Emise z lodní dopravy a legislativa

Pro zpomalení změny klimatu je nezbytné modernizovat všechny sektory ekonomiky a vytvářet nástroje, které zajistí podmínky pro dekarbonizaci. Jedněmi z ekonomických nástrojů jsou uhlíkové daně nebo obchodování s emisními povolenkami.

Nový systém emisního obchodování ETS2

Nový systém emisního obchodování ETS2 se vztahuje na: kapalná paliva, která jsou předmětem spotřební daně, pevná paliva, která jsou předmětem daně z pevných paliv a plynná paliva, která jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů používaná ke spalování v sektoru budov, silniční dopravy a ostatních činností ještě nezahrnutých ve stávajícím ETS.

Nový systém tzv. ETS 2 naváže od roku 20281 na stávající systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1), který funguje od roku 2005. Zpoplatní přitom emise ze silniční dopravy, spalování v budovách a malé energetiky a průmyslu, které v současnosti nespadají pod ETS 1. Díky tomu dojde k narovnání trhu jak pro producenty emisí, tak pro podniky využívající nízkoemisní zdroje energie (např. biomasu či biopaliva).

Zatímco ETS 1 v současnosti pokrývá přibližně 35 % všech emisí skleníkových plynů EU, ETS 2 pokryje dalších 39 %. Více než 70 % unijních emisí tak bude podléhat zpoplatnění.

V silniční dopravě hrají zásadní roli auta se spalovacími motory, v menší míře pak autobusy a nákladní vozidla. V případě budov nejde o emise vznikající při jejich stavbě, ale primárně o emise vznikající při lokálním vytápění, ohřevu vody nebo vaření či ty, které produkují malé teplárny a výtopny. Záměrem jejich zpoplatnění je motivovat domácnosti i podniky k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplení domu či pořízení tepelného čerpadla.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Pro nepřekročení sociálně udržitelné ceny pro domácnosti pracuje systém s mechanismy pro případ nadměrného nárůstu ceny povolenky.

Systém pro obchodování s emisními povolenkami je jedním z nástrojů zpoplatnění emisí založených na principu znečišťovatel platí. Jak v praxi funguje? Producenti skleníkových plynů zařazení do systému (např. elektrárny) musí za každou tunu emisí vypuštěnou do atmosféry vyřadit jednu povolenku. Jejich množství na trhu je však omezené (princip cap-and-trade) a v čase se na základě předem stanovené trajektorie snižuje, což vytváří tlak na růst ceny povolenky.

Povolenky si jednotlivé provozovny nakupují buď v aukcích, od sebe navzájem, nebo v některých případech dostávají určité množství zdarma. To například v rámci EU ETS platí pro průmyslová odvětví, která by v důsledku vyšších výdajů na povolenky mohla ztratit konkurenceschopnost vzhledem k producentům ze třetích zemí, kde jsou emise zpoplatněny méně či vůbec, nebo by hrozil tzv. únik uhlíku do těchto zemí.

Od roku 2026 (s postupným náběhem od roku 2023) však začíná fungovat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM), který dovoz emisně náročných produktů do EU zpoplatní, čímž dojde k narovnání podmínek s domácími výrobci.

Výnosy z prodeje povolenek pak mají státy k dispozici pro investice do dekarbonizačních opatření.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Od roku 20268 do roku 2032 bude fungovat Sociální klimatický fond, pro nějž bude na úrovni EU alokována částka ve výši až 65 miliard eur (Česko bude moci využít přibližně až 40 miliard korun). Úkolem každého členského státu EU bude vypracovat Sociální klimatický plán, ve kterém představí, jak chce využít prostředky z fondu s ohledem kompenzování možných negativních dopadů povolenek na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky.

Každý stát přitom bude muset svůj plán dotovat z nejméně 25 % z vlastních zdrojů, tedy výdaje na český Sociální klimatický plán budou činit více než 50 mld. Zbylé výnosy budou stejně jako v případě ETS 1 rozděleny mezi členské státy.

Státy by je měly směřovat k upřednostňování nízkoemisních a bezemisních způsobů dopravy (veřejné dopravy, carsharingových služeb, cyklodopravy, elektromobility atd.) a renovacím budov s cílem dosáhnout vyšších energetických standardů a nižších emisí (zateplování a instalace tepelných čerpadel, kotlů na biomasu, fotovoltaiky nebo fototermiky). Část prostředků lze použít na přímou výplatu podpory nízkopříjmovým domácnostem.

