Ekosystém Louka: Živočichové a Klíšťata

Začneme trochu neobvykle. Představte si, že ležíte v měkké a voňavé trávě uprostřed rozkvetlé louky. Louka je specifický ekosystém, kde nenajdeme keře ani stromy. Jedná se o prostředí s převahou travin a bylin, které poskytuje domov pro rozmanité druhy živočichů. Louka je přírodní ekosystém obhospodařovaný člověkem; rostou zde převážně LUČNÍ TRÁVY a BYLINY a slouží především jako krmivo pro hospodářská zvířata. Louky se sečou 2x za rok: začátkem a koncem léta.

Na loukách i pastvinách převažují trávy (čeleď lipnicovité). Na loukách rostou též orchideje. Louky obhospodařuje člověk a pravidelně je kosí, proto zde rostou prakticky jen byliny. Pastviny jsou spásané hospodářskými zvířaty.

Na louce žijí někteří živočichové, žijící i na poli (např. Většina obratlovců přichází na louku pouze za potravou ( ptáci -čáp bílý, savci - krtek obecný). Na loukách se vyskytují především bezobratlí živočichové.

Rozdělení Živočichů

Živočichy na louce můžeme rozdělit na ty, kteří žijí na rostlinách, a na ty, kteří žijí na zemi a v půdě.

1. Pavouci

Křižáci jsou masožravci a útoční pavouci. Křižáci loví množství hmyzu. Jsou pojmenováni podle symbolu připomínající kříž, který se nachází na jejich zadečku. Křižáci jsou obvykle mezi 1-2 cm velcí pavouci. Na louce můžete narazit na drobná pavučinová vlákna - říká se tomu babí léto. Vlákna visící na rostlinách a keřích lidem připomínaly šedé babské vlasy.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Stepníci jsou masožravci a budují si sítě, do nichž chytili svou kořist. Jsou velcí zhruba do 1,5 cm a předními končetinami loví svou kořist. Jsou velcí zhruba do 1,5 cm.

2. Hmyz

Na loukách se setkáme se sarančaty, což jsou malá podlouhlá stvoření. Sarančata patří se svou velikostí až 3,5 cm mezi středně velký hmyz. Jsou především býložravci a živí se rostlinami. Některé druhy sarančat mají zakrnělé nohy. Ale najdou se i druhy sarančat, která dokáží létat zcela běžně. Žije v tropech, ale i u nás najdete několik desítek druhů. Přemnožená sarančata mohou naprosto zlikvidovat celou úrodu na velkých polích. S tím se u nás nesetkáváme, ale děje se tak například v Africe či Americe.

Na jedné rostlině se nachází desítky i stovky mšic, které mohou rostlinu i zlikvidovat, čímž rostliny oslabují. Mšice mohou přenášet i různé rostliny napadající nemoci. Naopak mšice si často "chovají" mravenci. Mšice totiž vylučují tzv. medovici, která mravencům chutná, a tak se snaží mšice chránit před nepřáteli.

Beruška se totiž živí především právě mšicemi. Berušky jsou velmi užitečné.

Včely sbírají pyl, který si ukládají do tzv. rousků na nohou. Ten slouží jako potrava pro celý úl. Včely také opylují rostliny. Díky opylování včely zlepšují i kvalitu zemědělci pěstovaných plodin. To znamená, že se vždy shlukují do větších společenství - včelích úlů. Matka v úlu po svůj život (obvykle 3-5 let) pouze klade vajíčka. Dělnice se starají o celé hospodářství. No a pak jsou tu trubci, což jsou včelí samci. Na podzim je dělnice vyženou z úlu, aby jim zbytečně neubývala zásoba potravy. Včely se brání žihadlem. Existuje tvrzení, že pokud včely zmizí ze Země, pak člověku zbývají jen čtyři roky života. Doufejme, se nebudeme muset nikdy přesvědčit o tom, jestli je toto tvrzení správné.

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Čmeláci jsou mírumilovní tvorové, které můžeme často vidět sedět na květ - to jsou čmeláci. Čmeláci jsou důležití kvůli opylování rostlin. Čmeláčí hnízda jsou menší než včelí, obvykle několik desítek až několik stovek jedinců. Hnízdí v opuštěných myších norách nebo opuštěných ptačích hnízdech. I čmeláci mají svoji královnu a své dělnice. Čmeláci opylují květinám i za ne tak teplého počasí. Čmeláci jen zřídkakdy použijí žihadlo (ano, i čmeláci jej mají). Použijí žihadlo obvykle za předpokladu, že se obávají o svoje potomstvo. Většinou ale dají dopředu najevo, že se jim něco nelíbí, a to tak, že zvednou svoje končetiny směrem nahoru. Pokud ani to nezabere, tak teprve pak použijí žihadlo bez varování. Čmeláci jsou u nás zákonem chránění.

Motýli jsou důležití k opylování rostlin. Housenky se živí rostlinami, které se následně zakuklí a stávají se z nich právě motýli.

Střevlíci žijí v úkrytu, takže ho moc nevidíme, protože se nacházejí pod zemí. Střevlíci jsou velmi hbití a umí také velmi dobře létat. Existují různé druhy střevlíků, jako například střevlík měděný.

Ovádi, přesněji pak samičky, se živí také krví. Samičky jsou parazité. Člověka napadají jen někteří menší ovádi. Kozy, koně, nebo ovce jsou napadáni ovády.

U kovaříka jsou pak larvy drátovci.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Chrobáci postupně odstraňují trus zvířat, takže je můžeme zařadit mezi rozkladače.

Kudlanky jsou velmi efektivní predátoři (tedy masožravci). Zvyk požírat partnera po páření je vidět i u kudlanek. Samičky totiž ukousnou samci hlavu a následně je sežerou.

Mravkolvi mají zajímavou techniku lovu. Mravkolvi jsou dalším běžným obyvatelem stepí. V písku si vyhloubí trychtýř, do kterého se zahrabou a čekají na jeho dně. Pak už jen čekají, až jejich kořist přijde sama, například o mravence.

Maskování a Predátoři

Živočichové se snaží být dobře maskovaní, aby splývali s prostředím. V tom jim pomáhají například tzv. mimikry. Některé druhy připomínají jiné, méně nebezpečné. Predátor je obvykle nebezpečný útočník.

tags: #ekosystem #louka #zivocichove #klistky

Oblíbené příspěvky:

• Odběr kompostu ve Šternberku: Praktické informace
• Mistr geografie: Slepá mapa Evropy
• Dopad klimatických změn na okna
• Inspirace pro přírodní zahradu
• Škoda Octavia 2.0 TDI a emise