Ekosystém Rybník: Komplexní pohled na správu a ochranu

Ekosystém rybník je komplexní systém zahrnující společenství organismů (rostlin, živočichů i hub) a životních podmínek (půda, voda, teplo, světlo, sluneční záření) na určitém území. Jedná se o vodní nádrž ležící v pramenné oblasti.

Význam a hodnota rybníků

Rybník svou polohou v otevřené krajině, hydromorfologií a poměrně rozvinutým litorálním pásmem nabízí poměrně hodnotné stanoviště pro volně žijící živočichy. Vzhledem k zjištění čolka velkého před několika lety je rybník v rámci Prahy přírodovědně velmi hodnotný. Doposud nebyl hospodářsky využíván. To může být jeden z důvodů, proč zde tento obojživelník minimálně donedávna přežíval. Rybník je obdobně jako retenční nádrž Slatina významnou migrační zastávkou ptáků.

Hrozby a management rybí obsádky

Hlavní hrozbou výskytu nežádoucích druhů ryb tak je neorganizované vypouštění ryb veřejností. Obranou proti přemnožení nežádoucích druhů ryb včetně nepůvodních druhů je prakticky možná pouze prevencí, a to nasazením dostatečného množství dravců.

Cílem všech zásahů by mělo primárně být odstraňování nežádoucích druhů ryb. Ty mohou mimo neorganizovaného vysazení pocházet z Čimického rybníku nebo z Čimického potoka. Odtud hrozí potenciální riziko imigrace koljušky tříostné, která byla před rekonstrukcí zjištěna i v předmětném rybníce. Za tímto účelem je vhodné provádět podzimní výlovy s okamžitým napouštěním jednou za 3-5 let, nebo v případě zjištění masového výskytu nežádoucích druhů ryb, zejména karas stříbřitý včetně barevných aberací, střevlička východní, sumeček americký, kapr obecný, okoun říční, sumec velký.

Nežádoucí jsou i další hospodářské druhy jako amur, štika, candát ad., rovněž tak druhy vytvářející masové populace v uzavřených vodách, tj. cejn velký, cejnek malý, plotice obecná. Při výše uvedené frekvenci výlovů je za účelem omezení nežádoucích druhů ryb přijatelné i zimování rybníka následující po výlovu.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Vhodné se jeví kontrolní výlovy po několika sezónách, alternativní obsádka a preventivní nasazení dravců. Je doporučeno provádět podzimní výlov po několika letech (3-5) s odstraněním nežádoucích ryb. Při této frekvenci výlovů je v případě potřeby možné rybník vyzimovat za účelem omezení výskytu nežádoucích druhů ryb.

Při současném nasazení výše uvedené obsádky je vhodné nasadit juvenilní štiky. Vzhledem k nedávné rekonstrukci je možné nasadit rovněž juvenilní candáty. V následujících sezónách bude nutno reagovat přisazením dravců na zjištěné úhyny, popř. pytláctví, nebo navýšit obsádku v případě masového výskytu nežádoucích ryb. Nasazení dravců bude třeba opakovat po třech sezónách.

Vzhledem k nasazení drobných kaprovitých ryb v roce 2011 je vhodné nasazování dravců - candáta a štiky. V případě nasazování juvenilních dravců je vhodné následující sezónu vynechat, aby nedocházelo ke zvýšenému kanibalizmu. Další je možné nasadit až v době, kdy budou dravci buď odrostlí, nebo budou odlovováni jako mírové ryby. Dospělé dravce těchto druhů je taktéž možné nasazovat. Nasazovat drobné kaprovité ryby (cejn, cejnek, plotice) není vhodné. Nad rybníkem leží nádrže, odkud mohou pronikat drobné kaprovité ryby. Jejich zdrojem může být i sám Botič.

Podpora volně žijících živočichů

V případě, že by prvořadým cílem rybníka měla být podpora volně žijících živočichů, nemohly by do rybníka být nasazovány prakticky žádné rybářsky atraktivní druhy ryb. Pro podporu volně žijících živočichů je vzhledem k velikosti rybníka vhodné nenasazovat žádné ryby. V případě masového výskytu nežádoucích druhů ryb se jeví vhodné zimování rybníka.

S ohledem na výskyt čolka i velikost rybníka je vhodné rybochovné hospodaření do budoucna vyloučit.

