Živočichové a ekosystém louky

Louky, jako prostředí s rozmanitými rostlinami, vytvářejí ideální podmínky pro existenci mnoha živočišných druhů. Na přírodní květnaté louce je možné nalézt více než 50 druhů rostlin a mezi nimi žije asi 3500 druhů živočichů.

Bezobratlí živočichové na louce

Nejpočetnější skupinu bezobratlých živočichů na loukách představují různí brouci, mouchy (dvoukřídlý hmyz) a blanokřídlý hmyz. Larvy mouchy pestřenky rybízové požírají mšice, čmeláci opylují květy a jsou chráněni, vosy jsou naopak dravé a živí se nejen sladkými plody, ale i hmyzem.

Mšice a Berušky

Na rostlinách se často nacházejí desítky i stovky mšic, které rostliny oslabují. Při velkém množství mohou mšice rostlinu i zlikvidovat a přenášet rostlinné nemoci. Naopak, beruška se živí především mšicemi. Mravenci si často "chovají" mšice, protože vylučují medovici, která mravencům chutná, a tak se snaží mšice chránit před nepřáteli.

Pavouci - Křižáci

Křižáci jsou masožravci a jsou to útoční pavouci. Jsou obvykle mezi 1-2 cm velcí a poznáme je podle symbolu připomínající kříž na jejich zadečku. Křižáci chytají do pavučin množství hmyzu.

Sarančata

Na loukách lze nalézt i sarančata, což jsou malá podlouhlá stvoření. Saranče patří se svou velikostí až 3,5 cm mezi středně velký hmyz. Žijí především býložravě a živí se rostlinami. Přemnožená sarančata mohou být noční můrou pro zemědělce, protože dokáží naprosto zlikvidovat celou úrodu na velkých polích. Běžně se s tímto nesetkáváme, ale děje se tak například v Africe či Americe.

Čtěte také: Živočichové a louka

Obratlovci v travních společenstvech

V travních společenstvech žije i mnoho obratlovců; hmyzem se živí žáby, ještěrky, mnozí hmyzožraví ptáci a také krtci. Naopak králíci, zajíci, hraboši, křečci i sysli se živí rostlinami - a jejich množství v travních společenstvech regulují draví ptáci.

Hmyz a jeho maskování

Živočichové se snaží být v mnoha případech dobře maskovaní, aby splývali s prostředím. Někteří připomínají jiné, méně nebezpečné druhy. Maskování jim pomáhá jak v obraně před predátory, tak při lovu kořisti.

Včely a jejich význam

O včelách už bylo zmíněno dříve. Včely žijí ve větších společenstvích - včelích úlech. Včelí královna klade vajíčka, dělnice sbírají pyl a nektar, ukládají je do tzv. rousků a slouží jako potrava pro celý úl. Včely také opylují rostliny a zlepšují kvalitu zemědělských plodin. Trubci jsou včelí samci, kteří nemají dělnickou funkci a na podzim jsou vyháněni z úlu, aby zbytečně neubývala zásoba potravy. Albert Einstein řekl: "Když zmizí včely ze Země, pak člověku zbývají jen čtyři roky života."

Čmeláci - mírumilovní opylovači

Dalšími pilnými opylovači jsou čmeláci. Žijí v menších společenstvích, v opuštěných myších norách nebo ptačích hnízdech. I čmeláci mají svoji královnu a dělnice. Díky své chlupatosti mohou létat a opylovat květiny i za chladnějšího počasí. Čmeláci jsou mírumilovní tvorové a žihadlo použijí jen tehdy, pokud se obávají o svoje potomstvo. Čmeláci jsou u nás zákonem chráněni.

Další druhy hmyzu

• Střevlíci: Jsou velmi hbití a umí také velmi dobře létat.
• Kudlanky: Jsou efektivní predátoři.

Louka a její obhospodařování

Louka je typem prostředí, kde převládají byliny, konkrétně pak trávy. Aby nedocházelo k zarůstání tohoto prostředí keři (a stromy), je nutné louky pravidelně sekat. Usušené byliny (seno) lze použít např. ke krmení hospodářských zvířat.

Čtěte také: Vztah živočichů a klíšťat

Vývoj lučních porostů

Nejstarší informace o pěstování květnatých trávníků pochází z období kolem roku 1260. V renesanci se rozkvetlé louky staly součástí tzv. locus amoenus - líbezného místa. V současnosti se problematice zakládání a obnovy druhově pestrých krajinných porostů věnuje pozornost přibližně od poloviny devadesátých let minulého století.

Květnatá louka a její charakteristika

Druhově pestré porosty jsou v zahradní architektuře nazývány termínem „Květnatá louka“, což je travní porost s výrazným podílem dvouděložných bylin. Z hlediska trávníkářského třídění porostů spadají všechny extenzívně pěstované travní porosty do kategorie krajinných trávníků.

Výhody druhově pestrých porostů

Druhově pestré porosty mají mnoho předností, jako je krajinotvorná a estetická hodnota, omezení počtu sečí, podpora diverzity rostlinných i živočišných druhů. V přirozených lučně-lesních ekosystémech se vyskytuje také dvojnásobný počet ptáků, než v ekosystému orné půdy.

Založení a údržba květnaté louky

U lučních směsí můžete zvolit vytrvalé porosty, které se sice vyvíjejí déle, ale bez velké údržby pak porostou roky. Druhou možností jsou luční porosty založené na letničkách, které kvetou hned, a částečně se samy přesévají, ale je nutné u nich počítat s dosevem. Při výběru porostu dejte přednost spíše takovým směsím, v nichž je zastoupeno hodně rostlin s jednoduchými květy.

Čtěte také: Louka: Pracovní listy pro přírodovědu

tags: #ekosystém #louka #živočichové #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Obec Vlkoš: Historie a současnost
• Odvoz odpadu Humenné
• Nový systém třídění odpadů Jablunkov
• Udržitelná krása s Yves Rocher
• Adresa a Otevírací Doba Skládky Chrudim