Ekologický vliv lahví na vodu: Plast versus sklo

Plastové lahve na minerální vody či limonády se staly jedním ze symbolů znečišťování životního prostředí. Člověk použitou PET láhev vyhodí do popelnice, odkud se obvykle odveze na skládku. Skleněná láhev se znovu naplní a opět putuje do obchodu, takže životní prostředí nezatěžuje. Jsou skutečně umělohmotné lahve tak neekologické? V poslední době se ukazuje, že odpověď zdaleka není jednoduchá.

V Německu si asi patnáct firem vyrábějících nápoje nechalo vypracovat studie. Pro životní prostředí bylo výhodnější používání vratných lahví jen u čtvrtiny z nich. V ostatních případech studie hovořily ve prospěch nevratných lahví nebo neutrálně," říká Zbyněk Kozel z Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí.

Plastové a skleněné lahve totiž mezi sebou "nesoutěží" jen jako dva typy obalů, které buď skončí na skládce, nebo se znovu použijí. V obou materiálech se "skrývá" i to, že jsou vyrobené z materiálů, které se musely nejprve někde vytěžit, že na výrobu skla a umělé hmoty je potřeba určitá energie, že se pak lahve s nápojem musí rozvážet auty do skladů a do obchodů a pak se znovu (v případě skla) musí vozit zpátky, vymývat a znovu plnit.

Podle zahraničních studií je vratná láhev ekologičtější, když její přeprava nepřesáhne sto až sto padesát kilometrů. U nás bývá přepravní vzdálenost až tři sta kilometrů," tvrdí Kozel, podle něhož doprava hraje jednu z klíčových rolí v posuzování, zda je ekologičtější sklo, nebo plast. Na auto se naloží dvakrát tolik nápoje v PET lahvích než ve skle, takže při dopravě plastu se do ovzduší dostane méně škodlivin. V tuzemsku však studie na toto téma zatím neexistuje.

Jedinou analýzu, která srovnává ekologické výhody a nevýhody skleněných a umělohmotných lahví od jejich vzniku až po likvidaci, vypracovala jako diplomovou práci bývalá studentka VŠE v Praze Monika Přibylová. V celkovém hodnocení mi skleněné lahve vycházely jako ekologičtější," říká Přibylová, která nyní pracuje v odboru odpadů ministerstva životního prostředí.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Má námitky ke zvolenému koeficientu, podle něhož se srovnávají různé vlivy na životní prostředí, například zda jsou horší větší imise z aut při dopravě skleněných lahví, nebo ukládání PET lahví na skládky. "Srovnávají se hrušky s jablky," říká Kozel. "Co je horší? Dýchat špatný vzduch, nebo mít za městem skládku? Pokud už mám mít znečištěné životní prostředí, mám pocit, že je lepší, když je to na jednom místě. Někdo jiný ale zase dává přednost rozptýleným zplodinám v ovzduší."

Výkonný ředitel Svazu odpadového průmyslu Josef Vančura soudí, že lahve z umělé hmoty mohou být za určitých okolností šetrnější než lahve skleněné. Pokud je ovšem dál zajištěno jejich ekologické zpracování. A to u nás zatím neumíme," podotýká Vančura.

V současné době nejsou PET lahve ekologicky příznivé, protože nejsme připraveni na to, jak jimi průmysl zaplavil trh," míní Vlastimila Mikulová, ředitelka odboru odpadů ministerstva životního prostředí. Výrobci měli předem zavést různá opatření, jako podporu sběru PET lahví a jejich recyklaci.

Od roku 1995 se množství PET lahví zvýšilo dvojnásobně a loni jich bylo na trh podle údajů ministerstva životního prostředí uvedeno zhruba 12 tisíc tun. Strmý nárůst vyvrcholil tím, že se prakticky zhroutil systém sběru vratných skleněných lahví od minerálek.

Některé ekologické nevýhody skleněných lahví:

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

• na nákladní auto se jich vejde méně
• auta je musí vozit i zpět
• před novým naplněním se musí vymývat, odpad teče do řek

Některé ekologické nevýhody PET lahví:

• nemohou se většinou znovu použít, takže končí na skládkách
• v zemi zatím neexistuje účinný systém jejich sběru a recyklace

Čím déle je však plastová lahev vystavena vysoké teplotě, tím více roste pravděpodobnost, že bude uvolňovat škodlivé toxiny, na což už v minulosti upozornila řada výzkumů. Například Arizonská univerzita vedla studii o tom, jaký vliv má zvyšující se teplota na uvolňování antimonů z PET lahví.

Rolf Halden také upozorňuje na to, že občasné pití z "petek" lidem pravděpodobně zdraví nezničí. A dodává, že nejhorší je kumulace plastů v jídle a pití.

Podle britského deníku Guardian se každou minutu na světě nakoupí celý milion plastových láhví. To je velmi děsivá bilance. Zdá se, že balená voda nebo jiné nápoje jsou stále samozřejmostí, bez níž se nechceme obejít.