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Rybářské hospodaření a jeho vliv

Vysazení menších kaprů pro potřeby dětských rybářských závodů v dostatečných obsádkách (minimálně desítky ryb) bude mít na rozvoj vodního prostředí nepříznivý vliv. Je však na zvážení, zda omezovat takovéto společenské akce za účelem podpory zmíněných zvláště chráněných druhů v intravilánu obce. Pokud bude k nasazování kaprů docházet, bylo by z pohledu podpory kvality vodního prostředí vhodné, aby bylo vysazeno co nejméně ryb a ty byly co nejdříve vychytány. I teoretický počet 40 ks kapra, která vychází z velikostí obsádek vhodných pro větší rybníky, však bude mít vzhledem k velikosti rybníka znatelný vliv na kvalitu prostředí.

Návrhy vycházejí ze stávajícího rybářského hospodaření, které není třeba za současné situace radikálně modifikovat. Hlavní změnou je možnost zdvojnásobení obsádky maximálně jednou za dvě sezóny. Cílem je snaha o maximální výtěžnost živin. Na rybníku by měl být zaveden jednohorkový systém, spojený s podzimním výlovem. Nasazování ryb by mělo probíhat na jaře či na podzim, tj.

V průběhu sezóny je možné dosazovat kapra tak, aby byl doplněn úbytek odlovem příp. mortalitou. Nasazovat je nejlépe dávkově, několikrát za sezónu. První nasazení je doporučeno v druhé polovině dubna. Kapra je vhodné nasazovat o celkové délce jedinců přesahující délku 35 cm, aby nemusely v nádrži dorůstat a mohly být ihned vychytávány.

Kvalita vody a vnější vlivy

Ze sledovaných chemických parametrů vyplývá, že je rybník silně ovlivněn výše položenou ČOV. Snaha o „uložení části živin do produkce ryb“ je opodstatněná. Protože rybník není ani nejeví potenciál (nevhodná geomorfologie, okolní lesní porosty, vysoká trofie) být přírodovědně hodnotný, rybí obsádka tak nemůže významně poškozovat stávající hodnoty nebo omezovat možnost rozvoje hodnotných společenstev v budoucnu, popř. výskyt významných druhů volně žijících živočichů. Proto není důvod velikost a druhové složení rybích obsádek výrazněji omezovat.

Voda je pravděpodobně velmi úživná. Vyskytují se zde vodní květy. Výše uvedená nepříznivá geomorfologie a vysoká návštěvnost tedy primárně omezují rozvoj významnějších společenstev potažmo druhů. Omezení rybářského hospodaření tak nemůže významně zlepšit kvalitu vody či stanoviště volně žijících organizmů. Větší snížení obsádky by naopak mohlo vést k dalšímu rozvoji nežádoucích zelených organizmů (např. vodního květu či vláknitých řas).

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Specifické případy a doporučení

Jedná se o vodní nádrž ležící pod Milíčovským rybníkem. Rybník byl vyhodnocen jako poměrně málo úživný se silným predačním tlakem drobných planktonofágů. Je třeba si uvědomit, že slovení a odstranění obsádky je těžko dosažitelné. Vzhledem k napjaté vodní bilanci a faktické rybniční soustavě lze rybník Kančík prakticky napustit pouze přepuštěním vody z Milíčovského rybníka, který je podle dostupných informací, včetně tohoto plánu péče, zdrojem nežádoucích drobných kaprovitých ryb. Tyto ryby se budou nejpravděpodobněji podílet na nepříznivém stavu zooplanktonu.

Pokusy o potlačování drobných kaprovitých ryb prostřednictvím vypouštění a výlovů jsou zcela oprávněné. Ryby je však nutno odstraňovat i z vody, kterou je rybník napouštěn, a to např. V případě, že by bylo třeba dlouhodoběji omezovat výskyt drobných ryb, je třeba znovu zvážit vysazení dravců. K tomuto však přistoupit až v případě, že dojde k rozvoji vodních rostlin, které budou úkrytem pro obojživelníky. Vzhledem k výskytu obojživelníků teoreticky přichází v úvahu štika a candát.

Před případným zavedením částečným letnění je vhodné zvážit, aby nebyly namísto vzácných druhů podporovány běžnější druhy tvrdé litorální vegetace (rákos, orobinec), nebo druhy ruderální. Je nutno mít na paměti, že jarní pokles vody je nepříznivý z pohledu obojživelníků. Výskyt významných druhů submerzních makrofyt (Potamogeton trichoides, P. lucens) řadí tento rybník mezi nejcennější vodní plochy v Praze.

