Význam velikosti ok sítí v krajinné ekologii

Snahy o vytvoření celoevropské ekologické infrastruktury se objevily již začátkem 90. let 20. století po zásadních politických, hospodářských a sociálních změnách, k nimž došlo v bývalých komunistických zemích střední a východní Evropy.

V listopadu 1993 proběhla symbolicky v nizozemském Maastrichtu mezinárodní konference Ochrana evropského přírodního dědictví: cesta k Evropské ekologické síti. Její účastníci vyjádřili myšlence vytvoření celoevropské ekologické sítě výraznou podporu.

Budování Celoevropské ekologické sítě (Pan-European Ecological Network, PEEN), ve střední Evropě známé i jako EECONET (European Ecological Network), proto podporuje Rada Evropy a nevládní Evropské středisko ochrany přírody (ECNC).

Základní výstup Světového summitu o udržitelném rozvoji (Johannesburg, srpen/září 2002), Implementační plán, zahrnoval mj. požadavek, aby členské státy OSN podporovaly i rozvoj národních a regionálních ekologických sítí včetně koridorů.

Myšlenka ekologických sítí je začleněna i do jednoho z cílů aktualizovaného Strategického plánu Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD): do roku 2020 zajistit, aby péče o chráněná území byla účinná a aby soustava chráněných území byla reprezentativní, chráněná území vzájemně propojena a začleněna do krajiny nebo mořského prostředí.

Čtěte také: Přehled velikostí kontejnerů na odpad

Přes oficiálně proklamovanou podporu evropských politiků přešlapuje příprava PEEN z důvodů, které se snažíme postihnout v dalších řádcích, již delší dobu na místě.

Současný stav vytváření PEEN: Dnes existuje v Evropě v různé fázi, od vymezení v mapových podkladech až po konkrétní péči o vybrané skladebné prvky, celkem 45 národních a regionálních ekologických sítí, což představuje třetinu všech stávajících nebo vytvářených ekologických sítí ve světě (Bonnin et al.2007, Jongmanet al.2011).

V úvodní fázi vytváření PEEN převládl přístup, který bychom mohli charakterizovat snahou vymezit skladebné prvky Celoevropské ekologické sítě podle předem odsouhlasených odborných kritérií (přístup „seshora dolů“).

Proto se v dalším vytváření PEEN uplatňuje přesně opačný přístup, vycházející z ekologických sítí celostátní a nižší úrovně, které jsou budovány na shodných základních principech (přístup „zdola nahoru“). Je zřejmé, že v takovém případě je naprosto nezbytná úzká přeshraniční spolupráce, zejména při vytváření celoevropských koridorů.

Evropská komise (EK) se na mezinárodním fóru opakovaně vyjádřila v tom smyslu, že za svůj příspěvek k PEEN považuje soustavu Natura 2000, ostatně definovanou směrnicí o stanovištích jako souvislou ekologickou síť.

Čtěte také: Fakta o Ostrovu Odpadu

Naplňováním směrnic o ptácích a o stanovištích se ve 27 členských státech EU vytváří reprezentativní soustava chráněných území, kde má péče o biodiverzitu legislativně danou přednost před ostatními způsoby využívání území.

Článek 10 směrnice o stanovištích již nyní vyzývá členské státy k tomu, aby zlepšily ekologickou soudržnost soustavy Natura 2000. Nicméně příslušná část směrnice o stanovištích ponechává na členských státech, aby si nezbytná opatření v tomto směru stanovily samy.

PEEN - klady a zápory: Vytvoření PEEN nevyplývá ze žádné právně závazné mezinárodní mnohostranné úmluvy na ochranu přírody nebo životního prostředí, ani není součástí legislativy EU.

Právě tato skutečnost do značné míry omezuje ochotu evropských vlád se do přípravy PEEN výrazněji zapojit.

Jinak řečeno, vytvoření národních ekologických sítí ve všech evropských zemích, vycházejících z různých teoretických východisek, prostorových měřítek a právní a politické podpory, ještě ani zdaleka nemusí znamenat, že výsledkem tohoto úsilí bude souvislá celokontinentální ekologická síť.

Čtěte také: Správná velikost koše na odpadky

V jednotlivých evropských státech se navíc podpora PEEN ze strany politiků, řídících pracovníků, zájmových skupin obyvatelstva, jako jsou zemědělci nebo lesníci, i nejširší veřejnosti významně liší.

