Web TOYOTA obsahuje informace vztahující se k produktům TOYOTA a propagačním kampaním TOYOTA. Přistoupením a používáním stránek TOYOTA jste přistoupili na tyto podmínky bez omezení a výjimek. Váš přístup na stránky TOYOTA je tímto podroben těmto podmínkám a stejně tak všem vztahujícím se zákonům.
Všechny informace na těchto stránkách slouží pouze jako orientační. Tyto stránky nesmí být používány jako zdroj informací nahrazující autorizované prodejce a servisy TOYOTA. TCE-CZ se vynasnaží v rámci mezí zaručit, že informace na těchto stránkách jsou správné a aktuální, jejich přesnost ovšem není zaručena a TCE-CZ nepřijímá žádnou zodpovědnost za správnost, celistvost či autentičnost jakýchkoliv informací uvedených na těchto stránkách.
Všechny uvedené cenové údaje jsou pouze orientační. Ceny jsou uvedeny včetně DPH 21%. Veškerá data, údaje a vyobrazení jsou určeny pouze k informačnímu účelu a tato prezentace není nabídkou, resp. na uzavření smlouvy. Europe - Czech s.r.o. si vyhrazuje právo kdykoliv změnit jakýkoliv detail výbavy či cenu. Společnost je evidována v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 24834.
Údaje o spotřebě pohonných hmot a o emisích CO2 odpovídají závěrům měření dle příslušných směrnic a nařízení EU nebo předpisů EHK pro vozidla s evropskou specifikací. Pro další informace, nebo v případě, že máte zájem o koupi vozu s evropskou specifikací, kontaktujte prosím vašeho autorizovaného partnera značky Toyota. Spotřeba paliva a hodnoty CO2 se mohou u vašeho vozidla odlišovat od tohoto měření. Způsob jízdy a další faktory (jako např.
TCE-CZ využívá technologii cookie pro zjištění míst, odkud jste přišli na stránky TOYOTA, k registraci uživatelské aktivity na stránkách TOYOTA a zhodnocení a vylepšení stránek TOYOTA tak, aby pro vás byly přínosnějšími. TMCZ neregistruje pomocí této technologie informace o jednotlivých uživatelích - žádné osobní informace o Vás nejsou pomocí této technologie uchovávány či využívány.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Prezentace a veškerý obsah těchto stránek včetně zdrojového kodu pro tvorbu těchto stránek je chráněn právy průmyslového a intelektuálního vlastnictví.
Elektromobily jsou často prezentovány jako čisté řešení pro budoucnost dopravy. Nicméně, s rostoucí oblibou těchto vozidel se objevují i skeptické hlasy upozorňující na vyšší emise zejména v souvislosti s výrobou a recyklací baterií. Brněnští vědci porovnávali, jaký je skutečný vliv emisí CO2 u elektromobilů a klasických aut vyráběných v Nošovicích po celou dobu jejich životnosti.
Pozvání k rozhovoru pro web Čistá doprava přijal Kamil Jaššo, hlavní autor článku „Ekologický dopad vozidel: Srovnávací studie v rámci České republiky a ostatních zemí Visegrádské čtyřky“ z VUT v Brně.
Pocházím ze Slovenska a do Brna jsem přišel kvůli studiu. V rámci studia jsem pracoval na diplomové práci o lithium-sirových bateriích pod vedením doc. Kazdy a výzkum baterií se mi natolik zalíbil, že jsem v něm pokračoval i v rámci doktorského studia, které jsem úspěšně dokončil začátkem tohoto roku. V současné době nadále pracuji na VUT jako výzkumný pracovník a zároveň působím jako akademický pracovník na Univerzitě obrany.