V roce 2015 Číňané nakoupili 64 miliard láhví vody, v roce 2016 už to bylo 73,8 miliardy. Plastové láhve se začaly vyrábět ve 40. letech 20. století.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

V průměrné české popelnici zabírají plasty nejvíc místa ze všech odpadů. A třídit plasty nám jde! Z čísel Eurostatu jsou obyvatelé ČR v rámci Evropy 3. nejúspěšnější zemí ve třídění plastových obalů.

Někteří výrobci uvádějí na PET nádobách, že jsou jen na jedno použití - existuje zde totiž riziko zvýšeného množení bakterií, které dokonce mohou z plastového materiálu uvolňovat škodlivé látky. Vhodnějším scénářem je plastové láhve vždy správně vytřídit a na opakované naplňování si pořídit správné nádoby navržené právě pro takový účel.

Nejhorší dopady na životní prostředí má z českých nápojových obalů nevratná skleněná láhev. Ukázala to studie pro společnost ALPLA od dlouholetého vědeckého spolupracovníka Technické univerzity ve Vídni Rolanda Fehringera. Autor ji dnes představil v Praze.

Studie vyvrátila některé mýty, kterou jsou zejména mezi veřejností běžně rozšířené. „Většina lidí si myslí, že plastové láhve a hliníkové plechovky mají negativní vliv na životní prostředí, a naopak skleněné láhve mají pozitivní environmentální image. Naše studie ale prokázala, že to tak jednoznačné zdaleka není. V některých případech je tomu dokonce přesně opačně,“ vysvětluje Roland Fehringer.

Typickou ukázkou je podle něj třeba nevratná skleněná láhev na nápoje. Přes to, že většina z ekologicky přemýšlejících lidí by jí dala přednost před plastovým obalem, ve skutečnosti má právě nevratné sklo jednoznačně největší dopady na životní prostředí. Z hlediska životního prostředí zatím vychází jako nejšetrnější nápojový obal vratná PET láhev.

Ovšem s jednou důležitou výjimkou - co se týká spotřeby vody, jsou vratné PET lahve dvakrát horší než nevratné. „Výsledky nevratných PET lahví by zlepšilo, pokud by došlo k intenzifikaci odděleného sběru a recyklace,“ dodává R. Fehringer.

„Pro nás je podstatné, že studie prokázala, že environmentální dopady používání PET lahví by v České republice mohlo výrazně omezit použití recyklovaného materiálu, tzv. rPETu, z našich závodů ve Wöllersdorfu nebo Radomsku. V navyšování podílu recyklovaného PETu nevidíme budoucnost jen my, ale i Evropská unie, která ho bude po členských státech požadovat,“ uvedl ředitel společnosti ALPLA Česká republika Jan Daňsa.

Za pravdu mu studie dává ještě v jedné důležité věci - nevratné PET láhve s vysokým podílem recyklátu vycházejí z hlediska ochrany přírody lépe než skleněné vratné láhve. U nádob pro sycené nápoje mají nevratné PET lahve lepší výsledky než vratné sklo dokonce už nyní, kromě dopadu na změny klimatu.

Na druhém místě za tradičními vratnými lahvemi se z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí umístily, pro někoho asi překvapivě, PET láhve. Naopak hliníkové plechovky potvrdily svoji negativní pověst - plnění českého národního nápoje do těchto nádob má na přírodu silně negativní dopady.

Tzv. LCA studie (life cycle assessment) porovnávala životní cykly jednotlivých druhů u nás používaných obalů od získávání základních surovin pro výrobu přes dopravu a distribuci až po jejich recyklaci či likvidaci. Uvedená LCA analýza hodnotila obaly nejen z pohledu jejich výroby, ale také distribuce, recyklace a likvidace, a to v souladu s mezinárodní normou ISO 14044, která garantuje přesnost dat.

V rámci studie byly posuzovány obaly na produkty, které běžně nakupujeme a používáme - od limonád a mléka po minerální vodu či jogurty.

Obaly na potraviny (0,35 l): Pokud si koupíte jogurt v PET obalu, snižujete svou uhlíkovou stopu o 66 % oproti skleněné nádobě a o 69 % oproti plechovce.

Limonády (0,5 l): PET lahev má o neuvěřitelných 248 % nižší emise CO2 než skleněná lahev a o 6 % nižší než hliníková plechovka.

Mléko (1 l): Pro obaly na mléko se ukázalo, že kartonové obaly mají nejnižší uhlíkovou stopu - jsou až o 282 % ekologičtější než skleněné lahve.

Detergenty (1,5 l): U čisticích prostředků se ukázalo, že sáčky mají nejnižší uhlíkovou stopu (239 g CO2).

Jedním z klíčových závěrů LCA analýzy je důležitost recyklace. Použití recyklovaných materiálů, jako je rPET, významně snižuje uhlíkovou stopu.

Ekologie vs. V České republice jsou za symbol ekologické volby považovány skleněné lahve. Nová data z LCA analýzy mohou ale mnohé překvapit.

Evropská unie je zároveň v plném proudu implementace iniciativ, které mají snížit plastový odpad a posílit oběhové hospodářství. Zavádění systémů zálohování a pokročilé recyklace „z lahve do lahve“ znamená, že až 80 % původního materiálu může být znovu použito k výrobě nových lahví. Tato efektivní cesta ke snižování odpadu nejenže šetří zdroje, ale také výrazně snižuje uhlíkovou stopu.

