako útočiště obrovského množství mořských živočichů a hrají zásadní roli v prosperování života jak v moři, tak na zemi.
V současné době je podle odhadů na 280 000 m² mořského dna pokryto korálovými útesy. To pro představu odpovídá velikosti zhruba 39 fotbalových hřišť. Tvoří sice jen zlomek oceánu - méně než 1 %, poskytují ale domov a útočiště 4 000 různých druhů (25 %) mořských živočichů. Koráli bývají často mylně označovány za rostliny či kameny. Ve skutečnosti jsou to však živočichové, kteří společně žijí ve velkých skupinách zvaných kolonie.
Korálové útesy poskytují domov pestrému množství mořských živočichů a jejich záhuba by se negativně podepsala na ztrátě bohaté biodiverzity. Na zdravých korálech je však ekonomicky závislá i půl miliarda lidí, která se živí rybolovem. Korálové útesy také plní důležitou roli při ochraně pobřežních komunit před bouřemi a přívaly vody.
Globální oteplování je pro korálové útesy smrtící, ale není to jediný významný faktor, který ovlivňuje jejich nejistou budoucnost. Jedním z velkých rizik ohrožující korálové útesy je zvyšující se teplota vody a UV záření, které způsobuje jejich blednutí. K tomu dochází proto, že mořské řasy v reakci na vyšší teplotu vody začnou produkovat nadbytek kyslíku. Aby korál přežil, vypuzuje řasy ze svého útočiště, což pro něj představuje ztrátu živin a oslabení.
Mezi nejvíce ohrožující vlivy patří činnost člověka. Ta se negativně podepisuje především chemickým znečištěním, škodami způsobenými loděmi a čluny, ilegálním sběrem korálů a nadměrným rybolovem, který často používá dynamit. Osudový vliv má i rozvoj masové turistiky, potápění a rostoucí obliba mořské akvaristiky.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Problematické je podle výzkumníků také přímé znečištění, respektive vypouštění nepřečištěných kanalizačních vod a splašků do moře. „Uvádět klimatické změny jako jedinou a výlučnou příčinu ústupu korálů je kritickým nepochopením ekologie oceánů a toho, jak velkou roli hraje čistota vody,“ říká James Porter z univerzity v Georgii, který se na floridském monitoringu podílel.
V případě floridských korálů na Looe Key jde přitom o masivní zdroj dusíku, do moře ústí voda z celých Everglades. „A odpadní voda z kanalizace tu do moře ústí desetiletí,“ dodává Porter. „Klimatické změny pochopitelně zásadně ovlivňují korálové útesy, ale špinavá voda to ještě komplikuje.
Dokonce i mizení žraloků ovlivňuje korálové útesy a zároveň i stabilitu celého mořského systému. Některé oblasti zaznamenaly pokles populace žraloků až o 99 procent. V důsledku toho dramaticky narůstá počet jejich kořisti, což ústí ve vyčerpání populací ve spodní části potravního řetězce. Masožraví účastníci potravního řetězce se krmí papouščími rybami, které se živí vodními řasami. Úbytek papouščích ryb urychlí růst řas, které ničí korálové útesy.
Pokles o 73 milionů žraloků neovlivňuje pouze korálové ekosystémy, ale vede také k ničení populace měkkýšů, kteří hrají zásadní roli ve filtraci vody, redukují totiž obsah sedimentů a zlepšují kvalitu vody. Rapidní úbytek velkých žraloků ve světových oceánech vede k přemnožení predátorů požírajících korýše, a to narušuje mořské ekosystémy jako celek.
Patogen přítomný v lidských výkalech, vypouštěných do otevřeného moře spolu se splaškovou vodou, napadá i křehká společenstva bezobratlých organismů na korálových útesech. Za nemocí korálů, která je projevem podobná podivným bílým neštovicím, stojí patogen Serratia marcescens. Ten lidem způsobuje špatně se léčící urinální infekce a dýchací obtíže. Větevník napadený lidským patogenem bledne a postupně se jeho povrch pokrývá sítí bílých prasklinek a puchýřků, zatímco živá tkáň korálu hyne.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
V ohrožení se ocitl i Velký bariérový útes, nacházející se u severovýchodního pobřeží Austrálie v sousedství provincie Queensland. Masivní „bělení“ jinak neuvěřitelně pestrobarevných živých kolonií zasáhlo až 93 procent všech korálů, které útes tvoří. Proces rozpadu korálových struktur trvá řádově měsíce.
Teplota oceánu u Velkého bariérového útesu dosáhla v posledním desetiletí nejvyšší hodnoty za posledních čtyři sta let. Popsala to studie australských vědců, podle nichž útes pravděpodobně nepřežije, pokud se nepodaří zastavit oteplování planety.
Velký bariérový útes, největší ekosystém korálových útesů na světě a jeden z biologicky nejrozmanitějších, postihlo mezi lety 2016 a 2024 masové bělení korálů. To nastává, když se koráli v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim zajišťují výživné látky.
Odborníci zjistili, že před rokem 1900 byly teploty převážně stabilní a od roku 1960 do roku 2024 trvale rostly vždy od ledna do března. A během pěti let blednutí korálů v posledním desetiletí - v letech 2016, 2017, 2020, 2022 a 2024 - byly teploty v lednu a březnu výrazně vyšší než kdykoli v období od roku 1618, uvedli vědci.
Na tento fakt se snaží poukázat značka prémiového krmiva pro kočky SHEBA®, která si dala za cíl obnovu a zachování zdravých korálů pro další generace. Tento projekt odstartoval v roce 2019 a jedná se o největší program svého druhu na světě, jehož ambicí je do konce roku 2029 oživit více než 185 000 m² korálových útesů na místech po celé planetě.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Symbolickým počátkem desetiletého programu, v jehož rámci chce společnost Mars obnovit ohrožené korály nejen v oblasti Salisi Besar v Indonésii, se stal nápis H-O-P-E. K obnově se využívá účinná inovativní technologie nazývaná „reef restoration system“ - jde o 90 cm široké ocelové konstrukce ve tvaru hvězdy, které jsou pokryty pískem a pryskyřicí, které slouží jako ochrana před korozí. Tyto ocelové konstrukce jsou pak vyškolenými potápěči pod vodou spojeny dohromady a ukotveny tak, aby přežily v drsných povětrnostních podmínkách.
tags: #ekologie #koralových #útesů #ohrožení