Vypadá to, jako by se nerostné bohatství České republiky stávalo zároveň jejím prokletím uhlí, uran nebo vápenec, to už tady všechno bylo. Břidlicový plyn je v Česku novinka a situace je celkem zajímavá.
Berounsko, střední Morava a Náchodsko, to jsou místa, kde by se podle původního názoru ministerstva životního prostředí mohlo začít s průzkumem. Dotčené regiony zásadně nesouhlasí, některé podaly proti rozhodnutí ministerstva rozklad.
Zástupce těžařů k tomu dodává: „My vlastně nevíme, jestli v České republice břidlicový plyn v komerčně využitelném množství je.“ I to je důvod, proč vysíláme další Speciál Radiožurnálu právě z Náchoda.
Názory zúčastněných stran
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dnes tu jsou zástupci vládních institucí, zástupce samosprávy, zástupce České geologické služby, také člověk či lidé z občanských iniciativ a zatím chybí hlas těžařů, tedy konkrétně společnosti Hutton Energy, jejichž dceřiná společnost Basgas Energia Czech by měla případně průzkum a pozdější těžbu břidlicového plynu provádět.
My jsme oslovili výkonného ředitele společnosti Hutton Energy, pana Davida Messinu a zeptali se ho, kdy podle něho začne jeho firma na Hradecku, Broumovsku či Náchodsku?
Čtěte také: Česká republika a ochrana ovzduší
David MESSINA, výkonný ředitel společnosti Hutton Energy: My jsme de facto ještě neobdrželi oprávnění s průzkumem začít. Proces byl pozastaven protesty některých tamějších starostů. V současné chvíli tedy s průzkumnými aktivitami nemůžeme začít.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pane řediteli, až opravdu s průzkumem začnete, tak jakými metodami budete postupovat?
David MESSINA, výkonný ředitel společnosti Hutton Energy: Žádost, kterou jsme předložili, předpokládá studii všech dosud shromážděných dat z celého regionu seismický výzkum a dva průzkumné vrty v průběhu 5 let.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Máte v plánu během průzkumu testovat také technologii hydraulického štěpení?
David MESSINA, výkonný ředitel společnosti Hutton Energy: Ano, až dokončíme první vrt a pokud budou výsledky slibné, tak se tam o hydraulické štěpení pokusíme.
Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pokud tomu správně rozumím, znamená to tedy použití potenciálně nebezpečných kapalin ve vrtech?
David MESSINA, výkonný ředitel společnosti Hutton Energy: Kapaliny, které bychom při hydraulickém štěpení používali, by byly ty nejmodernější. Mluvíme teď o něčem, co bude za 3 roky. Nové kapaliny, které se průmyslově vyrábějí, jsou pro životní prostředí stále bezpečnější, takže jsme přesvědčeni, že za ty 3 roky budou technologie i kapaliny užívané při hydraulickém štěpení pro životní prostředí velmi bezpečné.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Náměstek ministra životního prostředí, pan Libor Ježek. Proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí o vytyčení průzkumného území byl podán rozklad. Řekněte mi, pane náměstku, už můžete říct něco bližšího o tom, jak rozkladová komise rozhodne?
Libor JEŽEK, náměstek ministra životního prostředí: Rozkladová komise je zřízena ze zákona, je to poradní orgán ministra životního prostředí. V rámci správního řízení řeší odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí a je povinno tuto informaci předat ministrovi životního prostředí po zpracování všech právních věcí, které se toho týkají.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pavel Gebauer z ministra průmyslu a obchodu. Řekněte mi, užilo by ministerstvo průmyslu a obchodu, protože tady se bavíme zatím ne o samotné těžbě, ale o vytyčení průzkumného území, užilo by informaci, jestli tady pod Náchodskem, Broumovskem, případně Trutnovskem je nějaké řekněme komerčně těžitelné ložisko břidlicového plynu?
