Každý den děláme věci, kterými přispíváme ke zhoršování životního prostředí. Kde se dopouštíme největších chyb? Potřeby naší velké a často přespříliš konzumní společnosti jsou obrovské. Mnoho lidí považuje za neodmyslitelný standard i věci a služby, které ke spokojenému životu vlastně nepotřebujeme. To vše se logicky odráží na stavu přírody kolem nás.
Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný. Každý z nás by si proto měl své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně.
Negativní vlivy člověka lze rámcově rozdělit do tří skupin:
Je běžným a příjemným rituálem dát si ranní sprchu, aby člověk vyrazil svěží do nového dne. Pět minut si postojíte pod příjemným proudem teplé vody. Za tu dobu kolem vás proteče 60 až 80 litrů pitné vody. Dál je potřeba si vyčistit zuby. Proč vypínat vodu, když to zabere jen chvilku? Za minutu to máme dalších zhruba 10 litrů. Vynásobme to všemi členy domácnosti, 365 rány v roce. Připočítejme ještě praní (pokaždé 40 až 80 litrů), splachování toalety (po deseti litrech), umývání rukou, vaření i další činnosti.
Dalším palčivým problémem je energie. Elektrická energie je všude, dnešní život bez ní není možný. Mobilní telefony, televize, počítače, osvětlení, sporák… Není zas tak výjimečné svítit po celém bytě, mít puštěnou televizi i počítač a u toho všeho spát. Tyto naše samozřejmosti jsou však vykoupeny drahou mincí v podobě uhlí, které je v naší republice hlavním zdrojem energie. Slabou náplast na tyto rány pak představují ohrožené druhy vázané na vytěžená místa s odkrytou půdou nebo na výsypky. I kdybychom od spalování uhlí ihned upustili, tak větrné elektrárny a solární panely současný luxus nikdy neutáhnou. Okamžité utažení našich opasků však může alespoň ušetřit uhlí do dalších let. Mnoho scénářů ukazuje, že pokud nastane v budoucnosti velký výpadek („blackout“) elektřiny, přijde totální kolaps společnosti.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Čím umíme také bezvadně plýtvat, jsou potraviny. Je tolik možností, co nakoupit. A jak je to snadné, naplnit koš rozmanitým jídlem! Ovoce či zelenina z dalekých koutů světa jsou tak krásné a dokonalé! Pesticidy a hnojiva udělaly dobrou práci. Dejme všechny ty poklady Maroka, Tuniska nebo Španělska do igelitových pytlíků; těch je všude plno, tak je doma hned vyhodíme. A cestou se stavíme v nějakém rychlém občerstvení. Vždy mají všeho dostatek předpřipraveného, aby nic nechybělo. Před tím, kolik nežádoucích látek z rychlerostoucích kuřat maso obsahuje a jak vůbec tyto velkochovy vypadají, raději pevně zavřeme oči! Přitom zemědělská velkovýroba představuje jeden z nejvážnějších faktorů ohrožujících přírodu prakticky na celém světě.
Když už se ráno vypravíte z domova a nezapomenete s sebou vzít páchnoucí odpadky, vyhodíte je do obyčejné popelnice při cestě, nebo si popojdete až k barevným kontejnerům na tříděný odpad? Mnoho lidí ve spěchu volí rychlejší, jednodušší variantu. Odpadky netvoříme jen doma, ale i venku na procházce, třeba když sníme sušenku, dopijeme láhev a podobně. Pokud není nikde v pohodlné blízkosti koš… co uděláte vy? Příroda si s tímto špatně rozložitelným odpadem poradí až za velmi dlouhou dobu, v řádu desítek i stovek let!
Znovu tady dostává zabrat voda. Když ji totiž tak bohatě využíváme, obohatíme ji snad při každé činnosti o nespočet chemických látek. Čím agresivnější prostředek, tím líp pro úklid. Pak s tím pryč do odpadu - problém vyřešen. Účinné čisticí prostředky, které mají málem charakter žíraviny, prací prášky s fosfáty, oleje ze smažení a mnoho dalších pikantností odchází z našich domácností. Novinkou jsou rozpustné ruličky od toaletního papíru. Bomba, jak hned v záchodě mizí!
Třetí skupinu představují druhotné dopady problémů z prvních dvou kategorií. Patří sem třeba známý smog, který souvisí s oxidem siřičitým vznikajícím hlavně při spalování a s oxidy dusíku, které jsou produkty dopravy. Automobily jsou významnými „dodavateli“ těchto látek. Kvůli oxidům dusíku vzniká přízemní ozón, oxid siřičitý dává vzniknout kyselině sírové. Tyto látky způsobují úhyn rostlin a v minulosti zavinily odumírání lesů na rozsáhlých plochách našich severních pohraničních pohoří. S rostoucí dopravou čím dál více sytíme vzduch sloučeninami dusíku.
