Ekologické Pěstování Brambor

Brambory jsou v ekologickém podniku plodinou, u které celou nebo část produkce je možné zpeněžit přímo “u dvora”. Toto je dané tím, že velmi dobře splňují nároky spotřebitele na kvalitu, která je daná především vzhledovými vlastnostmi hlíz. Základem ekologického zemědělství je holistické chápání přírody, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje.

Počátky ekologického zemědělství v ČR sahají do konce roku 1990, kdy bylo založeno pět svazů sdružující ekologické zemědělce. V roce 1993 již bylo registrováno 135 ekologických podniků, které hospodařily na ploše kolem 15 tisíc hektarů. V roce 1999 se ekologicky obhospodařovaná plocha zvýšila na 98 tisíc hektarů a počet registrovaných podniků se zvýšil na 365. Ekologicky hospodařící podniky v roce 1999 tak představují 2,3 % plochy zemědělské půdy v ČR.

Od počátku se všechny ekopodniky řídily metodickými pokyny pro ekologické zemědělství a v roce 2000 vstoupil v platnost i „Zákon č. 242 / 2000 Sb., o ekologickém zemědělství“ a následně „Vyhláška Ministerstva zemědělství č. Osvědčení o původu bioproduktu vydává kontrolní orgán a produkt je označen tak, že k jeho názvu je přidáno slovo „bio“ a - nevylučuje-li to povaha bioproduktu - i grafický znak. Brambory jsou neodmyslitelnou součástí pěstovaných plodin v ekologickém podniku. Nedosahují velkých ploch a většinou se plocha biobrambor v jednom podniku pohybuje pod hranicí jednoho hektaru. Celkem jsou biobrambory v ČR pěstovány na ploše kolem 200 ha.

Snížení variability výnosu a výtěžnosti tržních hlíz u brambor v ekologickém pěstování a také snížení rozdílu výnosů mezi oběma způsoby pěstování - ekologickém a konvenčním - - vyžadují dodržení zásad, které omezí negativní projev neovlivnitelných činitelů. Celý systém osevního postupu biofarmy je zaměřen na hospodaření se živinami a jejich efektivní využití. Brambory patří k plodinám, kde je export organické hmoty poměrně velký - až 65 %, z půdy tedy více odčerpávají nežli zanechávají.

Osevní Postup a Předplodiny

Náhradu exportované organické hmoty v osevním postupu je to nutné řešit jetelovinami, jetelotrávami a luskovinami. Na předplodinu jsou brambory nenáročné, ale jsou náročné na stav zaplevelení, které předpolodina zanechává. Naopak brambory jako předplodina po správně prováděné mechanické kultivaci zanechávají ornici v dobrém kulturním stavu. V osevním postupu patří ke zlepšujícím a odplevelujícím plodinám. Při pěstování brambor na stejném pozemku je doporučována minimálně tříletá přestávka. Při množení sadby je minimální přestávka čtyřletá a u konzumu tříletá. Při menším odstupu se zvyšuje nebezpečí napadení kořenomorkou, černáním stonků, strupovitostí, plísní bramborovou, mandelinkou bramborovou a případně i zaplevelení.

Čtěte také: Průvodce kompostováním pro zahrádkáře

Brambory jsou řazeny převážně po obilninách a dovolí-li to podmínky, je vhodné jejich nižší předplodinovou hodnotu zlepšit pěstováním meziplodin. Zelené hnojení má vliv na fyzikální vlastnosti půdy a příznivě ovlivní zpracování půdy.

Výběr Pozemku a Půdy

Velmi důležitý je výběr pozemku. Vhodné jsou pozemky, kde je dobré proudění vzduchu, které je významné pro rychlé osychání rostlin. Nevhodné jsou údolní pozemky s nebezpečím mrazíků, s pomalejším osycháním rosy a větším tlakem plísně bramborové. Vhodné jsou půdy s dostatečnou mocností ornice, které udržují dobrý vzdušní a vodní režim. Těžké, lehké, kamenité a mělké půdy jsou nevhodné.

Pro brambory volíme pozemky s pH 5,5 - 6,5. Nevhodné jsou pozemky, které bývají zamokřeny, v údolních polohách (jarní mrazíky, větší nebezpečí plísně bramborové), pozemky kamenité. Těžké a písčité půdy jsou nevhodné.

Zpracování Půdy

Brambory vyžadují dobře prokypřenou ornici, která dává možnost růstu stolonů a zvětšování objemu hlíz. V utužené půdě se opožďuje vzcházení a vyvíjí se slabý kořenový systém. Nenahraditelným zásahem po sklizni obilnin je podmítka, která šetří půdní vláhu, má plevelohubný účinek a ulehčí zpracování půdy na podzim. Nenahraditelným zásahem je podmítka, která udržuje půdní vláhu, podpoří vzejití semenných plevelů, jejich zničení a ulehčí zpracování půdy na podzim.

