Ekologie, znečištění životního prostředí a pokrytectví: Zpověď o současném stavu

Chceš dnes udělat dobrý skutek ? uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky.

Žijeme v dobe plastu, chemikalii, smogu, a kdo jiny, kdyz vlada na lidi sere, by na to mel upozornovat? Vspamatuj se, a vyhod vsechny plasty, vsechny laciny cinsky hadry, bezolejovy panvicky, deodoranty, tekuta lacina mydla, zpusobuji rakovinu apod.

Aut je naprosto nesmyslný nadbytek, nemá smysl mit soucit s lidmi, kteří mají např. dvě a více aut, s výjimkou např. přepravce apod. Řešení by bylo výrazně provozovatele aut zdanit, zavést vysoké ceny aut za vjezdy do měst apod, čím větší auto, ti větší daň, poplatek apod. Hlupáků v autech je moc a chtělo by regulovat .Stavet neustále dalsi silnice je cesta do záhuby.Snizit počet aut a je z velké části po problému!

Otec se za mlada hojně věnoval ochraně přírody. Vedl i klub mladých ochránců přírody. A ochrana a ekologie fakt není se nechat přilepit ke silnici a vyřvávat: "Ekologie!"

Vadí, protože jsou to debilove. Kvůli vám budeme umírat hlady. My obyčejní lidé máme právo na důstojný život ve fungující ekonomice. S greendenalem nebudou peníze na zdravotnictví, důchody, polovina lidí bude nezaměstnaná a bude umírat hlady. Jste vrazi!

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Ekologie je sice důležitá věc, kterou bychom měli mít na paměti, ale neměla by se vymknout racionalitě. Racionalita říká, že abychom měli dostatečně energie a zázemí k tomu, abychom mohli svůj přístup k životnímu prostředí vylepšovat, tak nás to nesmí zabít (rozuměj ekonomicky zruinovat).

Stejně jako elektromobily. Myšlenka je dobrá, technologie se zlepšují a smysluplné nasazení se také čím dál tím víc rozšiřuje. To je ale otázka technologie a nikoliv tlačení. Postupem času by i bez tlačení došlo k tomu, že elektromobily ovládnou většinu trhu. Pořád ale bude část trhu, kde dávají větší smysl spalováky a bude to tak ještě dlouho. Násilným tlačením to způsobí více problémů než užitku (ekologických, ekonomických, politických), ale to si krátkozrací aktivisté neuvědomují.

Spousta z nich (ne všichni jsou jako malé děti, které chtějí zmrzlinu, ale neuvědomují si, že zmrzlina je za peníze a ty se musí nejprve vydělat. Další věc je ta, že ti, kdo si nějak prosadí ty "ekologické" zájmy nejsou aktivisté, ti jsou jen hlásnou troubou, ale ve skutečnosti nemají žádné páky. Vždy si to prosadí jen lobisté, kterým je ekologie u pr, ale prosadí zájmy někoho, kdo na tom chce vydělat Obvykle nějakým způsobem, který moc ekologický není, ale dá se to za ekologické vydávat.

Jistě je to na místě, pokud chtějí ekoaktivisté zachránit konkrétní strom, les - a táboří na něm, nebo např. udělají řetěz kolem pralesa, aby upozornili na to, že ho někdo chce vykácet. Nebo ochrana velryb vlastními těly, jako to dělali Greenpeace... Jen tak obecně někde blokovat dopravu nebo poškozovat auta... hmm, myslím, že hodně hloupějších lidí, kteří ohrožení žiota na planetě nechápou, to spíš naštve a popudí proti snahám o její záchranu, protože si ty konstruktivní snahy spojí s těmi destruktivními.