Jsou tu však i další škodliviny, které souvisejí s dopravou - velmi jemné částečky prachu, tvořící se při otěru z pneumatik i z vozovky nebo z brzdového obložení při brzdění.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Mimo tyto naše kategorie stojí kouření. Nespadá ani do neefektivního využívání zdrojů, ani do likvidace odpadů, ani není jejich dopadem. Je to prostě jen lidský vrtoch. Cigarety se sice postupně zdražují, ale přesto stojí jedna tak málo jako třeba houska - a stejně snadno jsou i dostupné. Není divu, že během dne potkáme spoustu kouřících lidí, ať už si tím zkracují čekání na zastávce, nebo si jen tak vykuřují na lavičce. Kouř ovšem lidi okolo neobtěžuje pouze svým zápachem. Zmiňme například polycyklické aromatické uhlovodíky, jež se dokážou přichytit na částice prachu a s nevinným nádechem se dostanou dovnitř našeho těla, kde často působí záněty - nehledě na to, že některé mají rakovinotvorné účinky. Na částice prachu se přichytávají i další věci, třeba částečky rozvířené z nesebraných uschlých psích exkrementů.
Že má člověk negativní vliv na životní prostředí, je neoddiskutovatelné. Platí to jak pro úředníka z Prahy, kadeřnici z Humpolce nebo kladenského inženýra, tak pro ekologického zemědělce z Jižních Čech i pro nás studenty. Důležité je si své chování uvědomovat, zamýšlet se nad ním, změnit ho a snížit negativní dopad na životní prostředí na minimum.
V dnešní době je otázka životního prostředí a udržitelnosti stále důležitější. Pojďme se společně podívat na několik zajímavých aplikací internetu věcí (IoT), ve kterých tato technologie může hrát klíčovou roli.
Je tedy žádoucí, aby vlády, průmysl, akademické instituce a občané spolupracovali na podpoře inovací a širšího nasazení IoT řešení v oblasti udržitelnosti a životního prostředí. Nakonec je nezbytné pro udržitelný rozvoj zajistit ochranu soukromí a zabezpečení dat, která jsou získávána a zpracovávána IoT zařízeními.
V budoucnu je třeba očekávat další vývoj a inovace v IoT technologiích, které budou mít ještě větší potenciál pro zlepšení udržitelnosti a ochrany životního prostředí. Příkladem takových inovací mohou být využití umělé inteligence pro prediktivní údržbu průmyslových zařízení, širší integrace obnovitelných zdrojů energie do chytrých sítí nebo vývoj nových materiálů a konstrukčních technik pro snížení energetické náročnosti budov a infrastruktury.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Níže jsou uvedeny některé aktuální případy porušení povinností v oblasti ochrany životního prostředí v České republice:
Následující tabulka shrnuje povinnosti stanovené legislativou o ovzduší:
| Bod | Povinnost | Předpis |
|---|---|---|
| d1 | Provozovatel je povinen zařadit zdroj znečišťování. | § 4 odst. 7 a 8, § 17 odst. 1 písm. e) zákona, příloha č. 2 zákona |
| d2 | Provozovatel je povinen uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o ovzduší, jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem a dodavatelem. | § 17 odst. 1 písm. a) zákona |
| d3 | Provozovatel stacionárního zdroje je povinen dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře. | § 17 odst. 1 písm. b), § 4 zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d4 | Provozovatel je povinen spalovat ve stacionárním zdroji pouze stanovená a povolená paliva. | § 16 odst. 1, § 17 odst. 1 písm. c) zákona, vyhl. 312/2012 Sb., vyhl. 415/2012 Sb. |
| d5 | Provozovatel stacionárního zdroje je povinen provést kompenzační opatření uložená krajským úřadem. | § 11 odst. 5 - 7, § 17 odst. 1 písm. f) zákona |
| d6 | Provozovatel stacionárního "malého" spalovacího zdroje je povinen dodržovat minimální emisní požadavky a provádět pravidelné kontroly zdroje. | § 17 odst. 1 písm. g) a h), § 17 odst. 5, § 41 odst. 15-16 zákona |