Povinnosti dodavatelů paliv v rámci ETS2

V rámci nového systému emisního obchodování ETS2, který zahrnuje spalování paliv v sektoru vytápění budov, silniční dopravy a ostatních průmyslových činností ještě nezahrnutých ve stávajícím EU ETS1, vznikají dodavatelům paliv některé nové povinnosti. Jde především o povinnost dodávat paliva od 1. ledna 2025 pouze s povolením Ministerstva životního prostředí, monitorovat emise skleníkových plynů z paliv, které dodavatel uvedl do volného oběhu nebo dodal konečnému spotřebiteli a tyto emise každoročně vykázat.

Pravidla pro monitorování a vykazování emisí jsou harmonizovaná v rámci EU přímo použitelným nařízením Evropské komise č. Podle novely zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, funguje systém EU ETS2 od 1. ledna 2025 pouze v režimu monitorování emisí dodavateli paliv a s povinností paliva dodávat pouze s povolením Ministerstva životního prostředí.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Na základě hlasování Evropského parlamentu ze dne 10. února 2026 ohledně změny Klimatického zákona EU bude povinnost dodavatelů paliv vyřazovat emisní povolenky v EU ETS2 posunuta o jeden rok. Emise z dodaných paliv budou tedy zpoplatněny od 1.

Povinnými osobami v ETS2 nejsou koneční spotřebitelé jako je tomu ve stávajícím ETS1, ale dodavatelé paliv.

Výjimku z ETS2 mají ti dodavatelé, kteří dodávají paliva výhradně pro některý z níže uvedených účelů. Ti tedy nemusí žádat o vydání povolení k dodávání paliv ani plnit žádné další povinnosti v rámci ETS2. Jde o dodavatele dodávající výhradně: biomasu nebo paliva vyrobená výhradně z biomasy, které splňují kritéria udržitelnosti podle zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší, letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 a tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21, paliva spotřebovaná jiným způsobem než spálením, paliva spotřebovaná provozovateli zařízení v rámci činnosti uvedené v příloze č.

Dodavatelé paliv mohou od roku 2025 dodávat paliva pouze s povolením Ministerstva životního prostředí. Nedílnou součástí žádosti o povolení k dodávání paliv je zpracování monitorovacího plánu. Náležitosti, které má tento plán obsahovat, jsou uvedeny v příloze I oddílu 4 prováděcího nařízení Komise 2018/2066 („Minimální obsah plánů monitorování pro regulované subjekty“).

Pro porozumění požadavkům na zpracování monitorovacího plánu jsou k dispozici pokyny k tomuto prováděcímu nařízení. Monitorovací plán slouží k určení postupů, podle kterých dodavatelé zjišťují emise z paliv, která dodají nebo spotřebují. Tyto zjištěné emise dodavatelé paliv musí vykazovat jednou ročně v rámci ročního výkazu emisí vždy do 30. dubna. Spotřebitel paliva žádné povinnosti nemá.

Podrobná pravidla pro monitorování emisí jsou stanoveny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066 v kapitole VIIa - monitorování emisí regulovaných subjektů (dodavatelů paliv).

Dostupné zdroje informací

• Pokyny pro úplné porozumění fungování nového systému emisního obchodování na paliva ETS2 a k uvedenému prováděcímu nařízení jsou k dispozici zde.
• Výpočtové faktory pro Roční výkaz emisí za rok 2025 jsou ke stažení zde.
• Manuál pro ověřovatele pro práci v portálu ETS Reporting Tool je ke stažení zde.
• Manuál pro dodavatele paliv k přiřazení preferovaného ověřovatele do portálu ETS Reporting Tool je ke stažení zde.
• Další informace byly uvedeny na semináři dne 22. dubna 2024, záznam ke shlédnutí a prezentace dostupná zde (heslo: iw76afyHWZ).
• Informace ke zpracování monitorovacího plánu byly uvedeny na webináři dne 10.
• Informace k podání Ročního výkazu emisí (zjednodušeného) za rok 2024 byly uvedeny na semináři dne 7. dubna 2025, záznam ke shlédnutí zde (Heslo: 83JvDRrh ) prezentace zde.
• Na nejčastější dotazy odpovídá soubor Otázek a odpovědí k ETS2.
• Pravidelně aktualizovaný seznam držitelů povolení k dodávání paliv dle § 4b zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ke stažení zde.

Emise z námořní dopravy

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 (2) změnilo nařízení (EU) 2015/757, zejména s cílem zajistit zahrnutí emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti uvedeného nařízení od 1. ledna 2025. Vyjasnění pojmu „pobřežní lodě“ je však nezbytné k zajištění jednotného uplatňování, pokud jde o stanovení emisí skleníkových plynů, na něž se nařízení vztahuje, nad rámec emisí, které jsou již zahrnuty v souvislosti s pohyby lodí a činnostmi sloužícími k přepravě nákladu nebo cestujících pro obchodní účely. Proto by měla být stanovena pravidla, která by zajistila jasnost ohledně toho, které lodě a emise skleníkových plynů by měly být zahrnuty do oblasti působnosti nařízení.

