Ekologie lučních porostů

Neudržitelná situace na travních porostech je přímo úměrná ekonomické nabídce, kterou od nich v současnosti můžeme očekávat. Jestliže však tomu tak není, nepřinášejí tyto porosty zdánlivě téměř žádný zisk a tím, opět zdánlivě, do nich nebudeme vkládat náklady.

Travní porosty jsou podstatnou součástí životního prostředí už jenom proto, že zaujímají 25 - 40 % výměry zemědělské půdy a například v ČR 12 % výměry státu. Zemědělství vždy bylo a je součástí péče o krajinu. Za současné situace, kdy není potřeba všechny porosty využívat ke krmení, ale je nutné udržet úrodnost půdy a kulturní krajinu, je třeba volit jiné způsoby pro zachování funkcí travních porostů. Náhradním řešením se jeví modifikovaná pratotechnika. Pro stát je ovšem proti řádnému obhospodařování a využívání tři až čtyřikrát dražší.

Udržení a obnova kvalitního životního prostředí jednak něco stojí, ale také přináší výsledky, i když je neumíme přesně ekonomicky vyjádřit. Tyto výsledky jsou ale často i měřitelné, jako například kvalitativní i kvantitativní funkce ve vodním hospodářství, ochrana půdy proti erozi, uchování rostlinných i živočišných druhů, nebo vizuální zachování rázu krajiny.

Na péči o krajinu a podpoře méně příznivých oblastí se účastní i stát. V začátku tohoto roku nabylo účinnosti další vládní nařízení k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny, méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. Tak, jak se dotační politika vyvíjí, s odkazem na přizpůsobení k EU, tak často se mění podpůrné programy a zejména se komplikují a znepřehledňují žádosti o podporu. Navíc se ukazuje, že v letošním roce je celková částka dotací pro podnik nižší než v předchozím roce.

Smyslem této podpory je udržet krajinu v podhůří a na horách v kultivovaném stavu a ocenit za tuto činnost zemědělce, zatravnit nebo zalesnit ornou půdu tam, kde je to vhodné, a snížit tak podíl zornění, navrátit skot do krajiny a udržet půdní úrodnost.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Programy podpory travních porostů

1. Pomoc méně příznivým oblastem - v duchu bývalé diferenciální renty jsou dotovány travní porosty v horších agroekologických podmínkách nebo v oblastech s ekologickým omezením, tj. CHKO, NP a PHO částkami od 550 do 2900 Kč na 1 ha. Méně příznivé oblasti jsou vymezeny podle katastrálních území. Podmínkou pro přiznání dotace je zatížení 1 ha zemědělské půdy 0,3 - 1,5 VDJ býložravců (k tomu může být maximálně 0,3 VDJ monogastrů), v oblasti s ekologickým omezením ale 0,15 - 1,0 VDJ býložravců, přičemž podíl monogastrů z celkového počtu VDJ může činit maximálně 30 %. V pásmech PHO 1. stupně zvířata chovat nelze. Další podmínkou je dodržet tzv. zásadu správné zemědělské praxe, tj.
2. Podpora zatravnění - pozemky musí splňovat alespoň jedno z těchto kritérií: svažitost vyšší než sedm stupňů, mocnost půdního profilu do 0,30 m, přiléhají k vodním tokům a vodním plochám, leží v méně příznivých oblastech. Nově zatravněný pozemek se musí obhospodařovat minimálně dalších pět let. Z toho vyplývá, že na dotaci má nárok buď vlastník zatravněného pozemku, nebo nájemce, jemuž pronajímatel nemůže vypovědět smlouvu do pěti let. Je třeba předložit doklad o nákupu osiva domácí provenience a doklad o změně kultury v katastru nemovitostí, event. doklad o vytýčení pozemku.
3. Program údržby travních porostů pastvou hospodářských zvířat - dotace se vyplácejí na skutečně užívaný travní porost v rozsahu zvolené aktuální denní intenzity pasených zvířat, tj. buď 0,4 - 0,8 VDJ na 1 ha (1100 Kč ), nebo 0,8 - 1,5 VDJ (1700 Kč). Podíl skutečně pasených travních porostů musí činit alespoň 30 % z celkové výměry travních porostů přihlášených do tohoto programu. Pokud jsou skutečně pasené pozemky zajištěny proti úniku zvířat, obdrží zemědělec na každý hektar dalších 400 Kč. I zde jsou podmínky a to: povinnost nahlásit na územní odbor termín zahájení povinné čtyřměsíční pastvy a její přerušení, minimální počet pasených zvířat jsou tři VDJ, dodržení intenzity jako v případě programu pomoci méně příznivým oblastem.

