Pěstování pohanky v ekologickém zemědělství

Pohanka (Fagopyrum esculentum) je oblíbená plodina, ceněná pro svá výživná zrna. Ačkoli se často považuje za obilninu, pohanka patří do čeledi rdesnovitých a je přirozeně bezlepková. Pohanka je bohatá na bílkoviny, vlákninu a esenciální aminokyseliny, což z ní činí ideální potravinu pro ty, kteří hledají zdravé alternativy k běžným obilovinám.

Druhy pohanky

Existuje několik různých druhů pohanky, které se pěstují pro různé účely, jako je potravinářská výroba a krmivo pro zvířata:

• Pohanka setá (Fagopyrum esculentum) - Nejčastější druh pohanky pěstovaný pro potravinářské účely.
• Pohanka tatarská (Fagopyrum tataricum) - Tento druh pohanky je méně rozšířený, ale obsahuje více rutinu, který má pozitivní účinky na zdraví cév.

Pohanka pochází z jihovýchodní Asie a byla domestikována před více než 7 000 lety. V minulosti měla pohanka v Čechách významné postavení. Zvláště populární byla na Těšínsku, Valašsku a v Beskydech. Největší rozmach pěstování nastal zejména v 16. a v 17. století. Poté její význam postupně klesal a výrazný úpadek nastal v minulém století. Zájem o pohanku v Čechách se zvyšoval zejména v posledních deseti letech. V současné době se pěstuje v konvenčním i ekologickém zemědělství.

Pěstování pohanky

Pohanka je všestranná a zdravá plodina, kterou můžete pěstovat i na menších plochách.

Výsev pohanky

• Doba výsevu: Pohanku vysévejte, když teplota půdy dosáhne alespoň 10-15 °C, což bývá v květnu nebo na začátku června.
• Hloubka a vzdálenost výsevu: Semena pohanky vysévejte do hloubky 2-3 cm. Mezi řádky zachovejte vzdálenost 20-30 cm, aby měla pohanka dostatek prostoru pro růst a přístup ke světlu.
• Slunné stanoviště a propustná půda: Pohanka preferuje slunné místo s dostatkem světla a dobře propustnou půdu. Je vhodná pro různé typy půd, včetně chudších, ale nejlepších výnosů dosahuje v půdách bohatých na organické látky.
• Odolnost vůči méně úrodným půdám: Pohanka dokáže růst i na půdách, kde by jiné plodiny neuspěly.

Zavlažování

• Odolnost vůči suchu: Pohanka je poměrně odolná vůči suchým podmínkám, ale během intenzivního růstu a tvorby klasů je pravidelná zálivka důležitá pro zlepšení úrody.
• Optimální zavlažování: Během vegetačního období zavlažujte pravidelně, ale pouze tehdy, pokud půda začíná vysychat.

Hnojení

• Organická hnojiva: Pohanka nevyžaduje velké množství hnojiv, proto se často pěstuje ekologickým způsobem. Použití kompostu nebo jiných organických hnojiv, jako je hnůj, je ideální volbou pro podporu růstu a zvýšení výnosů.

Ochrana proti škůdcům

• Škůdci pohanky: Pohanka je odolná vůči většině škůdců, ale může být napadena mšicemi nebo slimáky, zejména v mladém věku.

Sklizeň a posklizňová úprava

• Doba sklizně: Pohanka je připravena ke sklizni přibližně 10-12 týdnů po výsevu. Jakmile jsou zrna suchá a začínají dozrávat, je čas na sklizeň.
• Sušení a skladování: Po sklizni je důležité pohanku důkladně usušit, aby se zabránilo vzniku plísní. Zrna můžete sušit na slunci nebo v suchém, dobře větraném prostoru.

Pohanka v ekologickém zemědělství v ČR

Pohanka je jednou z nevýznamnějších tržních plodin v ekologickém zemědělství, kde se pěstuje od roku 1994. Na rozdíl od konvenční je rozsah jejich ploch podchycen. V současnosti je tak Česká republika jedním z nejvýznamnějších producentů „bio“ pohanky v Evropě.

Čtěte také: Pohanka v ekologickém zemědělství

Společně s rozvojem ekologického zemědělství u nás se výrazně zvyšoval i zájem o pohanku, která se stala zajímavou tržní plodinou farmářů a menších zemědělských podniků hospodařících především v ekologických systémech. Zde je zabezpečeno komplexní řešení pohankového programu řízeného obchodní společností PRO-BIO, Staré Město pod Sněžníkem.

Ve srovnání s ostatními evropskými státy, je domácí trh dobře rozvinutý. Odbyt „bio“ pohanky každoročně vzrůstá o 40 - 60 % a zvláště roky 1999 a 2000 znamenaly obrovský „boom“ na českém trhu.

Využití pohanky

Důvodem je především široký sortiment (skoro 40) a vysoká kvalita výrobků, které jsou distribuovány především do prodejen zdravé výživy v celé ČR, do některých supermarketů a restaurací. Kromě tradičních pohankových krup, krupice a mouky jsou na trhu vločky, různé mlýnské a pekařské výrobky, pufované výrobky, různé pohankové čaje.

