Je světová ekonomika v ohrožení? Příčiny a důsledky

Premiér Petr Fiala sice ujišťuje, že domácí ekonomika má už nejhorší za sebou a opět poroste. Vývoj ve světě k tomu ale moc nepřispěje. Lednová prognóza Světové banky věští pro letošek globální ekonomice mírné zpomalení, růst má o 2,4 procenta, o dvě desetiny procentního bodu méně než loni. Navíc vyspělý Západ, který je pro české firmy klíčovým obchodním parterem, poroste daleko pomaleji. Podle šéfekonoma Světové banky Indermita Gilla výhled na letošek i příští tok zůstává „temný“. „Většina ekonomik, jak vyspělých, tak rozvojových, má v těchto dvou letech růst pomaleji než v desetiletí před pandemií covidu,“ připomíná indický ekonom.

Optimismus srážejí dříve ne­existující rizika: především možnost eskalace rusko‑ukrajinské války a nově rozšíření arabsko‑izraelského konfliktu na Blízkém východě, což by vedlo k narušení komoditního trhu a dálkové dopravy. Jaké jsou dosavadní příčiny celosvětových potíží? Podle Gilla a dalších analytiků Světové banky jde o přetrvávající vliv přísné měnové politiky, restriktivních finančních podmínek, upadajícího mezinárodního obchodu i kulhajících investic. Zejména takových, které by dokázaly zajistit růst HDP na osobu. Právě ty teď začínají chybět v rozvojových zemích, což snižuje jejich naděje na vzestup. Potíže se mají týkat také USA a Evropy. Inflaci v nich střídá nízký růst.

Analytici Světové banky očekávají, že vysoké úrokové sazby budou omezovat ekonomickou aktivitu, a americké hospodářství tíží i rozpočtové problémy a vysoký státní dluh. Vliv začínají mít snižující se úspory Američanů a neznámou bude dopad vnitrostátní politiky, protože celá země včetně ekonomiky stojí ve stínu listopadových prezidentských voleb. Zatímco jejich výsledek je nejistý - favoritem se zvolna stává republikán Donald Trump -, jasné je, že prohloubí rozdělení americké společnosti do dvou táborů, které spolu neumějí komunikovat. Mají i odlišné vize, přičemž ta Trumpova navazuje na mnohaleté tradice zámořského izolacionismu a protekcionismu. Ani demokraté se ale nebrání rozsáhlým dotacím.

Současné dění na finančních trzích připomíná jízdu na horské dráze. Mohou za to obavy z propadu americké ekonomiky do nové recese a strach z dluhové krize v eurozóně. Jaký dopad může mít současné dění na Česko? Nacházíme se uprostřed "písmene W"? Světové akciové trhy se po několika dnech razantních propadů vydaly opět do černých čísel.

Živou vodou bylo pro burzy prohlášení Fedu, že je připraven držet úrokové sazby na rekordně nízkých úrovních do poloviny roku 2013. Analytici ale varují: Ještě nemáme vyhráno. Někteří varují před návratem recese s tím, že vývoj ekonomiky bude přiomínat tvar písmene W. Americký ekonom Nouriel Roubini nedávno upozornil na to, že alarmující je souběh špatných zpráv z obou stran Atlantiku - z Evropské unie i z největší ekonomiky světa USA. Podle něj Amerika další recesi neunikne. Hrozí opravdu světu návrat do recese? Je v ohrožení jednotná evropská měna euro?

Čtěte také: Vliv války na kanibalismus

Rostoucí rizika a propojenost globální ekonomiky

Korowitz identifikuje rostoucí rizika spojená s fungováním globálních finančních a obchodních systémů. Pomocí komplexní systémové analýzy vysvětluje, jak může během několika týdnů další velký ekonomický šok (například pád velké banky nebo vystoupení země z eurozóny) vyvolat nákazu, která se rychle rozšíří přes světové dodavatelské řetězce a zapříčiní nezvratný globální ekonomický kolaps. Korowitz varuje, že v další krizi nepomůže ani geografická diverzifikace, ani bohatství. Všichni budeme společně na jedné lodi, která se potápí.