Trvalé travní porosty mají být všude tam, kde nejsou pro ornou půdu vhodné podmínky. Louky, pastviny a dočasné travní porosty poskytují kvalitní objemnou píci pro skot, ovce, koně a kozy, ale i jiné drobné domácí zvířectvo. Při intenzivním obhospodařování lze z jednoho hektaru travního porostu vyprodukovat 400 kg masa, nebo 6000 l mléka. Při extenzivním způsobu obhospodařování pak 200 kg masa. Jde o přirozené a prověřené krmivo pro býložravce jako základ krmné dávky bez vedlejších negativních účinků.

Hospodářský ekonomický význam travních porostů roste s půdou s vyšším produkčním potenciálem. Efektivně vyrábět nelze bez určité intenzity pěstování. To znamená, že v lepších podmínkách se bude intenzivně využívat především porostů obnovovaných, střídavých s polařením, přisévaných a intenzivních trvalých. Aby se ale ekonomický hospodářský význam těchto porostů mohl projevit, je nutné dodržet zásady kvality krmiva. Především je třeba respektovat fenofázi při sklizni, tj. pastevní porost vysoký 10 - 15 cm a luční sklízet v začátku metání převažujících druhů trav. Vysokoužitkové dojnice potřebují doplnit energetickou složku krmné dávky, jejíž koncentrace je v travní hmotě poněkud nižší. Proteinová složka chybí pouze u nehnojených lučních porostů.

Každý travní porost je odrazem, funkcí stanoviště, neboli porost se přizpůsobí danému stanovišti, pokud jej vysokou dodatkovou energií (vysoké dávky hnojiv, časté sečení, přísevy, obnova, závlaha ap.) nedonutíme změnit strukturu, produkci a kvalitu. To je ovšem rentabilní pouze v lepších půdně ekologických podmínkách. Tím se význam travních porostů přesouvá na jejich mimoprodukční, ekologické funkce.

Pícninářsky nevyužívaných travních porostů se nyní odhaduje na 300 - 400 tisíc ha, což představuje asi jednu třetinu z celkové výměry. Není v silách zemědělců, ani ekonomické, aby takovou výměru sklízeli a hmotu, kterou nepotřebují, uklízeli tak, jak určují podmínky pro přiznání dotací v programu pomoci méně příznivým oblastem. Tady je třeba používat modifikovanou pratotechniku za podmínky, že mineralizace řádně mulčované (v jistých frekvencích ) a ponechané biomasy, ani struktura výsledného porostu nenaruší životní prostředí.

Úvodemk této kapitole je třeba podotknout, že pokud nevyjadřujeme mimoprodukční funkce travních porostů finančně, ekonomicky, pak to ještě neznamená, že by také neměly svůj hospodářský, respektive národohospodářský význam. Pokud tyto funkce zajišťují čistou, sladkou vodu, ochranu proti erozi, udržují půdní úrodnost, pomáhají udržet ohrožené druhy, podporují turistiku a udržují ráz krajiny, pak jsou bezesporu pro celou společnost národohospodářsky významné. Dále potom, pokud tyto nezbytné funkce travních porostů pro celou společnost zemědělci na potřebné úrovni zajistí, pak jim nesporně za to náleží odměna. Ta je ostatně zatím pouze na třetinové úrovni v porovnání se státy EU, kterým se chceme přizpůsobit. Jsme-li v daňovém systému zatíženi například za používání silnic (+dálniční známka), které se musí udržovat, tak proč ne za tuto část životního prostředí, která se také musí udržovat.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Funkce travních porostů