Pohanka je součástí nápojů a dietních uzenin pro bezlepkovou dietu. Prodávají se také relaxační polštáře plněné pohankovými slupkami. Poměrně dobře je rozvinutý i zahraniční obchod. Česká republika exportuje pohanku do Slovinska a hlavně do států EU (Německo, Rakousko, Holandsko, Dánsko aj.).

Pohanka jako zelené hnojení

Pohanka je skvělá volba pro zlepšení půdy. Díky rychlému růstu a bohatému kořenovému systému pohanka účinně potlačuje plevel, zlepšuje strukturu půdy a podporuje její provzdušnění. Jako zelené hnojení je ideální po sklizni nebo pro přípravu půdy před dalším výsevem. Pohanka zároveň bohatě kvete a láká opylovače.

Čtěte také: Využití tmavé pohanky v kuchyni

• Výsev: Pohanka se vysévá od dubna do srpna přímo do záhonu. Semena stačí rozhodit a lehce zatáhnout hráběmi nebo posypat tenkou vrstvou zeminy.
• Kosení: Za 6-8 týdnů po výsevu, ještě před plným nasazením semen, pohanku posekejte a použijte jako mulč.

Ekofarma PROBIO a pěstování pohanky

Naše ekologická farma ve Velkých Hostěrádkách s 367 ha orné půdy je učebnicovým příkladem téměř všech problémů v zemědělství - vodní i větrná eroze, dlouhodobé suché podmínky nebo přívalové srážky, degradace půd způsobená hospodařením za minulého režimu, málo organické hmoty.

Kvůli vysokému eroznímu ohrožení (až 82 % jsou MEO a SEO) není možné na farmě pěstovat širokořádkové plodiny s NOF jako sója, kukuřice, slunečnice atp. Dodržení nastaveného osevního postupu je každoroční výzva. Nejvíce problematické je setí teplomilných jarních plodin, jako je pohanka a čirok. Tyto rostliny jsou náchylné na chlad, takže se jejich porosty zakládají až v polovině května po tzv. „zmrzlých mužích“, kdy má půda přes den alespoň 10 až 12°C.

Na farmě je pohanka dlouhodobě zařazena v osevním postupu po sklizni jetele nachového na semeno. Ten se sklízí přibližně v polovině června a díky krátké vegetační době pohanky 85-120 dní (velká odrůdová variabilita) je pohanku možné sklidit na podzim. Pohanka má vysokou potenciální produktivitu, ale nízkou reálnou produktivitu porostu, z květů vytvoří jenom 10-40 % nažek.

Další výzva pro zemědělce je nerovnoměrné dozrávaní porostu: po sklizni je důležité zajistit sušení, protože ve sklizeném zrně se pořád nachází velké množství zelené hmoty. Dá se říct, že pěstování pohanky je vysoce rizikové, úroda nejistá a pohanka je náročná na včasné posklizňové ošetření (sušení a čištění). Přes mnohá rizika přináší pěstování pohanky i benefity. Jedná se o vhodnou plodinu do jakéhokoliv zemědělského systému.

Díky agresivním výměškům z kořenů zpřístupňuje fosfor pro další plodinu, má fytosanitární účinek - není přenašečem významných škůdců ani chorob. Pohanka má rovněž dobrou konkurenceschopnost vůči jednoletým plevelům, protože relativně brzo zapojí porost, který stíní půdu a případné plevele. Na pozemku zanechává velké množství biomasy s užším poměrem C/N, která je po zapracování přístupná půdním mikroorganismům.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Kvůli pozdnímu setí (v květnu/červnu) je potřebné adekvátně přistoupit k možné erozi půdy způsobené přívalovými dešti nebo větrem.

Experiment s přímým setím pohanky do zeleného mulče

V roce 2020 na farmě proběhl pokus s přímým setím pohanky do zeleného mulče. Mulč by měl potlačit plevele, zabránit nadměrné evaporaci vláhy z půdy před zapojením porostu plodiny a napomoci lepší infiltraci vláhy, protože půda nebyla dodatečně mechanicky zpracována - utužena. O prokypření se postaral porost ozimé meziplodiny žito, vikev a jetel nachový, zejména žito, které má mohutný kořenový systém.

Směs byla na podzim 2019 vyseta v poměru 100 kg/ha žita, vikev 60 kg/ha a jetel nachový 5 kg/ha. Cílem pokusu bylo ověřit možnost založení úzkořádkových jarních plodin do zeleného mulče.

Je možné najít velké množství informací ohledně pěstování širokořádkových plodin v zeleném mulči ze zahraničí, zejména kukuřice a sóji, které jsou zasety přesnými sečkami.

Vhodný způsob terminace porostu meziplodiny - v systému EZ je možná pouze mechanická terminace - mulčování nebo tzv. Důležité je načasování. U žita je to po vymetání a období mléčné zralosti, u leguminóz v květu.

