Elektřina a plyn z obnovitelných zdrojů v České republice

Energetika v Česku je odjakživa ovlivněna dostupností zdrojů, a to jak obnovitelných, tak neobnovitelných zdrojů energie. Za poslední desetiletí jsme ale prošli řadou změn, které mají za cíl snížit závislost na fosilních palivech a podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů.

Obnovitelné zdroje energie v českém energetickém mixu

Neobnovitelné zdroje jsou u nás stále dominantní, podíl těch obnovitelných ale postupně roste. Biomasa a bioplyn hrají důležitou roli v českém energetickém mixu, kdy tvoří téměř polovinu energie z obnovitelných zdrojů. Biomasa se využívá hlavně v teplárnách a elektrárnách, jako je Hodonín nebo Poříčí II, kde se spaluje dřevní štěpka.

• Sluneční energie: Zažila v Česku boom kolem roku 2010 a počet fotovoltaických elektráren se stále rozšiřuje. Například elektrárna Brno-Tuřany je jednou z největších v ČR.
• Vodní energie: Se skrze elektrárny jako Orlík nebo Lipno podílí na výrobě zhruba 4 % elektřiny.
• Větrná energie: Se u nás využívá hlavně v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Podpora obnovitelných zdrojů a uhelný phase-out

Změna klimatu se děje, a tak i u nás pracujeme na tom, abychom snížili její dopady. Jednou z cest je právě snížení závislosti na fosilních palivech. Zavádíme proto různá opatření k podpoře obnovitelných zdrojů energie.

• Podpora fotovoltaiky a větrné energie: Fondy a dotace pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie podporují nové instalace fotovoltaických panelů a větrných elektráren.
• Uhelný phase-out: Postupný odklon od uhlí, tzv. phase-out, je zásadní krok na cestě k čistější energii.

Zdroje energie v ČR sice stále stojí na neobnovitelných zdrojích, jako je uhlí a jádro, ale obnovitelné zdroje energie se postupně stále víc prosazují. Díky modernizačním programům, dotacím a evropským iniciativám dochází k růstu podílu sluneční, vodní i větrné energie, přičemž biomasa a bioplyn jsou pořád zásadními složkami českého energetického mixu.

Důvody pro odběr zelené energie

Hlavním důvodem, proč se lidé rozhodnou odebírat zelenou energii, je ochrana životního prostředí. Elektrická energie se v rozvodné síti mísí. Proto nelze přímo rozlišit, zda k vám do domácnosti putuje energie z obnovitelných, nebo neobnovitelných zdrojů. Volba zelené sazby svůj smysl má - s vyšší poptávkou po zelené energii totiž v budoucnu vzroste motivace upřednostnit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, aby byla poptávka zákazníků uspokojena. Z finančního hlediska není odběr zelené energie nijak výrazně nákladnější než odběr energie z neobnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Dopad limitů na energetiku

Postoje Čechů ke klimatickým změnám a obnovitelným zdrojům

Až 65 % Čechů vnímá dopady klimatické změny, třetina z nich očekává značné zhoršení v příští dekádě. Výrazně také podporují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, tedy vodních, větrných nebo solárních elektráren. Třetina tuzemské populace očekává, že v příštích deseti letech pocítíme dopady klimatické krize výrazněji, ať už formou extrémního počasí, v ceně energií a vody nebo úbytkem biologické rozmanitosti.

Ačkoliv Česká republika patří mezi země s nejpomalejším tempem výstavby větrných elektráren, 80 % respondentů podporuje využití větrné energie. Každý pátý Čech si myslí, že by ČR měla raději zůstat u klasických zdrojů jako je plyn nebo uhlí, dokud nebudou obnovitelné technologie efektivnější.

„Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 % a proti uhlí se vyslovilo 45 % respondentů. Celkem 84 % dotázaných říká, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Avšak 56 % z nich přiznává, že se v zájmu udržitelnosti nechce nijak omezovat, a dalších 16 % uvádí, že odpovědněji žít chce, ale prakticky jim to nevyhovuje.