Mnoho lidí v této diskusi tvrdilo, že elektrická vozidla jsou pro životní prostředí horší, protože výroba baterií je neekologická a elektřina se vyrábí v uhelných elektrárnách neboli že elektromobil má výfuk v elektrárně. Ale to mi jako akademikovi nedávalo moc logický smysl, protože stejná elektřina se přece používá jak při výrobě pohonných hmot, tak při provozu čerpacích stanic, tudíž spalovací auta mají svým způsobem také výfuk v elektrárně. Také mi nedávalo smysl, proč by těžba materiálů pro baterie měla být horší pro životní prostředí, když se většina materiálů pro baterie těží stejně jako jiné materiály.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Pokud chci porovnat dvě věci mezi sebou, musím zákonitě u obou porovnávat stejné parametry. Pokud tedy chci porovnat emise výfukových plynů spalovacího vozidla (jinými slovy aktivní emise produkované vozidlem při jízdě), musím je porovnat s aktivními emisemi elektromobilu. Pokud chci porovnat emise z výroby elektřiny pro pohon elektromobilu, musím je zároveň porovnat s emisemi z výroby paliva pro pohon spalovacího vozidla. Po diskusi s doc. Kazdou jsme se v roce 2021 rozhodli, že by bylo zajímavé vypracovat vlastní studii.
Hlavně najít tvrdá data a porovnat jednotlivá vozidla mezi sebou spravedlivě a co nejpodrobněji co to půjde.
Jako modelové vozidlo pro výpočty byl vybrán Hyundai Kona 2019 vyráběný v České republice. Toto vozidlo bylo vhodným reprezentantem, protože bylo k dispozici v benzinovém, dieselovém, elektrickém a hybridním provedení. Elektrická verze se navíc prodávala ve dvou velikostech baterií (39 kWh a 64 kWh), takže bylo možné porovnat vliv velikosti baterie na emise elektromobilu tzv. „od kolébky do hrobu“.
Navíc jsme věděli, že baterie pro tento elektromobil vyrábí společnost LG Energy Solution v polské Wroclawi, což nám umožnilo přesněji určit emisní faktor z jejich výroby a počítat s jejich skutečnou životností na základě údajů výrobce.
V podstatě se jednalo o metodu posouzení životního cyklu LCA (Life-cycle Assessment). Tato metoda posuzuje vliv sledovaného výrobku na životní prostředí z různých hledisek. My jsme se soustředili na posouzení vlivu na ohřev atmosféry z hlediska vyprodukovaných skleníkových plynů v podobě tun CO2 ekvivalentu, jelikož je k tomu dostupných nejvíce relevantních zdrojových dat. Nejdůležitější pro dosažení správných výsledků však bylo kritické čtení rozsáhlých studií o emisích z různých částí životního cyklu automobilu. Toto čtení a shromažďování relevantních dat mi zabralo téměř rok, jelikož většina těchto studií má stovky stran.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
CO2 ekvivalent je jednotka, která umožňuje společně popsat a mezi sebou porovnat jednotlivé skleníkové plyny, jelikož ohřívají atmosféru odlišně a přetrvávají v ní různě dlouho. Jednotlivé skleníkové plyny tak mají odlišný potenciál globálního oteplování (GWP - Global Warming Potential), který se přepočítává na ekvivalent v podobě množství oxidu uhličitého CO2, které by mělo stejný oteplovací efekt za daný čas (20, 100, nebo 500 let) jako dané množství zkoumaného skleníkového plynu. GWP oxidu uhličitého je tudíž rovno 1. Metan například, je mnohem silnější skleníkový plyn a jeho GWP v průběhu 100 let je rovno kolem 25. To znamená, že 1 kg metanu za 100 let ohřeje atmosféru stejně jako 25 kg CO2 za 100 let. Naše studie tedy neporovnává vozidla pouze z hlediska emisí oxidu uhličitého, jak si většina lidí myslí, ale z hlediska všech skleníkových plynů.
