Hořec panonský: Důvody ohrožení a ochrana

Hořec panonský (Gentiana pannonica) je jedním z našich osmi domácích hořců, které jsou většinou druhy v přírodě ohrožené a přísně chráněné. Spolu s hořcem tolitovým (Gentiana asclepiadea), hořcem tečkovaným (Gentiana punctata), hořcem křížatým (Gentiana cruciata) a hořcem hořepníkem (Gentiana pneumonanthe) patří mezi druhy z horských luk.

Výskyt a charakteristika hořce

Málokterá rostlina v nás vyvolá větší pocit hořkosti než hořec - nemusíme ho ani chutnat, stačí vyslovit jeho jméno. Díky vysokému obsahu hořčin patří mezi typická amara - stomachika. Hořec panonský patří do čeledi rostlin hořcovitých (Gentianaceae). Vytrvalá rostlina, dorůstá do výšky 50-140 cm, má vstřícné listy a kvete žlutě, květy jsou uspořádány v úžlabních květenstvích.

Roste hořec žlutý v pohořích jižní a střední Evropy a v Malé Asii. Tímto druhem setkáte v naší přírodě, jedná se o výskyt druhotný. Dovážejí se nebo se hořec žlutý pěstuje.

Ohrožení a ochrana

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) je euroasijský druh rostoucí v širokém pásu zhruba od střední Sibiře po Španělsko. Ve střední Evropě je to typický průvodce střídavě vlhkých bezkolencových luk a pastvin, případně světlých vlhkých lesů a jejich lemů na minerálně bohatých slabě zásaditých až neutrálních půdách s kolísající hladinou spodní vody. V České republice se v minulosti vyskytoval roztroušeně až místy hojně především v jižních, jihozápadních a západních Čechách, na střední Moravě a v Bílých Karpatech, jinde rostl spíše vzácněji nebo zcela chyběl. Na Vysočině je extrémně vzácný, známý pouze z jedné lokality (PP Pod Kazbalem u Uhelné Příbrami) na úpatí Železných hor, kde roste dodnes a ze dvou lokalit na Třebíčsku.

Gentiana pneumonanthe patří do skupiny druhů, které z naší krajiny celkově zmizely v důsledku ústupu hospodaření na produkčně nezajímavých pozemcích, ale především kvůli velkoplošnému odvodnění a zkulturnění původních druhově bohatých lučních společenstev. Ochrana přeživších populací hořce hořepníku spočívá v zajištění každoroční seče a pečlivého výhrabu pokosených luk.

Čtěte také: Jak pěstovat hořec hořepník?

Vazba na modráska hořcového

Modrásek hořcový (Phengaris alcon) patří bohužel do široké podmnožiny denních druhů motýlů, kteří u nás balancují na hranici přežití. V roce 2020 proběhlo komplexní mapování druhu financované z prostředků Programu péče o krajinu, konkrétně jeho ekologické formy P. alcon f. alcon, která je vázaná svým vývojem na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a jejíž výskyt je omezen na posledních několik lokalit v jihozápadních Čechách.

Studovaný druh patří k ekologicky nejzajímavějším a zároveň k nejohroženějším živočichům naší přírody. Jeho vazba na mravence (obligátní myrmekofilie) je všeobecně známá. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na květy, respektive spíše poupata živných rostlin. Housenky se ihned po vylíhnutí prokousávají do semeníků, kde se zhruba po tři týdny živí nezralými semeny hořců. Po svléknutí do třetího instaru se housenka prokouše ze semeníku ven a padá na zem, kde čeká na mravence, kteří ji adoptují do svých hnízd a krmí ji až do další sezony.

Studovaná forma modráska hořcového f. alcon je vázaná spíše na vlhké až podmáčené louky s letem dospělců v druhé polovině července, vývojem housenek vázaným na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a primárního hostitele mravence Myrmica scabrinodis. Druhá forma nazývaná v ČR tradičně f. rebeli je vázaná na suché stepi s výskytem živné rostliny, hořce křížatého (Gentiana cruciata).

Výsledky studie o rozšíření modráska hořcového

V rámci studie bylo navštíveno celkem 17 vytipovaných lokalit ve středních, jižních a západních Čechách - buď s recentně doloženým výskytem modráska, nebo lokalit s výskytem hořce a dříve doloženým výskytem modráska. Z celkového počtu 17 monitorovaných lokalit byl hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) potvrzen na čtrnácti z nich.

Studované lokality se do budoucna jeví jako vhodné pro úvahy reintrodukce modráska. V PP Kounické louky v CHKO Slavkovský les probíhá velmi dobře nastavený management a populace hořce vzkvétá. Rychle se zotavuje populace hořce mezi rybníky Klobása a Jelito u Prosenické Lhoty, a to díky nově nastavené péči v režii spolku Bělozářka, z. s., spočívající v jarní seči a velmi pozdní pastvě dobytka.