Podle E.ON Barometru má 44 % Čechů povědomí o pojmu energetická transformace, ale jen každý dvanáctý ví, co konkrétně obnáší. Po vysvětlení připouští polovina respondentů, že změna může přinášet jak výhody, tak nevýhody a jen 17 % z ní má obavy. Energetická transformace souvisí s postupným přechodem od fosilních paliv k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

Většina Čechů volí při úsporách hlavně jednoduchá opatření: zhasínání světel (78 %), snižování teploty topení (56 %) nebo úplné vypínání spotřebičů (47 %). Konkrétně zateplení realizovalo nebo dokončuje 41 % rodin, dalších 21 % o něm uvažuje. Výměnu oken či dveří provedlo 49 % domácností a 18 % ji plánuje.

Čtěte také: Emise CO2 v energetice

Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovalo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který modeluje možné scénáře dalšího vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku 2030 při zachování bezpečnosti dodávek energií, jejich cenovou dostupnost a environmentální udržitelnost. Česko bude nadále pokračovat v rozvoji výroby elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů (OZE) a snižovat tak i nadále emise. Jako přechodný zdroj energie bude v sektoru výroby elektřiny a tepla sloužit plyn, který směrem k roku 2050 nahradí OZE a nízkoemisní plyny.

„Vnitrostátní plán informuje o tom, jakým způsobem přispějeme k cílům Evropské unie v oblasti dekarbonizace. Hledali jsme řešení, které zajistí ekonomicky co nejefektivnější splnění těchto cílů s důrazem na naše současné podmínky a nezbytnost zajištění bezpečných dodávek dostupné energie. Výroba elektřiny bude stát na obnovitelných zdrojích a jádru a dá se také očekávat posílení role plynových zdrojů. Proto chceme v brzké době představit další novelu energetického zákona, která zjednoduší a zrychlí proces povolovávání plynových elektráren s výkonem nad 100 MW. Jedná se o klíčový krok pro zajištění naší energetické bezpečnosti v kontextu odklonu od uhlí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Národní klimaticko-energetický plán, tzv. NKEP, představuje strategickou vizi budoucnosti české energetiky do roku 2050. Scénář jsme nastavili tak, aby byl sociálně citlivý, zachovali jsme konkurenceschopnost České republiky, plnili klimatické cíle a zajistili dostatek energie za dostupné ceny. Cílem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent díky rozvoji OZE, akumulaci a flexibilitě, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033. Scénář počítá s pětinásobným navýšením energie z fotovoltaiky a větrných elektráren, se vzrůstající mírou renovací budov, který nyní plníme především díky našemu nejúspěšnějším programu Nová zelená úsporám, a s rozvojem jádra. Celý NKEP má potenciál navýšit HDP o dva procentní body,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Do roku 2030 by podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie byl 30,1 procent. A podíl OZE na výrobě elektřiny by do roku 2030 měl ze 16,5 procenta v roce 2023 vzrůst na 28 procent. Do roku 2050 se počítá s nárůstem až na 46 procent. Podíl jádra se bude až do roku 2030 pohybovat okolo 44 procent. Společně s dostavováním nových reaktorů se dá počítat s nárůstem až na 68 procent v roce 2040.

Zemní plyn bude sloužit jako přechodný zdroj, který díky své stabilitě a rychlému způsobu výroby bude sloužit jako ideální doplněk k hůře predikovatelné výrobě z obnovitelných zdrojů. Pak ale z energetického mixu postupně skoro úplně zmizí a nahradí ho obnovitelné a nízkoemisní plyny, včetně vodíku.

Čtěte také: Ekologické Hodnocení Elektřiny

Již nyní například 28 % tepla pochází z OZE (Česko také využívá teplo z jaderných elektráren) a počítá se s tím, že v roce 2030 podíl OZE dosáhne až cca 40 % a v roce 2050 se bude jednat o 74 %.

Dovoz energie

Česká republika je výrazným dovozcem zemního plynu, ropy a do nějaké míry také uhlí. S tím, jak bude Česko tyto zdroje nahrazovat elektřinou a poroste objem její výroby, tak bude dovážet i elektřinu. „Zákazníci se ale nemusí obávat, že by dovoz elektřiny navýšil její cenu. Plně liberalizovaný evropský trh s elektřinou umožňuje optimalizovat poptávku a nabídku po elektřině a tlačit cenu dolů,“ vysvětluje vrchní ředitel sekce energetiky René Neděla.

Z připravených modelů dále vyplývá, že proaktivní plnění stanovených klimatických cílů přinese vyšší růst hrubého domácího produktu, ale také zaměstnanosti ve srovnání se scénářem, kdy by Česko žádná opatření pro rozvoj energetiky neprovádělo.