Podzimní orbou zapravujeme organická hnojiva. Provádíme ji za vhodného vlhkostního stavu tak, aby byla schopna drobit. Postačuje středně hluboká orba nebo orba na plnou mocnost ornice bez zvyšování podílu kamene. Podzimní orbou zapravíme organická hnojiva. Důležitý je přitom vlhkostní stav půdy. Půda musí být schopna drobení. Orba se provádí na plnou hloubku ornice bez zvyšování podílu kamene.

Čtěte také: Plíseň brambor: Prevence a řešení v ekologickém zemědělství

Příprava půdy před sázením respektuje především druh půdy a místní podmínky. Zpracováním půdy před výsadbou nesmíme vytvářet hroudy.

Hnojení

Základním hnojivem pro ekologické pěstování brambor je chlévský hnůj, který je hlavním zdrojem potřebným makro i mikroprvků. Čím čerstvější (méně uleželý) je hnůj, tím dříve a v menších dávkách by měl být aplikován. Porost brambor nemá trpět nedostatkem živin a dávka hnoje (25 - 50 t.ha-1) má odpovídat potřebě rostlin v závislosti na druhu půdy a její úrodnosti. Porost brambor nemá trpět nedostatkem a dávka hnoje (25-50 t/ha) má odpovídat potřebě rostlin v závislosti na druhu půdy a její úrodnosti.

Chlévský hnůj zapravujeme na podzim. Zapravení na jaře může v letech s nižším úhrnem srážek zhoršit zásobení rostlin vodou a zvyšuje i nebezpečí výskytu strupovitosti hlíz - zejména u odrůd s nižší odolností vůči strupovitosti. Kejdu používáme opatrně a vždy kvalitní s požadovaným obsahem sušiny (minimálně 8 %). Kejdu používám opatrně a vždy kvalitní s požadovaným obsahem sušiny (minimálně 8 %).

Po aplikaci kejdy je obvyklý vyšší výskyt plevelů. Močůvka zhoršuje chuť brambor a může způsobit šednutí dužniny. Močůvka zhoršuje chuť a může způsobit šednutí dužniny. Sláma je méně vhodným organickým hnojivem. Po jejím zaorání se setkáváme s výrazně vyšším výskytem strupovitosti. Sláma je méně vhodným organickým hnojivem. Po jejím zaorání se setkáváme s výrazně vyšším výskytem strupovitosti.

Výběr Odrůdy a Sadba

Pro ekologického zemědělce jsou vhodné odrůdy s kratší vegetační dobou, proto volí odrůdy s rychlým počátečním růstem, které nasazují menší počet hlíz a vykazují vyšší odolnost proti chorobám - zvláště proti plísni bramborové. Volit odrůdy s rychlým počátečním růstem, které nasazují menší počet hlíz a vykazují vyšší odolnost proti chorobám. U produkce, kde jsou hlízy tržně upravovány (praní, kartáčování), je třeba volit odrůdy, které tyto úpravu snáší. Volba vhodné odrůdy, kvalitní sadba a její příprava je předpokladem dosažení výnosů a kvality hlíz při pěstování brambor v ekologickém zemědělství.

Čtěte také: Optimální podmínky pěstování brambor

Předpokladem využití výnosového potenciálu odrůd je použití kvalitní sadby. č. 242 / 2000 Sb., o ekologickém zemědělství předpokládá, že od 31. 12. 2003 již nebude možné v ekologickém zemědělství použít jiný rozmnožovací materiál než ekologického původu. Vlastní sadba se většinou vysazuje bez přetřídění. Přesto se vyplatí ji velikostně přetřídit. Práce sazeče je pak kvalitní, s menším počtem „dvojáků“ nebo naopak vynechaných míst. Při použití vlastní sadby je potřebné znát zdravotní stav a mít sadbu velikostně vytříděnou pro kvalitní práci sazečů.

Odklíčení sadby v průběhu skladování a těsně před výsadbou je nevhodné a nelze je doporučit. U sadby pro ekologické pěstování brambor je biologická příprava významné opatření, které zvyšuje stabilitu výnosu a následně výtěžnosti konzumních hlíz. Pěstitel brambor v ekologickém zemědělství by proto měl vždy použít sadbu biologicky připravenou naklíčením nebo narašením. Pěstitel brambor v ekologickém zemědělství by měl vždy použít sadbu biologicky připravenou naklíčením nebo narašením.

Naklíčení a narašení hlíz se projeví tak, že:

• zkrátí období mezi sázením a vzcházením
• sníží nebezpečí mezerovitosti
• dosáhne se rychlého růstu kořenové soustavy a optimální hmoty natě
• podpoří se alterresistence je zajištěn nárůst hlíz konzumní velikosti.