Od 1. ledna 2027 jsou pobřežní lodě o hrubé prostornosti 5 000 rejstříkových tun a více zahrnuty do oblasti působnosti činností námořní dopravy, na něž se vztahuje příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

Podle čl. 3gg odst. 5 uvedené směrnice by Komise měla nejpozději do 31. prosince 2026 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž by měla posoudit proveditelnost a hospodářské, environmentální a sociální dopady zahrnutí emisí z lodí, včetně lodí na volném moři, do uvedené směrnice, a to o hrubé prostornosti 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun. V uvedené zprávě by se rovněž měly zvážit vzájemné vazby mezi směrnicí 2003/87/ES a nařízením (EU) 2015/757 a bude se v ní vycházet ze zkušeností získaných jejich uplatňováním.

Emise skleníkových plynů z námořní dopravy jsou zahrnuty do systému EU ETS od vykazovaného období počínajícího dnem 1. ledna 2024. Pravidla platná pro jiná odvětví ETS, pokud jde o paliva způsobilá pro nulový emisní faktor podle směrnice 2003/87/ES, podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2066 (4) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2493 (5), se použijí ode dne 1. ledna 2024.

„Odchylně od bodu 1.1 společnosti neuplatňují pravidla stanovená v části A přílohy I tohoto nařízení, pokud jde o stanovení emisních faktorů CO2, pokud společnost používá paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO), recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (RCF) nebo syntetická nízkouhlíková paliva.

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2493 ze dne 23. září 2024, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/2066, pokud jde o aktualizaci monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst.

Mezinárodní úsilí o snížení emisí z lodní dopravy

Mezinárodní námořní organizace (IMO) dosáhla důležitého kroku k vytvoření právně závazného rámce pro celosvětové snížení emisí skleníkových plynů (GHG) z lodí, jehož cílem je dosažení nulových čistých emisí do roku 2050, respektive přibližně kolem roku 2050. Rámec IMO pro nulové emise je prvním rámcem na světě, který kombinuje povinné emisní limity a ceny skleníkových plynů v námořním odvětví.

Opatření, která schválil Výbor pro ochranu mořského prostředí na svém 83. zasedání (MEPC 83) ve dnech 7.-11. dubna 2025, zahrnují novou normu pro paliva pro lodě a globální mechanismus stanovování cen za emise. Tato opatření, která mají být formálně přijata v říjnu 2025 a poté vstoupit v platnost v roce 2027, budou povinná pro velké zaoceánské lodě s hrubou tonáží nad 5 000 tun, které vypouštějí 85 % celkových emisí CO2 z mezinárodní námořní dopravy.

„Schválení návrhu změn přílohy VI úmluvy MARPOL, které ukládají IMO povinnost zavést rámec čistých nulových emisí, představuje další významný krok v našem společném úsilí o boj proti změně klimatu, modernizaci námořní dopravy a dokazuje, že IMO plní své závazky. Nyní je důležité pokračovat ve spolupráci, vést dialog a vzájemně si naslouchat, pokud chceme vytvořit podmínky pro úspěšné přijetí,“ řekl Na závěr zasedání generální tajemník IMO Arsenio Dominguez

Klíčové prvky rámce IMO Net-Zero

Rámec IMO Net-Zero bude zahrnut do nové kapitoly 5 přílohy VI (Prevence znečištění ovzduší z lodí) Mezinárodní úmluvy o zabránění znečištění z lodí (MARPOL). Příloha VI úmluvy MARPOL má v současné době 108 smluvních stran, které pokrývají 97 % světové obchodní námořní flotily podle tonáže, a již obsahuje povinné požadavky na energetickou účinnost lodí. Cílem je dosáhnout klimatických cílů stanovených ve strategii IMO pro snižování emisí skleníkových plynů z lodí do roku 2023, urychlit zavádění paliv, technologií a zdrojů energie s nulovými a téměř nulovými emisemi skleníkových plynů a podpořit spravedlivý a rovný přechod.

Podle návrhu nařízení budou muset lodě dodržovat:

• Globální palivovou normu: Lodě musí v průběhu času snižovat svou roční palivovou náročnost na skleníkové plyny (GFI), tj. kolik skleníkových plynů se vypustí na každou jednotku spotřebované energie. Tato hodnota se vypočítá pomocí metody „well-to-wake“.
• Globální ekonomické opatření: Lodě, které budou emitovat více než prahové hodnoty GFI, si budou muset pořídit nápravné jednotky, aby vyrovnaly své deficitní emise, zatímco lodě používající technologie s nulovými nebo téměř nulovými emisemi skleníkových plynů budou mít nárok na finanční odměny.