Kapr ani cejn by neměli být nasazováni. Nad rybníkem leží množství vodních ploch, ze kterých mohou imigrovat ryby. Vzhledem k morfologii rybníka nelze předpokládat významný rozvoj vodních společenstev ani po případném omezení rybářského hospodaření. Výskyt zelených skokanů je přizpůsoben současné situaci. Nad rybníkem leží množství vodních ploch, z nichž pravděpodobně imigrují ryby. Vzhledem k charakteru rybníka a spektru zjištěných volně žijících živočichů se nejeví významné omezovat stávající způsob hospodaření. Pouze je doporučeno nahradit vysazovaného okouna říčního staršími kategoriemi, aby docházelo k efektivnějšímu omezování střevličky.

Jako ideální způsob hospodaření se jeví jednohorkový systém spojený s podzimním výlovem a nasazením buď na jaře či na podzim (tzn.

Jedná se o vodní nádrž ležící pod třemi většími vodními plochami. Hrozí zde tedy přísun ryb z výše položených nádrží. Zjištěné rozmnožování několika druhů obojživelníků v níže položené retenční nádrži Hodkovičky a asi 200 m vzdálené tůni a zároveň blízkému člověkem poměrně extenzivně využívanému okolí nasvědčuje, že se jedná o lokalitu s velkým potenciálem pro volně žijící živočichy, zejména obojživelníky. Rozvoj tímto směrem je vhodné do budoucna podporovat. K tomuto lze směřovat především omezováním výskytu většiny druhů ryb.

Omezovat je třeba druhy rybářsky atraktivní, druhy geograficky nepůvodní a druhy, které se v uzavřených vodních plochách dokážou masově namnožit a tím omezovat volně žijící živočichy. Vzhledem k charakteru a velikosti nádrže nelze předpokládat, že by mohla být nasazena účinná biomeliorační obsádka dravých ryb, aniž by byly významněji potlačeny volně žijící druhy živočichů. Proto vysazování jejich násad v účinných velikostech není doporučeno.

Podpora volně žijících organizmů by mohla být omezována sníženou kvalitou vody. V případě, že by se toto riziko potvrdilo a kvalita vody by neumožňovala příznivý vývoj nádrže, bylo by vhodné tento rybník pojmout jako ochranný pro RN Hodkovičky, kde je předpoklad rozvoje přírodě blízkých společenstev. Hlavním úkolem Zátišského rybníka by se tak stalo nadlepšování kvality vody a případné zadržování nežádoucích druhů ryb uniklých z výše položených nádrží. Pokud by docházelo k nadměrnému přísunu živin, je možné k jejich částečnému vázání využít kapra. Vzhledem k velikosti a zastínění rybníka však pravděpodobně nelze předpokládat velkou efektivitu čištění prostřednictvím primární produkce a potravního řetězce zakončeného kaprem.

Jedná se o vodní nádrž ležící pod čtyřmi většími vodními plochami. Hrozí zde tedy přísun ryb z výše položených nádrží. Zjištěné rozmnožování několika druhů obojživelníků a blízké člověkem poměrně extenzivně využívané okolí nasvědčuje, že se v rámci pražské aglomerace jedná o významnější stanoviště volně žijících živočichů. Tento stav je vhodné podporovat. K tomuto lze směřovat především omezováním výskytu většiny druhů ryb. Omezovat je třeba druhy rybářsky atraktivní, druhy geograficky nepůvodní a druhy, které se v uzavřených vodních plochách dokážou masově namnožit a tím omezovat volně žijící živočichy. Vzhledem k charakteru a velikosti nádrže nelze předpokládat, že by mohla být nasazena účinná biomeliorační obsádka dravých ryb, aniž by byly významněji potlačeny volně žijící druhy.

Tato vodní plocha je první v soustavě tří obtočných nádrží. Nad rybníkem (resp. nad celou soustavou) leží několik drobnějších vodních ploch. Z některých mohou unikat drobné kaprovité ryby. Obhospodařování tohoto rybníka by tedy mělo směřovat hlavně k nadlepšování kvality vody pro rybník R2, který je koupalištěm. Jakékoliv rybářské využití, které není v rozporu s tímto cílem, je tedy přijatelné. Cílem je maximální spotřeba živin a prevence proti masovému rozmnožení drobných planktonofágů. To by však nemělo snižovat průhlednost vody např. kalením nadměrného množství kapra.

