Elektrárna Prunéřov a emise znečišťujících látek

Výroba elektřiny a tepla z fosilních zdrojů, stejně jako samotná těžba těchto zdrojů, je spojena s emisemi znečišťujících látek do ovzduší. Při hnědouhelné těžbě jsou emitovány prachové částice, v důsledku spalování fosilních paliv jsou produkovány především emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek.

Snižování emisí znečišťujících látek

Z důvodu snížení množství emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou na spalovacích zdrojích provozovaných v rámci Skupiny ČEZ instalována zařízení ke snižování emisí. Pro snížení objemu oxidů síry je většinou využívána vysokoúčinná metoda odsiřování kouřových plynů na principu mokré vápencové vypírky, na některých zdrojích je využívána polosuchá metoda, při které jsou škodliviny ze spalin absorbovány na částicích vápenné suspenze, a částice takto vzniklého produktu jsou následně vlivem tepla kouřových plynů usušeny. K zachycení oxidů síry z fluidních topenišť dochází díky dávkování vápence do ohniště přímo ve spalovací komoře.

Snižování množství emisí oxidu siřičitého je na některých spalovacích zdrojích (především fluidních kotlích) realizováno formou náhrady fosilních paliv spalováním nebo spoluspalováním biomasy. Snižování emisí znečišťujících látek je také dosahováno provozováním obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelným zdrojem s nejvyšším objemem výroby elektřiny je vodní energie. Ve Skupině ČEZ je spalována biomasa k výrobě elektřiny ve čtyřech zdrojích - Elektrárně Poříčí, Elektrárně Hodonín, Energetickém centru Jindřichův Hradec a v polské Elektrárně Chorzów.

Ekologizace a modernizace elektráren

Po dokončení rozsáhlého ekologizačního programu v letech 1992 - 1998, v rámci kterého se podařilo oproti úrovni na počátku 90. V průběhu období 2007 až 2012 prošla Elektrárna Tušimice 2 komplexní obnovou, při které došlo k výměně čtyř původních kotlů, rekonstrukci elektrostatických odlučovačů a vybudování nového odsíření. Následně byla realizována modernizace Elektrárny Prunéřov v letech 2012 až 2016. Obnova spočívala v rekonstrukci tří stávajících výrobních bloků (B23, B24, B25). V souvislosti se zahájením provozu obnovených bloků Elektrárny Prunéřov 2, byly trvale odstaveny z provozu dva neekologizované bloky (B21, B22).

V roce 2015 byly realizovány ekologizační projekty za účelem snížení emisí oxidů dusíku prostřednictvím kombinace primárních a sekundárních opatření na Elektrárně Počerady (selektivní nekatalytická metoda), Elektrárně Mělník I (selektivní nekatalytická metoda) a Elektrárně Dětmarovice (selektivní katalytická metoda) na úroveň nových přísnějších emisních limitů požadovaných evropskou legislativou. V případě Elektrárny Mělník I byla současně s projektem snížení emisí oxidů dusíku realizována opatření na snížení emisí tuhých znečišťujících látek. V roce 2017 je plánováno uvedení do zkušebního provozu nového nadkritického blokuv Elektrárně Ledvice. V případě provedených retrofitů a ekologizačních opatření je dosaženo cílových emisních hodnot v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (tzv.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Legislativa a dohody o ochraně ovzduší

Na podzim 2010 bylo podepsáno Prohlášení o strategické součinnosti ČEZ, a. s., a MŽP v oblasti ochrany ovzduší a klimatu. Dne 15.7.2022 byla mezi ČEZ, a. s. a MŽP podepsána Dobrovolná dohoda o spolupráci v oblasti ochrany klimatu, energetiky a některých souvisejících oblastech. ČEZ se v této souvislosti zavázal zkrátit horizont dosažení uhlíkové neutrality o 10 let, do roku 2040.

Emise elektráren a tepláren jsou kontinuálně monitorovány, je sledována kvalita ovzduší v blízkosti těchto zdrojů a uhelných dolů. Údaje z imisních měření jsou součástí databáze ISKO provozované na národní úrovni Českým hydrometeorologickým ústavem. Skupina ČEZ při provozu uhelných elektráren a tepláren dlouhodobě a systematicky sleduje jejich vliv na znečištění ovzduší prostřednictvím vlastní měřicí imisní sítě. Ekologizace elektráren a tepláren je spojena se zpřísňováním emisních parametrů vycházejících z legislativy EU. K přizpůsobení se přísným emisním požadavkům pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý, jsou realizována příslušná technická opatření, případně náhrada stávajících zdrojů novými.

Poplatky za znečišťování ovzduší

Praha - Firmám se zřejmě budou poplatky za znečišťování ovzduší do roku 2021 zvyšovat v duchu původního vládního návrhu zákona o ochraně ovzduší. Počítá s tím senátní verze předlohy, kterou dnes sněmovna schválila, i když původně navrhovala poplatky do deseti let zrušit. Zákon v podobě, proti níž protestovaly Svaz průmyslu a dopravy a Svaz chemického průmyslu, nyní dostane k podpisu prezident. Podle kritiků budou od poplatků osvobozeny nejen drobné provozovny v rámci snížení byrokratické zátěže, ale také uhelná elektrárna Prunéřov nebo zařízení ocelářské společnosti Arcelor Mittal.

Velcí znečišťovatelé mají za emise prachu platit od příštího roku 4 200 korun za tunu do roku 2016, poté by se měly poplatky zvyšovat až do roku 2021 na výsledných 14 700 korun. Mírněji se mají zvýšit poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a za emise těkavých organických látek. Sněmovna původně požadovala, aby firmy od roku 2016 neplatily za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek, od roku 2022 ani za tuhé znečišťující látky.

Žebříčky největších znečišťovatelů

Za největší znečišťovatele roku 2022 lze označit uhelné elektrárny. Mezi další významné zdroje emisí polétavého prachu patří uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice, Prunéřov, Mělník a Ledvice. Čtyři z nejvýznamnějších znečišťovatelů prachem působí v Ústeckém kraji.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a certifikace

Novinkou letoška je žebříček největších znečišťovatelů toxickými těžkými kovy, konkrétně kadmiem, olovem, rtutí, niklem a arsenem. Tuto tabulku bezkonkurenčně vede elektrárna Chvaletice, která meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce (2,1 tuny). Kvůli emisím těžkých kovů se v první desítce žebříčku umístily čtyři čistírny odpadních vod, co do množství vypuštěných těžkých kovů však nemohou konkurovat čtyřem uhelným elektrárnám.

Emise skleníkových plynů

Šest z deseti největších zdrojů skleníkových plynů představují uhelné elektrárny. Na prvním místě skončila elektrárna Počerady, na druhém elektrárna Chvaletice. Vedle elektráren jsou v první desítce huť Liberty, chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí. Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více než 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více než 1,1 milionu tun za rok. Nové zdroje čisté energie se téměř nestavějí a stále zůstává v provozu flotila zastaralých uhelných elektráren, z nichž ty dvě největší - Chvaletice a Počerady - navýšily v minulém roce výrazným způsobem výrobu.

Čtěte také: CO2 a elektrárny

tags: #elektrárna #prunéřov #emise #znečišťující #látky

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu odpadu Rychvald
• Emisní normy v ČR
• Tipy pro ekologické odstraňování skvrn
• IEEP: Co dělá a proč je důležitý?
• Zábavná a Vzdělávací Encyklopedie Ekosystémů