Znečištění moří a oceánů: Zdroje a dopady

Bez drastických opatření hrozí, že bude ve světových oceánech do roku 2050 více plastů než ryb. Na konferenci OSN o oceánech, která začala v Lisabonu, to řekl generální tajemník OSN António Guterres, který vyzval státy celého světa, aby se zasadily o větší ochranu světových moří. Uvedl, že "bez zdravých oceánů nemůžeme mít ani zdravou planetu".

Zdroje znečištění oceánů

Ve svém proslovu na zahájení konference se zaměřil na rostoucí znečištění oceánů, ve kterých každý rok končí na osm milionů tun plastového odpadu. Šéf OSN také varoval před dalšími zdroji znečištění či nadměrným rybolovem. Vyzval k větší ochraně před dopady změn klimatu na oceány i k ochraně lidí žijících v blízkosti oceánů.

Alarmující nárůst produkce plastů a dopady na životní prostředí. Celosvětová výroba plastů trvale roste, což má alarmující dopady na naši planetu. Podle statistik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se za posledních dvacet let celosvětová produkce plastového odpadu zdvojnásobila, a toto tempo se má v příštích desetiletích dále zvyšovat.

Plasty jsou problémem zejména kvůli své trvanlivosti a odolnosti. Rozkládají na velmi dlouhou dobu, takže se hromadí v životním prostředí a ohrožují faunu a flóru. A to nejen ve vodních tocích a oceánech, kde mají až katastrofální dopad na mořské živočichy, kteří plast mohou přijímat jako potravu.

Ukazuje se, že až 20 procent oceánského plastového odpadu tvoří různé pomůcky na rybaření. Ačkoliv tedy média často plní spíše strašidelné obrázky moří plných plastových lahví a obalů na jedno použití, ve skutečnosti mnohem větší díl viny leží na ramenou rybářů. To by mohlo představovat nejméně 10 procent množství všech plastů znečišťujících planetu a možná až 70 procent hmotnosti plastů zamořujících oceány. Podle studie z roku 2018 publikované v magazínu Scientific Reports potom až 46 procent rybářského odpadu tvoří sítě, zbytek připadá na jiné pomůcky, jako jsou pasti na úhoře, koše a lana.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Hnojiva užívaná v zemědělství se z půdy rychle vyplavují a končí v řekách, přehradách, jezerech a nakonec v oceánech. Zvýšení obsahu živin se nazývá eutrofikace a způsobuje nárůst množství fotosyntetizujících organismů, což vede k tzv. kvetení vody. V noci fotosyntetizující organismy naopak spotřebovávají kyslík z vody, což může způsobovat rozsáhlý úhyn vodního života, včetně řas a rostlin. Na ekosystémy však nemají vliv jen hnojiva, ale i pesticidy, herbicidy a průmyslové toxiny, včetně těžkých kovů. Proces koncentrace toxinů v potravním řetězci se označuje jako biomagnifikace a způsobuje rozsáhlé ničení živočišného života na zemi.

V oblasti Středozemního moře se ročně do vody vypouští více než 500 milionů tun kanalizačního odpadu. Každý rok se do něj dostává 120 000 tun zpracovaných ropných látek, 60 000 tun detergentů, 100 tun rtuti, 3800 tun olova, 1 milion tun nezpracovaných ropných látek a 3600 tun fosfátů.

Dopad mikroplastů na zdraví a ekosystémy

Negativní dopad pocítí také naše zdraví. Mikroplasty, tedy drobné částice rozkládajícího se plastu, pronikají do potravního řetězce. A konzumaci takového mikroplastu člověk ani zvíře nemá šanci pocítit. Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.

Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.

Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Nový výzkum odhaduje, že se na dně světových oceánů nachází nejméně 14 milionů tun mikroskopických částic plastu. To je mnohem více, než předpokládaly dřívější propočty. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Frontiers in Marine Science.

Jenom v Atlantském oceánu podle nedávné studie může plavat až 200 milionů tun těchto částic.

Středozemní moře čelí riziku negativních dopadů persistentních organických polutantů (POPs). POPs jsou syntetické chemikálie, které přetrvávají v životním prostředí po mnoho let. Představují významné nebezpečí pro mořské ekosystémy i pro lidské zdraví, protože se mohou hromadit v tkáních živých organismů napříč potravním řetězcem.

Dopady znečištění moří na ekonomiku

Odpad, hromadící se a zaplavující naši planetu, má dopady nejen na přírodu samotnou, následky neseme i v ekonomické sféře. Mezi odvětví nejvíce postižená znečištěním světových moří a oceánů patří rybolov s akvakulturou, lodní doprava a turismus a rekreace.

Odpad vytvořený člověkem, znečišťující moře a pobřeží, je tvořen objekty různé velikosti i složení (sklo, textilie, plasty, papír, sklo, keramika, guma, kov, dřevo). Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti. V oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Možnosti řešení a inovativní technologie

Jedním z klíčových kroků k řešení problému plastů je přechod k ekologickým čisticím produktům, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Tyto produkty obsahují méně škodlivých chemikálií a mají snížený negativní dopad na naše vody a půdu. Ale co je ještě důležitější, některé ekologické čisticí produkty jdou ještě dál - ve svých obalech používají recyklované plasty. Jako spotřebitelé můžete aktivně přispět k ochraně životního prostředí tím, že volíte produkty v recyklovaných obalech.

Nezisková organizace The Ocean Cleanup už roky zkouší vyvíjí a testuje různé druhy plovoucích oceánských vysavačů, aby pomohla v boji se znečištěním plasty. Jejich plovoucí bariéry se pohybují s proudy a trychtýřem unáší plovoucí trosky do skladovacích plošin. Zachycují tak vše od rybářských sítí až po mikroplasty.

Projekt se sídlem v Nizozemsku vyvíjí a zavádí i další technologie pro odstraňování plastového znečištění z oceánů a jeho zachycení v řekách dříve, než se dostane do oceánu. Původní zaměření bylo na Tichý oceán a jeho odpadkové skvrny, ale časem se rozšířilo i na řeky v zemích, jako je Indonésie, Guatemala a USA.

Organizace Ocean Cleanup také publikuje vědecké práce a odhaduje, že 1 % světových řek (cca 1 000 řek) je zodpovědné za 80 % znečištění světových moří. Cílem je nasadit své říční systémy právě v těchto 1 000 řekách.

Odborníci navrhují, aby lodě měly registrovány počet sítí, které mají na palubě, a se stejným množstvím by se měly vracet z lovu. Dalším nápadem ekologických skupin je instalace GPS trackerů do sítí, které jsou spojeny se čluny, což by znamenalo, že by nebylo možné se jich beztrestně zbavit.

Projekt Levels and air-sea exchange of persistent organic pollutants in the marginal sea of Europe: contribution to the global monitoring effort AQUA-GAPS/MONET, který v současnosti probíhá ve Středozemním moři.Výzkum si klade za cíl analyzovat přítomnost, sezónní variace a výměnu moře - vzduch široké škály POPs, jako jsou per- a polyfluorované látky (PFAS), DDT, polychlorované bifenyly (PCB), bromované zpomalovače hoření apod., pomocí pasivního vzorkování.

tags: #ekologie #znečištění #moří #a #oceánů #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu odpadu Trutnov
• Systém odpadového hospodářství Trutnov
• Profesionální čištění potrubí Přerov
• Rostliny a příroda
• Význam Kundy Matky Přírody