Ekologie lesa Jinan: Komplexní pohled na lesní ekosystémy

16.03.2026

Lesy jsou pro život na naší planetě nepostradatelné.

Nejenže vytvářejí kyslík, čistí vzduch nebo poskytují útočiště různým živočichům, ale zároveň chrání půdu proti erozi, podílí se na koloběhu vody a regulují místní i celosvětové klima.

Jediný dospělý strom dokáže ročně vstřebat až 22 kilogramů oxidu uhličitého a na oplátku produkuje kyslík.

Lidem lesy slouží i materiálními způsoby - péče o stromy a těžba dřeva poskytují pracovní místa a lesy slouží i jako obnovitelný zdroj energie.

Přibližně polovina výroby obnovitelné energie v Evropě pochází právě ze dřeva.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Až 42 % objemu vytěženého dřeva se používá jako palivo, 24 % zpracovávají pily, ze 17 % těží papírenský průmysl a 12 % slouží na výrobu dřevěných desek, uvádí ve svém shrnutí Evropský parlament.

Lesy v Evropě a České republice

Plocha Evropské unie je pokryta 182 miliony hektarů lesních porostů.

To znamená, že lesy představují až 46 % evropské plochy.

Nejvíce se na tom podílí Švédsko, Finsko, Španělsko, Francie a Polsko, jejichž rozloha zahrnuje dvě třetiny všech evropských lesů.

Stromové porosty se totiž mezi jednotlivými zeměmi zásadně liší.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Zatímco v severských zemích dosahuje lesnatost k 70 %, v Irsku se pohybuje okolo 11 %.

V Česku stromy rostou na více než 2,7 milionu hektarů, což je zhruba 34,7 % našeho území.

V „zelenosti“ tak zaostáváme za průměrem Evropy o dvanáct procentních bodů.

Česko ročně osazuje přes 28 tisíc hektarů půdy novými stromy.

Zatímco ve světě je deforestace stále závažnějším problémem a podle serveru One Tree Planted člověk každé 1,2 sekundy pokácí stromy o rozloze fotbalového hřiště, v Evropě se lesní porost stále rozrůstá.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Za dvacet let od roku 1990 se Evropa zazelenala o nových 11 milionů hektarů, za což můžeme vděčit nejen přirozené obnově, ale i cílenému zalesňování.

Na tom se nadále podílí i Evropská unie, která jen mezi lety 2015 a 2020 na podporu evropských lesů vyčlenila přibližně 8,2 miliardy eur, což jsou peníze, za které by se dala vybudovat celá současná česká dálniční síť.

Do roku 2030 si navíc dala za cíl vysadit 3 miliardy nových stromů.

Kácení lesů a jeho dopady

Ačkoliv se většina evropských států snaží vysazovat nové stromy, i kácení je přirozenou součástí koloběhu života lesů.

Během období 2016 až 2018 vzrostla plocha vytěženého lesa oproti předchozímu období o 49 %.

Důvodů pro tento obrovský nárůst může být hned několik od přírodních katastrof, útoků dřevokazných škůdců či požárů, přes větší poptávku po dřevu a dřevěných produktech.

K největšímu nárůstu pokácených lesů došlo ve Slovinsku, kde změna dosáhla více než 255 %.

Výrazný 120% rozdíl zaznamenala podle výzkumu zveřejněného v časopisu Nature také Itálie, a o 85 % více vykáceného lesa najdeme i v Estonsku.

Zajímavý je i fakt, že data ze snímků satelitních družic, ze kterých vychází autoři odborného článku, jsou mnohem vyšší než ta, která vykazují jednotlivé země.

Nárůsty plochy po vytěžených lesích komplikují vizi uhlíkové neutrality do roku 2050, podle které má Evropa vypouštět jen tolik emisí skleníkových plynů, kolik naopak zvládne absorbovat například právě prostřednictvím lesních porostů.

Evropa tak musí podniknout nové kroky, kterými by se k ambicióznímu cíli opět přiblížila.

S mizením lesů je ve světě spojeno až 15 % emisí skleníkových plynů a při pokračování tohoto trendu by do 25 let vymřelo až 28 tisíc druhů živočichů.

Na lesy je navíc vázáno 1,6 miliard pracovních míst a při jejich vymizení by o svou práci přišla až pětina obyvatel Země.

Ekonomický význam lesů

Nejvíce dřeva a dřevních produktů vyváží za hranice své země Rusko, které se v roce 2019 na celosvětovém exportu podílelo z 13 %.

Své prvenství získalo v roce 2003.

Do té doby se mohla největším exportem chlubit Kanada, která byla během svého nejsilnějšího období v roce 1985 zodpovědná za více než 30 % světového vývozu dřevařského průmyslu.

V absolutních číslech šlo o tehdy o 30 milionů kubíků dřeva, ale vzhledem k tomu, že dřevařský export nadále roste, představuje současných 13 % Ruska 52,4 milionů m3.

Český export se na tom světovém s 18,2 miliony kubíků vyvezeného dřeva a dřevních produktů podílí ze 4,5 %, a v Evropě nás tak překonává pouze Německo.

Více než tři čtvrtiny českého dřevařského exportu tvoří průmyslová jehličnatá kulatina, dvacet procent představuje jehličnaté řezivo a 1,5 procenta patří dřevěným štěpkám a třískám.

Průmyslová jehličnatá kulatina je zároveň i tím, co se podle dat Organizace pro výživu a zemědělství nejčastěji dováží do Česka.

Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, lesnictví je pro Českou republiku poměrně významným odvětvím.

Ačkoliv dřevařský průmysl tvoří pouze 0,63 % celkové přidané hodnoty HDP české ekonomiky, je to vyšší výsledek, než jakého dosahuje většina ostatních evropských států.

Více než my z lesů podle dat Eurostatu z roku 2017 profitují pouze severské státy, Pobaltí a Rumunsko.

Význam českého dřevařství v roce 2019 ještě vzrostl, a to především z hlediska exportu dřeva.

Nejlépe je to poznat na vývozu do Číny, kam jsme předloni odeslali 2,3 milionů kubíků dřeva.

Oproti roku 2018 jde o 1 255% nárůst.

Ještě vyšší export do Číny zaznamenalo Německo, jehož vývoz stoupl z 200 tisíc kubíků v roce 2018 na 3,8 milionů m3, uvádí německý odborný server Holzkurier.