Asi nejzásadnějším zjištěním bylo, že při spravedlivém srovnání těchto vozidel je téměř nemožné, aby elektromobil vyšel z hlediska emisí skleníkových plynů hůře. Musím se přiznat, že jsem v naší studii sám nebyl zcela spravedlivý a záměrně jsem v případě elektrického vozidla počítal s horšími scénáři pro různé emisní zdroje (např. vysoké nabíjecí ztráty) a zároveň jsem kvůli nedostatku kvalitních zdrojových dat nezohlednil ztráty během životního cyklu paliva ani emise vznikající při údržbě vozu. V důsledku toho jsem spalovací vozidla trochu zvýhodnil. Nicméně výsledky výpočtů vyšly i přesto lépe ve prospěch elektromobilů, a to i v případě Polska se špatným energetickým mixem.
Překvapivě lépe, než jsem původně očekával, ale pořád špatně. Všechny zdroje emisí jsou pro státy V4 stejné nebo dosti podobné s výjimkou jednoho, a to emisí z výroby elektřiny. V tomto ohledu se od sebe země V4 poměrně dost liší a Česká republika je na té méně lichotivé straně žebříčku. Moje rodná země, Slovensko, má díky jaderným a vodním elektrárnám poměrně čistý energetický mix a elektromobil je zde možné provozovat téměř bez emisí. Na druhé straně žebříčku je Polsko s převážně uhelným energetickým mixem. Výroba elektřiny pro pohon elektromobilu v Polsku tak významně zvyšuje celkové emise skleníkových plynů. Česká republika má v tomto ohledu bohužel blíže k Polsku než ke Slovensku. Nicméně i v České republice a Polsku je možné provozovat elektromobil téměř bez emisí, pokud se k jeho nabíjení použijí obnovitelné zdroje elektrické energie.
Největším problémem bylo najít relevantní data o emisích z těžby ropy a následné přepravy a rafinace paliv. Jako kdyby spojení pojmů palivo a uhlíková stopa bylo nějakou nepromíjitelnou kletbou. Paradoxně to byl právě ropný průmysl, kdo přišel s pojmem uhlíková stopa. Naštěstí Evropská unie vše sleduje a dělá si poznámky.
Nečekal jsem, že mezi zeměmi V4 bude tak velký rozdíl jen kvůli odlišnému energetickému mixu. V druhé části studie jsme na základě údajů od výrobce příslušných baterií vypočítali, kolik kilometrů ujedou dotyčné elektromobily, než kapacita jejich baterií klesne pod 70 %, což je dodnes bohužel považováno za jakýsi ukazatel, že baterie to má spočteno. Očekával jsem, že to bude více, než výrobci elektromobilů garantují zárukou což je nejčastěji 160 000 km, ale nečekal jsem, že to bude o tolik více. V současnosti se však objevují výrobci EV vozidel, kteří tuto hranici zvedají blíže k číslům, která nám v rámci studie vyšla.
Přestože je studie důkladná a zahrnovali jsme například i emise z výroby AdBlue, tak některá data jsou hůře dostupná a neexistuje moc relevantních zdrojů. Bez znalosti celého výrobního řetězce, konkrétního stylu užívání a způsobu a míry recyklace není možné pro tyto automobily stanovit 100% přesnou hodnotu emisí skleníkových plynů. Z důvodu nedostatku relevantních zdrojových dat jsme museli vynechat některé zdroje emisí, například emise z údržby vozidel. U emisí z údržby však lze předpokládat, že by dále elektromobily zvýhodnili, jelikož je jejich servisní náročnost výrazně nižší. Především se však studie zabývá pouze dopadem na životní prostředí prostřednictvím emisí skleníkových plynů, ale lze sledovat i další aspekty. Mě samotného by zajímalo, jak by to dopadlo, kdyby se sledovala například spotřeba pitné vody.
V budoucnu by některá z dat mohla být doplněna nebo zpřesněna, ať už díky ESG nebo EU bateriovému pasu.
