Ekologie a revitalizace krajiny: Příklady a výzvy

Cílem přednášky je srovnání opuštěných továren, nevyužívaných zemědělských statků a opuštěných vojenských areálů a kasáren s rekultivovanými plochami po těžbě surovin, které našly nové využití.

Na několika příkladech fotografií tzv. „dvojčat“ (fotografie poskytl archiv Oblastního muzea v Mostě) je uvedena ukázka krajiny při těžbě a současný stav, který plně vystihuje rozvoj krajiny po těžební činnosti.

Autoři dále uvádějí, že na základě dlouhodobých zkušeností s rekultivační činností lze vytvořit plněhodnotnou funkční krajinu, která po následné realizaci revitalizačních a resocializačních záměrů odpovídá potřebám lidí v 21. století.

V další části autoři upozorňují na skutečnost, že doposud existovala v plánování následných kroků po ukončení těžby určitá koordinace či shoda, která vycházela z „Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji“.

Dle autorů by se mělo dbát i do budoucna na této koordinaci v celé oblasti Mostecké pánve, a tím co nejvíce eliminovat vznik neperspektivních oblastí či podnikatelských záměrů.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

V samotném závěru přednášky autoři citují autorku příspěvku „Proměny české post-krajiny - Kamilu Svobodovou“, která ve svém článku upozorňuje na obrovský potenciál rekultivované krajiny a ve výsledku může být tato krajina v řadě ohledů bohatší než krajina před těžbou.

Příklad revitalizace: Pramen řeky Nisy

Teplé počasí v průběhu ledna poskytuje příležitost k výletům na zajímavá místa naší země. Jedním z nich je pramen řeky Nisy na Jablonecku, který navštívila i redakce portálu Naše voda. Nisa, nebo také Lužická Nisa, pramení v katastru obce Nová Ves nad Nisou. Celková délka řeky je 252 kilometrů, na území ČR je ale tok Nisy dlouhý pouhých 54 kilometrů.

Původ názvu Nisa je dodnes nejasný. Poprvé se podobný název ve tvaru „Nizzam“ objevuje v dokumentu z roku 1241, v němž král Václav I. vymezil hranice Čech vůči Horní Lužnici. Je tedy zřejmé, že název používali již Slované, kteří jej pravděpodobně přejali od Keltů, historici ale nevylučují ještě starší původ slovního základu pro řeku Nisa.

Samotný pramen Nisy v Nové Vsi nad Nisou je zmiňován jako Neisborn, na mapách se poprvé objevil roku 1713. Snad již kolem roku 1850 bylo místo zviditelněno nápisem na kameni, jak uvádí starý popis maloskalského panství. O zvelebení místa se významně zasadil především Novoveský okrašlovací spolek, který se myšlenkou osadit nad pramenem Nisy pamětní tabuli zaobíral již od roku 1899, nakonec byl ale pomník prameni řeky odhalen až v roce 1930.

V roce 1997 bylo místo obecním úřadem v Nové Vsi nad Nisou a dobrovolníky zvelebeno, obnovena byla přístupová cesta a prameniště vyskládáno z kamenů. V letech 2009-2010 Novoveský okrašlovací spolek a obec Nová Ves nad Nisou s podporou Libereckého kraje přistoupili k obnově pomníku a rekonstrukci prameniště.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Návrh nové pamětní desky ztvárnil akademický sochař Jiří Dostál, novou pamětní desku ze Šluknovského syenitu a nerezu zhotovili kamenosochař Rostislav Dvořák st. a zámečníci Pavel Lubas a Jaroslav Lubas st. z Nové Vsi nad Nisou. Součástí obnoveného pomníku je i raznice se stylizovaným znakem obce Nová Ves nad Nisou - pramenem Nisy, kterou můžou příchozí návštěvníci použít jako propisovací razítko.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

tags: #ekologie #Lubas #Jiri

Oblíbené příspěvky:

• Problémy s vypouštěním vody z pračky?
• Informace k svozu odpadu
• Dolní Věstonice a Pálava
• Ministerstvo životního prostředí a recyklace
• Voda a udržitelnost