Emisí dluhopisů (obligací) se emitent obrací prostřednictvím kapitálového trhu na širokou veřejnost - majitele disponibilního kapitálu, kteří jsou ochotni investovat peníze do cenných papírů emitenta. Nákupem části nebo celých dluhopisových emisí poskytují emitentům bankovní úvěr (pokud se tohoto procesu banky účastní).
Dluhopisy neboli obligace představují velmi rozšířený druh dluhových cenných papírů a vyjadřují závazek emitenta vůči věřiteli. Emitent většinou vydává dluhopis s cílem získat dlouhodobé finanční prostředky. Majitel dluhopisu má právo na splácení dlužné částky ve jmenovité (nominální) hodnotě a na vyplácení výnosů (kuponová platba) z dluhopisu k určitému datu. Emitent dluhopisu je naopak povinen splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu a příslušný úrok.
Na rozdíl od klasických úvěrů je s dluhopisy možné obchodovat na sekundárních trzích cenných papírů. Jmenovitá hodnota je splácena buď jednorázově ke stanovenému datu nebo splátkami v několika termínech.
Druhy Dluhopisů
Podle druhu emitenta, účelu půjčky, jejího zajištění a dalších podmínek lze rozlišovat různé druhy dlužních úpisů (dluhopisů), kterými i např. banky disponují ve svých aktivech.
Korporátní Dluhopisy (Obligace)
Korporátní dluhopisy resp. obligace vydávají podniky, firmy. Financují jimi základní majetek, dlouhodobou potřebu oběžného majetku a půjčka bývá použita rovněž ke splácení krátkodobého nebo dříve přijatého dlouhodobého úvěru. Samozřejmě, že v tomto případě se nejedná o zrovna nejefektivnější způsob využití nové emise obligací. Úvěry mohou být zajišťovány reálnými zástavami v oblasti pozemkového dluhu či cennými papíry.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Bankovní Dluhopisy
Bankovní dluhopisy jsou dluhopisy emitované peněžními ústavy. Pokud jsou bankovní obligace nakupovány na kapitálovém trhu jinými bankami, představují rovněž aktivní úvěrový obchod.
Státní a Komunální Obligace
Státní a komunální obligace vydává ústřední vláda (např. ministerstvo financí či centrální banka), země a obce k opatření dodatečných finančních zdrojů ke krytí rozpočtového deficitu, na financování větších investičních projektů nebo zdokonalení infrastruktury apod.
Ziskové, Indexové Obligace a Půjčky s Proměnlivým Úrokem
S cílem zainteresovat banky a jiné finanční investory začaly podniky a další emitenti vydávat ziskové, indexové obligace a půjčky s proměnlivým úrokem. Účelem ziskových obligací je motivovat zájemce půjčky. Emitent má zájem o dodatečný kapitál, ale nechce se podílet na vlastnictví. Majitel obligace zůstává věřitelem a nestává se spoluvlastníkem. Alternativou ziskové obligace jsou obligace "úročené" pouze pohyblivě v závislosti na dosaženém zisku emitenta. Indexované obligace chrání majitele před znehodnocením půjčky, k němuž dochází při inflaci. Emitent se zavazuje zvyšovat nominální hodnotu obligace podle míry inflace. U dluhopisů s pohyblivým úrokem se emitent zavazuje vyplácet úrok podle aktuální úrokové sazby na peněžním a kapitálovém trhu (v českých podmínkách se jedná o tzv. PRIBOR). To má význam na stabilizaci kursu obligace a přibližuje dluhopis půjčce v úvěrovém účtu. Spolu s obligacemi splatnými na předložení nahrazuje tento druh obligací nutnost provádět úrokové konverze.
Výměnné Dluhopisy (Směnitelné)
Výměnné dluhopisy (směnitelné) jsou druhem korporátních obligací, které mohou být přeměněny na akcie. Úročení těchto obligací je zpravidla nepatrně nižší, protože majitel kupuje dluhopisy s určitým výhledem, že je vymění za akcie. Tyto vlastnosti naopak zase zvyšují kurs obligace, takže věřitel de facto co ztrácí na úroku, tak obvykle získává na kursové úrovni. Na kurs obligace pozitivně působí ta skutečnost, že výměnou za akcie uniká majitel dlužního úpisu částečně riziku inflace. V emisních podmínkách obligace se stanoví způsob výměny, který bývá velmi individuální, což má další vliv na kurs obligace. Majitel má právo provést výměnu obligací za akcie při její splatnosti či v předem stanovených a vyhlášených termínech. Na výměnu má přitom právo, nikoliv však povinnost. Výměnnou obligací za akcie se věřitel přeměňuje na akcionáře.
Odběrní Obligace (Opční Dluhopisy)
Odběrní obligace (opční dluhopisy) jsou velmi blízké výměnným obligacím. Na rozdíl od výměnných obligací zájemci (tedy i peněžní ústavy) kupují tyto dluhopisy proto, aby si zajistily právo na odběr akcií, aniž přitom zaniká jejich úvěrový vztah. Při odběru jsou uplatňovány poměry shodné či velmi blízké poměrům u výměnných obligací.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Rizikové Obligace (Junk Bonds)
Rizikové obligace (junk bonds) představují značně riskantní dluhopisy, které mohou emitovat podniky se špatnou finanční situací a společnosti přebírající takovou firmu. Některé subjekty vydávají takové dluhopisy rovněž na financování rizikových akcí. Emisní kurs dluhopisů je hluboko pod nominální hodnotou, neboť hlavním záměrem je opatření kapitálu k ozdravení finanční situace dlužníka.