Příklady rizik a projevů:

1. Počet propojení v globální ekonomice rapidně roste. V roce 2005 byly na světě 2 miliardy propojených zařízení, o pět let později se číslo ztrojnásobilo a v roce 2015 by podle odhadů mělo dosáhnout 16 miliard. Nepřehlédnutelná je také propojenost ve výrobě - malé součástky jsou vyráběny na různých místech, následně jsou skládány do větších částí a propojovány do konečných produktů. Takových vazeb najdeme v současném světě desítky miliard.
2. Představa, že máme světovou ekonomiku pod kontrolou, je omyl. Desítky miliard vazeb v dodavatelských řetězcích nedokáže nikdo monitorovat, natož jim porozumět.
3. Finanční šoky se mohou šířit světem během několika sekund. Příklady jsou pád Lehman Brothers v roce 2008 nebo akciový "flash cash" před dvěma lety. Trhy jsou hluboce propojené.
4. Města neudržují nouzové zásoby jídla a nezbytných potřeb. Zásoby moderních měst by lidem vystačily na pouhé tři dny. Vyspělé ekonomiky využívají efektivní logistické metody "Just-In-Time". Firmy dodávají zboží v reálném čase automaticky podle přicházejících signálů o měnící se poptávce.
5. Státy a bankovní systémy jsou spojené nádoby. Státy nemohou zachránit insolventní banky a zabránit defaultu - rizika jsou jen posouvána do budoucna a s přibývajícím časem se zvětšují. Příkladem za všechny je Španělsko. Země zachraňuje své banky, čímž hromadí dluhy. V reakci na to rostou obavy o fiskální zdraví země, což vyvolává výprodeje dluhopisů. "Zachráněné banky" drží v rozvahách státní dluhopisy, jejichž cena klesá, čímž se stávají ještě méně solventními.
6. Další defaulty už svět tak snadno "nevydýchá". Země, které potkal bankrot dříve (například Argentina v roce 2002), světovou ekonomiku neohrozily. Tehdy byla v dobré kondici, mohla absorbovat dopady bankrotu Argentiny bez větších problémů. Dnes už tak zdravá ani stabilní není. Předstihové ukazatele signalizují globální zpomalení, evropská recese se šíří do Asie a situaci nepomáhá ani demografický vývoj ve vyspělém světě.
7. Současný finanční a monetární systém není nastaven na fungování v recesi. Světová ekonomika je nyní postavena na pyramidovém systému úvěrové expanze - pro splácení úroků starých dluhů musejí být emitovány dluhy nové. Když ekonomika klesá (jako v Evropě), schopnost ustát dluhovou službu mizí a dlužníci padají do insolvence. Důsledkem jsou bankroty, které destabilizují celý systém.
8. Současný ekonomický systém potřebuje pro svůj chod stále více vstupů. V tak složitém adaptivním systému, jakým je světová ekonomika, lze již jen těžko hledat rovnováhu. Věci se pořád mění. Rostoucí složitost zabraňuje úpadku, který by za normálních okolností nastal. Systém se stále více vzdaluje od rovnováhy, pro jeho udržení je zapotřebí stále více energie.
9. Politická rozhodnutí se spoléhají na modely a projekce, které jsou parametrizované na historické podmínky.
10. Ekonomické výkyvy se budou zhoršovat. Automatické stabilizátory (negativní zpětné vazby) jsou v ekonomice nastaveny tak, aby zmírňovaly dopad ekonomických šoků a vracely systém do rovnováhy. Když přestanou fungovat a působí naopak pozitivní zpětné vazby, výkyvy ekonomického cyklu se sledem událostí zvyšují. Například jedno bankovní selhání může vést k dominovému efektu v celém bankovním systému.

Korowitz na výše uvedeném schématu s příkladem vysvětluje, jak dochází k tomu, že se ekonomická kontrakce sebenaplňuje: Když ekonomika zpomaluje, spotřebitelé musejí méně utrácet za služby (utility). Pokles v jejich příjmech znamená nižší výnosy poskytovatelů služeb v poměru k fixním nákladům. Pokud budou chtít udržet dřívější úroveň výnosů, bude nutné navýšit cenu služeb, což některé zákazníky odradí. Výnosy tak budou klesat dále, následovat bude další navýšení cen, pokles spotřeby a tak dále. Druhou možností je, že poskytovatelé služeb nezvýší ceny.

