Dopady Velkého Množství Odpadu na Zemi

Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi.

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán.

Ostrovy z Plastového Odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Kde se v Moři Bere Plastový Odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Neházejme však veškerou vinu na jiné kontinenty.

Čtěte také: Studie o SRM a znečištění

Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko. Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!

Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Odpad na zem nepatří a měli bychom ho třídit.

S Jakým Plastem si Nejčastěji Zaplaveme?

U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Mikroplasty: Neviditelná hrozba

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu.

Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla! Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty.

Čtěte také: Význam třídění odpadu

Důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp. energetickým využitím…

Statistiky a Čísla o Plastovém Znečištění

Grafika se zaměřuje na problematiku plastového znečištění oceánů. Podle odhadů založených na 24 výpravách mezi lety 2007 a 2013 plave v oceánech více než 268 950 tun plastů, což představuje přes 5,2 bilionu kusů makroplastů, potažmo mikroplastů. Je pravděpodobné, že čísla budou v kontextu vývoje produkce plastů a způsobu jeho likvidace podhodnocena vzhledem k aktuální situaci. Některé studie odhadují, že až 70 % plastů se usazuje na mořském dně. Na severní polokouli se nachází 57 % plastového odpadu, s nejvyšší koncentrací v severní části Tichého oceánu, kde vznikla tzv. Velká tichomořská odpadková skvrna.

V roce 2022 překročila celosvětová produkce plastů 400 milionů metrických tun. Čína byla s podílem 32 % největším výrobcem, následoval zbytek Asie s 19 %, Severní Amerika se 17 % a Evropa se 14 % celosvětové produkce plastů. Přibližně 70-⁠⁠⁠⁠⁠⁠80 % plastů v oceánech pochází z pevninských zdrojů, zbylých 20 % až 30 % pochází z mořských zdrojů (např. z rybářských sítí, vlasců, lan a opuštěných plavidel).

Téměř 81 % plastového znečištění oceánů pochází z Asie, která je domovem 60 % světové populace a všech deseti řek s nejvyššími emisemi plastů.

Celkově se odhaduje, že se v EU/EHP každý rok vyprodukuje přibližně 145 000 tun mikroplastů. Tyto částice vznikají z různých primárních zdrojů, jako jsou kosmetické produkty a syntetické textilie, ale jsou také vytvářeny jako sekundární znečištění při přirozené degradaci větších plastových výrobků (makroplastů), kdy je jejich výskyt, transport a osud v různých prostředích ovlivněny řadou přírodních faktorů, jako je UV záření, tepelné vlny a abraze větrem, stejně jako jejich vlastní fyzikálně-chemické vlastnosti jako např. velikost a hustota. Nejdrobnější úlomky nejsou pouhým okem viditelné.

Čtěte také: Klimatické změny a konflikt v Sýrii: Souvislosti

V důsledku toho jsou mikroplasty v ovzduší zdrojem znečištění v suchozemském i vodním prostředí.

Výzkum Ústavu pro hydrodynamiku se zaměřil na výskyt mikroplastů v surové vodě z řek a nádrží i v pitné vodě z různých úpraven vody v Česku. Analyzovány byly mikroplasty od velikosti 1 µm, což je v rámci dosavadních studií ojedinělé. Byly zjištěny koncentrace od desítek po tisíce částic na litr surové vody a v jednotkách až stovkách částic na litr upravené vody, přičemž úbytek mikroplastů mezi surovou a upravenou vodou dosahoval 70-88 %. Dominovaly mikroplasty menší než 10 µm, které tvořily až 95 % všech nalezených částic, zejména z materiálů jako PET (polyetylentereftalát), PP (polypropylen), PE (polyethylen), CA (acetát celulózy) a PVC (polyvinylchlorid).

Částice mikro a nanoplastů byly nalezeny mnoha vědeckými týmy napříč světem v různých částech lidského těla, např. v plicích, játrech, ve slezině, v ledvinách a dalších orgánech. Ovšem přelomové zjištění představil Ostravský vědecký tým, kdy jako jako první na světě přednesl důkazy o přítomnosti mikroplastů v lidské plodové vodě a v placentě. U 9 z 10 žen byla potvrzena přítomnost mikroplastů a aditiv v plodové vodě či placentě, kdy množství těchto částic bylo větší v placentě než v plodové vodě. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti 10 až 50 µm, přičemž nejčetněji identifikovaným materiálem byl polyetylen (běžně se vyskytující plast).

Studie ukazují, že vysoké koncentrace některých nanoplastů a mikroplastů mohou vyvolat biochemické reakce, jako je oxidativní stres a zánět, přičemž tyto efekty mohou být způsobeny jak fyzikálními vlastnostmi částic, tak chemickými přísadami, které obsahují.