Čtěte také: Hořce: Jak vybrat správné místo

V současné době máme potvrzeno osm lokalit modráska hořcového formy alcon v ČR. Tradičně nejsilnější populace tohoto motýla na Placech u Příbrami se vyvíjí slibným způsobem. Důvodem je zjevně nejen termínově vhodné mozaikovité kosení, ale i provádění řízených disturbancí spočívajících v narušení travního drnu bránováním a kultivátorem po podzimní seči. Vůbec nejsilnější populaci má v současné době modrásek hořcový na místě reintrodukce v lokalitě Lhota pod Horami u Protivína.

Doslova šokující byla návštěva lokality mezi obcemi Hůrky a Zahrádka u Plzně, kde bylo objeveno obrovské množství rostlin hořce. Jedná se tedy pravděpodobně o největší populaci hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) v ČR.

Poměrně stabilní jsou populace hořce i modráska na dalších dvou západočeských lokalitách - v PP Hvožďanská louka v CHKO Český les a PP V Morávkách v okrese Klatovy. Bohužel v r. 2020 byla zhruba polovina plochy druhé jmenované PP pokosena v době, kdy již byly hořce narostlé a nestihly vykvést během letu modráska.

Seznam chráněných rostlin v Krkonoších

V Krkonoších najdeme přes 1200 druhů cévnatých rostlin. Mnohé z nich patří k velmi vzácným a unikátním pro Česko i pro naše hory. Spousta z nich patří také mezi druhy chráněné. Z vyhlášky Ministerstva životního prostředí 395/1992 Sb. jsem zkopírovala všechny chráněné rostliny. Podle údajů z nálezové databáze Pladias jsem z nich vyfiltrovala ty, které stále v Krkonoších rostou. Vyřadila jsem druhy vyhynulé i ty pravděpodobně vymizelé, které v tomto století ještě nikdo nenašel.

Přesnější pohled na vzácnost a míru ohrožení jednotlivých druhů nabízí Černý a červený seznam cévnatých rostlin Krkonoš. Černý seznam obsahuje druhy vyhynulé a nezvěstné, červený seznam druhy vzácné a ohrožené.

Čtěte také: Proč je užovka stromová ohrožená?

Představení druhů začíná ohroženými rostlinami, následují silně ohrožené a až na konci uvádím ty ohrožené kriticky. Je to z důvodu, že většinu rostlin „pouze“ ohrožených může běžný návštěvník hor spatřit, aniž by porušil pravidla omezení vstupu do některých částí národního parku. Silně ohrožené druhy už tak často neobjevíme, ale úplně nemožné to také není. Kriticky ohrožené žijí převážně v karech nebo na rašeliništích, kam je nám běžným návštěvníkům hor vstup zapovězený.

Příklady ohrožených druhů v Krkonoších:

