Ekologie a sociální dopady: Studie a analýzy

S pojmem "ekologie" se dnes setkáváme na každém kroku, v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Stal se poněkud módním slovem, bohužel značně zprofanovaným. Málokdo z těch, kdo toto slovo v běžném životě používají, zná jeho skutečný význam. Neznají jej ani ti, kteří se jím ohánějí na každém kroku, včetně tzv. „ekologických aktivistů“ (označovaných novináři často za „ekology“), demonstrujících sice třeba v podstatě za správnou věc, avšak bohužel bez snahy znát podstatu problematiky, nebo se o to alespoň pokusit.

V pravém slova smyslu slova je EKOLOGIE EXAKTNÍ VĚDNÍ DISCIPLÍNOU, STUDUJÍCÍ VZTAHY ŽIVÝCH ORGANISMŮ A JEJICH PROSTŘEDÍ, VČETNĚ VZTAHU ŽIVÝCH ORGANISMŮ NAVZÁJEM. Je součástí komplexu biologických věd, využívá však i poznatky dalších vědních disciplín: matematiky, fyziky, chemie, geologie atd.

Slovní základ „eko- z řeckého „oikos“ je stejný jako v pojmech ekonomie, ekonomika. Objekty studia vědní disciplíny ekologie mohou být na různé biologické úrovni: buňky, tkáně, orgány, organismy, populace, společenstva, ekosystémy, biosféra. Těžiště zájmu představují poslední čtyři úrovně, a z nich zvláště ekosystémy.

Poznatky z oblasti ekologie se promítají i do vzájemně vzdálených oblastí biologických disciplín, setkáváme se tedy s různými mezioborovými vědními disciplínami. Praktickou aplikací ekologických poznatků se zabývají různé směry aplikované ekologie.

Zde se teprve dostáváme k tomu, co většina laické veřejnosti označuje za ekologii. Aplikované poznatky ze základních ekologických disciplín jsou používány i v různých dalších oborech lidské činnosti: zemědělství, krajinném plánování, architektuře, těžbě surovin atd.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Zájem o studium vztahu organismů (včetně člověka) a prostředí v posledních desetiletích stoupá. Je to způsobeno vzrůstajícím tlakem lidské civilizace na přírodu, majícím negativní dopady v řadě oblastí a obracejícím se ve svých důsledcích také proti člověku samotnému.

Environmentalistika je dnes zaklínadlem, někdy i motorem pro mnoho lidí, kteří se ohání tím, že to je důležitá, nebo skoro nejdůležitější součást ochrany a tvorby životního prostředí. Ale už se zapomnělo na to, že environmentální politika byla stavěna jako proces stojící na třech nohou: ekologie, ekonomika a sociální dopady.

Studie o udržitelném maloobchodu a spotřebitelském chování

Studie se snažila zjistit, jak udržitelný maloobchod, obaly, cenové vnímání a dostupnost ovlivňují záměr spotřebitelů chovat se udržitelně. Záměrem bylo porozumět, jak tyto faktory vedou ke skutečné udržitelné spotřebě, a to v kontextu rozvojových zemí, kde je tlak na ekologické chování stále výraznější.

Udržitelné spotřebitelské chování lze podpořit „maličkostmi”, jako např. zajištění dostupnosti ekologických produktů - lidé je častěji kupují, pokud jsou snadno k nalezení. Používání udržitelných obalů rovněž přispívá k pozitivnímu vnímání značky.

Ukázalo se, že byla-li cena vnímána jako nižší, bylo to spojeno s vyšší pravděpodobností nákupu udržitelných produktů. Stejně to platilo i pro dostupnost produktů. Jsou-li dostupné, lidé je kupují častěji. Ukazuje se tak, že leckdy je za nákupními rozhodnutími obyčejná lidská pohodlnost.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Zelený maloobchod označuje podniky, které (ve zkratce) prodávají zejména ekologické produkty, snaží se a zavádějí udržitelné procesy.

V posledních letech se objevuje čím dál silnější imperativ, aby se výzkum zabýval velkými společenskými výzvami (grand challenges). V zahraničí bývá obvyklé, že se výzkumníci ve svých studiích hlásí k řešení některého z cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Zálohování nápojových obalů a jeho sociální dopady

Tragicky vychází novela zákona o odpadech, respektive návrh podoby části o zálohování nápojových obalů ve dvou aspektech. Tím je jednoznačně ekonomika a sociální dopady navrhovaného procesu, který by měl být ekologickým přínosem.

Po několikaletých konzultacích a analýzách nebyl shledán záměr jako akceptovatelný a realizovatelný. Paralelní zálohový systému sběru, určený pouze pro jednorázové plastové nápojové lahve, by připravil municipality o velmi dobře využitelný zdroj odpadu.

Ve svém minulém textu jsem zmínila dvojí svoz plastů z ulic, jedno auto pojede pro zálohované láhve, a druhé pro zbylý plast do žlutých kontejnerů. Jaké nároky s sebou přináší budování prostor pro skladování odevzdaných zálohovaných obalů ve veřejném prostoru, jsem také zmínila, ale nová studie vědců z univerzit v Londýně a Kodani, která vyšla v časopise Environment International, je dalším neopominutelným faktem, který se objevuje při zacházení s plasty.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Podle autorů naznačuje úzkou vazbu mezi lidským zdravím a kvalitou životního prostředí v širokém smyslu slova, jak publikoval list Le Figaro. Tedy nikoliv, že mikroplasty byly zachyceny před časem v krevním řečišti člověka, ale že rovněž ohrožují schopnost člověka se rozmnožovat.

S velkým náskokem jsou nejškodlivější látkou pro plodnost plasty! Podle odhadů výzkumníků je mediánová hladina těchto škodlivin, které jsou muži vystaveni, zhruba dvacetkrát vyšší než hladina, která už je považována za rizikovou.

Kvůli novele se sníží kapacitní podíl na třídících linkách, které jsme v nedávné minulosti za hodně velké peníze s velkým humbukem otevírali. Do osvěty, abychom se stali evropskou špičkou v třídění odpadů, jsme investovali již 13 miliard korun.

tags: #ekologie #socialni #dopad #studie

Oblíbené příspěvky:

• Hlášení odpadu nad 100 kg
• Role hrocha obojživelného v ekosystému
• Nápady pro tvoření z odpadu
• Emise CO2 a Technický Průkaz
• Rakovník - kvalita ovzduší