| d7 | Provozovat vyjmenovaný zdroj pouze na základě povolení k provozu. | § 11 - § 13 zákona, § 17 odst. 3 písm. a), § 41 odst. 4 - 7 zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d8 | Provozovatel vyjmenovaného zdroje je povinen zjišťovat množství emisí. | § 6, § 17 odst. 3 písm. b), h), i), j), § 41 odst. 8 zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d9 | Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen vést provozní evidenci, každoročně ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence prostřednictvím ISPOP a platit poplatky za znečišťování ovzduší. | § 15, § 17 odst. 3 písm. a) zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d10 | Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen odvádět ZL komínem, odstraňovat poruchy a ve stanovených případech podávat zprávy KÚ a omezit či zastavit provoz zdroje. | § 17 odst. 3 písm. d), e), f), g) zákona |
| d11 | Provozovatel stacionárního zdroje, ve kterém je tepelně zpracován odpad, je povinen plnit další stanovené povinnosti. | § 17 odst. 6 zákona |
| d12 | Dovozce či prodejce je povinen zajistit ve stanovených výrobcích dodržování limitního obsahu VOC, omezení prodeje nadlimitních výrobků, vedení evidence a označování údaji o obsahu VOC. | § 18, § 41 odst. 14 zákona, § 23 vyhl. 415/2012 Sb. |
| d13 | Osoba uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu ČR pro dopravní účely, je povinna zajistit, aby v těchto pohonných hmotách bylo obsaženo i minimální množství biopaliv. | § 19 - 21 zákona, NV 189/2018 Sb. |
| d14 | Obec může na svém území stanovit zónu s omezením provozu motorových vozidel. | § 14 zákona, 56/2013 Sb. |
| d15 | Osoba, která přede nabude regulované látky, jejichž použití je v rozporu s nařízením 1005/2009, je povinna zajistit zneškodnění. | § 3 zákona 73/2012 Sb., nařízení EU 517/2014, nařízení EU 1005/2009 |
| d16 | Provádět kontroly zařízení s nadlimitním obsahem regulovaných látek či fluorovaných skleníkových plynů certifikovanou osobou. | § 4 zákona 73/2012 Sb., čl. 4 517/2014, čl.23 1005/2009, vyhl. č. 257/2012 Sb. |
| d17 | Dovozce a vývozce výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny, je povinen zajistit stanovené označení. | § 5,§ 7 zákona 73/2012 Sb., nařízení EU 517/2014 |
| d18 | Výrobce a dovozce regulovaných látek a zařízení, které je obsahují, je povinen platit poplatek. | § 6 zákona 73/2012 Sb. |
| d19 | Stanovené činnosti v oblasti regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů smi provádět pouze certifikovaná osoba. | § 10,§ 12, § 13 zákona 73/2012 Sb., nařízení 517/2014, nařízení 1005/2009 |
| d20 | Osoba, která nakládá s více než 100 kg fluorovaných skleníkových plynů ročně, je povinna zaslat informovat MŽP zasláním zprávy. | § 11 zákona 73/2012 Sb., vyhl. č. |
Několik měsíců od výbuchu ropné plošiny Deepwater Horizon a po mediální masáži všech zúčastněných stran a politických debatách o odpovědnosti za historicky největší únik ropy z podmořského vrtu je na místě podívat se blíže i na jiné ekologické škody, které se, v porovnání s podmořskou těžbou, staly při mnohem méně rizikových aktivitách.
Klimatické změny, hory odpadků, znečištěné ovzduší. Dopady naší spotřeby na životní prostředí můžeme pociťovat už i ve své bezprostřední blízkosti každý den. Město Vídeň se na negativní vedlejší účinky produkce a spotřeby na svém území snaží nejen upozorňovat, ale především je zmírňovat. Jak ukazuje program OekoBusiness Wien (Ekologické podnikání Vídeň), ochrana životního prostředí a úspěšné podnikání si nemusí odporovat.
Program spadající pod Vídeňské oddělení ochrany životního prostředí (MA22) podporuje podniky ve Vídni při zavádění udržitelných opatření. Program OekoBusiness byl zahájen již v roce 1998 městským odborem pro ochranu životního prostředí jménem Správy města Vídně. K dnešnímu dni je do programu zapojeno 1 041 podniků, které realizovaly více než 11 000 environmentálních projektů a akcí.