Ztotožňuju se s názorem, že je potřeba omezit znečišťování planety, ať už přímo odpadky nebo výfukovými plyny z aut, tak i emisemi z průmyslu. Myslím si že je to velmi důležité téma o kterém by se mělo ve společnosti mluvit a hledat řešení. Sama se o to téma docela zajímám a snažím se implementovat různé tipy na to jak nakládat šetrně s energiemi a plastem. Ale aktivisty kteří blokují silnice nemám ráda, protože většina z nich jsou ignoranti a bezmozci kteří tomuto tématu vůbec nerozumí a ani je nezajímají fakta a komplexnější spojitosti.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

V Česku teda žádné takové lidi neznám, ale žila jsem pár let v Německu a několik mých bývalých spolužáků byli aktivisti. Byli to prostě drzí teenageři kteří měli potřebu dělat chytré a rebelovat, ale většina z nich měla z chemie a fyziky ve škole čtyřky a kdyby ses jich zeptala na to co je skleníkový plyn nebo z čeho se skládají plasty, tak čumí jak sůvy z nudlí. Chytli se tématu které je dnes populární, ale v podstatě je to ten stejný typ lidí co před 80 lety byli v Hitlerjugend a horovali za dobití celé Evropy. Čím blbější, tím agresivnější. Jedna tahle "aktivistka" ve celou SŠ šikanovala kluka s Aspergerem a chlubila se tím že v životě nepřečetla ani jednu knihu. Tož tolik k aktivistům z mé zkušenosti.

Můžeme se my všichni snažit žít co nejvíce ekologicky - používat co nejméně plastů, třídit odpad, uklízet svůj kousek planety okolo vlastního bydlení, školy, pracoviště...jít střídmě a "lokálně" (ne potraviny, co se vozí přes půl planety), méně masa, jezdit MHD a na kole více než autem a podobně.

Já myslím, že odpůrcům opatření vadí jednak to, že jim to někdo nařizuje a že to nevychází z jejich vlastního přesvědčení. Potom pokrytectví v tom, že my tady v Evropě jsme sice jakoby eko-přátelští, ale přehazujeme ten problém na Asii v tom, že tam vozíme evropský odpad a taky se tam vyrábí produkty pro EU. Je to velké a složité téma. Já osobně bych místo zákazu aut se spalovacím motorem zakázala takové ty obří zaoceánské výletní lodě - jedna taková velká výletní loď vytvoří tolik emisí CO2 jako milión aut. Ale je v tom obří byznys, tak se o tom vlastně ani nemluví.

Eko - fanatici jsou pokrytci. Nejdou čistit řeky nebo parky. Nejde jim o zlepšení životního prostředí. Oni chtějí jen prudit, blokovat dopravu. Ale když se eko - fanatikovi neudělá dobře, tak chce hned, aby ho odvezla sanitka a ošetřila mu bebí... Najednou chce dopravu.

Přesně před čtyřiceti lety, v březnu 1967, se čtenářům časopisu Science dostal do rukou článek amerického profesora středověké historie Lynna Whita juniora s názvem Historické kořeny ekologické krize. O pět let dříve vzrušila veřejnost kniha bioložky Rachel Carsonové Mlčící jaro, v níž autorka upozorňuje na nezamýšlené důsledky chemizace prostředí. V roce 1968 vznikl Římský klub, jehož členy trápilo velmi rychlé čerpání surovin. V Paříži se pod taktovkou UNESCO rozehrála konference o biosféře.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Článek Lynna Whita tedy přišel ve zlomové době, kdy euroamerická společnost začala pozvolna střízlivět z budovatelského optimismu a zjišťovat, že si zadělává na velký malér. Snaha vystopovat, kde se stala chyba, byla nasnadě. White ji spatřoval v židovsko-křesťanském učení. Nešetrný přístup k životnímu prostředí se však táhne dějinami člověka jako pověstná Ariadnina nit, a to bez ohledu na vyznání.

Předindustriální národy, které si zlikvidovaly svoji surovinovou základnu, nedokázaly podle Diamonda vyřešit „opravdu složitý ekologický problém“, jak „po neomezeně dlouhou dobu bezpečně spotřebovávat biologické zdroje, aniž by došlo k jejich vyčerpání“.

Z našeho současného pohledu se přesto nabízí otázka, proč právě evropská civilizace vyrostlá z antické a křesťanské tradice se stala lídrem technologického pokroku, který přinesl bezohledné drancování přírody. Obyvatelům Eurasie zkrátka spadly do klína příhodné podmínky - mírné klima a výskyt právě toho důležitého zlomku zvířat a rostlin, které se daly snadno domestikovat.

