Ekonomika obnovitelných zdrojů v České republice

17.03.2026

Cíl 9: Hospodářský rozvoj je odpoután od zvyšování spotřeby přírodních zdrojů a od znečištění životního prostředí.

9.1 Sociálně a ekonomicky udržitelným způsobem se snižují emise skleníkových plynů a uhlíková intenzita ekonomiky.
9.2 Zvyšuje se podíl oběhového hospodářství na celkovém objemu materiálových toků.
9.3 Zvyšuje se energetická a materiálová účinnost ekonomiky.
9.4 Využívání domácí zemědělské produkce se zvyšuje a snižuje se tak dovoz zemědělských produktů a posiluje se potravinová soběstačnost.
9.5 Vlivem hospodářské činnosti nedochází ke znečištění životního prostředí zejm.

Česká republika usiluje o snížení emisí skleníkových plynů a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 prostřednictvím dekarbonizace ekonomiky a dvojí, digitální a zelené, tranzice. Klíčovými prvky této strategie jsou efektivní obchodování s emisními povolenkami, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zavádění nízkouhlíkových technologií a zvyšování energetické účinnosti.

Investice směřují do odvětví s vysokým multiplikačním potenciálem, jako je stavebnictví, elektromobilita a obnovitelné zdroje. Propagovány budou taktéž programy podpory energetické účinnosti, které budou muset reagovat mimo jiné na zvyšující se energetickou náročnost nových digitálních technologií jako jsou cloudové infrastruktury, AI a datová centra.

Podpora rekvalifikace pracovníků v těžko dekarbonizovatelných odvětvích a ochrana nízkopříjmových domácností zajistí, že transformace bude sociálně citlivá a ekonomicky návratná.

Součástí dlouhodobé strategie hospodaření se zdroji je i přechod k oběhovému hospodářství, které snižuje závislost na primárních surovinách a posiluje tak i strategickou autonomii ČR. Klíčové je podporovat opravitelnost výrobků, dostupnost náhradních dílů a rozšířit odpovědnost výrobců za jejich produkty.

Čtěte také: Elektrotechnika a udržitelný rozvoj

Rozvoj bioekonomiky a širší využití druhotných surovin přispějí k udržitelnému hospodaření s přírodními zdroji. Česká ekonomika také směřuje k větší materiálové a energetické efektivitě, což zahrnuje modernizaci energetických sítí a energetický mix postavený primárně na jaderné energetice a OZE.

Ve veřejných zakázkách, zejména ve stavebnictví, budou prosazována udržitelná kritéria, bude důsledně implementován princip „významně nepoškozovat“ životní prostředí, a bude podporováno ekologické zemědělství.

Aktuální stav a vývoj obnovitelných zdrojů v ČR

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě v České republice dosáhl v roce 2024 úrovně 19,21 %. Vyplývá to z čerstvých dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Přestože jde o mírný nárůst a obnovitelné zdroje pokrývají už skoro pětinu české spotřeby energie, je tempo rozvoje pro potřeby moderní ekonomiky nedostatečné. Pokud Česko výrazně nezrychlí povolovací procesy a neodstraní bariéry pro výstavbu větrných a solárních parků, hrozí mu v příštím desetiletí výrazně vyšší ceny elektřiny než v sousedních zemích, které do OZE investují ambiciózněji.

Nová data MPO, založená na metodice EUROSTAT - SHARES, ukazují, že na spotřebě elektřiny se OZE v roce 2024 podílely 17,93 %, na vytápění a chlazení 29,06 % a v dopravě 5,74 %. Celková konečná spotřeba energie z OZE dosáhla 198 034 TJ.

Čtěte také: Více o ekonomice a managementu obnovitelných zdrojů

Svaz moderní energetiky však upozorňuje, že tento růst je stále příliš pomalý na to, aby efektivně snižoval závislost na fosilních palivech a chránil průmysl před tržními výkyvy.

„Statistika MPO potvrzuje, že se sice hýbeme kupředu, ale stále jen velmi malými krůčky. Pro moderní ekonomiku je to nebezpečně málo,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a doplňuje: „Obnovitelné zdroje jsou vedle využití potenciálu energetických úspor nejlevnějším nástrojem pro posílení naší energetické bezpečnosti. Akcelerace jejich výstavby nám umožní zásadně snížit naši závislost na importovaných fosilních palivech. Každý rok váhání nás stojí miliardy, které zbytečně vyvádíme z naší ekonomiky, místo abychom investovali do domácích čistých zdrojů.“

Bariéry a doporučení pro další rozvoj

Svaz moderní energetiky v souvislosti s novými daty apeluje na vládu, aby implementovala opatření, která navrhuje na základě vlastní analýzy „Klíče k akceleraci rozvoje OZE“. Hlavními brzdami rozvoje jsou v současnosti složitá legislativa a nedostatečná komunikace.

