Ohrožení ekologického cyklu: Příklady z tropických pralesů

V dnešní době plné moderní techniky, nových objevů a vynálezů se dost často zapomíná na to, komu vděčíme za svou existenci. Neuvědomujeme si, že je to právě Modrá planeta, která člověku umožnila se rozvíjet.

Prales je nazýván jako zelené plíce planety. Co to je vlastně prales? Volně rostoucí les, nijak ovlivněný nebo upravovaný člověkem. De facto podle této definice už žádný prales neexistuje, protože celá planeta je ovlivněna člověkem.

Jsou nejsložitějším společenstvem živých organismů na pevnině. V počtu rostlinných a živočišných druhů i v mnohotvárnosti ekologických vazeb může pralesu konkurovat jen podmořský život korálových útesů. V produkci a objemu biomasy je bez konkurence.

Pralesy rostou v oblastech kolem rovníku zvaných tropické pásmo, kde je stále horko a deštivo. Ve většině deštných lesů prší téměř každý den a teplota během dne se obvykle pohybuje kolem 30°C. Tyto pralesy se nacházejí v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, ve střední Africe, v západní Indii, na ostrovech v Tichém oceánu, na Madagaskaru.

Nejvýše dosahují obří stromy vysoké 40-50 metrů. Jsou dále od sebe, mají rovný a hladký kmen dole rozšířený nebo doplněný vzdušnými kořeny dobře držícími v zemi. O něco níže je rozlehlá, téměř nekonečná klenba, kanopa, tvořená vrcholky 30-40 metrových stromů. Na větvích jsou uchyceny další rostliny, tzv. epyfitní: bromélie, orchideje, kapradiny.

Čtěte také: Ekologické centrum a proměny Mostu

Střední patro patří menším stromům nebo keřům. Nejnížší prostor u země, kam světlo téměř nepronikne, je pokryt změtí rostlin, kořenů a lián, jako např. pepřovník nebo vanilka, deroucích se za světlem do vyšších pater.

Prales se jeví jako stabilní porost, který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobné mýtiny, ať už se objeví z jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky výhradně činností člověka), je tato vlivem půdní eroze a ztráty styku s původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales „jen tak vrátit“ nemůže.

Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí. Od pradávna žijí domorodci z přirozených zdrojů pralesa, aniž by narušili jeho rovnováhu: loví, rybaří, sbírají rostliny a plody. Např. Indonésie, někerá místa v Africe. Jejich způsob života velmi pozměnila moderní doba a příchod nové techniky.

Deštné lesy poskytují hodně věcí, které používáme. Pochází z nich například mnoho druhů naší potravy. Více než čtvrtina veškerých léků se vyrábí z rostlin deštných lesů. Ve velkém stavební dřevo i dřeva vzácná, jako je mahagon nebo eben.

Ohrožení pralesů

Pralesy jsou ohroženy, protože se kácejí pro dřevo nebo pro získání půdy pro obdělávání. To znamená, že tisíce rostlin a zvířat ztrácí své domovy. Mnohé země vykácely tolik stromů pralesa, že již téměř žádný nezbyl. Lidé, zvířata a rostliny deštných lesů umírají, protože lesy se kácejí, aby bylo kde pěstovat plodiny, chovat dobytek, hledat uhlí a drahé kovy v zemi, nebo aby se mohlo prodávat dřevo stromů.

Čtěte také: Získejte dotaci na nové vytápění

Pokud se tento trend nezastaví, deštné lesy zmizí navždy a mnohé věci, např. počasí, se změní. Nejpodstatnější ohrožení je pro tropický deštný prales bezpochyby člověk a jeho aktivita. Teď nemyslím původní obyvatele pralesa, ale myslím naši normální klasickou civilizaci.

Příklady lidské činnosti ohrožující pralesy:

• Těžba dřeva - nejméně 4,5 milionu hektarů se ročně vytěží díky vzrůstající spotřebě mahagonu, teaku, meranti a ebenového dřeva.
• Pěstování hovězího dobytka - existuje mezinárodní trh s laciným hovězím masem, z něhož velká část pochází z Jižní Ameriky. Podnikatelé skupují plochy pralesa, který vypalují, aby získali plochy pro pastvu dobytka.
• Báňský průmysl - povrchové doly na těžbu bauxitu v Brazílii zabírají obrovské plochy a ničí původní zeminu. Podle zákona musí být vytěžená zemina znovu zalesněna.

