Ekologie výroby elektřiny v České republice

Ve státech EU sílí tlak na omezování výroby energie z uhelných a jaderných zdrojů a stále více se do popředí dostávají zdroje obnovitelné. Zatímco naši zahraniční sousedé jdou mílovými kroky kupředu, v České republice bude ještě dlouho trvat, než se jim vůbec přiblížíme.

Obnovitelné zdroje energie v roce 2024 vyráběly podle Global Electricity Report již 32 % světové elektřiny. Nárůst výroby zejména solárních a větrných elektráren byl jen za minulý rok rekordních 858 TWh (což je patnáctinásobek celkové spotřeby Česka v roce 2024). Obnovitelné zdroje jsou dominantním trendem v globální energetice a vyrábí již téměř třetinu elektřiny.

V České republice jsme zatím stále pozadu, přestože máme velký potenciál a evropské peníze na investice. Problémem jsou složité a zdlouhavé povolování, nepružné podmínky pro připojování do sítě a malý důraz politiků. Několik změn energetického zákona v posledních třech letech slibuje zlepšení, ale stále chybí například akcelerační zóny pro větrné elektrárny a další zjednodušení povolovacích procesů. Současná vláda by si měla pospíšit a ta příští na ni navázat, rozvoj větrných elektráren je nejdůležitějším krokem k energetické bezpečnosti a příznivým cenám elektřiny.

Vývoj obnovitelných zdrojů v ČR: Jaký podíl tvoří?

Ač se vám to může zdát neuvěřitelné, 90. léta u nás probíhala ve znamení stavby první větrných elektráren. Bohužel tehdejší použité technologie nebyly úplně ideální, nicméně faktem zůstává, že asi třetina současných větrných farem byla vybudována do roku 1996. Nakonec, právě po sametové revoluci byly obnovitelné zdroje definovány zákonem č. 17/1992 Sb. o životním prostředí.

Až 2006 vyhlásil Energetický regulační úřad výkupní ceny pro fotovoltaiku a díky programu Zelená úsporám je alespoň možné na domech a bytech instalovat střešní solární panely pro spotřebu domácností.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

V České republice mají obnovitelné zdroje podíl na výrobě energie pouze 13,6 %. Samotné větrné elektrárny přestaly být českým státem finančně podporovány v roce 2006 a přestože se v průběhu několika dalších let od roku 2021 chystají nové programy formou aukce, kvalitní strategie rozvoje obnovitelných zdrojů státem garantována dosud není a mechanismus aukcí v podstatě neexistuje.

Nejčastějším názorem přitom je, že v České republice nejsou pro větrné elektrárny podmínky. Fotovoltaika u nás pak zjevně naráží na trauma prudkého rozvoje fotovoltaiky po vládní novele z roku 2005 a chyb státu, které s tím souvisely.

Je to škoda, protože doba postoupila, ale fotovoltaika v Česku zůstala spíše tématem politické a společenské nevraživosti. V čem vlastně spočíval tehdejší problém? Především v dotacích, které nahrávaly vzniku tzv. Jejich návratnost se zkracovala extrémním zlevněním instalace fotovoltaiky v roce 2008, jelikož stát zafixoval výkupní ceny elektřiny ze solárních panelů a dotace dále nijak neupravoval.

Aby toho nebylo málo, zatímco během prvních pěti let stát solárníky až příliš podporoval, v roce 2010 se k nim postavil úplně jinak a zavedl solární daň 26 %.

Srovnání s Evropou

V porovnání se středoevropským regionem je nutné podotknout, že naši zemi momentálně ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů předhání i silně uhelné Polsko. Tam počítají v rámci výroby zelené elektřiny do roku 2030 s podílem 30 %. Nejrychleji se u našeho severního souseda využívá fotovoltaika.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Při srovnání s Českou republikou, která své plány představuje v kapacitě 4 000MW v roce 2030, působí Polsko jako další energetická velmoc, která se snaží dostat do popředí. To samozřejmě prospívá i byznysu a vývoji moderních technologií, což podtrhují názory českých bank.