Situaci viditelně komplikuje skutečnost, že některé změny ve využívání území v různém časovém a prostorovém měřítku mohou být nevratné. Celoevropská ekologická síť (PEEN) se bude v členských státech Evropské unie do značné míry překrývat se soustavou Natura 2000.

PEEN a ČRV ČR vznikl návrh PEEN (tehdy označované jako EECONET), vycházející z teorie územních systémů ekologické stability krajiny, již v letech 1993-1996 (Bínová et al. 1995a, 1995b).

Plocha skladebních prvků PEEN zahrnuje 27,8 % rozlohy České republiky, přičemž většinu z ní tvoří kategorie zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (národní parky, chráněné krajinné oblasti, maloplošná zvláště chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti).

Stejně jako vlastní PEEN, také její návrh pro ČR nemá přímou oporu v žádné právní normě (Plesník 2008). Novější přístup jde ještě dál a ekologickou sítí v ČR chápe prostorově propojenou síť většiny chráněných krajinných prvků zajišťujících uchování nebo zlepšení stavu ekosystémů (Pešout & Hošek 2012).

Na pokračující rozpad biotopů, rozšiřování lidských sídel, vzrůstající poptávku po pozemcích a snahu snížit dopady probíhajících a očekávaných změn podnebí na přírodu a lidskou společnost reaguje Evropská komise koncepcí zelené infrastruktury.

Jde o soubor přírodních, přírodě blízkých i umělých ploch, v nichž probíhají základní přírodní procesy, jejichž přínosy lidem jsme si zvykli označovat jako ekosystémové služby.

Důležité je, že propojuje soustavu chráněných území s nechráněnou krajinou včetně rozličných ploch zeleně v lidských sídlech, od zelených střech a pásů po různě velké parky (European Commission 2011a). Z tohoto pohledu je zelená infrastruktura protipólem „šedé“ infrastruktury zastavěných ploch v krajině, a proto považuje za klíčové územní plánování, umožňující rozumné víceúčelové využití krajiny.

V širším pojetí zahrnuje zelená infrastruktura i nejrůznější vodní plochy. Nedávno přijatá Strategie Evropské unie v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2020 si jako jeden z cílů stanovila zachovat a zlepšit stav ekosystémů a jejich služeb právě vytvořením zelené infrastruktury (European Commission 2011b).

Pokud se má zelená infrastruktura skutečně již v blízké budoucnosti stát prioritou péče o přírodu a krajinu v celé EU s odpovídající politickou a finanční podporou, měla by být mnohem jednoznačněji vymezena a podporována také jinými resorty, než je životní prostředí, a dalšími zainteresovanými stranami. Součástí zelené infrastruktury EU jsou také nejrůznější zelené plochy ve městech.

Ekologická síť může být za určitých podmínek vhodným nástrojem péče o přírodu a krajinu začleňující chráněná území do péče o nechráněnou krajinu, která tvoří většinu území Evropy.

Právě v seznámení všech zainteresovaných stran s koncepcí ekologické sítě v celoevropském měřítku výrazně zaostáváme (Jones-Walters & Čivić 2011, Kyselka 2012). Zkušenosti dávají za pravdu tvrzení, že budování ekologické sítě zůstává výrazně meziresortním úkolem a vyžaduje odborníky různých oborů.

Protože se planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové pohybují a přírodní procesy probíhají v různém prostorovém měřítku a v rozdílném čase, ukazuje se jako rozumné navrhovat a vytvářet ekologické sítě v různém prostorovém měřítku a časovém rozměru.

Ostatně právě PEEN bude nakonec s velkou pravděpodobností obdobným souhrnem různě velkých a různě významných jádrových území, koridorů a dalších skladebných prvků, ve velké míře využívajícím soustavu Natura 2000 a mimo EU soustavu Smaragd a kombinující jak přístup „seshora dolů“, tak „zdola nahoru“.

Výběr ochranných sítí podle účelu a velikosti ok

Ochranné sítě vybírejte podle toho, co chcete ochránit - úrodu před ptáky, trávník před krtky, stromy před zvěří nebo okapy před listím. Klíčový parametr je velikost ok (v mm), materiál a způsob instalace (povrchově vs. pod povrchem).

