Ekologie polárních oblastí: Výzvy a výzkum

Klima naší planety prochází neustálými změnami a v současné době Země prochází periodou oteplování, což se projevuje především v některých částech polárních oblastí.

Arktida je považována za oblast nedotčenou a čistou. Vědci přesto zjistili, že celý potravní řetězec je tu kontaminován rtutí. Proto nyní zkoumají, jak se tento těžký kov, jehož hlavními zdroji jsou těžba rud a průmyslové spalování, usazuje na ledovém pokryvu a na ledovcích.

Za „příznivých“ chemických, fyzikálních a geografických podmínek totiž rtuť dopadá na celou Arktidu. Zpočátku je neškodná, ale po reakci s určitými druhy bakterií a plísněmi vytvoří vysoce toxický komplex, který se smývá do vod oceánu, kde jej pohltí plankton. Ten pak stojí na počátku rozsáhlého potravního řetězce, který může dosáhnout až k člověku.

Čeští vědci provádějí polární ekologický výzkum. Hlavní motivací výzkumu je účast na řešení globálních problémů naší Země v souvislosti s antropogenně podmíněným globálním oteplováním.

Český polární výzkum se provádí v Antarktidě, na ostrově Jamese Rosse (stanice Johanna Gregora Mendela) a v Arktidě na Špicberkách (stanice Josefa Svobody).

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Dopady tání ledovců

Odtávání a ústup ledovců je jedním z nejdůležitějších doprovodných reakcí na globální oteplování. Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres?

Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje.

V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje.

Grafické znázornění nárůstu teploty napříč arktickou oblastí:

Kumulativní bilance ledovců na Svalbardu podle modelů v letech 2000-2020 (WE - vodní ekvivalent, množství vody vznikající táním).

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Matematický model podle scénářů IPCC - nárůst teploty na Svalbardu mezi lety 1960/70 až 2080/2100.

Matematický model podle scénářů IPCC - nárůst srážek na Svalbardu mezi lety 1960/70 až 2080/2100.

Matematický model podle scénářů IPCC - nárůst průtoků řek na Svalbardu mezi lety 1960/70 až 2080/2100.

Život v extrémních podmínkách

Procesy spojené s prvotní mikrobiální sukcesí (nástupem života) nově odledněných území a vývoj polárních oblastí v čase jsou důležitá témata současné polární vědy.

„Život na ledovcích byl objeven relativně nedávno. Je poměrně bohatý, přestože je mikrobiální. Ledovce jsou místem relativně bohatého života, ačkoli převážně mikrobakteriálního|Živé organismy lze ale najít v ještě extrémnějších podmínkách. Antarktický ledovcový štít je ve východní Antarktidě 4 kilometry široký. Zatím se nám nepodařilo provrtat tak hluboko, ale víme, že pod ledem jsou stovky jezer. Předpokládáme, že v nich existuje život, který je odpojen od povrchu po několik milionů let.“

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Podobné objevy pomáhají i s bádáním v oblasti života mimo planetu Zemi. „Mnoho těchto výzkumů financuje právě NASA... Pokud najdeme život na jiných planetách, tak to bude pravděpodobně život, který nebude závislý na kyslíku nebo slunečním záření.“

„Třeba víme, že jestli existoval život na Marsu, tak pravděpodobně pod povrchem.

„Tropické ledovce se nacházejí ve velice teplých oblastech, ale ve velkých nadmořských výškách. Na jejich povrchu je neustále kapalná voda, na rozdíl od ledovců v polárních oblastech,“ uvedla odbornice. Podle ní existují tisíce studií o životě na polárních ledovcích, ale o životě v tropických ledovcích jsou zatím čtyři studie. „Předpokládáme, že život zde je bohatší a jsou tu organismy, které nenajdeme nikde jinde na světě, a to nejen mikrobakteriální, jako je tomu i polárních ledovců.“

„Studujeme ale zbytky těchto ledovců. Snažíme se zjistit, jak se život v ledovcích vyvíjel nebo jak se v nich žijící organismy do oblasti dostaly. Jestli to bylo v období rozsáhlejšího zalednění, nebo se tam dostaly z okolních oblastí jinak a vyvinuly se zcela nezávisle na okolí... Máme velké množství vzorků z polárních oblastí a můžeme porovnávat. Zřejmě největší dopady tání tropických ledovců můžeme vidět v jižní Americe, kde je jich také nejvíce. S odtáváním dochází k řadě lokálních změn klimatu, jako jsou sucha nebo naopak záplavy.“

Šabacká letos plánuje expedici do pohoří na hranici Ugandy a Konga. „Tam stojí třetí nejvyšší hora Afriky, na které jsou ledovce. V lednu a únoru tam jedeme, naším cílem je získat vzorky a provést měření místních ledovců.“

Výzkumné stanice a infrastruktura

Arktická terénní stanice na Svalbardu je nejseverněji položená česká výzkumná stanice. Jak uvedl vedoucí Centra polární ekologie Josef Elster, vybudování specializovaného pracoviště má velký význam, neboť dlouhodobý ekologický výzkum Arktidy je možný pouze při propojení terénního a laboratorního výzkumu.

Jihočeská univerzita se ve výzkumu Arktidy již dříve zařadila mezi mezinárodní špičku. V minulém roce byla díky svým aktivitám na základě rozhodnutí komise International Arctic Science Committee přijata mezi prestižní vědeckou skupinu, která koordinuje dlouhodobý vědecký výzkum a vysokoškolské vzdělávání v Arktidě v oborech polární vědy.

tags: #ekologie #polarnich #oblasti

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelná móda a ekologické tašky
• Reklamní slogany a třídění odpadu
• STK Chomutov
• Likvidace elektroodpadu Suchdol nad Lužnicí
• Co jsou pásma imisního ohrožení?