Srovnání s Evropskou unií

Bezmála polovina elektrické energie (47 %), kterou loni vyrobily země Evropské unie, pocházela z obnovitelných zdrojů. Kontinentálním premiantem je podle dat Eurostatu Dánsko, kde se OZE podílí na výrobě z 88,4 %. Hned za nimi se v žebříčku nachází Česko s necelými 16 % energie z obnovitelných zdrojů. Důvod je prostý, elektřinu u nás totiž vyrábíme především v uhelných elektrárnách, které doplňují jaderný Temelín a Dukovany.

Téměř 40 % evropské obnovitelné elektřiny pochází z větrných turbín. Následují vodní elektrárny, zhruba pětinu tvoří fotovoltaika, necelou desetinu bioplyn a půl procenta poměrně specifická geotermální energie.

Dovoz energetických surovin do EU

Do EU ji dováží celé spektrum zemí. Z jednotlivců jsou největším importérem USA, nicméně se i tak tvoří jen 16,1 % celého balíku. U klasického plynu dnes statistikám s naprostým přehledem kraluje Norsko, které zemím EU loni dodalo 45,6 % poptávky. V případě LNG je ale situace diametrálně odlišná a Norsko nahrazují USA, které se na zkapalněný plyn orientují už delší dobu - do Evropy loni dovezly 45,3 % poptávky.

Vývoj výroby elektřiny z OZE v EU

Státy Evropské unie měly ve druhém čtvrtletí letošního roku dohromady 54% podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové čisté výrobě elektřiny. Ve srovnání se stejným období roku 2024 se jedná o nárůst o 1,7 procentního bodu (p.b.). Za uvedeným růstem stojí zejména výroba solárních elektráren, které měly v uvedeném období 20% podíl na čisté výrobě elektřiny a v červnu byly dokonce historicky poprvé největším zdrojem elektřiny v EU.

Červen 2025 byl prvním měsícem v historii, kdy solární elektrárny vyrobily nejvíce elektřiny mezi jednotlivými zdroji v zemích EU. Jejich podíl na čisté výrobě elektřiny dosáhl 22 % a překonal tak podíl jaderných elektráren (21,6 %), větrných elektráren (15,8 %), vodních elektráren (14,1 %) i dalších zdrojů. Celková výroba elektřiny ze solárních elektráren v zemích EU za první čtvrtletí činila 122 TWh a jejich podíl na čisté výrobě elektřiny za uvedené období dosáhl téměř 20 %.

Největší podíl OZE na čisté výrobě elektřiny mělo ve druhém čtvrtletí tradičně Dánsko s téměř 95% podílem. Následovalo Lotyšsko (93,4 %), Rakousko (91,8 %), Chorvatsko (89,5 %) a Portugalsko (85,6 %). Naopak nejnižší podíl byl zaznamenán na Slovensku (19,9 %), Maltě (21,2 %) a v České republice (22,1 %).

Druhé čtvrtletí letošního roku se pro výrobu elektřiny z OZE neslo v podstatně lepším duchu než první čtvrtletí. V něm činil podíl OZE na čisté výrobě elektřiny 42,5 %, což znamenalo meziroční propad o 4,3 p.b. Nižší výroba elektřiny z OZE v prvním čtvrtletí vedla k růstu emisí CO2 v Evropě, jelikož pokles výroby větrných a vodních elektráren byl nahrazen zejména výrobou elektráren spalujících fosilní paliva.

Dopady na ceny energií a poplatky

Lidé a firmy nebudou dále platit poplatek za POZE, poplatky za tuto složku regulované elektřiny na sebe převezme stát, podobně jako je tomu v jiných zemích. Přenesení poplatku z faktur lidí a firem na stát je podle ekonomů fiskálně nákladný krok, pro koncové ceny má ovšem výrazný efekt. Podle analytika Jiřího Tylečka ze společnosti XTB složka POZE u domácností dělá 599 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Jde o údaj, který se dotýká průměrné rodiny v bytě, kde elektřinou nevytápí (spotřeba podle Energetického regulačního úřadu je mezi 2,5 až 3 MWh za rok).

Podle expertů celkové náklady za elektřinu mohou u většiny domácností v roce 2026 spíše klesnout, u velkoodběru bude pokles výraznější. U podniků je výpočet složitější, ale u nich jde zase o vyšší absolutní částky. Úlevy už nyní mají velcí spotřebitelé elektřiny.