Čtěte také: Finanční přínosy udržitelného lesního hospodářství
Pavel GEBAUER, vedoucí oddělení obnovitelných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu: Ano, užilo a ta informace je pro nás zajímavá, protože my máme ze zákona přímou povinnost zpřesňovat údaje o možných nerostných ložiscích v České republice a jako správní hospodáři bysme měli vědět, co v České republice je a co v České republice není. Není to jenom otázka břidličného plynu, je to i otázka těžby uhlí, otázka další těžby, takže, když se mě ptáte, co bych já jako úředník na to řekl, tak já můžu říct jako úředník, zajímají mě tyto informace. Ale nemůžu říct co bych jako osoba, která by tady bydlela, co bysem na to řekl.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Starosta Náchoda Jan Birke. Řekněte mi, pane starosto, proč vy se bráníte samotnému průzkumu?
Jan BIRKE, starosta Náchoda: Já myslím, že těch důvodů je celá řada, ale já se zmíním pouze o 3, které jsou principiální jako pro starostu města, řekněme, trojkové obce, která má ve své kompetenci jako orgán státní správy řízení 36 obcí prvního a druhého typu, to jsou malé obce, které my samozřejmě řídíme v rámci orgánů státní správy. Ty důvody jsou 3 a podle mého jsou velmi zásadní, první vzhledem k tomu, že město Náchod má 22 tisíc obyvatel a všichni občané města Náchoda jsou napojeni na jediný zdroj pitné vody z polickokřídové pánve, pozor, to nejsou jenom občané Náchoda, to jsou v podstatě všichni občané od Broumova až řekněme po Nové Město a zároveň jednu třetinu Hradce Králové. Mluvíme tady zhruba o 120 až 140 tisíc lidí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, pane starosto, jenom by mě zajímalo, obáváte se toho, že už čistě jen průzkumem území by mohl být kontaminován ten jediný zdroj vody?
Jan BIRKE, starosta Náchoda: Tak bezesporu, protože před chvíli jsme slyšeli přímo live pana Messinu, který řekl, že součástí průzkumu jsou dva kontrolní vrty a ty kontrolní vrty my nevíme, jestli půjdou do hloubky 2,5 kilometrů, nebo půjdou do hloubky 4 kilometrů, ale já musím říci, že budou v lokalitách, kde je za a) jediný zdroj pitné vody, za druhé) v Náchodě máme minerální vodu Idu, která je elementárně nejlepší v České republice a my se obáváme, že průzkumem bysme o ni přišli. A třetí věc, po diskusi s ředitelem VAKu Hradec Králové mi řekl v momentě, jak začnete těžit břidlice, v tu chvíli, v tu chvíli zavíráme kohout a VAK Náchod přichází zhruba o 750 tisíc kubíků vody, což je v tržbách 5 milionů. To jsou 3 zásadní věci. A když to celé shrneme, tak poslední, promiňte, je prostě názor lidí, názor lidí, který si nepřejí. Já jsem neslyšel ani jeden názor ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Juraj Franců z České geologické služby. Bavíme se stále o průzkumu. Jak jsme slyšeli Davida Messinu z Hutton Energy, na každou lokalitu, pokud jsem to správně pochopil, by byly dva průzkumné vrty. Je to něco, pane Franců, co by mohlo ohrožovat zdroj vody tady na Náchodsku a v přilehlých lokalitách?
Juraj FRANCŮ, expert České geologické služby: Abych řekl pravdu, tak takové vrty zatím u nás prováděny nebyly, ale byla prováděna řada, a je to dokonce několik tisíc v České republice, které prováděny byly, mluvím jenom o těch hlubších.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, hlubší znamená?