Prostřednictvím vhodných postupů řízení v oblasti životního prostředí, jako jsou například úspory energie či prevence vzniku odpadů, vytvořily tyto podniky podstatnou úsporu nákladů ve výši přibližně 121,4 milionu eur a samozřejmě v nemalé míře přispěly ke zkvalitnění životního prostředí ve městě. Účelem programu OekoBusiness Wien je pomoci podnikům vytvářet „zelené a čisté“ zisky prostřednictvím ekologického řízení výrobních postupů a služeb, které jsou prospěšné jak pro životní prostředí, tak pro podniky. Cílem programu je tedy snížit nepříznivé dopady ekonomické aktivity na životní prostředí prostřednictvím integrovaných strategií ochrany životního prostředí.
Způsob, jak z pozice města motivovat k přechodu k ekologickému podnikání soukromé podniky, které se výrazně podílejí na znečištění měst a jejich okolí a zároveň na ně město nemá žádné právní páky, je ukazovat, že ekologie a dobrý business můžou jít ruku v ruce. Díky implementaci prvků programu OekoBusiness totiž také dochází ke zlepšení konkurenčního postavení vídeňských podniků prostřednictvím efektivnějšího využívání zdrojů a udržení zaměstnanosti. Jedním z neméně důležitých cílů je pak posílení poradní složky ve vztazích mezi městskou správou a podniky soukromého sektoru nebo podpora výměny informací na celostátní i mezinárodní úrovni s městskými správami a podniky provozujícími podobné programy.
Program OekoBusiness financuje podnikům různé druhy poradenských služeb. Fáze 2: Na tomto základě se vedení společnosti může rozhodnout o účasti v programu a zvolit vhodný poradenský modul. Moduly jsou zaměřeny na konkrétní potřeby konkrétních typů firem. Modul EcoBonus je například zaměřen na firmy s až 50 zaměstnanci a zaměstnankyněmi; jeho cílem je snížit provozní náklady a podpořit životní prostředí, prostřednictvím prevence vzniku odpadů a odpadového hospodářství, úspor energie a ochrany klimatu.
Fáze 3: S podporou přizpůsobených poradenských služeb a odborných vstupů společnost rozvíjí svůj environmentální projekt (projekty) a začíná jej realizovat již během prvního roku účasti. Nezávislá komise poté posuzuje dosažený pokrok a rozhoduje o udělení ocenění na slavnostní události. Každý rok se koná slavnostní událost na počest podniků, které zavedly nový modul nebo se poprvé připojily k programu OekoBusiness během předcházejících dvanácti měsíců. Program se mezi podniky těší velké oblibě.
Snaha o začlenění ekologických politik a opatření do ekonomických aktivit ve Vídni je potvrzena hodnotící zprávou Vídeňské ekonomické univerzity. Vídeň se řadí mezi moudrá města a jde příkladem i díky svému postupu při zadávání veřejných zakázek. Město každoročně utratí přibližně pět miliard eur za širokou škálu zboží a služeb. V důsledku toho představuje velkou tržní sílu. Hlavním nástrojem je dodržování seznamu ekologických kritérií, vytvořeného programem ÖkoKauf Wien, při nákupu zboží a služeb - od pracího prášku až po kancelářské potřeby, od potravin pro mateřské školy a nemocnice až po stavební materiály.
Městskou vyhláškou je tento seznam kritérií závazný pro všechny útvary vídeňské městské správy. Tím je zajištěno, že ekologie bude v průběhu zadávání veřejných zakázek vždy dostatečně zohledněna. Důležité je, že tento program prokázal, že ekologické nakupování nemusí stát více peněz. K programu tedy neodmyslitelně patří i práce s veřejností. V rámci tohoto cíle město poskytuje informace o významu ekologické spotřeby spolu s tipy na ekologické nakupování, které mohou využít i jednotlivci.
Pokud jde o ochranu životního prostředí, přeshraniční spolupráce je klíčová. Oba programy jsou úzce propojeny s podobnými iniciativami po celém světě, aby přenesly znalosti do měst a regionálním správám a vybudovaly síť podniků, které uznávají, že úspěšné podnikání a udržitelnost jdou ruku v ruce. Důležitou výhodou obou programů je jejich univerzální použitelnost umožňující realizaci programů částečně nebo jako celek v jiných regionech nebo zemích.
V roce 2004 začalo s programem OekoBusiness Wien spolupracovat pět federálních provincií Rakouska. Noví partneři začali používat databázi OekoBusiness Wien a dále ji společně rozvíjet. Evropská unie navíc podpořila tento program částkou 674 000 eur. Tyto prostředky byly poskytnuty v rámci projektu INTERREG IIIA „Wien-Györ“, který se zaměřuje na energetickou efektivnost a výměnu zkušeností mezi maďarským městem Györ a Vídní.
tags: #ekologie #znečištění #životního #prostředí #příklady