Česká republika svým méně aktivním přístupem ovšem může přijít o velkou část financí z rozpočtu Evropské unie na podporu obnovitelných zdrojů. Dokonce i Slovensko a Maďarsko již po vzoru Německa a Polska zavedlo aukce na velké solární zdroje, ale Česká republika jako jediný člen V4 s tímto krokem nepočítá. Ministerstvo průmyslu a obchodu jde spíše cestou investičních dotací, ale to rozvoj zelené energetiky brzdí.

Rádi bychom v případě obnovitelných zdrojů na českém území byli pozitivní, ovšem naše celková stagnace systematického rozvoje a mentalita politických elit zase tak světlou budoucnost nepřináší. Přeci jen jednou pozitivní informací tento článek zakončit můžeme. A sice, že Česká republika má mnohem vyšší potenciál, než deklaruje vláda prostřednictvím Národního klimaticko-energetického plánu do roku 2030. Tento návrh se týká především rozvoje fotovoltaiky, která má k lepším číslům zdaleka nejblíže. Pokud by mělo dojít na opravdu progresivní scénář, musela by se zapojit i větrná energie. Investiční náklady na fotovoltaické technologie totiž zároveň klesají a do roku 2030 se počítá se snížením o 30 %.

Aktuální stav a výhledy

Praha - Obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny. I přes nárůst výroby je ovšem podle oborových zástupců rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku velmi pomalý, výrazněji přibývají pouze soláry a ostatní zdroje spíše stagnují. Vyplývá to z informací Komory OZE pro ČTK. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta.

Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent. "Čtyři pětiny nových fotovoltaik jsou instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách. To je výhodné pro jejich majitele i stabilitu sítě," uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Více energie oproti předloňsku vyrobily také vodní zdroje, kterým pomohl zejména vyšší objem srážek. Z vodních elektráren šlo do sítě přes 2,65 GWh, což bylo meziročně o 12,4 procenta více. Přibližně o půl procenta stoupla produkce větrných elektráren na 705 MWh. Naopak bioplynové stanice meziročně snížily výrobu o 1,4 procenta na 2,38 GWh.

"Situace ve větrné, vodní a bioplynové energetice je alarmující. Bioplyn by mohl nahradit významnou část dováženého zemního plynu a dodávat elektřinu v době, když zrovna nefouká nebo nesvítí. U vodních elektráren existují stovky vhodných lokalit, kde by mohly stát nové zdroje. Větrných elektráren je v Česku přes 200. V tuzemsku je dost potenciálu pro dalších 1200 elektráren. Pokud se je podaří postavit, větrné elektrárny budou pokrývat téměř třetinu roční spotřeby elektřiny celé ČR," řekl Chalupa. Podle něj alespoň v poslední době roste zájem obcí a krajů o nové větrné elektrárny.

Stát do budoucna počítá s obnovitelnými zdroji jako se součástí českého energetického mixu, kdy by měly doplňovat jaderné zdroje. Česká republika má nyní jedinečnou možnost transformovat svou energetiku a podpořit tak konkurenceschopnost svého průmyslu i energetickou soběstačnost domácností.

Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích.

Pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky. Česko tak musí udělat maximum, aby této příležitosti nyní využilo a změnilo povolovací procesy, které výstavbu fotovoltaických a zejména větrných elektráren často zbytečně a nelogicky brzdí.

Energie s nulovou emisní stopou se totiž brzy stane nutností pro udržení pozice českých firem v nadnárodních dodavatelských řetězcích, ve kterých velcí mezinárodní odběratelé čím dál více požadují po svých subdodavatelích ekologicky udržitelné produkty. Výstavba obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte dále vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně. Naopak nedostatek bezemisní elektřiny v ČR by mohl stovky tisíc míst v průmyslu v budoucnu ohrozit.

