Živočichové Louky: Prezentace Ekosystému

Louka je specifický ekosystém, kde nenajdeme keře ani stromy. Jedná se o prostředí s převahou travin a bylin, které poskytuje domov pro rozmanité druhy živočichů.

Maskování a Predátoři

Živočichové se snaží být dobře maskovaní, aby splývali s prostředím. V tom jim pomáhají například tzv. mimikry. Některé druhy připomínají jiné, méně nebezpečné. Predátor je obvykle nebezpečný útočník.

Rozdělení Živočichů

Živočichy na louce můžeme rozdělit na ty, kteří žijí na rostlinách, a na ty, kteří žijí na zemi a v půdě.

1. Pavouci

Křižáci jsou masožravci a útoční pavouci. Křižáci jsou obvykle mezi 1-2 cm velcí pavouci. Jsou pojmenováni podle symbolu připomínající kříž, který se nachází na jejich zadečku. Křižáci loví množství hmyzu.

Na louce můžete narazit na drobná pavučinová vlákna - říká se tomu babí léto. Vlákna visící na rostlinách a keřích lidem připomínaly šedé babské vlasy. Vlákna slouží mladým pavoukům k tomu, aby se mohli unášet větrem na nová místa.

Čtěte také: Živočichové luk

Stepníci jsou velcí zhruba do 1,5 cm a předními končetinami loví svou kořist. Jsou velcí zhruba do 1,5 cm. Stepníci jsou masožravci a budují si sítě, do nichž chytili svou kořist.

2. Hmyz

Sarančata

Sarančata patří se svou velikostí až 3,5 cm mezi středně velký hmyz. Na loukách se setkáme se sarančaty, což jsou malá podlouhlá stvoření. Žije v tropech, ale i u nás najdete několik desítek druhů. Některé druhy sarančat mají zakrnělé nohy. Ale najdou se i druhy sarančat, která dokáží létat zcela běžně. Jsou především býložravci a živí se rostlinami. Přemnožená sarančata mohou naprosto zlikvidovat celou úrodu na velkých polích. S tím se u nás nesetkáváme, ale děje se tak například v Africe či Americe. Samičky kladou vajíčka.

Mšice

Mšice dorůstají velikosti pouze několika milimetrů. Na jedné rostlině se nachází desítky i stovky mšic, které mohou rostlinu i zlikvidovat, čímž rostliny oslabují. Mšice mohou přenášet i různé rostliny napadající nemoci. Naopak mšice si často "chovají" mravenci. Mšice totiž vylučují tzv. medovici, která mravencům chutná, a tak se snaží mšice chránit před nepřáteli.

Berušky

Beruška se totiž živí především právě mšicemi.

Včely

Včely sbírají pyl, který si ukládají do tzv. rousků na nohou. Ten slouží jako potrava pro celý úl. Včely také opylují rostliny. Díky opylování včely zlepšují i kvalitu zemědělci pěstovaných plodin. O včelách jsme si říkali už v jedné z předchozích lekcí. To znamená, že se vždy shlukují do větších společenství - včelích úlů. Matka v úlu po svůj život (obvykle 3-5 let) pouze klade vajíčka. No a pak jsou tu trubci, což jsou včelí samci. Na podzim je dělnice vyženou z úlu, aby jim zbytečně neubývala zásoba potravy. Dělnice se starají o celé hospodářství. Včely se brání žihadlem. Po bodnutí včela přijde o kus vnitřností a uhyne.

Čtěte také: Vztah živočichů a klíšťat

Existuje tvrzení, že pokud včely zmizí ze Země, pak člověku zbývají jen čtyři roky života. Doufejme, se nebudeme muset nikdy přesvědčit o tom, jestli je toto tvrzení správné.

Čmeláci

Čmeláci jsou mírumilovní tvorové, které můžeme často vidět sedět na květ - to jsou čmeláci. Čmeláci jsou důležití kvůli opylování rostlin. Čmeláčí hnízda jsou menší než včelí, obvykle několik desítek až několik stovek jedinců. Hnízdí v opuštěných myších norách nebo opuštěných ptačích hnízdech. I čmeláci mají svoji královnu a své dělnice. Čmeláci opylují květinám i za ne tak teplého počasí. Čmeláci jen zřídkakdy použijí žihadlo (ano, i čmeláci jej mají). Použijí žihadlo obvykle za předpokladu, že se obávají o svoje potomstvo. Většinou ale dají dopředu najevo, že se jim něco nelíbí, a to tak, že zvednou svoje končetiny směrem nahoru. Pokud ani to nezabere, tak teprve pak použijí žihadlo bez varování. Čmeláci jsou u nás zákonem chránění.

Vědci si dlouho lámali hlavu nad tím, jak je možné, že čmeláci umějí létat. Z hlediska aerodynamiky je totiž velmi těžké vysvětlit to, aby se mohli se svými křídly odlepit od země.

Motýli

Housenky se živí rostlinami, které se následně zakuklí a stávají se z nich právě motýli. Motýli jsou důležití k opylování rostlin.

Střevlíci

Střevlíci jsou velmi hbití a umí také velmi dobře létat. Existují různé druhy střevlíků, jako například střevlík měděný. Střevlík žije v úkrytu, takže ho nemůžeme vidět, protože se nacházejí pod zemí. I střevlíkům jsme se tu už věnovali.

Čtěte také: Louka: Pracovní listy pro přírodovědu

Ovádi

Ovádi, přesněji pak samičky, se živí také krví. Samičky jsou parazité. Člověka napadají jen někteří menší ovádi. Kozy, koně, nebo ovce jsou napadáni ovády.

Další Živočichové

Kovaříci

U kovaříka jsou pak larvy drátovci.

Chrobáci

I o chrobácích jsme si už tu něco psali minule. Chrobáci postupně odstraňují trus zvířat, takže je můžeme zařadit mezi rozkladače.

Kudlanky

Kudlanky jsou velmi efektivní predátoři (tedy masožravci). Kudlanky jsou velmi efektivní predátoři (tedy masožravci). Zvyk požírat partnera po páření je vidět i u kudlanek. Samičky totiž ukousnou samci hlavu a následně je sežerou.

Mravkolvi

Mravkolvi jsou dalším běžným obyvatelem stepí. Mravkolvi mají zajímavou techniku lovu. V písku si vyhloubí trychtýř, do kterého se zahrabou a čekají na jeho dně. Pak už jen čekají, až jejich kořist přijde sama, například o mravence. Kdo ještě neviděl mravkolva, tak se koukne nyní.

Specifika Louky

Louka má málo stromů a keřů. Je to proto, že je tam málo srážek, a tedy je tam nedostatek vody pro to, aby tam mohly růst stromy. Typickým příkladem jsou stepi v Severní Americe.

tags: #ekosystem #louka #živočichové #prezentace

Oblíbené příspěvky:

• Zdraví a chudoba
• Kanalizační projekt v Jindřichově
• Městský úřad Slaný – odpady
• Koše na odpadky pro domácnost
• Škola v přírodě Libá