Ať už si o argumentech Lynna Whita myslíme cokoliv, jedno velké plus se jeho textu upřít nedá: vzbudil mimořádný rozruch. Německý evangelický teolog Jürgen Moltmann přispěl do diskuse knihou Bůh ve stvoření. Uzavírá ji větou: „V ekologické krizi moderního světa je nutné a případné, aby se také křesťanství upamatovalo na šabat stvoření.“

Také český evangelický teolog a biblista Jan Heller si ve svých pracích klade otázku po pravém smyslu lidského bytí. Odpověď nachází ve Starém zákoně: „I řekl Bůh: ‚Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby.‘“ [Genesis, 1, 26] „Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.“ [Genesis, 2, 15]

Sám člověk porušil Boží řád a vpustil do celého stvoření zkázu a zmar - přestal stvoření svědčit o Bohu. Moltmann dodává, že „Bůh Stvořitel, který skrze svého Ducha sám vešel do svého stvoření, udržuje tvory při životě, a proto také trpí jejich utrpením“.

„Velkorysost Boží lásky má vzbudit podobnou velkorysost u člověka,“ píše profesor sociologie a katolický kněz Tomáš Halík ve své knize Co je bez chvění, není pevné. Člověk se podobá Bohu především svou svobodou, která je však spojena s odpovědností. Naplnění tohoto prostoru svobody je podle Halíka právě láska (jako sebedarování), která „znamená velký bankrot našeho sebestředného já… prochází vždy jakýmsi momentem smrti já - aby dala prostor svobodě druhého“.

Identifikaci stejných kořenů ekologické krize můžeme najít také v encyklikách papeže Jana Pavla II., nejvýrazněji pak ve spisu Centesimus annus (Stý rok, 1991). Člověk se odcizil Bohu, a tedy i sám sobě. Rezignoval na svobodné sebeobětování, čímž ztratil svoji vlastní podstatu bytí a schopnost transcendence.

Jan Pavel II. rovněž varuje před „značně rozšířeným antropologickým omylem“: „Člověk míní, že může svévolně disponovat zemí a bezvýhradně ji podřizovat své vůli, jako by neměla svou vlastní podobu a své určení propůjčené jí dříve Bohem, které člověk může rozvíjet, které však nesmí zradit.

Benedikt XVI. konstatuje, že „právě člověk je zřejmou hrozbou, která zbaví přírodu životního dechu“. Poukazuje na deficit ekologických hnutí, která se sice snaží o nápravu znečištěného prostředí, avšak zapomínají na „duševní sebeznečišťování člověka“, které „je nadále považováno za projev jeho práva na svobodu“.

Podle Benedikta XVI. je právě uzdravení tohoto vnitřního znečištění klíčem z ekologické krize: „List Římanům… to říká naprosto jasně. Adam, to znamená [hříchem] vnitřně znečištěný člověk, zachází se stvořením jako s otrokem, rozšlapává je, ‚že veškeré tvorstvo pod ním sténá‘.

Od zmíněné sociální encykliky Jana Pavla II. Centesimus annus se odrazil list České biskupské konference Pokoj a dobro, který připravila ve spolupráci s Ekumenickou radou církví a vydala v roce 2000 k výročí sedmnáctého listopadu. Datum si nezvolila náhodně, celý list totiž odráží vývoj české společnosti po pádu komunismu, nevyjímaje problematiku životního prostředí. Kapitola věnovaná ekologickým otázkám nijak zvlášť nevybočuje z myšlenkového rámce citovaných papežů.

„Křesťanský pohled zdůrazňuje úctu ke stvoření“ jako Božímu daru, což musí člověka vést „k obezřetnosti a k odpovědnému domýšlení všech důsledků“ jeho počínání. List zdůrazňuje ekologickou osvětu, v rámci které mají i „církve svůj nezastupitelný úkol“, a především nabádá k dobrovolné skromnosti. Výchozím bodem má být „příklad Ježíšova života a jeho přikázání lásky“, vzorem pak svatý František z Assisi, „apoštol chudoby, dobrovolné skromnosti a lásky ke všem živým i neživým tvorům“, a zdrojem inspirace první ministr životního prostředí Josef Vavroušek.