Ekonomická krize způsobuje sociální nevraživost a šíří ve společnosti strach. Rostoucí nacionalismus je běžným rysem ekonomické krize. Můžeme to sledovat na dopadech dluhové krize v Evropě: Němci ukazují prstem na Řeky, zatímco Řekové nemohou na jméno příjít Němcům. Necítí se jako Evropané, ale jako národní entity. Když ekonomika klesá, snižuje se i motivace obchodovat s jinými národy.

Světu dochází levné energetické zdroje. Expanze hlubokomořské těžby a honba za získáváním surovin stále dražšími prostředky naznačuje, že nám dochází levná ropa. Pokud nová pole nenabídnou vyšší energetický výnos, než jaký do nich bude investován, zůstanou nerozvinutá. A když přestane téct ropa, ustane i ekonomická činnost.

Čtěte také: Ekologické značení a GEN

Potravinová krize vyvolává sociální nepokoje. Dodávky potravin ve světě narážejí na stále četnější překážky. Ani velká sucha v zemědělských regionech, jako například v USA nebo Indii, věci nenapomáhají. Podle Korowitze se k vyprodukování jedné kalorie potravin spotřebuje 6 až 10 kalorií z fosilních paliv. Arabský svět už ví, jaké dopady na společnost může mít rostoucí cena potravin.

Dopady koronavirové krize

Šíření koronavirové nákazy odhalilo zranitelnost naší civilizace, která sama sebe považovala za vyspělou. V honbě za neomezeným ekonomickým růstem jsme se dostali k tomu, že jsme celou řadu strategických věcí a jejich výrobu přesunuli do Číny a nenechali jsme si tu výrobu tady v České republice, protože jsme hledali levnější pracovní sílu. Konkrétně hovořím třeba o výluce o výrobě generických léků a jejich komponentů. V honbě za levnou pracovní sílou a ziskem jsme je přesunuli do Číny a teď řešíme problém, že možná v červnu už nebudeme mít antibiotika a tak dále.

Evropa měla mnoho týdnů na to, aby viděla, co se děje v Číně. Měli jsme se na to připravit a teďka se ukazuje, že vlády jsou sice schopny dostatečně rychle přijmout ty organizační opatření někdy opravdu velmi velmi radikálně. Ale ty věci, které by snad měly být samozřejmé, to znamená, že budou ochranné pomůcky nejenom pro ty doktory, ale i pro prodavačky v supermarketech, který denně potkávají tisíce lidi, kteří tam chodí a nakupují si, protože chtějí mít určitou jistotu, že doma budou mít potraviny. Máme taky lidi na velíně jaderných elektráren a tak dále. Mně připadá, když to teďka poslouchá, když poslouchám pana Koubka, že tam něco selhalo. Možná, že jsme měli spoustu plánů, ale ty plány jsou na papíře.

Česká republika jako velmi malá země prostě není schopna vyrobit za rozumnou cenu všechno, co potřebuje. Ale co je špatné, že jsme selhali jako Evropská unie. My jsme teďka hrozně překvapeni třeba v případě těch generik, že vlastně největším výrobcem generik to není Čína, to je Indie. Indie před pár týdny řekla, že zavede zavede vývozní omezení na ty generika. A najednou se zjistí, že Evropa nebo Amerika třeba spotřebovává 25 % těchto generik.

Musíme si k tomuto problému sednout a říci, co je to riziko, které my akceptujeme kvůli tomu, abychom udělali ekonomiku efektivnější. A kde jsou ty limity. A zdá se, že o tom nikdo nepřemýšlel. A to je tedy obrovská chyba. Zdá se, že někdo tady tomhle problému doteďka nepřikládal dostatečnou dostatečnou váhu. Čili mám pocit a doufám, že tahle epidemie přinese opravdu nějaké probuzení a opravdu ty plány na řízení rizika budou mnohem mnohem kvalitnější. Nebudou jenom na papíře, ale budeme schopni podle nich pracovat.

Čtěte také: Emise z Londýna

A také nesmíme zapomínat obrovskou roli v dnešním světě hraje lobbistický tlak velkých korporací. A politici musí být připraveni tomuto lobbistickému tlaku vzdorovat. Čili, ano, my se můžeme dostat k tomu většímu bezpečí za cenu určitého vyššího nákladu. Ale zase my jsme to přehnat, abychom vytvořili nějaké protekcionistické prostředí pro zdejší firmy, které toho budou využívat. Ale i kdybychom byli stoprocentně poučitelní, tak si myslím, že není vůbec snadné z těch, řekněme, z hlediska pracovních nákladů nákladů na práci dostat ty věci zpátky. Nehledě na to, že to je jenom 1 věc říct: Nebude to v Číně a nebude to v Indii. Druhá věc je, že my pro to kapacity prostě nemáme.