Juraj FRANCŮ, expert České geologické služby: Víc než 2 tisíce metrů. A tyto vrty samozřejmě se musí provádět s naprostou nejvyšší technologickou kázní a já bych ruku do ohně nedal, že třeba v Americe někde nevznikl nějaká havárie, čili to bychom si rozhodně nepřáli. A myslím si, že jestli by se něco takového mělo dělat, tak to musí mít naprosto nejvyšší bezpečnostní opatření.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Slyšel jste teď pana starostu a můžete to nakonec i dokladovat skrze své znalosti, jste geolog, jestli ta obava, že by mohlo Broumovsko, Náchodsko a část Hradecka prostě přijít o zdroj pitné vody, je na místě?
Juraj FRANCŮ, expert České geologické služby: Abyste, jestli ta otázka zní tak, jestli může být ohrožené zdroje pitné vody, na to je třeba seriózní studii. Já vám můžu říct odhad nebo takový prvotní předpoklad, ale jedině seriózní studie vám může říct, jak moc je to ohrozitelné.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jiří Malík za Koalici STOP HF, kdyby proběhla seriózní analýza, na které by se podíleli renomovaní vědci, geologové a další profese, tak to by vás uklidnilo, kdyby výsledkem té analýzy bylo, že ty dva případné vrty kontrolní průzkumné neohrozí podzemní vody?
Jiří MALÍK, zástupce Koalice občanských sdružení STOP HF: No, mě by to neuklidnilo a tisíce lidí, co tady jednak částečně sedí a částečně někde venku poslouchají, určitě ne, protože jestli má být tou seriózní studií tato studie, kterou zhotovil pan Franců, paní Dvořáková a další z České geologické služby, tak skutečně jako nevíme, proč bysme měli něco dalšího zkoumat.
Ekonomické aspekty těžby břidlicového plynu
Diplomová práce se soustředí na průzkum, který provádí skupina MND na jižní Moravě ve vztahu k potenciálním zdrojům uhlovodíků konkrétně tzv. břidličného plynu.
Předmětem práce bude příkladová studie - navržení průzkumu a těžby zdroje břidličného plynu na vybrané lokalitě v rámci licence MND, včetně ekonomiky projektu - tj. ocenění návratnosti takovéhoto projektu.
Zkušenosti ze zahraničí
V EU se o frakování hodně mluvilo a málo konalo. Většina nadnárodních energetických společností upustila od snah začít s těžbou břidlicového plynu kvůli politickým a společenským faktorům.
Podle energetické studie německého Spolkového institutu pro vědy o Zemi a přírodní zdroje (z německého Bundesanstalt für Geowissenschaften und Rohstoffe) z roku 2013 dosahují technicky vytěžitelné zásoby evropského břidlicového plynu 14 bilionů m3 a převyšují tak konvenční zásoby zemního plynu, které se odhadují na 5,2 bilionů m3.
Na základě tlaku veřejnosti totiž Francie v roce 2011 hydraulické štěpení na svém území zakázala. O šest let později francouzští zákonodárci navíc přijali zákon, který do roku 2040 zakazuje veškerý průzkum a těžbu ropy a zemního plynu.
Těžbu břidlicového plynu fakticky zakázalo také Německo. Série omezujících těžebních zákonů vydaných v roce 2017 čeká na přezkoumání Bundestagem.
Jinou cestou se dala středovýchodní Evropa. V Polsku, Litvě, Bulharsku a Rumunsku se nachází rozsáhlá ložiska, která mohou vydat značné množství zemního plynu.
Polsko bylo ve frakování zpočátku evropským lídrem, ale po řadě neúspěšných zkušebních vrtů a následném odchodu mezinárodních těžebních společností se reálné vyhlídky na těžbu zmenšily. Zemní plyn Varšava považuje za surovinu nezbytnou pro zajištění národní bezpečnosti a dělá vše pro to, aby se zbavila závislosti na ruských dodávkách.
Najdeme celou řadu důvodů, proč se tak stalo. Svou roli sehrál nedostatkem plynovodů, jež vedou přes území měst a jsou daleko od oblastí, kde by se břidlicový plyn mohl těžit. Kromě nedostatečné infrastruktury se překážkou staly i vysoké náklady na zahájení činnosti i pořízení techniky, které chybí úroveň standardizace potřebná pro masovou výrobu.