• Ptáci likvidují úrodu (rybíz, třešně, réva) - Sítí proti ptákům zakryjete koruny stromů nebo keře v době zrání ovoce. Většina hmyzu sítí proletí, ptáci ne. V optimálních podmínkách vydrží síť 5-10 let. Zesílená varianta (25 g/m²) lépe odolá i menšímu krupobití. Po sezoně síť složte a uskladněte - v zimě by ji větší vrstva těžkého sněhu mohla poškodit.
• Krtci ničí trávník (humánní řešení) - Sítě proti krtkům (oka 16×16 mm) se instalují 8 cm pod povrch trávníku před položením travního koberce nebo před osevem. Krtci se neprokopou na povrch trávníku, ale nijak jim neublížíte. Síť je z PP odolného vůči UV záření.
• Srnky nebo jiná zvěř okusují mladé stromy a keře - Sítě nebo plastové rukávce ochrání kmínky před okusy srnami nebo zajíci, aniž by omezovaly růst stromů.
• Okapy se zanáší listím - Síťky do okapů zabrání zanášení okapových žlabů listím. Snadno je nainstalujete bez řemeslníka. Zachytí hrubé nečistoty, voda proteče volně.
• Potřebujete dočasně oplotit stavbu, výkop nebo pozemek - Bezpečnostní sítě slouží jako výstražné oplocení staveniště, výkopů, závodních tratí nebo jako zábrany proti sněhu u silničních komunikací. Přenosné a opakovaně použitelné.

Plastová síť proti krtkům (Uninet, Avinet) chrání trávník před krtky. Myši, rejsci nebo hraboši mohou plastovou síť překousnout - proti hlodavcům (např. ve vyvýšeném záhonu) zvolte raději drátěné pletivo s malými oky (max. 12 mm).

Sítě proti ptákům v době zrání rybízu, třešní, hroznů nebo jahod ochrání úrodu před špačky a kosy. Instalujte síť proti krtkům ještě před založením trávníku.

Sítě na seno pro koně: Jak vybrat správnou velikost oka

Správný výběr sítě na seno pro koně je důležitým rozhodnutím, které může ovlivnit zdraví i pohodu vašich zvířat. Kvalitní síť pomáhá kontrolovat příjem potravy, podporuje zdravé trávení a zabraňuje plýtvání senem. Jedním z klíčových faktorů při výběru sítě je velikost oka. Ta přímo určuje, jak rychle a kolik sena bude kůň schopen konzumovat. V tomto článku se podíváme na různé velikosti ok a jaký mají vliv na krmení koní.

1. Sítě s oky 6 a více cm: Větší oka pro snadný přístup k senu

Sítě s většími oky, tedy v rozmezí 6 a více cm, jsou vhodné pro koně, kteří nemají problémy s nadváhou nebo s příliš rychlým příjmem potravy. Tyto sítě umožňují volný a snadný přístup k senu, takže kůň může seno vytahovat většími sousty. Vhodné jsou zejména v situacích, kdy potřebujete koně rychleji nakrmit, například v chladném počasí, nebo když máte koně, který potřebuje vyšší energetický příjem.

Výhody:

• Snadný a rychlý přístup k senu.
• Vhodné pro koně bez problémů s váhou nebo pro starší koně.
• Ideální pro koně, kteří vyžadují více sena nebo mají větší energetické nároky.

Nevýhody:

• Rychlejší příjem potravy může vést k nadváze.
• Méně vhodné pro koně, kteří mají sklony k přejídání.

2. Sítě s oky 4-5 cm: Zlatá střední cesta

Sítě s oky o velikosti 4-5 cm jsou univerzální volbou, která vyhovuje většině koní. Tato velikost oka poskytuje dostatečný přístup k senu, aniž by koně mohli konzumovat příliš velké množství sena najednou. Krmení probíhá plynuleji a pomaleji, což je pro koně přirozenější a zdravější.

Výhody:

• Vhodné pro většinu koní.
• Pomalejší příjem potravy, což podporuje lepší trávení.
• Snižuje plýtvání senem.

Nevýhody:

• Pro koně s nadváhou nebo sklony k přejídání může být potřeba menších ok.