Dobře zapojený a ošetřovaný porost má velkou schopnost využívat látky (živiny) rozpuštěné v půdním roztoku. Působí tak (hlavně v období vegetace) jako přirozený filtr srážkových vod obsahujících poměrně velké množství různých látek. V porovnání s jinými zemědělskými kulturami travní porosty podstatně snižují nebezpečí promývání živin a škodlivých látek (zejména dusičnanů) do hlubších vrstev půdního profilu, popř. vyplavování těchto látek do podzemních vod. V neposlední řadě také svými retenčními schopnostmi omezují povrchový odtok (smyv) škodlivých látek do povrchových vodních zdrojů a zamezují tak jejich eutrofizaci.

K povrchovému odtoku (smyvu) dochází tehdy, když úhrn srážkové vody přesáhne zasakovací schopnost půdy. O intenzitě a průběhu vsakování vody rozhoduje zvláště půdní druh a typ svou zrnitostí, strukturou, propustností a obsahem humusu. Neutužené, strukturní a humózní půdy travních porostů mají proto vysokou infiltrační schopnost. Zejména na svažitých pozemcích zvyšují udržované travní porosty retenční schopnosti půdy při přívalových a dlouhotrvajících deštích.

Travní biomasa snižuje kinetickou energii dopadajících kapek, tím snižuje jejich účinek na půdní částice na povrchu a zamezuje vzniku málo propustné půdní vrstvy (půdní membrány). Nadzemní biomasa zachytí na svém povrchu velké množství vody, snižuje tak rychlost povrchového odtoku a přispívá k jeho omezení. Zachycením vody prodlužuje časový interval možnosti infiltrace (zasáknutí) srážkové vody pod půdní povrch.

Retenční a infiltrační schopnosti jsou ovlivňovány obhospodařováním travních porostů. Na porostech, na nichž dochází k akumulaci velkého množství odumřelé travní hmoty (zejména na neobhospodařovaných porostech), se může projevit opačný jev - vrstva polozetlelého materiálu brání průniku vody do půdy a povrchový odtok se zvyšuje.

Ochrana proti erozi

Základní význam je v omezení až zabránění erozi půdy. Při dlouhotrvajících, popřípadě přívalových deštích dochází na svažitých pozemcích u většiny zemědělských kultur k velkému povrchovému odtoku srážkové vody, která rozrušuje a odnáší půdní částice. Tak nastává eroze půdy projevující se vznikem erozních rýh, v některých případech je odplavena půda v celém svém profilu až na nezvětralé podloží (matečnou horninu). Půdní částice jsou unášeny do spodních částí svahu, popřípadě jsou spláchnuty do povrchových vodních toků, kde způsobují zanášení koryt a znečištění vody.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Travní porosty při dobrém zapojení omezují téměř plně odnos půdních částic a omezují smývání látek (například hnojiv) do vodních toků. Uplatňuje se přitom zejména schopnost rostlinného pokryvu snížit kinetickou energii dešťových kapek dopadajících na zemský povrch. V porovnání s okopaninami nebo kukuřicí je u travních porostů tato schopnost dvojnásobná. Děje se tak už při hmotnosti sušiny nadzemní hmoty 0,2 t.ha-1.

Konzervační funkce

V současné době přibyla travním porostům další, spíše strategická funkce, a to funkce „konzervační“ při ochraně a zachování úrodnosti orné půdy. Zde se uplatňuje zejména schopnost travních porostů udržovat dobré chemické a fyzikální vlastnosti půdy, zejména její strukturu a obsah humusových látek. Při dobrém ošetřování také zabraňují rozšiřování plevelných rostlin.