Česko má velmi málo obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se v Česku podle Eurostatu pohyboval v roce 2021 na 15 procentech a ČR tak byla třetí nejhorší z celé EU a hluboko pod průměrnou hodnotou celé sedmadvacítky na úrovni 38 procent. A zatím se stalo velmi málo, aby ČR tuto nelichotivou pozici zlepšila. Solární a větrná energetika je dnes přitom celosvětově nejlevnějším novým zdrojem elektřiny. Zatímco se v aukcích na solární a větrné elektrárny vysoutěžené ceny pohybují mezi 70 a 80 eury za MWh, velkoobchodní cena elektřiny na burze určovaná uhelnými nebo plynovými elektrárnami je nyní okolo 120 eur.

„Uhelná energetika v Česku končí. Elektřina z uhelných elektráren je neekologická a bude brzy i velmi drahá a provoz uhelných elektráren se už nevyplatí. Česko musí tyto zdroje energie rychle nahradit, ve výstavbě obnovitelných zdrojů jsme ale bohužel zaspali a zaostáváme za všemi svými sousedy, včetně Polska, Slovenska a Maďarska,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Naše vláda chce tuhle nelichotivou bilanci změnit. Pro naše občany a podniky potřebujeme elektřinu levnou a ekologickou. Modernizační fond čeká letos řada změn, například se rozroste o další oblasti podpory. Dosud jsme schválili podporu pro fotovoltaické elektrárny o výkonu 2 GW, které jsou schopny vyrobit elektřinu pro 750 tisíc domácností. Musíme jít ale dál. Je třeba zrychlit a odbyrokratizovat povolovací procesy, jinak nám v budoucnu hrozí nedostatek levné čisté elektřiny, což by byl problém pro naše domácnosti i podniky,“ doplnil ministr.

Potenciál výstavby obnovitelných zdrojů v Česku je přitom podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky obrovský. Z dostupné finanční podpory lze vystavět cca 15,3 GW nových fotovoltaických a 2 GW větrných elektráren v letech 2023-2030. Pro srovnání: celková roční výroba čisté elektřiny jen ze solárních elektráren může na konci tohoto desetiletí dosáhnout zhruba 17 terawatthodin ročně. Takové množství elektřiny odpovídá roční spotřebě všech českých domácností (1).

Vedle levné a ekologické elektřiny přinese zajímavé ekonomické benefity i samotná výstavba obnovitelných zdrojů. Pokud Česko využije potenciál současných dotačních titulů, vznikne cca 34 000 nových pracovních míst, příjmy domácností se zvýší o 145 miliard korun, příjmy veřejných rozpočtů o 119 miliard korun a výroba v Česku se zvedne o 721 miliard korun. Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí. Jedna investovaná koruna povede k navýšení výroby v ČR o 4,4 Kč, navýšení příjmů domácností o 0,89 Kč, navýšení příjmů veřejných rozpočtů o 0,73 Kč a navýšení HDP o 1,8 Kč.

„Akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů by přinesla České republice významné benefity. Během příštích sedmi let bychom navýšili HDP o 4,7 % a příjmů centrální vlády o 4,1 %. Stoupnou i příjmy obecních rozpočtů, protože právě v regionech se budou fotovoltaické a větrné elektrárny budovat. Během výstavby by navíc vzniklo dalších 34 tisíc nových pracovních míst,“ vysvětluje hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Mezinárodní firmy ze všech odvětví zaměstnávají statisíce zaměstnanců v ČR. Budoucí investice těchto firem jsou často vázány na dostupnost bezemisní energie pro plnění jejich skupinových cílů v udržitelnosti. Pokud v ČR nebude energie z obnovitelných zdrojů dostupná, budou tyto firmy investovat jinde. To stejné platí pro české firmy, které působí jako subdodavatelé mezinárodních podniků. České firmy jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, což zvyšuje požadavky na jejich postupnou transformaci směrem k větší udržitelnosti výrobních procesů. Ta je zásadní pro spotřebitele na mezinárodních trzích, kteří více projevují ochotu kupovat především udržitelně vyrobené produkty. Zásadní je i pro finanční instituce podmiňující poskytování svých služeb a úvěrů požadavky na udržitelnost financovaných projektů.

