Elementární učení o přírodě a společnosti: Výuka v praxi

Nejlepším způsobem učení se o přírodě je učit se z ní samotné. V západním světě existuje poměrně rozsáhlá odborná diskuse na téma „učení venku“.

Osobně si spojuji environmentální vzdělávání především s rozvíjením vědomostí a pozitivních postojů k přírodě a zejména s přípravou na k ní šetrné a odpovědné jednání. Vyučování tedy hraje roli prostředku k budování kvalitních, citlivých a odpovědných vztahů k přírodnímu prostředí.

Význam venkovní výuky

Program významné české Konference k environmentální výchově Konev 2018 reflektoval výhradně téma učení venku. Příspěvky, ať už odborné výzkumy a statistiky, nebo příklady úspěšných realizací venkovního vyučování, dokládaly, že venkovní výuka se stává významným trendem v kontextu současných progresivních vyučovacích forem a metod.

U nás máme jistý skluz, ale v současnosti se i zde tato diskuse úspěšně rozvíjí. A to především díky několika významným publikacím. Například Jana Dlouhá ve své recenzi v časopisu Envigogika upozorňuje na knihu Petra Daniše Děti venku v přírodě: ohrožený druh? jako na publikaci, která má „zásadní význam v době, kdy děti do přírody chodí zřídka nebo vůbec ne“ (Dlouhá, 2016).

Pozitivní dopady pobytu v přírodě

• V dnešní době se projevuje strmý nárůst dětské obezity a cukrovky, což zřejmě souvisí s proměnou životního stylu dětí.
• Děti tráví čím dál tím víc času u elektronických médií.
• Výzkumy ukazují, že pozitivní vliv na zdraví dětí a rozvoj motoriky má pobyt v přírodě.
• Zdá se také, že pobyt v přírodním prostředí významně ovlivňuje i duševní kondici (mírní stres a dokonce i deprese) a má pozitivní vliv i na kvalitu sociálních vztahů.
• Výuka v přírodě, zdá se, zlepšuje studijní výsledky. Výhled do zeleně pozitivně ovlivňuje pozornost a paměť.

Rodiče se domnívají, že jejich děti tráví venku příliš málo času, přičemž za hlavní překážku pobytu venku považují elektronická média. Průměrný český školák ve všední den stráví průměrně 4 hodiny a 14 minut u elektronických médií (TV, DVD, počítačové hry, internet, poslech hudby), zatímco pobytem venku stráví ve všední den 1 hodinu a 41 minut.

Čtěte také: Bytosti Přírody: Podrobný rozbor

Praktické aktivity a projekty ve výuce

S učením venku (popřípadě přímo v přírodním terénu) počítá koncepce environmentálního vzdělávání na škole, kde vyučuji, od svého počátku. Toto téma již bylo nastíněno v článku pro Metodický portál RVP Komplementární přístup k environmentálnímu vzdělávání.

Přírodní učebna

Přírodní učebna tak, jak jsme ji pojali v praxi, je prostor na pozemku školy, který je přizpůsobený pro výuku žáků pod širým nebem a má především dva účely. Za prvé je to nejjednodušší varianta útočiště pro učitele, kteří se rozhodli mít hodinu s žáky venku. Za druhé je celá zahrada realizovaná jako vzdělávací pomůcka. Její koncepce byla navržena jako dendrologická stezka s představou, že „přírodu přiblížíme škole“.

Na obou částech zahrady (na prvním i druhém stupni) jsou vysázené dřeviny popsané čísly, přičemž čísla se dají přiřadit ke klíči s názvy dřevin. Je tedy poměrně snadné učit se poznávat některé typické dřeviny české přírody v různých vegetačních obdobích. K jednotlivým dřevinám jsme navíc vyrobili „naučné listy“ tedy informační fólie, kde jsou uvedeny základní informace o dané dřevině (výskyt, popis s fotografiemi větví, listů, pupenů, květů, popř. plodů). Didakticky zajímavější je pak ještě druhá sada materiálů (pracovních listů), kde jsou navrženy úkoly (které mají často podobu her).

Teambuildingové pobyty v přírodě

V rámci tvorby koncepce environmentální výchovy na naší škole se nám podařilo prosadit teambuildingové pobyty v přírodě pro žáky šestých ročníků, tedy ročníků, ve kterých se sestavují nové kolektivy při přechodu žáků na druhý stupeň. Tyto pobyty si sami organizujeme (učitelé vyškolení jako lektoři spolupracují s třídními učiteli, školními psychology a speciálními pedagogy.