3. Sítě s oky 3-4 cm: Pro pomalejší krmení

Menší oka o velikosti 3-4 cm jsou ideální pro koně, kteří mají tendenci jíst příliš rychle nebo trpí nadváhou. Tato velikost oka nutí koně pracovat trochu víc na vytahování sena, což zpomaluje jejich příjem potravy. Zpomalení konzumace sena napomáhá zlepšení trávení a může být prevencí některých zdravotních problémů, jako je laminitida nebo kolika. Na oko 3 cm a méně musí být kůň navyknutý postupně, jinak je velká pravděpodobnost, že se bude díky stresu snažit síť cíleně zničit.

Výhody:

• Zpomalení příjmu potravy.
• Vhodné pro koně s nadváhou nebo zdravotními problémy spojenými s rychlým příjmem potravy.
• Pomáhá předcházet plýtvání senem.

Nevýhody:

• Někteří koně mohou být netrpěliví, pokud jsou zvyklí na větší oka.

4. Sítě s oky 2 - 2.5 cm: Maximální zpomalení příjmu potravy

Sítě s velmi malými oky, kolem 2 cm, jsou specifické a doporučují se pouze v některých případech. Tyto sítě výrazně zpomalují příjem sena, což je ideální pro koně, kteří mají tendenci se přejídat, jsou náchylní k laminitidě, nebo u kterých je nutné kontrolovat příjem krmiva velmi pečlivě zejména ze zdravotních důvodů. Na tuto velikost oka musí být kůň navyknutý a musí krmení ze sítí znát.

Při používání sítí s oky 2 nebo 3 cm je důležité koně postupně navykat, aby se předešlo frustraci a ničení sítě. Menší oka výrazně zpomalují příjem sena, což může být pro koně náročné, pokud na to nejsou zvyklí. Začněte postupně a sledujte reakce koně - tím snížíte riziko poškození sítě a zajistíte, že si kůň na nový způsob krmení přivykne bez stresu.

Výhody:

• Extrémní zpomalení příjmu sena.
• Pomáhá předcházet přejídání a souvisejícím zdravotním problémům, jako je kolika nebo laminitida.
• Ideální pro koně s výraznými sklony k obezitě.

Nevýhody:

• Pro některé koně může být krmení příliš frustrující.
• Kůň může začít síť okusovat nebo ji ničit, pokud se nedostane k dostatečnému množství sena.

Jak vybrat tu správnou velikost?

Výběr velikosti oka závisí na konkrétních potřebách vašeho koně. Pokud máte koně s normálním tempem konzumace sena, bude pro vás pravděpodobně ideální síť s oky o velikosti 4-5 cm. Pro koně s nadváhou nebo sklony k rychlému příjmu potravy doporučujeme menší oka, jako jsou 3-4 cm nebo dokonce 2 cm, pokud je nutné krmení výrazně zpomalit.

Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje náročnost vytahování sena, je struktura samotného sena. Jemné a krátké seno může být obtížnější pro koně vytahovat z malých ok, což zvyšuje jejich úsilí a potenciální frustraci. Naopak silnější a delší stébla se koním vytahují snadněji, i když používáte síť s menšími oky.

Při výběru sítě také zvažte kvalitu materiálu a pevnost. Sítě by měly být vyrobeny z odolných materiálů, které jsou bezpečné pro koně a dlouho vydrží. Příliš ostrý a slabší materiál by mohly vést k poranění koně nebo rychlejšímu opotřebení sítě.

Územní systémy ekologické stability (ÚSES)

Územní systém ekologické stability, v odborné praxi běžně známý pod zkratkou ÚSES, je zakotven v našem právním řádu, a to v zákoně č. 114/1992 Sb. (zákon o ochraně přírody) a v jeho novelách. Jedná se o fenomén, který se ideově zrodil dlouho před „sametovou revolucí“.

Za přispění několika nezdolných nadšenců, kteří původní teorii o smysluplném oživení a stabilizaci intenzívně zemědělsky využívané krajiny rozvinuli do celostátního měřítka v kontextu s evropskou ekologickou sítí EECONET (European ECOlogical NETwork), se tak zrodil v letech 1991 - 1994 nový fenomén, kterému se dostalo v různé míře pozornosti i v jiných resortech než jen v ochraně přírody.

tags: #velikost #oka #site #krajinna #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická stopa USA
• Třídění odpadu s kódem C/
• Informace o Janu Lacinovi
• Recyklace kovových odpadů
• Dlužné poplatky za odpad