Doporučení lze shrnout do pěti základních bodů:

Klíč k veřejnosti - Dlouhodobá osvěta, podpora obcím při jednání s investory a boj s dezinformacemi. Podle výzkumu České klima 2024 až 82 procent Čechů podporuje obnovitelné zdroje, přesto lokální projekty často naráží na nedůvěru.
Klíč k důvěře obcí - Systémová motivační podpora pro obce s velkými OZE, odborná pomoc státu při vyjednávání podmínek a transparentní komunikace přínosů pro místní komunity včetně vyvracení dezinformací.
Klíč k ekonomice - Zavedení provozní podpory formou aukčního systému CfD (Contract for Difference) pro velké solární parky, což umožní stabilní financování a rychlejší výstavbu. U větrných elektráren upravit podmínky účasti v aukcích tak, aby stačilo jednotné environmentální stanovisko místo stavebního povolení.
Klíč k území - Zrušení možnosti plošně zakázat OZE v územních plánech obcí, vytvoření funkčních akceleračních oblastí a zajištění, aby státní orgány hájily strategické cíle dekarbonizace.
Klíč k sítím - Flexibilní smlouvy o připojení, sdílené připojení více zdrojů (cable pooling), přechod z fázového na součtové měření a odstranění omezení pro sdílení elektřiny a energetická společenství.

Konkrétním možnostem, jak posílit energetické sítě a připravit je na budoucnost, se bude věnovat také vrcholná oborová konference POWER SHIFT, která se koná 22. 1. 2026 v Praze.

Čtěte také: Ohrožení světové ekonomiky: analýza

Ekonomický potenciál rozvoje OZE

Dosavadní tempo rozvoje OZE v Česku, kdy podíl na elektřině tvoří necelých 18 %, zaostává za ambicemi sousedních zemí. Přitom rozvoj čisté energetiky představuje obrovskou příležitost pro český průmysl. Výroba komponentů, instalace a následný servis OZE mohou vytvořit tisíce nových pracovních míst a zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost českých firem.

„Vzhledem k tomu, že v sousedních zemích - a to včetně dosud uhelného Polska - bude rozvoj obnovitelných zdrojů prakticky jistě pokračovat nasazeným tempem, hrozí v případě pomalého startu České republiky další nárůst rozdílu v ceně silové elektřiny. V případě rozvoje obnovitelných zdrojů podle pomalejšího scénáře by v roce 2035 byla cena silové elektřiny v ČR o 32 €/MWh dražší než v Německu.

Recyklace glykolových kapalin

Evropa aktuálně řeší velkou otázku toho, jak se stát soběstačnější a odolnější vůči globálním výzvám. Velkou roli hraje závislost na dovozu energií i materiálů ze třetích a často geopoliticky nestabilních zemí. Odpovědí na otázku, jak situaci řešit, nabízí na jednu stranu výroba energie z obnovitelných zdrojů a také cirkulární ekonomika, abychom maximum materiálů dokázali využívat efektivně a zpracovávat je na území Evropy.

Obnovitelné zdroje energie jako svůj „pohon” typicky využívají vodu, vítr, slunce či biomasu. Tyto vstupy se ale na energií proměňují díky technologickým systémům, jakými jsou solární panely, větrné turbíny či bioplynové stanice. A právě tyto elektrárny vyrábíme z materiálů, které se do EU dovážejí, potřebujeme jim dělat náležitý servis a po konci jejich životního cyklu použité materiály potřebujeme opětovně využít.

U propojení cirkulární ekonomiky a obnovitelných zdrojů přitom nejde pouze o recyklaci solárních panelů. V solárních panelech, tepelných čerpadlech, kogeneračních jednotkách či zařízeních na výrobu energie z bioplynu, se používají teplosměnné kapaliny. Jsou to kapaliny nejčastěji na bázi glykolu, které pomáhají vést teplo a tím vyrábět potřebnou energii. Tyto kapaliny je potřeba pravidelně doplňovat a měnit, podobně jako chladicí kapalinu v autech.

Glykolové kapaliny lze velice účinně recyklovat a vyrobit z nich zcela nové produkty ve stejné kvalitě jako z panenské suroviny. Ve střední Evropě se ale jejich recyklaci věnuje pouze jediná společnost - rodinná firma CLASSIC OIL z Buštěhradu.

„Glykolové kapaliny vznikají z ropných produktů a používáme je pro systémy větrání, topení a klimatizace v budovách, jako chladící kapaliny v dopravních prostředcích, nebo právě jako tepelné nosiče ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Využití je opravdu široké, a proto bychom měli řešit jejich recyklaci, díky které snížíme riziko jejich nedostupnosti nebo vyšší ceny v budoucnosti,” říká Jan Skolil, technický ředitel CLASSIC OIL.

Glykolové kapaliny lze recyklovat s 90% materiálovou účinností, což je jeden z nejlepších výsledků pro recyklaci materiálů.

„Recyklace se navíc vyplácí také finančně. Recyklace kapalin se může zdát jako okrajovou záležitostí. Potřebujeme ale začít ke všem zdrojům přistupovat zodpovědně a využívat je maximálně efektivně. Následně se dostaví také výsledky. Například jen v CLASSIC OIL díky recyklaci glykolových kapalin za jediný rok ušetřily tolik CO2, jako váží 110 aut. „Naše recyklační kapacity dokážeme ještě navýšit a mít tak pozitivní dopad jak na bezpečnost, tak i na ekonomickou efektivitu našich klientů.

Finsko jako inspirace

Finové jdou celému světu příkladem ve využívání energie z obnovitelných zdrojů a za elektřinu platí mnohem méně než my. Finové využívají energii z obnovitelných zdrojů.

Zájem o snížení spotřeby elektřiny projevili i sami občané.

Světovým unikátem jsou pak takzvané pískové baterie. Finové využívají energii z obnovitelných zdrojů.

tags: #ekonomika #obnovitelnych #zdroju