Prioritní Dluhopisy
Prioritní dluhopisy skýtají pro věřitele některé další výhody. Zvýhodnění se zejména týká přednostního nároku věřitele na majetkový podíl při případném likvidování podniku (dlužníka). V tomto směru jsou zvýhodněni jak proti ostatním obliugacím, tak zejména ve vztahu k akcionářům. Případně mohou zakládat nárok na výplatu podílu na zvýšení majetku společnosti při splatnosti obligace.
Prémiové Obligace
Prémiové obligace nejsou ve srovnání s ostatními kategoriemi tolik rozšířené. Mohou ovšem být lukrativní pro finanční investory, kteří mají zájem o výnosová rizika. Jde o obligace, které jsou méně úročené. Dlužník vytváří z části úroků fond. Část obligací se v pravidelných termínech vylosuje a na dluhopis připadá prémie. Majitel slosované obligace zaznamená mimořádný výnos. Naopak majitelé ostatních obligací obdrží nižší úrok a v den maturity nominální hodnotu dluhopisu. Prémie však mohou být spjaty s jinými okolnostmi (podmínkami), např. prémie mohou nahrazovat investorovi zvýšení úroků z pevně úročených dluhopisů, jestliže na kapitálovém trhu dochází právě ke zvýšení úrokových sazeb apod.
Nulové Obligace (Zero Bonds)
Nulové obligace (tzv. zero bonds) jsou dluhopisy, z nichž se úroky nevyplácejí průběžně. Vydávají se v emisním kursu, který je nižší než jejich nominální hodnota. Rozdíl mezi nominální hodnotou a prodejním (emisním) kursem obligace zahrnuje akumulované úroky a úroky z úroků. Úroky jsou věřiteli zaplaceny nejednou při splacení nominální hodnoty obligace. Zero dluhopisy jsou v některých zemích označovány jako prémiové obligace.
Výše uvedené všechny druhy dluhopisů nejsou na jednotlivých kapitálových trzích zastoupeny ve stejné míře.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Další Klasifikace Dluhopisů
Rozdělení na dluhopisy podle emitenta spočívá v dělení podle toho, kdo a za jaké situace tyto dluhopisy vydal.
- Státní dluhopisy: Emitentem (vydavatelem) státních dluhopisů je stát, v případě České republiky se jedná o Ministerstvo financí ČR. Emisi i výplatu úroků zajišťuje Česká národní banka. Obecně platí, že státní dluhopisy mají nižší míru rizika.
- Korporátní dluhopisy: Emitentem korporátních dluhopisů je společnost či firma, která potřebuje získat kapitál ke své činnosti.
- Bankovní dluhopisy: Emitentem bankovních dluhopisů jsou pěněžní ústavy.
- Krátkodobé dluhopisy: Jedná se o krátkodobé dluhopisy, jejichž emitentem je stát nebo orgány veřejné správy. Tento typ dluhopisů slouží ke krátkodobému pokrytí přechodného nedostatku peněz.
Z hlediska doby splatnosti můžeme rozdělit dluhopisy na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.
Kuponové a Bezkuponové Dluhopisy
- Kuponové dluhopisy: Kupon je sjednaný již při emisi a nemění se po celou dobu životnosti dluhopisu. Kupon je vázán na tržní referenční úrokovou sazbu, často jde o mezibankovní sazbu typu PRIBOR, LIBOR nebo EURIBOR.
- Bezkuponové dluhopisy: U těchto dluhopisů nejsou věřitelům vypláceny kupony.
- Indexové dluhopisy: Výnos indexových dluhopisů je vázán na vývoj indexů.
Emise Korporátních Dluhopisů
Emise korporátních dluhopisů je jednou z možností, jak získat do společnosti potřebný kapitál. Dle zákona § 2 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech lze emisi dluhopisů definovat takto "Emisí dluhopisů se rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek a majících stejné datum emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téže emise, s nimiž jsou spojena stejná práva, se přidělí stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN)"
Proč Vydat Vlastní Emisi Dluhopisů?
Vydávání dluhopisů není jen pro velké a nadnárodní společnosti. Banky při poskytování financování hledí především na zajištění (ideálně majetkem), historické výkony a ekonomické údaje. Přínos nové investice pak nemusejí posoudit dle investorových představ.
Korporátním dluhopisům v dnešní době nahrávají nízké úrokové sazby na bankovních spořících produktech. Běžní investoři proto hledají další možnosti, jak lépe zhodnocovat své naspořené peníze. Emitent přitom nemusí slibovat přehnaně vysoké zisky.
Závěr
Dluhopisy představují komplexní nástroj financování a investování. Je důležité rozumět různým druhům dluhopisů a jejich charakteristikám, abyste se mohli správně rozhodnout, zda je dluhopis pro vás vhodný.
tags: #emise #bankovních #dluhopisů #co #to #je
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]