O rok později pak Česká biskupská konference vydává spis s výstižným názvem Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro, v němž některé aspekty týkající se vztahu křesťanů a životního prostředí vyslovuje mnohem explicitněji. „V křesťanských církvích často zapomínáme na celistvost stvoření, zdůrazňovanou sv. Františkem, J. A. Komenským i P. Teilhardem de Chardin…. Křesťané mohou a mají přijmout roli průkopníků skromného životního stylu.

Olomoucký biskup Josef Hrdlička se domnívá, že „v mnoha křesťanech by se měl probudit větší zájem o stvoření“. Jeho českobudějovický kolega, biskup Jiří Paďour, to vidí poněkud optimističtěji: „Lidé žijící vírou v Boha Stvořitele mají vyvážený vztah k Jeho dílu, do něhož sami také patří.“

Shoda tedy nepanuje ani v tom, do jaké míry a zda vůbec by měly z kazatelen kostelů zaznívat slova o potřebě chránit přírodu. „Představa, že jsme zde na Zemi jen v pronájmu a majitelem vesmíru je Bůh, vědomí úcty k životu, ke krajině, cítění určitého společenství mimolidských organismů, tohle vše by mělo v homiliích zaznívat,“ říká katolický kněz a učitel biologie brněnského Biskupského gymnázia Marek Vácha.

Biskup Hrdlička upozorňuje, že nejen kazatelna má svůj význam, ale také zpovědnice: „Kdy člověk ve svědomí pravdivě poznává a vyznává své viny, například pýchu, egoismus, poživačnost, lež či třeba nenávist, a tím, že se rozhoduje s nimi sám v sobě průběžně bojovat, provádí jakousi ‚ekologickou očistu‘.

Co se týče jeho postoje k environmentalistům, tak má celkem pravdu a jeho argumenty jsou většinou rozumnější (i když se mezi nima najdou takový, že bych se z něj obtáh) než co jsem slyšel od kohokoli ze strany opačných názorů. Včetně kritiky, včetně doporučovaných opatření.

Jedna tahle "aktivistka" ve celou SŠ šikanovala kluka s Aspergerem a chlubila se tím že v životě nepřečetla ani jednu knihu. Tož tolik k aktivistům z mé zkušenosti.

Co se týče Klause , je všeobecně známo , že je to ješitnej člověk , kterej má potřebu dávat veřejně najevo , že má mnoho znalostí , že má přehled o dění ve světě apod. Takových ješitných lidí je hodně , ale nejsou tak známí jak Klaus. Přitom si myslím , že kromě politiky a ekonomie ničemu jinému Klaus nijak zvlášť nerozumí . Je to takový jeho sebeobelhávání .Prostě je jen součástí průmyslové lobby , např. prosadil v minulosti dostavbu jaderné elektrárny Temelín .

Westinghouse např. se taky podílel na výstavbě jaderné elektrárny na Filipínách před asi 20 lety a tenkrát se provalil skandál s úplatkářskou aférou .V ČR se to nějak ututlalo .Mimojiné manželka Klause bylo dlouhou dobu v představenstvu ČEZ , kde brala několik desítek tisíc měsíčně a měla vliv na strategická rozhodnutí .A většinou lidi na těchto postech berou úplatky . V energetice se točí desítky miliard , takže vlastně člověk , kterej s touto lobby spolupracuje , nemůže jít v oficiálních prohlášeních proti ní .

Možná proto ty Klausovi výroky o globálním oteplování a výroky dalších lidí o ekofašismu (několikrát jsem to slovo četl v nějakém článku v novinách) . Jinak je rozdíl mezi pojmy ekologie a životní prostředí . Ekologie (ačkoliv se často v lidové řeči používá jako synonimum za "opatření ke zlepšení životního prostředí")je součástí oboru biologie , který zkoumá vzájemný vztah organismů a prostředí ve kterém žijí. Životní prostředí je prostředí ve kterém žijeme . A toto prostředí má v různých částech světa různé vlastnosti . Může se např. posuzovat znečištění životního prostředí .