Pro setí byl použit zapůjčený speciální secí stroj BOSS značky SLY AGRISEM od firmy HM Hodonín se speciální diskovou botkou, která je schopná penetrovat přes značné množství posklizňových zbytků. Patka byla původně vyvinuta v Austrálii, kde mají s technologií no-till velké zkušenosti. Nutno poznamenat, že stroj nebyl osazen čističi řádků před botkou.

Pokus byl z velké míry ovlivněn příznivým průběhem počasí v červenu a v červenci. To znamenalo větší míru regenerace porostu ozimé směsky v případech její nedostatečné terminace. V případě třetí varianty, kde byla terminace porostu vykonaná jenom váhou secího stroje, se tento způsob ukázal jako nedostatečný.

Po pár dnech bylo potřeba část znovu postavené ozimé směsky posekat s nadzvednutým mulčovačem ve výšce cca 20 cm od země, tak aby nedošlo k narušení vytvořeného mulče na půdě. Při mulčování v porostu vyklíčené pohanky vznikly koleje, které nebyl porost pohanky schopen dodatečně pokrýt a vznikla ložiska plevelů.

Další nevýhodou je praktická stránka: v průběhu setí se hmota dostávala a zamotávala do botek, znamenáku atp., takže stroj bylo po použití nutno důkladně očistit. V případě nadměrného ucpání botky může nastat restrikce proudění osiva a výsevní botka nebude správně set.

Varianta přímého setí do strniště vykazovala vysokou míru zaplevelení, vysokou míru obražení porostu ozimé směsky a nižší vzcházivost pohanky oproti jiným variantám.

Varianta mulčování snížila míru regenerace porostu ozimé směsky na minimum, velkým problémem však bylo jemné nasekání hmoty a nerovnoměrné rozprostření po povrchu zejména v místech otáčení mechanizace. Nedostatky s heterogenní pokryvností je asi možné eliminovat s jinou konfigurací kladívkového mulčovače a lepší kázní řidiče, nejzásadnější problém jemně nasekané hmoty to však nevyřeší. Takto jemně nasekaná hmota na povrchu půdy nevydrží dlouho a po pár dnech se z velké části redukuje. To vytváří velkou konkurenci plevelů vůči pohance, protože v případě použití zeleného mulče je vývoj pohanky mírně zpomalen kvůli nižší teplotě půdy.

Zelený mulč slouží jako izolace před nadměrným přehříváním v létě, navíc ale zabraňuje zahřívaní půdy na jaře.

Pro terminaci porostu podmítačem Väderstad Carrier jsme se rozhodli kvůli dostupnosti mechanizace (farma podmítač vlastní), ale zejména proto, že jsme v okolí nesehnali krepovací válec. Ze zahraničí tento válec nebylo možné dovézt kvůli restrikcím spojeným s onemocněným COVID-19. Podmítač sloužil jako adekvátní alternativa ke krepovacímu válci a regenerace porostu ozimé směsky po terminaci tímto způsobem nebyla pozorována.

Hlavní nevýhoda dvou pracovních operací je, že secí stroj se musí přesně trefit do položené biomasy ve směru předchozího přejezdu podmítače. Tohle je v praxi velice problematické a v zahraničí se využívají kombinace s čelním umístněním válce na traktoru a secího stroje za traktorem. Přejezd obdobné kombinace by zabránil jízdě proti směru poválené hmoty, kde hrozí nadzvednutí porostu meziplodiny a penetrace botky do půdy není tak dobrá.

Porost pohanky byl konkurenceschopný a míra zaplevelení jednoletým plevelem byla nižší.

Zakládání porostů pohanky do zeleného mulče má svoje specifika. Je nutné dodržet nastavenou hloubku setí a dostatečně zabezpečit zavírání výsevní rýhy ve značném množství mulče pro co nejlepší kontakt osiva s půdou. Meziplodina musí mít dostačující produkci biomasy pro zajištění kompletního pokryvu půdy. Nezbytně nutným předpokladem je výběr vhodné metody terminace porostu meziplodiny.

Pěstování ozimé směsky za účelem následné terminace a ponechání zbytků na pozemku formou mulče může být cestou pro podniky bez živočišné výroby. Na druhou stranu je nutné pokračovat v ověřování metody i po ekonomické stránce oproti často využívané metodě pěstování pohanky jako druhé plodiny po sklizni raných plodin, jako je jetel nachový na semeno.

V neposlední řadě je nutné zabezpečit odrůdy pohanky, které budou výnosově stabilní, budou rovnoměrně dozrávat bez nadměrného nakvétání a budou konkurenceschopné vůči plevelům.

tags: #pohanka #ekologické #zemědělství #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Mezinárodní festival ve Valašském muzeu
• Recenze filmů a dokumentů o ruské přírodě
• Tipy pro ekologický úklid
• Inspirativní transformace odpadu
• Odpady ze staveb v ČR