Prvním cílem je dát třídu dohromady jako kolektiv (mezi žáky navzájem a mezi žáky a třídním učitelem) a nastavit pravidla pro harmonické vztahy ve třídě. Druhým cílem je vystavit žáky přírodnímu prostředí v souladu s RVP, kde se v kontextu cílů průřezového tématu uvádí, že EV podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí.“ (RVP 2016; s. 136)

Čtěte také: Význam elementárních bytostí

Pro některé žáky je delší pobyt v přírodě úplně novou zkušeností (pro některé dokonce představuje novou zkušenost i samotná cesta vlakem, pěší túra krajinou nebo delší čas strávený bez mobilního telefonu). Jestliže (jak alespoň usuzujeme z toho, co nám žáci sami řekli) představuje teambuildingový kurz pro naše absolventy významný milník v rámci vzpomínek na naši školu, pak druhým podobným zážitkem bývá Kurz přežití pro osmé ročníky. Zase se jedná o třídenní pobyt „venku“ s celou řadou aktivit v přírodním prostředí.

Učíme se z přírody - příklad dobré praxe

Realizací projektu Učíme se z přírody se to daří. V zahradě naší základní školy vznikla naučná stezka, na které se podíleli žáci, jejich rodiče a zaměstnanci školy. Stezka obsahuje sedm zajímavých stanovišť, které podporují pozitivní přístup žáků k životnímu prostředí a začleňují environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu do výuky jednotlivých předmětů ve venkovním prostředí. Zabývat se ve hře živou a neživou přírodou patří k základním potřebám dítěte.

Na cestě naučnou stezkou je vrbový altán, lesní část se šiškami a houbami, ovocný sad, bylinkové záhony, jež si žáci sami udržují. Přírodní materiály inspirují žáky k tvořivé hře a podněcují je k pozorování a učení. Příroda dostala v naší zahradě větší prostor, který bude využit k praktickému a názornému učení se v přírodě a bude sloužit k tomu, aby žáci mohli o přírodu skutečně pečovat. Mohou sklízet vlastní vypěstované ovoce a zeleninu, pracovat s přírodninami, pravidelně hrabat listí, které je pak uloženo na vytvořený kompost. Z něho se učí o významu zeleného hnojení, které využívají na svých školních záhoncích. Zahrada je velkou učebnou pro pozorování změn v rámci jednotlivých ročních období a učení se přímo na základě jejich zážitku.

Webinář pro učitele prvouky

Webinář je zaměřen na praktické možnosti, jak vyučovat prvouku na 1. stupni základní školy činnostně, hravou a badatelskou formou. Účastníci se seznámí s metodami a aktivitami, které podporují aktivní zapojení žáků, rozvoj jejich zvídavosti a schopnosti objevovat souvislosti mezi školním učivem a reálném životem. Budou představeny konkrétní příklady výukových situací pro 1.-3. ročník, ukázky jednoduchých experimentů, terénních pozorování i skupinové práce. Důraz je kladen na propojení mezipředmětových vztahů, rozvoj klíčových kompetencí a podporu pozitivního vztahu dětí k přírodě, společnosti i vlastnímu učení.

Webinář nabídne také tipy na vhodné pomůcky a zdroje, které lze využít v běžné třídě, a prostor pro sdílení zkušeností účastníků. Webinář je vhodný pro všechny učitele působící na 1.

Čtěte také: Přírodní učebny

Současné výzvy a překážky

Když jsem před několika léty psal závěrečnou práci, která byla zaměřená na environmentální vzdělávání v České republice, začal jsem v médiích registrovat první zprávy o lesních školách a školkách v zahraničí. Zdálo se tehdy mimořádně nepravděpodobné, aby se tento trend v dohledné době přenesl i k nám. Učení venku, jak mi tehdy připadalo, nebylo na pořadu dne. Dnes už pro nás lesní školky ani jiné způsoby vzdělávání venku nejsou nic překvapivého.

Pravidelné venkovní vyučování přináší pro žáky, učitele i celou školu mnoho pozitiv. Přesto se s ním v českém školství zatím příliš nesetkáme. Ano, i když by se někomu na první pohled mohlo zdát, že je venkovní prostředí ideální pouze pro výuku prvouky, přírodopisu, biologie nebo tělesné výchovy. Venku můžeme velmi přirozeně učit matematiku, češtinu, fyziku, hudebku nebo zeměpis. Prostředí mimo školu také umožňuje propojovat výuku, například výtvarnou výchovu s přírodovědnými předměty, a současně rozvíjet tvořivost.

Venku se u nás bohužel učí jen velmi zřídka, což je trochu paradoxní situace. Už učitel učitelů, učitel národů Jan Amos Komenský totiž na přírodu často odkazoval: „Všechny školské robotárny či pracovny změňte v sídla her. Řídíme-li se vedením přírody, nikdy nezbloudíme. Kdo žije proti ní, je na tom stejně jako ti, kteří plují proti proudu.“ Komenský by se dnes dost divil, kam jsme to ve vztahu k přírodnímu prostředí dopracovali. O ideální škole říkal: „Ke snadnosti přispěje, jestliže se vybere pro školu vždy takové místo, k němuž se mládež snadno scházela, tj.

