Charakteristika ekosystému louka

Ekosystém louka tvoří převážně traviny, místy se vyskytují stromy nebo keře. Střídají se období sucha a období dešťů. Obvyklá jsou zde dvě období - vegetační a období vegetačního klidu.

Rozsáhlé stepi (kulturní stepi) jsou např. na Ukrajině. Jsou velmi úrodné díky černozemím (půdní typ) a pěstují se zde hlavně obilniny. Ve stepích s dostatkem vody, kde je dostatek vláhy pro pěstování zemědělských plodin a kde je možnost umělého zavlažování, žijí zemědělci, kdežto ve stepích s větším nedostatkem vláhy žijí především pastevci kočující z místa na místo. V Severní Americe se travnaté stepi nazývají prérie a jihoamerické stepi se nazývají pampy.

Savana je tropická travnatá oblast v blízkosti rovníku s výškou travin až kolem 2 m. Nejvíce jsou rozšířeny ve východní Africe. Typickými živočichy jsou býložravci v obrovských stádech (pakoně, antilopy, zebry). Dalšími typickými živočichy jsou žirafy, sloni, buvoli a nosorožci. Vrcholovými predátory jsou lvi, gepardi aj.

V nižších polohách mírného pásu se vyskytují lesy listnaté. Většinou jsou to listnaté lesy opadavé, které se rozkládají v oblastech s teplým létem a chladnou zimou. Biom smíšených a listnatých lesů má bohatou faunu. V oblasti Evropy je největším zvířetem zubr evropský (dnes se vyskytuje pouze v rezervacích např. Bělověžský prales). K dalším významným druhům evropských lesů patří jeleni, divoká prasata.

Typickými dřevinami jsou jedle, borovice, břízy, osiky, olše a vrby. Druhová skladba je značně ovlivněna intenzivním využíváním člověkem od středověku až po současnost. Současné složení smíšených lesů není původní, zastoupení lesů v krajině bylo redukováno (přeměna na zemědělsky obhospodařovanou půdu).

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Rozsáhlá oblast jehličnatých lesů na severní polokouli. V zimě tuhé mrazy, léto je chladné a vlhké, ale s dostatkem světla. Půdy jsou silně vyluhované. V evropské tajze převažuje smrk, borovice a bříza, v Asii bříza a modřín. Z živočichů je potřeba uvést losa, jelena, medvěda, tygra, různé drobné šelmy, např. sobol), mnoho druhů ptáků, např. tetřev hlušec, tetřívek, datlové, ořešníci. Tajga je bohatá také na hmyz.

Rozsáhlá rovinná oblast pokrytá sněhem déle než 6 měsíců, ale přibližně na 4 měsíce v roce tam propuká čilý život. Půda na povrchu rozmrzá do hloubky několika centimetrů, zatímco pod ní zůstává věčně zmrzlá půda (permafrost). Část rozmrzlé půdy zůstává téměř bez vegetace, na jiných částech rychle rostou lišejníky, mechy a místy kvetoucí byliny i nízké křoviny. V tundře žije přibližně 80 druhů větších živočichů, z nichž většina sem přichází ve velkém počtu jen na období krátkého polárního léta - různé druhy ptáků (kachny, husy aj.), kteří zkonzumují obrovské množství hmyzu a korýšů. Žijí tam také drobní hlodavci (např. lumíci), kteří jsou potravou polárním liškám, a sob polární (severoamerický karibu) živící se lišejníky.

Severní a jižní polární oblasti mají obdobné podmínky, ale ne zcela stejné. Od polárního kruhu směrem k severu a od jižního polárního kruhu směrem k jihu přibývá dlouhých letních dnů a polárních nocí, až na pólech trvá právě půl roku den a dalšího půl roku noc. I během dlouhého polárního dne většinu slunečního záření pohlcuje atmosféra, protože sluneční paprsky dopadají na zemský povrch velice šikmo. V Antarktidě v letním období pouze vzácně na okrajích rostou mechy, lišejníky a byl popsán jen nepatrný počet kvetoucích rostlin.

Pouště jsou rozsáhlé biomy (přibližně čtvrtina souše) s nedostatkem vody. Pouze vzácně se voda vyskytuje v oázách. Jsou písčité, kamenité nebo hlinité. Pro pouště jsou charakteristické velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí (na Sahaře až 50 oC ). Rostlinstvo je velmi chudé. Pro některé pouště (Mexiko) jsou typické sukulenty se specifickým vodním režimem (dužnaté stonky, listy přeměněné v trny) zajišťujícím maximální úspory hospodaření s vodou.

Ostrovy jsou důležité lokality pro studium dynamiky ekosystémů. Dochází k velké migraci spojené s přeplněním nik a k výměně druhů či jejich počtu. Rozloha ostrova ovlivňuje počet druhů. Podle rovnovážné teorie ostrovní biogeografie rovnovážný počet druhů (RPD) bude zajištěn pouze rovnováhou mezi nahodilou kolonizací a vymizením. Čím bude ostrov větší, tím bude i druhově bohatší. RPD bude ovlivněn vlastnostmi ostrova: velikostí, vzdáleností od pevniny (intenzita kolonizace).

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Nejbohatšími biomy na Zemi jsou tropické deštné lesy, které se rozkládají v oblastech kolem rovníku, kde je stálá průměrná teplota 24 až 26 oC a vysoká vzdušná vlhkost, v průběhu celého (nebo téměř celého) roku. Je to pravděpodobně nejstarší (stáří se odhaduje na 100 milionů let) a nejsložitější biom (na 1 ha roste i několik set druhů dřevin). Tvoří ho několik pater různě vysokých stromů propojených liánami a obrostlých epifyty (rostliny kořenící na stromech, ale s vlastní fotosyntézou - např. orchideje). Vysoké stromy (např. kakaovník, ebenové stromy, kaučukovník) dosahují výšky i přes 50 m . Význam tohoto biomu je mimořádný z hlediska ekologického i klimatického. Zmenšování jeho rozlohy nadměrným kácením (pro palivové dříví, pro získání zemědělské půdy i pro těžbu užitkového dřeva) ohrožuje celou biosféru dezertifikací (vysušením) a úbytkem druhové rozmanitosti (ničením genofondu). Zvláštním typem tropických deštných lesů jsou tzv.

Čtěte také: Živočichové a louka

tags: #ekosystém #louka #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Metody a formy ekologické výchovy
• Jak snížit emise
• Význam tetování přírody a ptáků
• Životní prostředí v Belgii
• Termíny svozu Kroměříž