Srovnání emisí CO2: Od obalů po dopravu a dopad na budoucí generace

Všechny členské státy Evropské unie se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů stanovených Evropskou komisí. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se však bude přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Shodli se na tom prezidenti a premiéři unijních zemí během první debaty o novém závazku k roku 2030, který je součástí snahy o dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století.

Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR) nesouhlasí s navýšením evropského klimatického cíle do roku 2030 bez znalosti dopadů, které by přinesl. Návrh počítá se snížením emisí skleníkových plynů proti roku 1990 o nejméně 55 procent místo dosud navrhovaných 40 procent. Zpřísnění cílů podpořil summit EU.

Česko podle premiéra Andreje Babiše nemá problém s návrhem Evropské komise, aby se místo dosavadních 40 procent snížily unijní země emise skleníkových plynů k roku 2030 o nejméně 55 procent proti roku 1990, pokud to bude průměr pro celou EU. Před odletem na summit, který se ochranou klimatu bude zabývat, Babiš uvedl, že je třeba vnímat specifika pro jednotlivé země.

Elektromobilita jako řešení?

George Monbiot je ekolog, levicový politik a novinář, výrazná tvář redakce Guardian. Britského deníku, který se řadí k zastáncům zelených a ekologických řešení. Za ty ale podle Monbiota elektromobily považovat nemůžeme. Neřeší problém se znečištěním ovzduší, emisemi. To, co prý nejen Velká Británie potřebuje, je komplexní změna strategie přepravy osob. Taková, která nás skutečně zbaví závislosti na automobilech.

Výsledky úterního hlasování dnes ráno zveřejnil EP. Unijní exekutiva navrhla cíl nejméně 55 procent. Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990. V těsném hlasování o pozměňovacích návrzích k takzvanému klimatickému zákonu se přiklonili k variantě, která jde v emisních limitech dále než zářijový plán Evropské komise.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Více neznamená vždy více. Dosavadní společný plán zemí EU, a to snaha do roku 2030 snížit produkované emise o 40 % ve srovnání s rokem 1990, má být upraven a změněn. Navrhuje to viceprezident evropské komise pro politiku klimatických změn, Frans Timmermans. Nový cíl u snížení emisí vidí v 55 % do roku 2030. Pochvaly se za to ale nedočkal. Rád by totiž do celkové bilance emisí EU nově zahrnul i odpočty za přírodní úložiště uhlíku - lesy.

Elektromobilita má své mouchy a plenky ještě chvíli neodloží. Proč ale myslím, že se auta na baterky prosadí? Prostě proto, že se to sakra dobře řídí. Elektromotor má totiž většinou větší výkon, zabírá okamžitě a k tomu má auto skvělou stabilitu v zatáčkách díky nízkému těžišti kvůli těžké baterii v podlaze. Náš Model 3 se dvěma motory a pohonem na všechna 4 kola má okamžitý výkon přes 400 koní. Já jezdím ráda dynamicky a ten pocit při řízení mě neskutečně baví.

“Tyjo, to je tichý…” je pokaždé první reakce při svezení naší Teslou, a ta bezhlučná jízda se mi fakt líbí. A tak jsem nešťastná, že Evropská unie nakázala všem novým elektroautům vydávat zvuk (od července 2021). Takzvaná „plašička chodců” (jinak AVAS, v USA VAAS) je pro mě opravdu nepříjemný bzučivý zvuk (viz video níže). Až tohle bude v podzemní garáži vydávat 10 aut kolem, tak to bude peklo. A ta tam je výhoda elektromobilů pro snížení hlukové zátěže ve městech.

Celý vtip je ale v tom, že elektroauto má jiný způsob „tankování“. Pro denní ježdění to neřeším - každé ráno vyjíždím s plnou. Při delších cestách bych u „malobaterkáče” asi měla známou „range anxiety” (úzkost z dojezdu), ale u aut s dojezdem nad 300 km se to myslím už tak řešit nemusí. Ani při dlouhých cestách po Evropě se nemusím moc omezovat. Teda pokud dáte 1 000 km na jeden zátah, tak si elektroauto zatím nekupujte. Ale pokud jako my stejně po 3 hodinách děláte pauzu na dlabanec, toaletu a protáhnutí, není problém, a za tu dobu by se na rychlonabíječkách mělo dobít dost na další cestu. Překvápko pro mě ale bylo, jak moc proměnlivá je velikost „nádrže”. Vliv má hlavně stoupání/klesání, rychlost a venkovní teplota. A to jako fáákt hodně!

Cena je problém. Elektromobily s pořádným dojezdem stojí přes milion, a to každý prostě dát nemůže. A chápu pak odpor proti zákazu prodeje spalovacích aut plánovaném Evropskou unií na rok 2035. Ale provoz je levný, ne? No za těch cca 3 000 km domácího nabíjení máme náklady na kilometr 40% oproti naftovému Superbu (se standardní cenou elektřiny 5 Kč/kWh). K tomu máme zažádáno o tarif pro elektromobily, kde by měly být náklady jen 20 % oproti spalováku. To už mi přijde slušný rozdíl.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Elektroauto je konstrukčně jednodušší, nemá převodovku, nemusí se měnit olej, atd. a díky rekuperaci se tolik nesjíždí brzdové destičky. Na druhou stranu je Tesla už tak prošpikovaná elektronikou, že mám obavu z cen pozáručních oprav. Musela jsem překonat strach z hoření elektromobilu? Fakt ne. I podle přepočtených kilometrů hoří Tesly 10x méně často než spalovací auta.