Například až 68 % ryb ve Středozemním moři a 100 % planktonu v ústích evropských řek obsahuje mikroplasty. Mořské organismy často považují mikroplasty za potravu, což vede k jejich konzumaci, a to může způsobit místní blokády, záněty a poranění. Na pevnině mohou mikroplasty kontaminovat půdu a vodu, což vede k degradaci ekosystémů a k ohrožení zdraví půdních organismů. To může mít za následek snížení úrody a poškození plodin. Mikroplasty rovněž fungují jako nositelé invazivních druhů, bakterií a virů, čímž ohrožují místní ekosystémy. Dalším problémem při jejich rozkladu je uvolňování skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu. Kontaminace oceánů mikroplasty může také snižovat jejich schopnost absorbovat uhlík, čímž může negativně přispívat k ovlivnění klimatického cyklu.

Dopady Plastového Znečištění na Mořské Ekosystémy a Lidské Zdraví

Plastové znečištění je jedním z nejvážnějších environmentálních problémů současnosti. Každý rok se do oceánů dostává přibližně 11 milionů tun plastového odpadu, což odpovídá jednomu nákladnímu autu plného plastu každou minutu. Plast se nerozkládá jako organické materiály, ale postupně se rozpadá na menší částice, známé jako mikroplasty a nanoplasty.

Mikroplasty a nanoplasty se stávají součástí potravního řetězce. Plankton, který je základem mořského ekosystému, tyto částice požírá, a následně je konzumují větší živočichové, včetně ryb, ptáků a savců. Studie ukazují, že 100 % mláďat mořských želv má v žaludcích plast. Pokud korál přijde do kontaktu s plastem, pravděpodobnost, že se u něj rozvine onemocnění, stoupá z 4 % na 89 %.

Problém plastového znečištění se však neomezuje pouze na mořské ekosystémy. Mikroplasty a nanoplasty se dostávají do lidského těla prostřednictvím potravy, vody a dokonce i vzduchu. Tyto částice byly nalezeny v krvi, mozku, srdci, plicích, mateřském mléce a dokonce i v lidském spermatu. Navíc nanoplasty, které jsou menší než viry, pronikají buněčnými membránami a poškozují DNA. To znamená, že plastové znečištění neohrožuje pouze mořské živočichy, ale i lidské zdraví. Každý den konzumujeme plast, který je „ochucen“ toxiny, bakteriemi a plísněmi.

Jak už jsme zmínili, znečištění oceánů má obrovský dopad na veškeré živočichy, kteří v těchto vodách žijí nebo se do nich vydávají za potravou. Třeba vyšší kyselost vody narušuje zdraví a růst korálů, na které je navázán celý vodní ekosystém. Mělčiny, nyní zanesené plasty, bývaly skvělým místem pro vývoj mláďat. Kvůli znečištění dnes řada živočišných druhů postupně mizí z planety. Ohrožené jsou například belugy, jejichž mrtvá těla bývají plná chemikálií. Dokonce tak plná, že se s nimi musí zacházet jako s toxickým odpadem.

Jak Proti Plastovému Znečištění Bojovat?

Mikroplasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…

Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu? Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť… Je tedy zřejmé, že předcházení používání plastů a třídění těch použitých je v každém případě klíčové, a to i tehdy, když moře nemáme!

Určitě jste i vy viděli šokující fotografie o tuleních, želvách nebo velrybách, které v přímém slova smyslu zabil odpad v moři. Nešťastná zvířata se zamotají do fólií, spolknou nebo se udusí plastovými sáčky.Pokud nyní přemýšlíte o tom, že problém znečištění oceánů je vzdáleným problémem, který se vás netýká, potom si vzpomeňte na to, že planeta Země tvoří jeden velký celek. Co je špatné pro oceány, je špatné i pro nás. Pokud ne z jiných důvodů, tak kvůli toxickým látkám, které se uvolní do vody a které se vlivem deště vrátí zpět do orné půdy a nakonec na váš stůl.

Znečištění už dosáhlo takových rozměrů, že plovoucí odpad tvoří ostrovy, ten největší, který se nachází v Tichém oceánu, je vidět i z vesmíru. Ve stále více uhynulých tělech zvířat nacházejí biologové menší a větší kousky plastů, z čeho se dá předpokládat, že dané zvíře během svého života kvůli nestráveným látkám velmi trpělo. Mořský odpad se však netýká pouze mořských živočichů. Kvůli složitosti potravinového řetězce se často nachází odpad pocházející z oceánů i v tělech živočichů žijících na pevnině.

