Skladování pneumatik na pozemku a související legislativa v ČR

V České republice je problematika skladování pneumatik na pozemcích upravena několika právními předpisy, zejména zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech (NZOO), a prováděcími předpisy. Tento článek si klade za cíl poskytnout ucelený přehled o této problematice, včetně povinností, sankcí a postupů při likvidaci nelegálních skládek pneumatik.

Zpětný odběr pneumatik a povinnosti výrobců

Ustanovení § 38a zákona o odpadech stanoví dva možné způsoby plnění povinností zpětného odběru pneumatik, a to v individuálním systému, nebo v kolektivním systému. Jiné způsoby plnění těchto povinností nejsou povoleny.

• Individuální systém: V individuálním systému plní každá povinná osoba své povinnosti samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady. Za podmínky dodržování předpisů na ochranu hospodářské soutěže je v tomto systému možná spolupráce mezi povinnými osobami, a to zejména formou sdílení míst zpětného odběru a společného svozu pneumatik. Tato činnost musí být provozována na základě smluv mezi povinnými osobami a není možné, aby tuto spolupráci zajišťovala třetí osoba za úplatu např. zpracovatel odpadních pneumatik. Osoba zajišťující společné plnění povinností povinných osob bez oprávnění k provozování kolektivního systému se dopouští správního deliktu.
• Kolektivní systém: V kolektivním systému výrobci plní své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému, který zajišťuje zpětný odběr, zpracování a využití pneumatik.

Povinné osoby mají povinnost zřídit místa zpětného odběru pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem konečného uživatele bez jeho nadměrného zatížení.

Tato místa zpětného odběru musí být konečnému uživateli veřejně dostupná v provozní době dané provozovny a musí být umožněno odevzdat pneumatiky bez nároku na úplatu (zdarma), bez ohledu na výrobní značku a bez vázání odebrání použitých pneumatik na nákup nového zboží či služeb.

Povinnosti posledních prodejců

Pokud poslední prodejce není místem zpětného odběru, má za povinnost informovat konečné uživatele o možnostech zpětného odběru. V případě, že tuto povinnost neplní, má dle § 38 odst. 5 zákona o odpadech povinnost použité pneumatiky odebírat přímo v provozovně. Tento sběr je v režimu odpadů a poslední prodejce má povinnost předat veškeré tyto odebrané pneumatiky osobě oprávněné k jejich využití na své náklady. Pneumatiky, které se staly odpadem, není možné opětovně přijímat v rámci zpětného odběru. Takové jednání by mimo jiné navyšovalo produkci odpadních pneumatik v ČR.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Pokud má poslední prodejce zájem být místem zpětného odběru, musí tak činit pouze na základě smlouvy s povinnou osobou a jejím jménem. Poslední prodejce se stává tzv. veřejným místem zpětného odběru. V takovém případě je povinen odebírat veškeré pneumatiky zejména bez nároku na úplatu, bez rozdílů značek a bez vazby na koupi nového výrobku či služeb. Zpětně odebrané pneumatiky je povinen předávat pouze povinné osobě (povinnou osobou pověřené osobě), která místo zpětného odběru zřídila.

Oddělené uvádění nákladů na zpětný odběr

§ 38a odst. 5 zákona o odpadech stanoví od 1. října 2015 následující: ,,Povinná osoba a distributor, včetně posledního prodejce, jsou povinni při prodeji pneumatik uvádět náklady na zpětný odběr použitých pneumatik a zpracování a využití odpadních pneumatik odděleně. Tím nejsou dotčeny povinnosti posledního prodejce podle cenových předpisů."

Tento text i prováděcí právní předpis (vyhláška č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik) připouští v zásadě dva způsoby, jakými mají být náklady na zpětný odběr na účetním dokladu uváděny:

1. Jako samostatná položka při účtování zboží (cena zboží, výše recyklačního příspěvku, DPH a celková cena).
2. Jako informace na dokladu - cena zboží, DPH, celková cena a následně je na účetním dokladu uveden text například: ,,v ceně zboží jsou zahrnuty náklady na zpětný odběr ve výši ... Kč".