Dneska Evropa je nějakých 500 Evropská unie, nebo 700 000 000 celá Evropa. To je ani ne polovina obyvatel v Číně. Dneska už ani ne polovina obyvatel v Indii. Takže nestačí jenom říct: My už to v Číně dělat nebudem. Ale také je potřeba říct, kde to dělat budeme. A pak je tady ještě 1 věc. Čína není žádný malý slabý hráč, který prostě bude čekat na to až někdo v Evropě, ať už to byla Evropská komise, nebo já nevím kdo další, rozhodne, že to teď nebude.

Evropská unie je na řadu věcí nepřipravená. A teď se vrátím trošku zpátky. Podívejte se jak byla nepřipravená na ten na tu přestřelku mezi Čínou a Spojenými státy. To byla stejná situace akorát u této situace nikdo neumírá. Ale Evropa stála jakoby mimo. Měla problém, že bude dávat neustále sankce na Rusko a podobně. Dneska jsou prostě velcí hráči ve světě a ty buď musí spolupracovat, anebo aspoň nesmí zůstat stát mimo. A to se bohužel Evropské unii teďko trošku děje. Já vím, že to těžší, protože Čína je jeden obrovský stát. Spojené státy jsou jeden obrovský stát. Mají 52 vlastních států. Evropa je strašně mnoho kultur, strašně mnoho jazyků. Čína má 1 jazyk, Spojené státy mají, řekněme, dva, když budu brát i španělštinu. Ale v Evropa je strašně mnoho vrstevní národ, nebo uskupení. Já si myslím, že tudy by se měla Evropa především ubírat. To znamená mít nějakou jasnou společnou strategii.

Možnosti budoucího vývoje

Koronavirová krize je výzva, ale že skutečně může dojít ke vzniku zcela nových odvětvích. Myslím si, že pokud se podíváme na zkušenost Číny se SARSem, tak vlastně díky SARSu vznikl Alibaba. To znamená skutečně došlo k rozvoji internetu internetového obchodování. Když se podíváme, jak Čína zvládala tu krizi, že najednou zjistili vlastně nepotřebují kamenné obchody, protože prodávali přes internet. Myslím si, že budeme svědky zásadní transformace nejenom ekonomiky, ale třeba i vzdělávání. Protože teď těch 4, nebo 5 týdnů, nebo 6 týdnů, nikdo nevíme dlouho to bude trvat, povede k tomu, že si možná uvědomíme, že jsme v té výuce málo interaktivní. A že ty všechny nástroje, které teď všichni hledáme, že jsou dobré, a že třeba ti pedagogové je začnou více využívat. Zjistí, že to ta klasická forma vzdělávání není tak efektivní, jak například ty interaktivní nástroje, které teď mohou používat prostřednictvím internetu. Sice je to krize, ale je potřeba být optimista.

V tuto chvíli už nějaké ekonomické škody samozřejmě z těch zavřených obchodů z dalších aktivit, které probíhají, sčítáme. Existují nejrůznější studie, že celkový shutdown ekonomiky v České republice by znamenal denně výpadek do rozpočtu zhruba miliardu a půl. Což při 14 dní, jestli dobře počítám, je 20 miliard. To znamená, že skutečně je potřeba, aby vláda postupovala v tomto případě koncepčně.

Měly by začít diskuse o změně státního rozpočtu, protože ten navrhovaný deficit v tuto chvíli je imaginární číslo těch 40 miliard. Zcela jistě příjmy nebudou odpovídat realitě. To znamená musí dojít k přehodnocení příjmu. Musí dojít k přehodnocení výdajové strany. Vláda musí začít hledat úspory v provozní oblasti. Musí prioritizovt na straně výdajů, protože kdo je nejvíc zasažen celou touto situací, jsou malé a střední podniky. Je potřeba okamžitě přijít s nějakým program...

tags: #je #světová #ekonomika #v #ohrožení #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• ISNO v Mikulově: Efektivní nakládání s odpady
• Jižní Morava: Živočišstvo
• Výzvy pro lesy v ČR
• Kalendář svozu Třesice
• Jak Správně Recyklovat