Ekosystém Park: Rostliny, Druhy a Jejich Význam

Městský park je ekosystém uměle vytvořený člověkem. Záměrně navrhované celky veřejné zeleně slouží k rekreaci lidí. Městské parky nalezneme v městech EU, USA aj. Park je ekosystém, který se nachází v sídle nebo jeho části a má převážně rekreační funkci.

Oblíbená aktivita vhodná na komplexní procvičení organismů, které žijí v parcích a okolí. Obsahuje rostliny i živočichy. Názvy jsou napsány včetně rodového přívlastku (např. straka obecná). Celkem 24 karet s kontrolou zezadu. Žáci si jednak fixují, co žije a roste v parku a jednak se i naučí druhy poznat a pojmenovat. Materiál je nachystán na tisk bez zbytečných okrajů mezi kartičkami.

Rostliny v Parku

V parku A. Sikory v Českém Těšíně se vyskytují různé druhy rostlin. Dřeviny můžeme dělit na stromy a keře. Keř nemá kmen, má pouze větve. Větve vyrůstají přímo u země nebo těsně nad zemí. Stromy dále rozdělujeme na listnaté a jehličnaté. Listnaté stromy na zimu opadávají, tudíž jsou stromy přes zimu holé. Jehličnaté stromy zůstávají zelené.

Byliny

Rostliny, u kterých stonek nedřevnatí, se nazývají byliny. Byliny se vyskytují na hladině stojatých vod, např. leknín bílý. Z květů se připravují sirupy, víno, dokonce i pivo.

Trávy

Trávy mohou dorůst do mohutných rozměrů, i když druhotně drevnatí. Listy jsou úzké, čárkovité a je na nich souběžná žilnatina. V parku A. se vyskytuje mnoho zástupců - rody bojínek, kostřava, lipnice, ovsík a srha. Trávy patří do čeledi lipnicovité, ale do řádu lipnicotvaré spadá.

Čtěte také: Parkový Ekosystém: Přehled

Živočichové v Parku

V parku se vyskytují i živočichové. Na 1. stupni základní školy většinou není přesné určení živočišné třídy možné. Hmyz má tělo rozdělené na hlavu, hruď a zadeček. Z hrudi vyrůstají nohy a někdy i křídla. Můrovití (noctuidae) jsou čeleď motýlů aktivních v noci. Ploštice (heteroptera) jsou řád živočichů s proměnou nedokonalou. Ptáci mají kostru složenou z obratlů a jejich kůže bývá pokryta peřím.

Didaktické Využití Parku ve Výuce

O přírodě se nejlépe učí v přírodě. Terénní výuka je nedílnou součástí českého i zahraničního školství. Umožňuje žákům poznat přírodu všemi smysly, vnímat její krásy a učí je popisovat, třídit a upravovat. Vytvořené pracovní listy a fenologické principy lze využít nejen při výuce v terénu na 1. stupni základní školy. Terénní výuka by měla vést co nejrychleji a nejobratněji k cíli. Žáci by se měli učit zacházení s věcmi, které má svůj záměr, smysl a plán.

Děti ze 4. B využily krásného počasí a v hodinách přírodovědy se zabývaly tématem - ekosystémem park. Městský park může být využit k různým druhům sportů, her i k odpočinku na lavičce nebo při krátké procházce.

Žáci v terénu prozkoumávají lesní ekosystém, park nebo zarostlou zahradu. Určí pozorované druhy (a jejich pobytové stopy) do skupin s využitím atlasů a mobilních aplikací (např. pro zpěv ptáků). Lesní porost zobrazí do zjednodušující mapy s legendou (jednoduchý prostorový model lesního ekosystému). Zvolí si jeden druh živočicha, který se na dané ploše vyskytuje a rekonstruují, na jakých místech ekosystému se zdržuje a s jakými dalšími druhy interaguje.

Zadání pro Žáky

1. Vyznačte si plochu 10 x 10 metrů.
2. Zakreslete pozorované stromy do mapy zjednodušeně tak, aby kroužky odpovídaly zhruba průmětu koruny stromu. Semenáče stromů zakreslete jako křížky a zapište jejich počet. zakreslete také pařezy a ležící mrtvé dřevo. Určete a zapište druhy stromů.
3. Rozdělte si role, určujte a zakreslujte přítomné organismy, jejich pobytové stopy, případně zvuky do mapky.
4. Všímejte si případného poškození stromů a zaznamenejte je.
5. Diskutujte o tom, zda zvolený druh (váš lesní průvodce) má na dané ploše vhodné podmínky k životu a zda mu vyhovuje pozorované poškození stromů (nebo ho sám způsobil).

Na příkladu potravní sítě v mořském ekosystému žáci posuzují vztahy organismů a vliv člověka na daný ekosystém. Řeší úlohy s využitím zjednodušeného obrázkového diagramu. Cílem je rozvoj čtenářské gramotnosti formou práce se základními biologickými schématy (modely), upevňování a propojování znalostí napříč zoologií a ekologií a zvyšování environmentální citlivosti.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Zadání pro Žáky

1. Prohlédněte si schéma potravní sítě.
2. Co by se stalo, pokud by z potravní sítě zmizel plankton?
3. Sardinky i tuňáci jsou člověkem velmi často lovené ryby. Porovnejte, co by se stalo, pokud bychom zcela vylovili tuňáky, a naopak kdybychom zcela vylovili sardinky. Jaký by byl mezi těmito situacemi rozdíl?
4. Pokud by z oceánů zmizely ryby jako tuňáci, které se často živí medúzami, k čemu by došlo?
5. Jaké další organismy byste do obrázku mohli doplnit? Uveďte alespoň dva a napiš, zda a jaký by měly vztah k organismům, které již v obrázku jsou.
6. Jak jinak kromě rybolovu lidé ovlivňují mořské ekosystémy a tím i tuto potravní síť?

Úloha popisuje tvorbu modelu ekologických vztahů mezi organismy, které žijí v okolí školy. Navrhuje model vytvořit tak, aby zahrnoval především informace z vlastního pozorování (např. s použitím určovacích aplikací) či nasbírané přírodniny. Vede žáky k zařazování organismů do ekologických skupin.

Zadání pro Žáka

Vytvořte plakát (model ekosystému pralesa), který znázorňuje konkrétní skupinu mravenců s určitým způsobem života (např. válečnický mravenec, mravenec střihač listů, pastevec mšic…) v jejich prostředí.

Plakát obsahuje:

• obrázky organismů
• šipkami znázorněné vzájemné vztahy
• odlišně znázorněné toky energie
• u obrázků a šipek jsou popisky

Pojmenujte vztahy pomocí pojmů: producent, konzument, predátor, konkurent, dekompozitor (rozkladač). Rozlišujte typy symbiotických vztahů (parazitismus, komenzalismus, mutualismus) a uveďte konkrétní příklad. Plakát má být přehledný, názorný, fakticky správný.

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

tags: #ekosystem #park #rostliny #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Zjistěte více o hlavních faktorech znečištění
• Co je intenzita emisí?
• Registr znečištění - benzen a ethylbenzen
• Sedátko pro děti s ohledem na přírodu
• Výzkum deuteria