Ano, jistý přirozený nárůst sice existuje, například díky fenoménu lesních školek, jenže zpravidla s nástupem na základní školu se dítě dostane opět dovnitř do budovy. Myslím si, že ano. Mám za to, že nám všem došlo, jak důležité je trávit čas venku a v přírodě a jak pozitivní dopad to má na lidskou psychiku, odolnost a kondici. Čas strávený v lockdownu doma mezi čtyřmi stěnami děti ještě více připoutal k počítačům a televizi. Sami žáci začali cítit potřebu být venku s kamarády a domnívám se, že se to stalo i celospolečenským tématem.

Těch důvodů je opravdu hodně. Například ne každá škola má větší školní zahradu, případně v blízkosti nějaký šikovný park. A i školy, které tyto podmínky mají, naráží na zakořeněné zvyky, mezi které jednoznačně patří 45minutová výuka. Než se učitel s dětmi dostane ven a zpět, je polovina času pryč. Proto je pro tuto situaci vhodné zdvojovat hodiny, zařadit do školního vzdělávacího programu více projektových dní, případně slučovat předměty. To by se ale muselo propsat do celkové filozofie dané školy. Zapálený učitel bez podpory kolegů a vedení se často dostává do hledáčku kritiky či neporozumění.

Využívá-li učitel prvky neformálního vzdělávání, tedy zařazuje-li do výuku hru, často je vnímán, že si s dětmi jen hraje. Je ale třeba si položit otázky: Co je v dnešní době opravdu důležité z toho, co je v učebnicích? Nesměřujeme pozornost a vzácný čas na něco, co už je dávno přežité?

Učitelé jsou také přetíženi výukou velkého kolektivu. Jsou sami na opravdu velké množství žáků a pokud to mám říci natvrdo, tak si s takovou skupinkou raději nikam ven netroufnou. Pokud nejsou žáci na výuku venku zvyklí, může se stát, že ze začátku je výuka výchovně velmi náročná. Tam se kluci šermují klacky, tam někdo někomu hází trávu za tričko, někoho otravuje čmelák a jinému svítí sluníčko do očí. Na tohle je třeba určité trpělivosti a u žáků musí dojít k adaptaci od „utržených ze řetězu“ k „učícím se žákům“.

Že už jim venkovní prostor přijde pro výuku tak přirozený, že budou znát, kdy je prostor pro volnou hru a kdy je třeba se soustředit na výuku. A taky kdy žáky už prolétávající čmelák nerozhází. Naopak klasická třída má čtyři stěny a jedny dveře. Pro mnoho učitelů prostor, ve kterém se umějí pohybovat a kde snadněji udrží kázeň žáků.

Podpora a změny pro budoucnost

Čerství absolventi by měli přicházet do praxe již „osvícení a připravení“. Musíme více spolupracovat s Českou školní inspekcí, být v symbióze. Aby učitelé měli jistotu v tom, že když inspektoři přijdou „na kontrolu“ a učitelé jim ukážou, jak se s žáky učí venku, budou pozitivně podpořeni a pochváleni. Musíme více vzdělávat ředitele o důležitosti neformálního vzdělávání a učení venku a upozorňovat je, že by tuto iniciativu u svých pedagogů měli podporovat, v nejlepším případě i finančně ohodnotit. Musí se rovněž podařit revize rámcových vzdělávacích programů a hlavně její implementace.

To určitě ano, proto jsme se v NPI ČR rozhodli natáčet seriál reportáží ze škol, kde to již dnes funguje skvěle. Rádi bychom šířili osvětu o důležitosti propojování formálního a neformálního vzdělávání a učení venku, v přírodě a podpořili kohokoliv, kdo je tomuto stylu výuky otevřený. Rozvoj odolnosti, sociálních dovedností, kompetencí, ale i ekologického myšlení. Učení venku zlepšuje fyzické zdraví dětí. Je tu i pozitivní vliv na duševní zdraví. Venkovní učení podporuje wellbeing u žáků a přirozeně tak zlepšuje třídní klima.

Nejnovější informace o výuce venku nabídne veřejnosti konference Žijeme v Zahradě hrou, pořádaná Nadací Proměny Karla Komárka. Proběhne na Den učitelů, 28.

tags: #elementarni #uceni #o #prirode #a #spolecnosti

Oblíbené příspěvky:

• Genialita Matky Země
• Studie ČZU o ekologickém zemědělství
• Co je Horký Led?
• Návod k použití 10m spirály na čištění odpadu
• Skladba zeminy Říčany