Takže je volba mezi rozvojem průmyslu a zvyšováním koncentrace těchto látek v prostředí , mezi útlumem průmyslu a snižováním , mezi zaváděním životnímu prostředí příznivějších a ekonomicky efektivnějších technologií technologií a mezi snižováním počtu obyvatelstva tedy snižováním porodnosti ) .Protože čím více lidí , tím většéí vzniká potřeba surovin , tím větší vzniká potřeba energie , tím větší jsou nároky na plochu atd.

Pominu ten pojem ekofašismus. Myslím si, že Klaus je jeden z mála politiků, kteří si udrželi v dnešní hysterické době zdravý rozum.

I v tomto srovnání se mýlíš. Opakuji, že jsem ještě neslyšel o nikom, kdo by se sám považoval za ekologistu. Jmenuj mi tedy jediného člověka, kterého ty za ekologistu považuješ, kdo vystupuje proti soukromému vlastnictví v průmyslové sféře. Myslíš, že něco takového hlásá třeba Al Gore?

Srovnávat ekologii a fašismus je k smíchu.

Většina ekologistů je dost zavádějící nemyslím si že většina ekologistu toto tvrdí a rozhodne to netvrdí většina ekologu ... individualismus tak když už to chceš politizovat tak ekologove jsou spise tolerantni lide tudiz toleruji kdejake individum a samozrejme ze ma kazdy odpovednost sam za sebe ..

To, že ale něčemu nerozumíme neznamená, že můžeme znečišťovat vlastní zemi bez ohledu na následky! Ty si taky nesereš do talířku ze kterého jíš, tak proč ti nevadí že to lidstvo dělá v globálním měřítku?

Ale nesouhlasím s názorem, že činnost člověka nijak přírodu neovlivňuje.

Řiká se tomu inverze, víš? A Inverze je důsledek oteplení. Ale neboj tohle je přechodný období, potrvá to pár desítek let a pak se tý pouště všude dočkáš i u nás. Ona totiž planeta neni tak jednoduchá na pochopení a její zákonitosti nejsou přímočarý, přesto všecko má svůj důsledek. Neřídí se lidskym kalendářem, má svý tempo. A zasírat si životní prostředí fakt neni dobrej nápad.

Ještě něco?

Ano, jsou to zelení fašisti - Greenpeace, Bursík, Gore a jiní jim podobní, co se nestačili zviditelnit jinak.

Nevím proč si většina lidí myslí, že když nesouhlasím s teorií globálních změn, jak nám je tu prezentují, tak jsem pro zasírání země odpadem a jinými sračkami. To je další manimulace médií, jak zdiskreditovat každého, kdo s nimi nesouhlasí.

Například šéf IPCC je napojený na několik ekologických firem, které na této masové histerii některých lidí nehorázně vydělávají. A kupodivu IPCC je největším zastáncem klimatických změn. Sklenikový efekt se však na vypuštěném CO2 téměř nezakládá, jeho hlavní složkou je vodní pára. Ta ho ovlivňuje z 95% zbylých 5% zůstává na CO2 a ostatní plyny. Bohužel vodní pára se nedá nijak ovlivňovat. Ale i zde platí rovnice- větší teplota- větší vypařování- větší tvorba mraků- méně dopadajícího tepla- ochlazování.

Sama IPCC přiznává, že o změnách klimatu pořádně nic neví, ale zároveň nabízí zaručené řešení. Nechápu, proč si spousta lidí myslí, že podnebí, ve kterém žijeme je ideální a že může být už jen horší.

Přemýšlej o tom...

tags: #ekologie #znečištění #životního #prostředí #zpovědnice

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace v České republice
• Australská ekologická krize
• Recyklace v Sádské a České republice
• Dopady formaldehydu na životní prostředí
• Pravidla Ekologické olympiády