Všechny zmíněné faktory, tj. chybějící infrastruktura, vysoké počáteční náklady a nepřátelské veřejné mínění, nakonec přispěly k rozhodnutí Chevronu ukončit své aktivity v Polsku.
Těžbu břidlicového plynu s cílem vymanit se z energetické závislosti na Rusku prosazovala též Litva. Její vytěžitelné zásoby se odhadují na 100 miliard m3.
Představitelé společnosti Chevron začátkem minulé dekády podali nabídku na získání práv na průzkum litevských zásob břidlicového plynu, zejména v oblastech Šilutė a Tauragė. Chevron zahájil průzkumné práce v březnu 2012, nicméně četné protesty Litevců zdůrazňující ekologická rizika pro oblasti v blízkosti Baltského moře vedly k ukončení jeho místních aktivit.
Bulharská vláda zahájila diskusi o břidlicovém plynu v kontextu zajištění národní energetické bezpečnosti a označila ho za hospodářskou příležitost.
Demonstrace se v Bulharsku soustředily na dopady, které frakování může mít na místní životní prostředí. Petice proti hydraulickému štěpení během několika dnů získala 15 000 podpisů.
V roce 2015 společnost Chevron ukončila veškeré své pokusy o těžbu zemního plynu pomocí hydraulického štěpení ve středovýchodní Evropě a prohlásila, že zdejší příležitosti již nemohou konkurovat jiným příležitostem v globálním portfoliu společnosti.
Dopady na energetickou závislost
V blízké budoucnosti nahrává těžbě břidlicového plynu v EU dramatický nárůst cen energií. Napětí ve vztazích s Ruskem možná přinese nezbytnou politickou vůli k překonání odmítavých reakcí místního obyvatelstva.
Omezení unijní energetické závislosti na ruském plynu se stane klíčovým bezpečnostním tématem v krátkodobém a střednědobém výhledu.
Environmentální rizika a obavy
Členové EU se v případě rozhodnutí pro zahájení těžby břidlicového plynu musí zaměřit na rozptýlení společenských obav z možných rizik hydraulického štěpení, k nimž patří nadměrná spotřeba vody, znečištění ovzduší a vodních zdrojů, zemětřesení, narušení přírodních biotopů, nárůst nákladní dopravy a hluk z vrtů.
Břidlicová revoluce v USA
Se startem druhého desetiletí v novém miléniu začala ve Spojených státech amerických pomalu a nenápadně těžba zemního plynu a ropy z břidlice. Postupný úspěch odměnil drobné i velké investory úspěchem, který ve svém konečném důsledku pomohl celé zemi. Liberální ekonomické prostředí USA umožnilo další „energetickou“ revoluci.
V ostatních regionech a zemích světa byly postupně prokázány podobné zásoby zemního plynu a ropy, jako ve Spojených státech. Otázkou zůstane, jak se vlády států, které stojí nad obrovským podzemním potenciálem, dokážou s energetickým ložiskem vypořádat.
Globální dopady a perspektivy
Případná, globálně rozběhnutá těžba nekonvenčním způsobem bude samozřejmě mít i hospodářské důsledky. Ještě před deseti lety manažeři ruského Gazpromu uvažovali o možnosti vývozu zkapalněného zemního (LNG) do USA a investovali nemalé částky do nákupu infrastruktury na severoamerickém pobřeží.
Současná dynamická těžba zemního plynu a ropných produktů z břidlice je zatím velmi krátkým příběhem a přesně ona dynamika a relativní krátkodobost nám zatím neumožňují předpovědět, jaké důsledky bude obsahovat.
Pokud se zaměříme na zatím „americký sen“, můžeme jednoduše konstatovat, že Spojené státy se staly nejrychleji rostoucím producentem uhlohydrátů v současnosti.
tags: #ekonomicke #a #environmentalni #aspekty #těžby #břidlicového
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]