Výsadba a Ošetření Porostu

Optimální hustota porostu je asi 42 - 44 tisíc rostlin na 1 hektar. To vytváří podmínky pro osychání porostu a oddaluje výskyt plísně bramborové. Optimální hustota porostu je asi 40 tisíc rostlin na 1 ha. Vytváří se výhodnější mikroklima porostu, které snižuje výskyt plísně bramborové.

Při určení termínu sázení by mělo být respektováno staré pořekadlo „Zasaď mě brzo, vzejdu, až budu chtít, zasaď mě v pravý čas, vzejdu brzo“. Toto pořekadlo poukazuje na význam dostatečného prohřátí půdy před sázením (nad 8°C). Při určení termínu sázení by mělo být respektováno staré pořekadlo “Zasaď mě brzo, vzejdu, až budu chtít, zasaď mě v pravý čas, vzejdu brzo”.

Účinné je střídání proorávky a vláčení. Tento postup lze bez obtíží provádět až do vzejití. Zvláštní opatrnosti je třeba při vzcházení (vzhledem ke křehkosti klíčků). Účinné je střídání proorávky a vláčení. Tento postup lze bez obtíží provádět až do vzejití. Zvláštní opatrnosti je třeba při vzcházení (vzhledem ke křehkosti klíčků). Po vzejití spočívá další ošetření v kypření meziřádků pomocí pleček nebo hroubkovačů. Po vzejití spočívá další ošetření v kypření meziřádků pomocí pleček nebo hrůbkovačů. Vzhledem k nebezpečí poškození rostlin platí: čím větší je bramborový trs, tím opatrněji plečkujeme. Vzhledem k nebezpečí poškození kořenů platí: čím větší je bramborový trs, tím opatrněji plečkujeme. Posledním kultivačním zásahem by mělo být hrůbkování s dobrým zformováním hrůbků, které omezí výskyt plísně bramborové na hlízách, výskyt zelených hlíz a vznik dalších škod.

Ochrana Proti Chorobám a Škůdcům

Ochrana proti chorobám a škůdcům při ekologickém pěstování brambor spočívá v dodržování odstupu v pěstování, kvalitě agrotechnických zásahů a kvalitě sadby. Přípravky proti plísni bramborové a mandelince bramborové mohou být voleny jen z těch, které jsou uvedeny v seznamu přípravků a ostatních prostředků na ochranu rostlin, publikovaném ve Vyhlášce č. Ochrana proti chorobám a škůdcům při ekologickém pěstování brambor spočívá v dodržování odstupu v pěstování, kvalitě agrotechnických zásahů a kvalitě sadby. Přípravky proti plísni bramborové a mandelince se volí podle metodické příručky pro ekologické zemědělství.

Mechanické zničení natě je možné provést za podmínek, kdy rozbitá nať velmi rychle zaschne, což zabrání napadení hlíz plísní bramborovou. Obecně lze doporučit ukončení vegetace, když nať je napadena plísní bramborovou v rozmezí 10 - 20 %. Ukončení vegetace při vyšším napadení natě je možné připustit pouze je-li delší období beze srážek, je rychlé osychání rosy a nejedná se o rizikové lokality.

Sklizeň a Skladování

Časový odstup dvou týdnů od zničení natě je dostačující pro vyzrání - dostatečné zpevnění slupky. Časový odstup 2 týdnů od zničení natě je dostačující pro vyzrání - dostatečné zpevnění slupky. Vyorání by se nemělo provádět při teplotě pod 5 °C a nad 25 °C. Hlízy jsou více citlivé na mechanické poškození. Při sklizni musíme především zabránit poškození hlíz. Vyorání by se mělo provádět (pokud možno) za vyšších teplot půdy. Hlízy jsou pružnější a méně citlivé na mechanické poškození. Sklizeň za deště a krátce po dešti přináší zvýšené nebezpečí mechanického poškození.

Třídění je třeba provádět při teplotě hlíz nad 10 °C. Také balení a další manipulace při teplotě nad 10°C napomáhá ke snížení poškození hlíz. Třídění je třeba provádět při teplotě hlíz nad 10 °C.

Předpokladem dobrého skladování je nízké poškození hlíz, oschnutí a zahojení hlíz v krátké době (2 týdny). Dvoutýdenní hojící období je charakterizováno tvorbou korkového pletiva na poraněných místech a zvýšeným dýcháním. Předpokladem dobrého skladování je nízké poškození hlíz, oschnutí a zahojení hlíz v krátké době (2 týdny). Dvoutýdenní hojící období je charakterizováno tvorbou korkového pletiva na poraněných místech a zvýšeným dýcháním.

tags: #sadba #brambor #ekologické #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Měření emisí Skuteč
• Ochrana přírody a krajiny
• Seznam nejkrásnějších míst
• Ekologická likvidace Mitsubishi
• Novela zákona o emisích