Pokud jde o vědeckou komunitu, studie prošla recenzním řízením v žurnálu, který patří do 5 % nejlépe hodnocených časopisů v dané oblasti výzkumu, v němž se k ní anonymně a kriticky vyjádřili vědci z různých částí světa. S přípravou studie nám navíc pomáhal Dr. Gavin Harper z Univerzity v Birminghamu, který je odborníkem na recyklaci baterií a emise vyprodukované během jejich životního cyklu a má několik publikací v prestižních časopisech jako je například Nature. Všichni měli ke studii konstruktivní připomínky, které nám pomohly studii dopracovat do současné podoby.
Pokud jde o širokou veřejnost, byl jsem upozorněn, že na síti X se rozproudila bouřlivá diskuse o naší studii. Překvapilo mě, že reakce byly většinou pozitivní. Jak už to v dnešní době bývá, těch pár negativních komentářů se týkalo whataboutismu (pozn. jedná se o druh argumentačního klamu, který se často používá k odvedení pozornosti od původního problému nebo obvinění; jedná se o taktiku, při které se místo řešení problému, který byl nastolen, poukazuje na jiný problém, často nesouvisející nebo méně závažný) nebo věcí, které jsou ve studii zmíněny, takže je jasné, že dotyčný komentující studii vůbec nečetl.
Mohu prozradit, že v současné době máme zpracovanou ještě jednu studii, která by mohla zajímat širší veřejnost a která se rovněž týká ekologie a okrajově i elektromobilů. Tato studie však ještě musí projít recenzním řízením a já doufám, že to nebude trvat tak dlouho jako v případě tohoto článku, který recenzním řízením procházel pomalu a trvalo to několik let. V současné době si dávám od ekologie pauzu a příští články se budou týkat nějakých pokroků v oblasti výzkumu baterií.
Všechny zdroje financování jsou uvedeny hned na první stránce článku. Za VUT je jediným zdrojem financování náš interní grant, který má zajistit, aby výzkumníci během svého výzkumu neumřeli hlady a mohli si koupit alespoň jednou za čas rohlík s treskou. Důkladným kritickým posouzením jednotlivých zdrojových studií a jejich porovnáním jsme pak mohli s vysokou mírou jistoty zvolit hodnoty jednotlivých emisních faktorů. V samotné studii je popsáno, jaké jsou možné odchylky těchto emisních zdrojů v různých studiích a proč jsme zvolili právě danou hodnotu.
Nejlepší na tom je, že kdo mi nevěří, může si to spočítat sám. Všechny relevantní studie jsou v článku citovány, a pokud někdo nesouhlasí s mou volbou hodnoty, může si z daného intervalu vybrat, co mu přijde vhodnější, dosadit to do uvedeného vzorce a spočítat si to sám.
Nechal jsem podobnou analýzu provést své diplomanty v rámci jejich diplomové práce, přičemž jsem jim nijak nezasahoval do volby hodnot, ani vozidel. Takže tři další lidé nezávisle na sobě vypočítali emise 3 různých typů automobilů (malé auto, SUV, sedan) a vyšlo jim to vesměs stejně (v prospěch EV).
Kromě toho se letos na VUT otevřel nový předmět „Úvod do elektromobility“, v němž prostřednictvím kritického myšlení a diskuse nechávám studenty vyhledat a zvolit hodnoty různých emisních faktorů a vstupních údajů a vypočítat výsledné emise vybraných automobilů. Navzdory omezenému času, který na cvičení mají, docházejí často k velmi podobným hodnotám.
Doufáme, že výsledky naší studie budou brány jako jasný a pádný důkaz, který tyto mýty vyvrátí, a že naše studie pomůže nasměrovat diskusi správným směrem. Pokud někdo nedokáže změnit svůj názor ani na základě pečlivě sepsané a třikrát nezávisle ověřené recenzované studie, pak mu bohužel ten názor už nic nezmění.
tags: #emise #CO2 #produkované #vozidlem #údaje #jak