Babišova koaliční vláda také zmínila, že další zdroje pro snížení regulované složky ceny energií bude hledat ve fondech, například v Modernizačním fondu. Předseda ERÚ Jan Šefránek uvedl, že stát počítá s dotací ze státního rozpočtu ve výši 24,6 miliardy korun. „Pokud by na sebe stát převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ změnu do cenových výměrů neprodleně promítne. Pro ilustraci, na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o 15 procent.

Naopak smůlu mají domácnosti, které využívají plyn pro vytápění, ohřev vody či vaření. V Německu podobný poplatek domácnosti neplatí od roku 2022, kdy náklady převzal stát. V Rakousku spotřebitelé určitý příspěvek platí s určitými výjimkami a za určitých podmínek. Na Slovensku vyloženě poplatek POZE není.

Češi platí za energie jedny z nejvyšších cen v Evropě. Podle statistického úřadu Eurostat jsou ceny elektřiny pro tuzemské domácnosti podle standardu kupní síly (PPS) nejvyšší z celé Evropské unie. Data jsou zatím za první pololetí letošního roku. Podle metriky evropského úřadu činila cena elektřiny v České republice 39,16 PPS za 100 kWh. Za námi skončilo Polsko s 34,96 PPS a Itálie s 34,40 PPS. Nejnižší cena byla naopak na Maltě (13,68 PPS).

Budoucnost obnovitelných zdrojů v ČR

Česko se po letech stagnace začíná vracet k obnovitelným zdrojům. Přes milion tepelných čerpadel, jejichž hlavním akcelerátorem rozvoje bude náhrada starých, neefektivních plynových kotlů a výměna neekologických kotlů na tuhá paliva. Zkrácené stavební řízení a povolování podpoří vznik zhruba pěti stovek větrných elektráren. U nových fotovoltaik by ale stát měl pohlídat, aby nejméně polovina vznikla na budovách či v místě spotřeby vyrobené elektřiny. Všem novým zdrojům budou krýt záda bioplynové, biometanové, vodní a další řiditelné zdroje a rovněž flexibilita včetně řízení spotřeby a akumulace nejen do baterií.

V sektoru bioenergetiky lze očekávat výrazné navýšení výkonu a to především v podobě biometanu a spotřeby disponibilního tepla z existujících bioplynových stanic. Očekáváme rovněž vznik prvních geotermálních výtopen a tepláren. Komora OZE očekává také vznik přibližně pěti tisíc nových solárně termických systémů každoročně a to i na bytových domech: pomáhají v přechodovém a letním období zajistit kompletní potřebu teplé vody a pomoci přitápět dům. V této dekádě vzniknou i první pilotní projekty geotermálních zdrojů. Jejich vzniku by velmi pomohlo zavedení podpory vrtání hlubokých geotermálních vrtů, o kterém se uvažuje v rámci Národního plánu obnovy.

„Férový příspěvek České republiky ke splnění společného celounijního cíle (nejméně 42,5% podíl obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie ve 2030; pozn. redakce) vychází ve studii Technické univerzity ve Vídni, Energy Economics Group a European Renewable Energies Federation (EREF) na úrovni nejméně 33 %. To je v podstatě zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů na výrobě respektive spotřebě energie. Výpočet českého podílu na cíli EU byl ve proveden metodou 4faktorového benchmarkingu.

Predikce Komory OZE očekávají v roce 2030 podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny na úrovni 35,3 % a na spotřebě ve vytápění 36,5 %. Predikce rozvoje jednotlivých zdrojů vycházejí z odhadu vývoje budoucí poptávky založeného na analýzách trhu za posledních 5 až 12 let, dále z objemu a podmínek aktuálně dostupných či avizovaných dotačních programů.

Podíl OZE na výrobě elektřiny v EU - měsíčně

Poznámka: Hodnoty pro rok 2025 jsou předběžné a mohou se mírně lišit v závislosti na aktualizaci dat v systému ENTSO-E.

tags: #elektrina #a #plyn #z #obnovitelnych #zdroju

Oblíbené příspěvky:

• Čištění odpadních vod: Možnosti a přehled
• Zajímavosti Křivoklátska a ochrana přírody
• Ekologické zemědělství: Příčiny a jejich dopady
• Sušičky prádla a ekologie
• České stanovisko k válce v Gaze