To, že výroba EV je míň ekologická než u spalováků, je zřejmě pravda. Každý druhý člověk, který čerpá informace pouze z bulvárních článků nebo sociálních sítí, má potřebu mi sdělit, že elektroauta jsou vlastně neekologická.

Alternativní paliva a letecká doprava

Na konci března z kunovického letiště porvé vzlétl prototyp lehkého sportovního letounu poháněného elektrickým motorem - SportStar EPOS. Po asi 10min letu úspěšně přistál a ihned poté následoval druhý let.

SportStar EPOS přináší výrazné snížení provozních nákladů, nákladů na údržbu motoru, nulové emise CO2 a snížení hladiny hluku. Během následujích letových zkoušek bude prověřena funkce pohonné jednotky a její vliv na letové a provozní vlastnosti letounu. Cílem je vyvinout letoun, který najde uplatnění jak u soukromých zákazníků, tak i v leteckých školách - jako letoun vhodný pro počáteční pilotní výcvik.

Zkušební let se uskutečnil 21. června 2022 ve Švédsku mezi Malmö a Brommou. „Po více než sto letech létání na kerosin stojíme na počátku nové éry,“ uvedl generální ředitel společnosti ATR Stefano Bortoli.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

SAF snižuje emise skleníkových plynů během svého životního cyklu až o 80 % ve srovnání s používáním klasického leteckého paliva. Vyrábí se z udržitelných surovin a svým chemickým složením je velmi podobné tradičnímu fosilnímu leteckému palivu. Mezi typické používané vstupní suroviny patří kuchyňský olej a odpadní oleje z jiných než palmových zdrojů, které pocházejí ze zvířat nebo rostlin.

Podle organizace Air Transport Action Group bylo od roku 2011 s částečným využitím SAF uskutečněno již více než 350 000 komerčních letů. Přesto je dostupnost SAF v současné době omezená. Současná produkce představuje méně než 1 % celosvětové poptávky po leteckém palivu.

Syntetická uhlovodíková paliva mohou být brzo levnější a jediné řešení mobility, až se přijde na to, že baterky jsou pro autíčka drahé, pro letadla těžké a pro auta i letadla ty na bázi Lithia ve větším měřítku nebezpečné. Už teď do NM pro auta přimícháváme HVO, turbína to musí spálit ještě snáze.

Myslím, že dobrá cesta je pokouset se zpracovávat odpad (odpadni oleje domaci i prumyslove, lesni odpad, atd atd) a zachranit nejake procenticko spotreby ropy. Nadsenci v elektroautech muzou taky stahnout procento (pokud ovsem budou pouzivat Atom-strom-filter a jezdit jen na elektriku z vetrniku a solaru :). Nadsenci s vodikovou pumou pod zadkem taky procento. Ale zazracna samospasitelna nahrada tak obrovskeho mnozstvi energie neexistuje, protoze by se uz davno nekde prosadila.

Odpad a jeho vliv

Pokud Evropská unie nezačne výrazně více recyklovat plastový odpad, nenaplní své ekologické cíle pro následujících pět a deset let.

Belgickou přírodní rezervaci u města Antverpy vyčistí od milionů malých kousků plastového odpadu za pomoci obřího "vysavače", napsala agentura Reuters.

Korýši, houby a především hmyz: počet takzvaných nepůvodních druhů zvířat a rostlin se podle odhadů do poloviny století po celém světě zvýší o třetinu. Nejvíce postižená bude Evropa, kde přibude až 2500 nových druhů.

Igi: 1.3 bilionu tun / 7 miliard lidi = 185 tun na cloveka. Chcete rict, ze ja (i kazdy african a asiat) vyprodukuje rocne 185 tun odpadu z jidla (185000 kg)? Neni tam nejaka chyba v metrixu? :) Vite, ze "billion" v anglictine znamena miliarda??? No a pokud je to 185 kg za rok (jakoze i to se mi v prumeru zda moc v chudych castech sveta), tak z toho mozna udelam par litru syntetickeho paliva (mozna az 10) - a to me opravdu vozit dlouho nebude (i kdybych ten odpad zpracoval cely). Krome toho, ten odpad budu muset spalit (napr pro elektolyzu vodiku), anebo nejak jinak zpracovavat a to znamena opet obrovske emise CO2 ( x 7 000 000 000 lidi). Z tohoto mracku prset taky nebude (ale snad kapne).

tags: #emise #CO2 #srovnání #obaly #letadlo #auto

Oblíbené příspěvky:

• Kariéra v cestovce pro školy
• Více o skladbě nosníků
• Náplň Práce Vedoucího Stavby v Ekologii
• Nakládání s bioodpadem v Kladně
• Regulace iontů v ovzduší