• Hadilka obecná (hadí jazyk obecný) - Kapradina tvarem podobná květu kaly. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny. V Červeném seznamu zařazený jako kriticky ohrožený.
• Vranec jedlový - Nízká plavuň.
• Vratička měsíční - Nízká kapradina.
• Česnek hadí - Trávníky a vysokobylinné nivy okolo horní hranice lesa, ledovcové kary.
• Hořepník tolitovitý (hořec tolitovitý) - Květnaté horské louky, okraje lesů, paseky. Hojný.
• Kýchavice bílá (kýchavice bílá Lobelova) - Vlhké horské i podhorské louky, prameniště, ledovcové kary, hojná.
• Prha chlumní, prha arnika - Květnaté horské louky. Byla ve velkém sbírána laboranty pro léčivé účinky.
• Zvonek český - Květnaté horské louky, místy hojný.
• Jinořadec kadeřavý - Kapradina. Kamenné sutě nad horní hranicí lesa a v údolí Jizery. Roste jen na kyselém podkladu. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.
• Vraneček brvitý - Plavuň. Převážně ledovcové kary.
• Kostřava peřestá - Skalní stěny a sutě v ledovcových karech na zásaditém podkladu (Kotelní jámy, Malá Sněžná jáma, Čertova zahrádka a Rudník v Obřím dole).
• Ostřice mokřadní (ostřice bažinná) - Nápadné porosty na březích rašelinných jezírek. Světliny v jehličnatých lesích i nad horní hranicí lesa.
• Třtina pobřežní - Náplavy Jizery od Jablonce nad Jizerou po proudu. Místy tvoří souvislé porosty.
• Hořec šumavský (hořec panonský) - Tundrové trávníky na svazích jedné z nejvyšších hor.
• Hořepník luční (hořec hořepník) - Vlhké světlé louky, teplomilnější druh. Jediný nález v roce 2011.
• Hvozdík pyšný (hvozdík pyšný alpínský) - Horské louky, skalnaté svahy pouze na české straně Krkonoš.
• Chrpa horská - V Krkonoších není původní. Louky v blízkosti lidských sídel.
• Jednokvítek velekvětý - Vlhká místa v lesích a křovinách, především na vápencích v nižších částech hor.
• Jestřábník alpský - Kamenité tundrové trávníky ve vyšších partiích hor, louky nad horní hranicí lesa, místy hojný.
• Oměj tuhý - Vysokostébelné nivy v horských karech.
• Prstnatec bezový - Sušší podhorské louky.
• Prvosenka nejmenší - Strmé svahy, ledovcové kary, pukliny skal v nejvyšších polohách hor.
• Tučnice obecná - Vlhká místa v blízkosti vysokobylinných niv ve vyšších částech hor.
• Větrnice (sasanka) narcisokvětá - Vysokobylinné nivy, ledovcové kary.
• Všivec mokřadní (všivec lesní) - Rašelinné louky ve středních polohách hor.
• Zdrojovka pobřežní (zdrojovka potoční) - Nízká poléhavá bylina. Prameniště, okraje potoků, zaplavovaná místa.
• Jalovec obecný nízký - Kamenité louky nad horní hranicí lesa.
• Ostružiník moruška - Severská rašeliniště (vrchoviště), nízké klečové porosty na hřebenových vrchovištích, glaciální relikt.
• Kapradina hrálovitá - Ledovcové kary (Kotelní jámy, Sněžné jámy).
• Vratička heřmánkolistá - Nízká kapradina.
• Ostřice skalní - Trávníky na skalních výchozech bazických hornin. Jediná lokalita v Ostřicové rokli ve Velké Kotelní jámě, několik stovek rostlin. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.
• Ostřice tmavá - Trávníky nad horní hranicí lesa.
• Blatnice bahenní - Nízká rostlina s nápadnými plody, připomínající trávu. Vrchoviště ve vyšších částech hor.
• Bradáček srdčitý - Miniaturní orchidej rostoucí na rašeliništích.
• Hořec tečkovaný - Pravděpodobně v Krkonoších vysazován v blízkosti lidských sídel. Oddenky byly sbírány a používány jako léčivá rostlina.
• Hořeček český (hořeček mnohotvarý český) - Pastviny ve východní části podhůří na vápencích.
• Hořeček ladní - V Krkonoších se vyskytuje už jen poddruh pobaltský, který vymizel a poté byl znovu objeven v roce 1984 na jediném místě ve východní části podhůří na Sluneční Stráni. Dřív rostl v Krkonoších i hořeček ladní pravý a švédský. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.
• Hruštička prostřední - Podobně jako orchideje získává živiny za pomocí podhoubí určitých druhů hub. Polostinná místa v nižších partiích hor na Rýchorách.
• Chrastavec rolní krkonošský - Endemit.
• Koniklec jarní (koniklec jarní alpínský) - Jediné místo výskytu v Čertově zahrádce v Obřím dole. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.
• Kopyšník tmavý - Jediné místo v Čertově zahrádce s několika stovkami rostlin. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.
• Kuřička krkonošská - Endemit.
• Kuřinka solná - Původně rostlina vlhkých slanisk, druhotně se šíří díky rozsolování sněhu.
• Rozchodnice růžová - Rostla ve štěrbinách skal, v ledovcových karech. V minulosti byla intenzivně sbíraná laboranty jako léčívá rostlina, až byla vysbírána.
• Rozrazil chudobkovitý - Krátkostébelné trávníky pod vrcholem Sněžky, asi 170 rostlin. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.
• Řeřišnice Opizova (řeřišnice hořká Opizova) - Horské přípotoční nivy. Dlouhodobý program pro monitoring a aktivní ochrana za strany správy národního parku.
• Řeřišnice rýtolistá - Nízká rostlina, vlhké skalní štěrbiny nad horní hranicí lesa.
• Sklenobýl bezlistý - Vlhké lesy v nižších částech hor.
• Svízel sudetský - Glaciální relikt.
• Všivec krkonošský - Endemit a glaciální relikt.
• Zvonek sudetský (zvonek okrouhlolistý sudetský) - Endemit Sudet.
• Jeřáb krkonošský (jeřáb sudetský) - Krkonošský endemit, plodný kříženec jeřábu muku a jeřábu mišpulky. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.
• Vrba bylinná - Naše nejmenší dřevina. Sněhová výležiska na skalnatých svazích v alpínském stupni. Dlouhodobý program pro monitoring a aktivní ochrana za strany správy národního parku.
• Vrba černající - Břehový porost Jizery u Jilemnice.
• Vrba dvoubarvá - Jediné místo výskytu v Česku ve Sněhovém žlebu v Úpské jámě. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny. Dlouhodobý program pro monitoring a aktivní ochrana za strany správy národního parku.

tags: #horec #panonsky #duvod #ohrozeni

Oblíbené příspěvky:

• Recenze ekologických plen
• Praktické řešení pro koupelnu
• Pořad "Nedej se!" v České televizi
• Ekologické chovy a mastitidy
• Co s odpadem po kaprovi?