Ekonomické dopady globální klimatické změny: Hrozby a příležitosti pro Českou republiku

18.04.2026

Debata o klimatické změně se v České republice v posledních letech posunula, nikoli však směrem k větší akceschopnosti. Okrajová skupina popírající vědecký konsenzus o vlivu člověka na globální oteplování zůstává i přes nedávné volební úspěchy marginální. Současně se však rozšiřuje středová část společnosti, která klimatická rizika uznává, ale ochotně přijímá pasivitu jako legitimní politický postoj, takový, který nevyžaduje jasná stanoviska ani krátkodobě nepopulární rozhodnutí. Aktuálním příkladem je blížící se jednání o emisních povolenkách pro domácnosti: téma, u něhož zaznělo několik kritických výkřiků, avšak dosud nebyla nabídnuta žádná systematická a konzistentní alternativa. To vše se přitom odehrává v době, kdy jsou dopady změny klimatu měřitelné a nelze je považovat za zanedbatelné.

Dopady klimatické změny na evropskou ekonomiku

Nové scénáře Evropské centrální banky (ECB) ukazují, že vlny veder, sucha či požáry spojené se změnami klimatu mohou v příštích pěti letech ohrozit až 5 % ekonomického výkonu eurozóny. To je pokles srovnatelný s dopadem globální finanční krize. Evropská komise odhaduje, že sucha v Evropě způsobují ztráty 9 miliard eur ročně, což představuje téměř 5 % ročního rozpočtu Evropské unie na rok 2024. Česká republika, ačkoliv eurem zatím neplatí, již také pociťuje dopady klimatické změny na vlastní kůži.

Nové scénáře NGFS a jejich dopady

Nové scénáře NGFS (Network for Greening the Financial System) poprvé zachycují dopady složených extrémních klimatických událostí a jejich šíření přes mezinárodní dodavatelské řetězce. Ve scénáři Katastrofy a stagnace postihne všechny evropské země vlna veder, sucho a požáry v roce 2026, po nichž bude v roce 2027 následovat kombinace povodní a bouří. Kombinované účinky těchto rizik by mohly vést k poklesu ročního HDP eurozóny až o 4,7 % do roku 2030.

Ekonomické škody v České republice

Ekonomické škody způsobené klimatickou změnou pociťujeme už i v České republice. Například loňské podzimní povodně podle odhadu české vlády způsobily škody za více než 70 miliard korun. Pravidelným jevem jsou v Česku také intenzivní sucha, umocňovaná nižším výskytem sněhu v posledních letech. Také další výzkumy potvrzují dopady klimatické změny na ekonomiku: aktuální studie pojišťovny Allianz ukazuje, že letošní vlny veder mohou zpomalit evropský růst o půl procenta. Sucho ohrožuje i prosperitu zemědělství zejména ve střední a jižní části EU včetně Česka.

Příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů

Přes vážnost klimatických rizik představuje boj proti změně klimatu pro Českou republiku významnou ekonomickou příležitost. Solární energie se poprvé stala hlavním zdrojem elektřiny v EU, což ukazuje na rostoucí význam obnovitelných zdrojů. „Využití zelených řešení sebou vedle snižování emisí přináší také posilování energetické bezpečnosti a jak potvrzují scénáře Evropské centrální banky také silnější ekonomiku.

Čtěte také: Více o Ceně Josefa Vavrouška

Větrné a solární parky, továrny na baterie nebo komponenty k bezemisním zdrojům mohou vytvořit tisíce kvalitně placených pracovních míst. „Významnější využívání sluneční a větrné energie může Česku i nadále zajistit pozici exportní země v sektoru výroby elektřiny. Při ambiciózním rozvoji těchto elektráren můžeme kolem roku 2035 reálně šetřit až 20 TWh zemního plynu ročně. Rozvoj obnovitelných zdrojů zároveň ve stejném časovém horizontu přispěje ke snížení ceny silové elektřiny až o 11 EUR na MWh, což může být zásadní příspěvek ke konkurenceschopnosti českých firem,” komentuje přínosy zrychlení zelené energetiky Martin Sedlák.

Čtěte také: Základy environmentální ekonomie

Čtěte také: Definice environmentální ekonomie

tags: #ekonomie #globální #klimatické #změny #dopady #náklady