Ropa, plyn a uhlí budou mít i po roce 2050 dominantní postavení v celosvětových dodávkách energie, protože růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje. Vyplývá to ze zprávy poradenské společnosti McKinsey.
McKinsey očekává, že fosilní paliva budou v roce 2050 představovat 41 až 55 procent celosvětové spotřeby energie. To je sice méně než současných 64 procent, ale více, než uváděly předchozí odhady. Globální energetický výhled je ovlivňován geopolitickou nejistotou a tím, že vlády upřednostňují cenovou dostupnost a bezpečnou energii před plněním cílů Pařížské dohody.
Zpráva také uvádí rizika energetické recese, cla a technologické inovace jako faktory, které stojí za pokračující závislostí na fosilních palivech. Alternativní paliva zřejmě nedosáhnou širokého přijetí před rokem 2040, pokud nebudou povinná.
Společnost British Petroleum zveřejnila svůj Globální energetický statistický přehled pro rok 2021, který ukazuje dramatický pandemický pokles celosvětové spotřeby energie a emisí. Během mimořádného pandemického roku 2020 se celosvětová spotřeba energie snížila o 4,5 % ve srovnání s rokem 2019, přičemž v roce 2020 poklesly i celosvětové emise CO2 o 6,3 %.
Spotřeba všech paliv se snížila, kromě obnovitelných zdrojů (+9,7 %) a vodních zdrojů (+1,0 %). V roce 2020 představovala fosilní paliva 86,4 % celkové spotřeby energie v rozvojových zemích světa a 84,9 % celkové spotřeby energie v Číně. V celkové spotřebě energie ve vyspělých zemích světa rovněž převažují fosilní paliva, která budou v roce 2020 pokrývat 78 % celkové energetické potřeby vyspělých zemí.
Čtěte také: Česká republika a ochrana ovzduší
Ropné palivo představuje nejpoužívanější fosilní palivo na světě - tento zdroj se na celkové světové spotřebě energie podílí 31,2 %. Větrná a solární energie se na celkové světové spotřebě energie v roce 2020 podílely pouze 3,9 % a na celkové spotřebě energie v rozvojových zemích světa pouze 2,7 %, přičemž tyto země zcela dominují světové spotřebě energie a jejímu růstu.
Celosvětové spotřebě elektřiny opět dominuje využívání fosilních paliv, které se na celkové světové spotřebě elektřiny podílelo 61,3 %. Rozvojové země používaly fosilní paliva pro přibližně 68,2 % své elektřiny a obnovitelné zdroje se na celkové výrobě elektřiny podílely pouze asi 8,5 %. Vyspělé země používaly fosilní paliva pro přibližně 51,3 % své celkové spotřeby elektřiny a obnovitelné zdroje představovaly přibližně 16,4 % jejich spotřeby elektřiny.
| Rok | Emise CO2 |
|---|---|
| 2020 | 21 253,3 |
Lidstvo by se mělo snažit přejít na bezfosilní zdroje energie co nejrychleji - vydělá na tom totiž. Tvrdí to rozsáhlá studie vědců z Oxfordské univerzity, která vyšla v odborném žurnálu Joule.
Dvanáct bilionů dolarů - to je částka, kterou by svět mohl ušetřit, kdyby se mu podařilo přejít na systém bez spalování fosilních paliv, ve srovnání se současným stavem jejich využívání. Výzkum ukazuje scénář, který je výhodný pro všechny strany a v němž rychlý přechod na čistou energii vede k nižším nákladům na energetický systém než ten založený na fosilních palivech.
Scénář „rychlého přechodu“ ukazuje reálně možnou budoucnost energetického systému bez fosilních paliv přibližně do roku 2050. Světový energetický systém by ale přitom dokázal lidstvu poskytovat o 55 procent více energie než dnes. Ve studii je založený na energetickém mixu složeném ze solární energie, větrné energie, baterií, elektrických vozidel a čistých paliv, jako je například „zelený“ vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny.
Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold
Hlavní autor studie Rupert Way tvrdí: „Předchozí modely předpovídaly vysoké náklady na přechod na bezuhlíkovou energetiku a tím odrazovaly společnosti od investic a znervózňovaly vlády při plánování pravidel, která by urychlila přechod na novou energetiku a snížila závislost na fosilních palivech. Náklady na čistou energii ale v posledním desetiletí prudce klesly - a to mnohem rychleji, než tyto modely předpokládaly.“
Podle něj nejnovější výzkum ukazuje, že rozšiřování těchto klíčových zelených technologií bude i nadále snižovat jejich cenu. „Čím rychleji budeme postupovat, tím více ušetříme. Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie je nyní nejlepší volbou nejen pro planetu, ale i pro náklady na energii,“ doplňuje vědec.
Výzkumníci analyzovali tisíce scénářů nákladů tohoto energetického přechodu, vycházeli přitom z hlavních energetických modelů a použili údaje za 45 let o ceně nákladů na solární energii, 37 let nákladů na větrnou energii a 25 let pro bateriová úložiště. Zjistili, že skutečné náklady na solární energii klesaly dvakrát rychleji než nejambicióznější projekce v těchto modelech.
Profesor Doyne Farmer doplňuje: „Svět čelí současně inflační krizi, krizi národní bezpečnosti a klimatické krizi. Jsou způsobené naší závislostí na drahých, nejistých, znečišťujících fosilních palivech s nestabilními cenami. Tato studie ukazuje, že odvážné plány, které by co nejrychleji dramaticky urychlily přechod na čistou energii, jsou nejen naléhavě nutné z klimatických důvodů, ale mohou světu také ušetřit biliony budoucích nákladů na energii a zajistit nám čistší, levnější a energeticky bezpečnější budoucnost.“
Sdružená cena energie je veličina umožňující srovnat ekonomickou výhodnost různých zdrojů energie. Počítá se jako podíl veškerých nákladů spojených se stavbou, provozem a likvidací elektrárny (včetně případného nákupu paliva) a množství energie, které elektrárna vyrobí za dobu své životnosti.
Čtěte také: Finanční přínosy udržitelného lesního hospodářství
Využívání obnovitelných zdrojů energie je považováno za klíčový prvek energetické politiky, přispívá k snižování emisí z fosilních paliv a závislosti na palivech dovážených ze zemí mimo EU. Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2022 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT - SHARES 18,2 %.
tags: #ekonomické #srovnání #energie #z #fosilních #paliv