Tropický deštný prales je nejproduktivnější, nejsložitější a velmi starý ekosystém na světě. Rozkládá se mezi obratníky Raka a Kozoroha, v pásmu tropů, což jsou trvale nejteplejší části světa. Deštné pralesy můžeme nalézt i v některých částech subtropického a mírného pásu.
Patří sem střední a velká část jižní Ameriky, většina rovníkové Afriky, jižní Asie a severní Austrálie. Teplota zde kolísá mezi 20°C až 30°C a roční souhrn srážek je díky vydatným dešťům velmi bohatý, pohybuje se od 400 do 1000 cm. Rozdíly v délce dne v různých ročních období jsou malé, nepatrné.
Tyto dlouhodobé a neměnné podmínky vedou k úžasné pestrosti živočichů a rostlin i přestože tropické pralesy zaujímají pouhých 7% zemského povrchu. Žije zde mnohem více druhů než v jakémkoliv jiném prostředí. Udává se až 2/3 všech rostlin a živočichů. Voda je také neodmyslitelnou součástí džungle - bažiny, říční břehy a pravidelně zaplavovaná území umožňují vznik deštných pralesů. Jednou z nejteplejších a nejvlhčích oblastí deštných pralesů je povodí Amazonky - Amazonie je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů a zároveň největší na Zemi.
Tropický deštný les má několik vegetačních pater:
Korunové (nižší) patro - je vysoké 15 - 30 metrů a tvoří ho koruny rostlin, které vytvářejí hustě propojenou klenbu s bujným listovím.
Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka
Tropické deštné lesy jsou známé svými obrovskými stromy, které mohou dosahovat výšky až 60 metrů. Některé z nejvýznamnějších stromů v těchto lesích zahrnují mahagon, eben a kaučukovník. Mahagon a eben jsou ceněny pro své tvrdé, tmavé dřevo, které je vysoce ceněné ve výrobě nábytku. Kaučukovník je zase zdrojem přírodního latexu, který se používá k výrobě gumy.
Zázvorníkovité rostliny, jako je kurkuma, zázvor nebo galanga, jsou důležitou součástí tropických lesů. Tyto rostliny jsou nejen esteticky zajímavé díky svým květům, ale také mají velký význam v tradiční medicíně a kulinářství. Kurkuma, například, se používá jako koření a má silné protizánětlivé účinky.
Palmy jsou charakteristické pro tropické deštné lesy a jsou zastoupeny mnoha druhy, například ratanem nebo kokosovou palmou. Ratanové palmy poskytují materiál pro výrobu nábytku a košíků, zatímco kokosové palmy jsou zdrojem kokosových ořechů, které mají široké využití od potravin až po kosmetiku.
Pod baldachýnem se nachází hustá vrstva podrostu, kde rostou menší stromy, keře a bylinné rostliny. Tyto rostliny jsou často přizpůsobeny nízkému světlu a mají velké, tmavé listy, které maximalizují absorpci světla. Mezi ně patří například Calathea nebo Dieffenbachia, které jsou populární i jako pokojové rostliny díky svým dekorativním listům.
Na kůře stromů a zejména na vodorovných starších větvích v korunách tropického deštného lesa rostou četné epifyty, které patří vesměs do čeledi vstavačovitých, klejichovitých, opunciovitých, bromeliovitých nebo mezi kapraďorosty.
Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty
Ne všechny populace leguánů zelených žijí v srdci tropického deštného pralesa. Nicméně, leguán zelený se vyskytuje asi od středu Mexika až po sever Bolívie a Paraguaye přímo v těchto zemích: Mexiko, Guatemala, Belize, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kolumbie, Venezuela, Guyana, Surinam, Francouzská Guyana, Ekvádor, Peru, Brazílie, Bolívie, Paraguay - obývá tedy obrovské území.
V tropickém deštném lese existuje pestrý „mikrokosmos“ obývaný živočichy, bez nichž by prales nemohl existovat. Největší a nejrozmanitější skupinou živočichů jsou v tropickém deštném lese bezobratlí. Jejich svět je plný složitých mezidruhových vazeb a jejich role v ekosystému pralesa je zcela nezastupitelná. Mnoho bezobratlých se totiž podílí na rozkladu odumřelých částí rostlin a těl uhynulých živočichů. Díky organismům v podrostu (včetně hub a bakterií) je veškerý „odpadní materiál“ okamžitě rozložen a uvolněné látky se vrací zpět do koloběhu živin.
V reportáži se podíváme do východní části Peru, kde se nachází jedna z nejzachovalejších oblastí amazonského tropického deštného pralesa. Máte rádi opičky? Prozkoumáme život vysoko v korunách stromů i v bylinném patře pralesa. Vydáme se také na noční dobrodružnou výpravu do džungle.
Tropické deštné lesy hrají zásadní roli v globálním ekosystému. Produkují obrovské množství kyslíku, absorbují oxid uhličitý a regulují klima na Zemi. Jsou také klíčovým domovem pro miliony druhů rostlin a živočichů, z nichž mnohé dosud nebyly plně prozkoumány.
Bohužel, tyto lesy čelí vážnému ohrožení kvůli odlesňování, které je způsobeno zemědělstvím, těžbou dřeva a dalšími lidskými aktivitami.
Čtěte také: Zahrady v Láhvi
V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné.
Domorodí majitelé hodlají pozemky zpeněžit a největší zájem je ze strany podnikatelů, kteří obchodují s kaučukem. Lidé vidí budoucnost těchto pralesů v jejich vykácení a vysázení kaučukových plantáží. Na těchto pralesních plochách však stále žijí orangutani, giboni, mnoho druhů plazů a obojživelníků, či ptáků. Rostou zde ohromné pralesní stromy. Díky své odlehlosti je zde vykácené dřevo ponecháno napospas hnilobě. Tisíce tun tropického dřeva nachází svůj konec na zničených stovkách hektarů, kde vyrůstají kaučukovníky.
Majitelé pozemků nechávají na pozemcích kácet a dřevo prodávají. Tímto dochází k ničení cenných ploch pralesa a mizí i zalesněná nárazová zóna před národním parkem Leuser. Životní prostor zvířat se stále zmenšuje.
Cílem projektu je založení soukromé rezervace na ochranu a obnovu tropického deštného pralesa na hranicích s NP Leuser na Sumatře v Indonésii. Tato rezervace vznikne odkoupením 6 ha pozemku s porostem tropického deštného pralesa (60%) a vykácené plochy (40%). Této oblasti hrozí vykácení pro účely zřízení kaučukových plantáží.
Projekt GREEN LIFE hodlá uchránit před vykácením plochu pralesa a zalesnit vymýcené části. Dále zde bude vybudována malá pralesní stanice jako základna pro poznávací, studijní, dokumentační a ekoturistické aktivity v NP Leuser. V budoucnu je plán rozšířit chráněnou plochu na 30 - 40 ha (celé přilehlé údolí).
Projekt GREEN LIFE - Prales dětem bude zaměřen i na vzdělávácí program pro školní mládež s cílem výuky o vyváženém soužití člověka s přírodou.
Projekt GREEN LIFE - Prales dětem, hodlá chránit tropický deštný prales, vymýcené plochy zalesňovat, vytvořit pracovní místa pro domorodce, vytvořit poznávací a vzdělávací programy pro studenty a eko adventure aktivity pro turisty. Z těchto aktivit bude projekt samofinancován.
tags: #ekosystem #tropickeho #destneho #pralesa #charakteristika