Na fakta o plastech, jejich recyklaci a správné ekologické využití upozorňuje edukativní kampaň Replastuj (www.replastuj.cz).

Jednička na českém trhu minerálních vod, značka Mattoni, sjednotí barvu svých plastových lahví. Splní tak základní předpoklad pro mnohonásobnou recyklaci PET lahví. Recyklace PET materiálu „z lahve do lahve“ zásadně sníží vliv nápojového průmyslu na životní prostředí.

Karlovarské minerální vody (KMV), výrobce minerální vody Mattoni, jdou příkladem a usilují o lokální uzavření koloběhu PET materiálu podle principů cirkulární ekonomiky.

Krokem, který k tomu povede, je kromě sjednocení barev i zavedení zálohového systému. V případě zavedení systému by bylo možné jednobarevné PET lahve efektivně recyklovat opět do nových PET lahví. Již nyní je na trhu Mattoni Sport Eco, která má lahev s 50% přídavkem recyklátu. Ten však zatím, vzhledem k neexistenci výrobních kapacit, bohužel, nepochází z České republiky.

Skupina Karlovarských minerálních vod (KMV) je největším distributorem nealkoholických nápojů ve střední Evropě. Společnost byla založena karlovarským rodákem Heinrichem Mattonim v roce 1873. Své produkty v současné době KMV vyváží do 20 zemí světa a jako mateřská společnost vlastní zahraniční značky minerálních vod v Rakousku, Maďarsku.

Rozhodli jste se pořídit si znovupoužitelnou láhev na pití, ale váháte, pro který materiál se rozhodnout? Co se týče váhy, plast jednoznačně vítězí. Je to suverénně nejlehčí materiál na výrobu láhví na pití. Prázdná plastová láhev o objemu 1 litr váží jen něco kolem 170 g, takže s sebou v podstatě nosíte jen váhu tekutiny. Plast vítězí i v kategorii cenové - nejlevnější láhve na trhu jsou vyrobené právě z něj. Velmi snadno se také čistí - obvykle je možné je mýt v myčce.

Plastové láhve také nemají izolační vrstvu, tudíž nedokážou uchovat nápoj dlouho teplý nebo naopak studený. V mnoha lidech však plastové láhve vzbuzují nedůvěru. Ještě donedávna byl běžnou složkou plastů používaných na výrobu lahví Bisfenol A, což je organická sloučenina, která narušuje hormonální hladiny v těle, a škodí tak zdraví. Mnoho výrobců rychle zareagovalo na zprávy o škodlivosti BPA, a upravili své výrobní postupy tak, aby jejich láhve tuto látku již neobsahovaly, a pyšní se tak označením BPA Free.

V neposlední řadě je třeba zvážit i vliv na životní prostředí - i když pořízením znovupoužitelné plastové lahve výrazně zredukujete množství vyprodukovaného odpadu, jakmile láhev přece jen dojde na konec své životnosti, zbude vám v rukou kus plastu, který se bude rozkládat tisíce let. Ne každý plast se dá totiž recyklovat a také se nedají recyklovat donekonečna.

Mnoho modelů nerezových lahví má izolační vrstvu, která sice přidává váhu, ale udrží váš nápoj dlouhé hodiny teplý či studený. Nerezová láhev není dobrou volbou v teplejším klimatu - obecně se kov zahřívá rychleji než plast, obzvlášť vystavíte-li láhev přímému slunečnímu záření. Většina modelů se nedá mýt v myčce. Další nevýhodou může být slabá kovová pachuť, kterou může láhev předat vašemu nápoji. Někdo ji necítí, vnímavější jedinci ji však mohou zaznamenat. Časem také může přejímat chuť některých výraznějších nápojů, kterou pak ucítíte při každém doušku např.

Skleněné láhve se většinou vyrábí z čirého borosilikátového skla, které skvěle odolává různým teplotám i teplotním šokům, a je pevnější a lehčí než běžné sklo. Dále bývají láhve často opatřeny různými silikonovými návleky, které zajišťují, aby se vám láhev lépe držela a neklouzala v ruce, a také poskytují dodatečnou ochranu proti rozbití.

Skleněné láhve jsou těžší, než jejich plastové a kovové souputnice: prázdná skleněná láhev o objemu půl litru váží zhruba stejně, co litrová kovová láhev (tedy něco kolem 360 až 380 gramů). Pokud se rozhodnete pořídit si skleněnou láhev na pití, věnujte zvláštní pozornost jejímu uzávěru. Mnoho lahví má plastové uzávěry a náustky. Jestliže se plastům chcete vyhnout, jsou na trhu i láhve s nerezovými a silikonovými víčky. Borosilikátové sklo se bohužel běžně nerecykluje, a z tohoto důvodu nepatří do zeleného kontejneru.

tags: #ekologie #vliv #lahve #na #vodu

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa skladování pneumatik v ČR
• Globální ekologie a lokální akce
• Poplatky za komunální odpad
• Likvidace odpadu: přehled
• Přírodní krásy Portugalska