Situace se však dá zlepšit, místo zoufalství se raději podívejme na inovativní nápady, kterými se firmy zapojily do boje proti znečišťování! Nejdůležitější je sbírání smetí. Stále více živnostníků a velkých firem organizuje akce, a dokonce se už zrodilo i mnoho vynálezů na to, jak by se dalo oceány zbavit nečistot. Přes filtr podobný hřebenu, který se ponoří pod vodu, po plovoucí bariéru uzřelo světlo světa velké množství dobře fungujících řešení.

Kreativní Recyklace Odpadu z Oceánů

Z nasbíraného odpadu se vyrábí neskutečně kreativní věci: například jedna světová značka přišla na trh se sportovní obuví vyrobenou z oceánského odpadu. Vrchní část speciální boty se téměř na 100% vyrobila z plastového odpadu plovoucího v oceánech a z ilegálních rybářských sítí. Další módní značka zase vyrobila z mořského odpadu džínsy. Z plastových třísek se komplikovanou metodou vyrobila „příze”, která byla základem kalhot. Stále více lidí v módním průmyslu věnuje tomuto druhu recyklace pozornost. Pěknou iniciativou jsou například plavky vyrobené z oceánského odpadu, ve kterých můžete skočit do moře pravděpodobně s úplně čistým svědomím.

Kromě módního průmyslu si například mnozí staví z moře domy. Z mořského odpadu se už vyrobil i vysavač, láhev na čisticí prostředky a dokonce i rám na brýle. Jak vidíte, existuje mnoho způsobů, jak snížit množství odpadu v oceánech a jak kreativně recyklovat odpad způsobující úhyn zvířat.

Co Můžeme Dělat Pro Záchranu Oceánů?

Nemusíte však žít na břehu oceánu, abyste se mohli do ochrany životního prostředí zapojit. S trochou uvědomělosti můžete chránit své životní prostředí i v případě, že nežijete u moře. Sbírejte odpad selektivně, a pokud uvidíte na ulici smetí, zvedněte ho a hoďte do koše. Ani byste nevěřili, ale hodně můžete udělat i tím, že se vydáte na nákup s textilní taškou, díky čemu nebudete muset kupovat igelitovou.

Doba Rozkladu Různých Druhů Odpadu

Na nutnost recyklace odpadu upozorňuje množství světových organizací. Jedním z největších problémů současnosti je obrovské množství plastového odpadu, jehož vznik má na svědomí neustálá produkce a používání jednorázových plastových obalů a PET lahví. Bohužel, plastové láhve končí nejen na skládkách, ale také v oceánu. Vědci dokonce zjistili, že až třetinu plastového odpadu v moři tvoří plastové láhve. Vyplavováním chemikálií znečišťují plastové láhve půdu, vodu a znepříjemňují život volně žijícím živočichům. Doba rozložení plastové láhve závisí na několika faktorech (klimatu, složení plastu, atd.), obvykle však trvá 450 až 1 000 let, než se úplně rozloží.

Naštěstí existuje možnost recyklace PET lahví, jejímž prostřednictvím se z recyklovaných materiálů vyrábějí nové plastové láhve, obalové materiály, textilní vlákna, fólie, obaly na vajíčka, podložky, vázací pásky či různé výplně. Díky recyklaci se tak množství plastového odpadu výrazně snižuje.

Třeba si přiznat, že neustálé vytváření plastového odpadu je globální problém, který se týká i méně rozvinutých zemí, kde se zatím recyklace plastových obalů neřeší vůbec nebo jen zcela minimálně. Nejefektivnějším řešením by bylo zcela zbavení jednorázových plastových lahví, protože i jejich výroba má negativní dopad na životní prostředí. Účinnou zbraní v boji s nadměrným množstvím plastových lahví je omezení nakupování balených vod a PET lahví.

Doba rozkladu vybraných druhů odpadu

Mnohé z toho, co vyhodíme, tu zůstává desítky až stovky let. Přitom stačí tak málo: odpad správně třídit, kompostovat, používat opakovaně nebo se mu úplně vyhnout.

Chovejte se k přírodě ohleduplně - snižte množství odpadu a dejte přednost přírodním produktům, které nezatěžují životní prostředí.

tags: #dusledek #velkeho #poctu #odpadu #na #zemi

Oblíbené příspěvky:

• Automobilový průmysl Vietnam
• Průvodce výběrem ekologických sáčků
• Kapela Komunál z Chlumce
• Klozet Kombinační 67 od Geberit
• Cihlový odpad a jeho využití