Preventivně lze nasazovat štiku a okouna. U štiky se jedná o orientační horní mez. Konkrétní obsádku je nutno stanovit na základě reálného výskytu drobných kaprovitých ryb - nežádoucích planktonofágů a zárove...

Revitalizace rybníků

Rekonstrukce obecních rybníků často skrývá nečekané náklady. Sedimenty, které se při odbahnění vytěží, mohou obsahovat rizikové látky a výrazně ovlivnit rozpočet stavby. Vysoké letní teploty ohřívají stojaté i tekoucí vody na 30 až 35 °C. Teplá voda zadržuje méně kyslíku a zároveň urychluje metabolismus vodních organismů i rozklad organických látek, což spotřebu kyslíku dále zvyšuje. Sinice, které se v teplé a živinami bohaté vodě masově množí, spotřebovávají kyslík hlavně v noci.

Revitalizace Žebětínského rybníka, na kterou finančně přispělo také Ministerstvo životního prostředí, se blíží k úspěšnému dokončení. Tento projekt významně přispěje k ekologické stabilitě oblasti, podpoří druhovou rozmanitost a pomůže v boji se suchem díky lepšímu zadržování vody v krajině.

Dotační programy pro rybníkáře

Rybníkáři vybudují nové rybníky, odbahní a zrekonstruují ty stávající. Rybníkáři mohou již od 16. září 2024 začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění rybníků větších než 2 hektary. Žádosti o dotace se budou přijímat do 31. října letošního roku. Rybníkáři si mezi sebe rozdělí 130 milionů korun, a to v rámci 1. výzvy pro podávání žádostí do národního dotačního programu „Podpora retence vody v krajině - rybníky a vodní nádrže - 2. etapa“.

Ministerstvo zemědělství pomůže s budováním dalších rybníků, vodovodů a také opatření proti povodním. Ministerstvo zemědělství (MZe) podpoří ještě letos další výstavbu vodovodů a kanalizací, obecních rybníků a úpravy drobných vodních toků, opatření proti povodním a budování závlah.

Vzdělávací aktivity a ekosystém rybník

Dne 12.11. Děti už se předem dozvěděly, že ekosystémem rozumíme společenství všech organismů / rostlin, živočichů i hub / a životních podmínek / půda, voda, teplo, světlo, sluneční záření / na určitém území. Také jsme dlouze diskutovali o zásazích člověka do ekosystémů. Potom následovala soutěž ve skupinkách. Vedoucí skupin si z klobouku vylosovali určitý ekosystém / rybník, pole, zahrada, les, moře, louka /. Každá skupinka dostala k dispozici encyklopedii, arch papíru a fixy.

Úkolem soutěžících bylo nakreslit a popsat/ každá skupinka měla vždy jednoho soutěžícího, co již umí psát, aby prvňáčci nebyli v nevýhodě / určitý ekosystém a zvířata i rostliny, které se v něm vyskytují. Za každý živočišný druh a rostlinu děti získávaly bod. Musíme podotknout, že soutěž se dětem líbila, pracovaly ve skupinkách, navzájem se doplňovaly, radily se se staršími spolužáky. Pokud si něčím nebyly jisti, hledaly v encyklopedii a pak učinily společné rozhodnutí. Nakonec proběhlo společné hodnocení a bodování / samozřejmě, že odměnu doslal každý účastník soutěže. /.

Bylo velmi zajímavé sledovat, jak děti spolu spolupracují, radí se a jak se nakonec dohadují o konečném řešení. Doufáme, že se dětem tato akce líbila. Vše jsme nafotily, tak se brzy můžete těšit na krásné fotečky z celé akce. Vaše vychovatelky ŠDEkosystém u rybníkuCesta ke druhému rybníku Přeslička lesní. Brusnice brusinka. Holky poslouchají výklad o kalině. Plody kaliny.

tags: #ekosystem #rybnik #klipart

Oblíbené příspěvky:

• Učebnice a ekologie
• Význam šťovíku kyselého
• Chlor v ovzduší aquaparku: Bezpečnostní limity
• Význam třídění odpadu
• Výukové materiály o ekologii lesa