Biodiverzita

Travní porosty mají zásadní význam pro zachování biodiverzity, zejména výskytu vzácných a ohrožených druhů organismů. Ekosystémy travních porostů jsou nesmírně bohatá společenstva rostlin, živočichů a ostatních organismů. Při intenzifikaci zemědělské výroby byly v zájmu co nejvyšších výnosů rozsáhlé plochy travních porostů rozorány pro pěstování polních kultur. Velká část těch porostů, které zůstaly, byla obnovena s využitím výkonnějších druhů a odrůd pícnin. Všechna tato intenzifikační opatření měla za následek vznik druhově velmi chudých porostů, přičemž byla narušena až zničena původní, po staletí pečlivě udržovaná pestrá společenstva lučních a pastevních ekosystémů. V mnoha případech byla zničena jedinečná naleziště vzácných a zákonem chráněných rostlinných a živočišných druhů. Těmito zásahy většinou vznikly porosty s výrazně nízkou ekologickou stabilitou se sklonem k rychlé degradaci.

Jedním z prvořadých úkolů současnosti je záchrana dosud existujících polopřirozených travních porostů a jejich vysoké biodiverzity vhodným ošetřováním tak, aby se zabránilo dalšímu mizení ohrožených druhů. Mnohé z těchto druhů (například rostliny z čeledi vstavačovitých - Orchideaceae, ale i jiných) potřebují ke svému životu zcela specifické podmínky - nesnášejí minerální hnojení, vícenásobné sečení, ale naopak ani úhorový systém obhospodařování, jelikož mají malou adaptabilitu a konkurenční schopnost.

Vliv na krajinu

Zemědělství a lesnictví má rozhodující podíl v péči o krajinu, určuje její ráz, ale také změny. Nesečené a nespásané travní porosty ráz krajiny viditelně mění. Absence obhospodařování ohrožuje existenci druhů a společenstev, rozšiřují se původní plevele, například šťovíky, ale i nepůvodní (invazní) druhy - například bolševník velkolepý.

Na venkově žije asi čtvrtina populace našeho státu a další významná část tam tráví svůj volný čas. Příroda pomáhá formovat estetické cítění a určuje vztah člověka k ní. Plošně zaujímá travní biom (travní porosty + trávníky) 16 % výměry státu, ale v podhorských a horských oblastech tvoří až 37 % krajiny. To má také velký vliv na cítění a jednání lidí. Obhospodařované travní porosty pomáhají vytvořit pestrou obytnou kulturní krajinu, druhově bohatou, geneticky rozmanitou a s možností růstu a vývoje pro všechny živé organismy. Umocňují turistické zážitky a podporují aktivity agroturistiky a jezdectví.

Z titulu meziproduktu a zejména proto, že poloviční stavy skotu prostě spotřebují jen polovinu krmiva, zůstává značná část travních porostů pícninářsky nevyužívána a zanedbána. Nerespektuje se dostatečně jejich další význam v tvorbě a ochraně životního prostředí.

Obhospodařování, nebo ošetřování všech travních porostů je objektivní nutnost. Buď řádnou pratotechnikou s využitím na píci, nebo modifikovanou pratotechnikou pro zachování ekologické stability travních porostů. Podmínkou tady ovšem je, že mineralizace travní biomasy ani výsledná struktura porostu nenaruší, nebo neohrozí životní prostředí.

Výměra travních porostů nevyužívaných ke krmení se odhaduje na třetinu z celkové plochy luk a pastvin, která činí 950 000 ha. Pravděpodobně nebude v silách zemědělců a není to ani rentabilní, aby z takovéto výměry travní hmotu, kterou v podstatě nepotřebují, odklízeli. Do doby návratu skotu na tyto pozemky je ale jejich ošetřování nutné.

tags: #ekologie #lučních #porostů

Oblíbené příspěvky:

• Nezměněné poplatky za komunální odpad
• Olympiáda pro předškoláky
• Ceny slovenských sběratelských mincí
• Přijímačky na biologii a ekologii
• Problémy a řešení ekologie v Indii