V případě varianty (ii) je třeba zvolit takový obsah (konkrétní výše nákladů) a formu informace (velikost písma, umístění na dokladu), aby byla informace o výši nákladů na účetním dokladu dostatečně viditelná a srozumitelná pro spotřebitele. Je nutné, aby byla na každém účetním dokladu uvedená konkrétní výše nákladů za daný výrobek (pneumatiky). Tato povinnost vyplývá z § 38a odst. 5 zákona o odpadech, stanovující, že se uvádějí náklady na zpětný odběr, a ne pouze informace, že je tato služba obsažena v ceně výrobku.

Černé skládky pneumatik a postup při jejich likvidaci

Termín "černá skládka" není definován v právních předpisech. Jde o označení, které je využíváno spíše v praxi a typickým znakem černé skládky je, že na nějakém místě (mimo odpadové zařízení) jsou shromážděny či umístěny různé druhy odpadů, jejichž původce ani vlastník není znám, a to bez povolení a v rozporu s právními předpisy - zejména pokud jde o zákon o odpadech. Může jít o stavební odpad a pneumatiky, různé elektrospotřebiče, prázdné obaly od barev, ale i komunální odpad nebo průmyslový odpad.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále jen NZOO) nově nastavuje regulaci pro odstraňování černých skládek. V novém zákoně o odpadech je úprava černých skládek zařazena pod ustanovení, které je nazváno "nakládání s nezákonně soustředěným odpadem", jde o ustanovení § 14 NZOO.

Vlastník pozemku, na kterém se černá skládka nachází, má několik povinností:

1. Oznámení: Vlastník pozemku je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zjištění černé skládky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (OÚ ORP).
2. Odklizení: Pokud se nepodaří zjistit vlastníka odpadu, OÚ ORP vyzve vlastníka pozemku, aby odpad odklidil.

Porušení povinnosti oznámení je přestupkem, za který hrozí pokuta až do výše 10.000,- Kč.

Postup při objevení černé skládky pneumatik na pozemku

Pokud občan či firma najde na svém pozemku větší počet pneumatik, mělo by být postupováno jako v každém jiném případě zjištění nelegální skládky, tzn., měla by být kontaktována ČIŽP nebo Policie ČR.

S pomocí těchto institucí by mělo dojít k pokusu identifikace osoby, která na pozemek pneumatiky navezla, ta by měla pak fyzicky, případně finančně, zajistit jejich odvoz. Zjištění původce odpadu však bývá v těchto případech většinou problematické.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Odpadní pneumatiky z černých skládek nicméně nelze odevzdávat v režimu zpětného odběru, natož v takto enormním množství. Tyto pneumatiky totiž jsou již formálně odpadem, přičemž režim zpětného odběru je primárně určen uživatelům pneumatik, a má sloužit pro pneumatiky, které se odpadem ještě nestaly.

Sankce za nedodržování předpisů

Za nedodržování předpisů v oblasti odpadového hospodářství, včetně povinností zpětného odběru a nakládání s černými skládkami, hrozí vysoké pokuty. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) může uložit pokuty až do výše 50 milionů Kč za závažná porušení zákona o odpadech.

Tabulka povinností a sankcí

Dodržování legislativy v oblasti skladování pneumatik a odpadového hospodářství je klíčové pro ochranu životního prostředí a prevenci vzniku černých skládek. V případě nejasností je vždy vhodné konzultovat situaci s odborníky nebo příslušnými orgány státní správy.

tags: #skladování #pneumatik #na #pozemku #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky podmíněného zastavení stíhání
• Ekologie populací
• Hodnocení dopadů životního cyklu
• Bokeh efekt ve vánoční fotografii
• Tábor v přírodě pro mládež