„Česko musí v obnovitelných zdrojích přidat. Obnovitelné zdroje jsou domácí zdroje posilující energetickou bezpečnost. Slunce svítí u nás, vítr fouká u nás. V rámci posílení energetické bezpečnosti se nyní v Evropě masivně odstraňují překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a zavádějí se takzvané go-to zóny, které urychlují proces povolování nových solárních a větrných. Povolovací procesy by v těchto zónách neměly přesáhnout jeden rok, mimo zóny dva roky. Tuhle legislativu musí kvalitně implementovat i Česko, jinak nám hrozí, že okolní evropské státy už nikdy nedohoníme,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

„Český průmysl bude potřebovat bezemisní energii pro udržení své role v dodavatelských řetězcích a zachování své pozice na evropském trhu. Jen fotovoltaika může v roce 2030 vyrobit dost energie pro produkci 11 milionů osobních vozů Škoda Auto. Nově by tak mohly tyto vozy sjely z výrobních linek s nulovou emisní stopou,“ dodává Martin Sedlák (2).

Bariéry rozvoje OZE v ČR

Zásadní bariérou výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku je nejednotnost podmínek, na jejichž základě obecní a stavební úřady umožňují jejich výstavbu. Obce a stavební úřady stanovují podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svých územích na základě nejednotných, často subjektivních důvodů. Rozhodovací praxe u obdobných projektů v jiných částech země tak může být zcela rozdílná.

Kvůli legislativě v ČR je v současnosti povolovací proces a výstavba větrných elektráren otázkou 10 let i více, u velkých solárních elektráren běžně přes 5 let.

Zvláště u větrných elektráren tak jejich povolovací procesy výrazně přesahují horizont, po který jsou pro Česko k dispozici finance z Modernizačního fondu a dalších dotačních titulů. Výstavba větrných elektráren je přitom z důvodu rovnováhy v přenosové a distribuční soustavě vhodná. Větrné elektrárny vyrábějí i v noci a více v zimě, a dobře tak doplňují fotovoltaiku, která dodává přes den a v letních měsících.

Nutnost výstavby obnovitelných zdrojů a zjednodušení povolování si uvědomuje i Svaz měst a obcí České republiky (SMOČR). „Svaz měst a obcí České republiky chce být součástí řešení. Rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je obrovskou příležitostí pro Česko a jeho tradičně vysoce kvalifikované průmyslové obory. Je to zároveň i šance pro města, obce a celé regiony, které mohou díky inovativním energetickým projektům posilovat svou lokální ekonomiku, zaměstnanost a energetickou soběstačnost.

Hodnota emisního faktoru CO2 z výroby elektřiny za léta 2010-2023.Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO2 z hrubé výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky: Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na hrubou výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR.

Emisní faktory CO2 ze spalování fosilních paliv ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. Jedná se o výpočet na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR.

Hodnota emisního faktoru CO2 z hrubé výroby elektřiny vypočítané na základě této metodiky, není totožná s hodnotou uvedenou v Příloze č. 8 k vyhlášce č. 140/2021, o energetickém auditu. V této vyhlášce je hodnota emisního faktoru CO2 stanovena k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahuje se ke hrubé výrobě elektřiny z fosilních zdrojů. Její hodnota byla fixně stanovena na 0,86 t CO2/MWh.

Tam kde to metodika vyžaduje, se používá hodnota emisního faktoru CO2 vypočtená z tzv. „Zbytkového energetického mixu“ sestaveného na základě metodiky AIB a publikovaného OTE. Ten představuje celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice, kromě podílu pokrytého uplatněnými zárukami původu. Oproti energetickému mixu hrubé výroby elektřiny se tak mění podíl OZE a to z 14,5 % na 6,4 % podle metodiky AIB (rok 2023).

tags: #ekologie #výroby #elektriny #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování růže bedrníkolisté
• Moderní technologie pro čistší prostředí
• Jak urychlit kompostování
• Sledujte českou přírodu online
• Recenze ekologické lahve 0,3 l