Eroze půdy, trvá více než tisíc let, než se vytvoří úrodná půda. Ta ale může být během deseti let zcela zničena. Chybí totiž stromy, které v době dešťů zadržují vodu na zemi. Záplavy a nemoci, s znečištěním deštného pralesa se podstatně mění i klima celého světa. Les už nemůže zachycovat vzdušnou vlhkost, deště mění vodní systém a způsobují záplavy. Když neprší, dochází k období sucha.

Před třiceti lety pokrývaly deštné pralesy plochu o rozloze přibližně 14 miliónů km2, tedy dvanáct procent pevniny. Dnes jich bohužel neexistuje ani polovina. Člověk zabíjí vzácné tvory, mýtí deštné pralesy a přenáší nové druhy zvířat tam, kam podle přírody nemají vůbec patřit. To vše má jediný důsledek - některé vzácné druhy zvířat definitivně zmizely z planety Země.

Za poslední čtyři staletí bylo vyhubeno kolem 230 druhů obratlovců. Ve skutečnosti je však toto číslo bude mnohem vyšší, možná půjde až do tisíců nebo desetitisíců. Člověk má bezesporu velký vliv na utváření krajiny. Staví nové komunikace, města, povrchové doly, provozuje turismus. Ještě v roce 1970 bylo téměř 99% deštných pralesů nedotčeno. Od této doby bylo vykáceno celých 553 086 čtverečních kilometrů pralesa, což je přibližně oblast o velikosti Francie nebo sedmkrát víc, než je rozloha České republiky. Je tedy odhadováno, že ročně ubývá až 29 miliónů ha těchto lesů.

Tropický deštný prales je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů planety Země a zároveň také největším. V současnosti to s pralesy nevypadá vůbec nadějně. Vlivem těžby dřeva, chovem hovězího dobytka, báňským průmyslem, erozí půdy a stavbou nových komunikací se rychle zmenšují.

Čtěte také: Materiály pro ekologickou stavbu

Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo odrážené ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón. Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky.

Ubývání živočišných druhů - ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně.

Roztržení ekologického cyklu - na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách, jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy, např.

Úbytek kultury lidí žijících v pralesích - odhadovaných 140 milionů lidí je přímo ohroženo. Jenom v Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů. Jsou ignorována základní lidská práva, ale často i samotná existence těchto lidí. K ohroženým kmenům patří indiáni Amazonie a Střední Ameriky, Pygmejové střední Afriky, Penakové na Borneu, Batakové na Filipínách atd. Kmenové skupiny jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení.

Vliv na obyvatelstvo - drobní zemědělci přicházejí o své pozemky, po odlesnění se na uvolněné půdě chová na obrovských farmách hovězí dobytek nebo se pěstuje soja. Dřevařské společnosti falšují dokumenty o vlastnictví veřejných pozemků, pokud už na území, které si vyhlédly, někdo žije, doporučí mu odejít - vyhrožují mu nebo vypálí dům.

Ještě na konci druhé světové války pokrývaly tropické deštné pralesy na planetě asi 14% povrchu souše.

Snahy o záchranu pralesů

Pro záchranu pralesa se již podnikají určité kroky. Byly vyčleněny plochy, zvané národní parky nebo rezervace, kde mohou lidé, zvířata i rostliny žít a růst nerušeně. Na záchranu některých velmi vzácných druhů zvířat a rostlin byly vypracovány projekty.

Od r. 1960 pracují v brazilském pralese horníci a stavbaři silnic. Vykáceli již velkou plochu lesa a mnozí Indiáni Yanomami tak přišli o své domovy. Někteří se také od dělníku nakazili nemocemi, např. příušnicemi, a zemřeli. Organizace Survival International zorganizoval kampaň, jíž se snaží lid Yanomami zachránit.

Řešení, která by mohla zmírnit následky kácení lesů, nebo samotné kácení je mnoho. Prospěly by například změny způsobu zemědělství. Místo velkých plantáží, vyčerpávajících půdu, by mohly fungovat nové a moderní zemědělské techniky. Návrat k rotačnímu zemědělství by také zvýšil úrodnost půdy a dříve odlesněné plochy lesů by mohly být znovu zalesněny. I když nevyužité plochy jsou poměrně malé.

tags: #roctrzeni #ekologickeho #cyklu #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Nová Mosilana a životní prostředí
• Metody pro optimalizaci pracovního klimatu
• Návod: Jak na výměnu odpadu u dřezu
• Obchody s outdoorovým vybavením Kolín
• Ekosystémové služby opylovačů