Zajištění souladu

Budou existovat dvě úrovně dodržování cílů intenzity emisí skleníkových plynů: základní cíl a cíl přímého dodržování, při jehož dosažení budou mít lodě nárok na získání „přebytečných jednotek“. Lodě, které vypouštějí emise nad stanovené prahové hodnoty, mohou svůj emisní deficit vyrovnat:

• převodem přebytečných jednotek z jiných lodí;
• použitím přebytečných jednotek, které si již uložily;
• použitím nápravných jednotek získaných z příspěvků do fondu IMO Net-Zero.

Nulový fond IMO

Fond IMO Net-Zero bude zřízen za účelem vybírání příspěvků z cen za emise. Tyto příjmy budou následně rozděleny na:

• odměňování lodí s nízkými emisemi;
• podporu inovací, výzkumu, infrastruktury a iniciativ spravedlivého přechodu v rozvojových zemích;
• financování školení, přenosu technologií a budování kapacit na podporu strategie IMO v oblasti skleníkových plynů;
• zmírnění negativních dopadů na zranitelné státy, jako jsou malé ostrovní rozvojové státy a nejméně rozvinuté země.

Další kroky

Po schválení bude návrh změn přílohy VI úmluvy MARPOL oficiálně rozeslán členským státům IMO a následně:

• Říjen 2025 (MEPC/ES.2): Přijetí změn na mimořádném zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí.
• Jaro 2026 (MEPC 84): Schválení podrobných prováděcích pokynů.
• 2027: Předpokládaný vstup v platnost 16 měsíců po přijetí (v souladu s články úmluvy MARPOL).

Vyhláška Ministerstva životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 16 odst. 8 zákona č.:

• a) lodním palivem kapalné palivo získané z ropy vhodné k použití na plavidle a paliva uvedená v příloze č.
• b) motorovou naftou palivo, jehož hustota či viskozita odpovídá hodnotě hustoty či viskozity pro třídu DMB uvedené v příloze č.
• c) plynovým olejem palivo, jehož hustota či viskozita odpovídá hodnotě hustoty či viskozity pro třídy DMX, DMA a DMZ uvedené v příloze č.

(1) Obsah síry podle úmluvy MARPOL v lodních palivech, která se používají na plavidlech námořní plavby při plavbě v kontrolních oblastech emisí oxidů síry4), může být nejvýše 0,1 % hmotnostních.

(2) Obsah síry v plynovém oleji uvedeném na trh nesmí překročit 0,001 % hmotnostních.

(6) Ustanovení odstavce 1 a odstavce 3 písm. b) se nevztahují na plavidla používající metodu snižování emisí, na základě které nepřetržitě plní emisní limity uvedené v příloze č.

(7) Metoda snižování emisí musí být v souladu s kritérii uvedenými v příloze č.

(1) Osoba uvedená v § 16 odst. 1 zákona zabezpečí odběr vzorku za účelem ověření kvality lodního paliva postupem, který je reprezentativní a co nejpřesněji odráží skutečnou kvalitu lodního paliva.

(2) Provedení analýzy vzorku lodního paliva odebraného podle odstavce 1 se zajišťuje postupem, který je reprezentativní a průkazný a co nejpřesněji odráží skutečnou kvalitu lodního paliva.

(1) Splnění požadavků na kvalitu lodního paliva podle § 3 prokazuje osoba uvedená v § 16 odst. 1 zákona osvědčením o kvalitě paliva, které je součástí každé dodávky lodního paliva.

Údaje o množství lodních paliv a obsahu síry v nich se ohlašují na formuláři podle přílohy č. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. Mgr. Chalupa v.

Příloha č. 1 k vyhlášce č.

Příloha č. 2 k vyhlášce č.

1. 2. Údaje o množství a obsahu síry v lodním palivu a o výsledcích analýz provedených podle § 4 odst. 3.

Údaje o množství lodních paliv a obsahu síry v nich se ohlašují na formuláři podle přílohy č. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. Mgr. Chalupa v.

Příloha č. 3 k vyhlášce č.

Hodnoty pro obsah síry v lodním palivu podle § 3 odst. 1 a odst. 3 písm. b) a emisní limity podle § 3 odst. Obsah síry v lodním palivu podle § 3 odst. 1 a odst. 3 písm. SO2 (ppm)/CO2 (% obj.)1).

1) Mezní hodnoty poměrů emisí se uplatní pouze při použití ropného destilátu nebo těžkých topných olejů.

Příloha č. 4 k vyhlášce č.

Metody snižování emisí podle § 3 odst.

1. Při použití metody snižování emisí založené na používání systémů čištění spalin se nesmí odpadní voda, která je produktem systémů čištění spalin, v nichž se používají chemické látky, přídatné látky a jiné chemické směsi vytvořené na místě, vypouštět do moře, a to ani v uzavřených přístavech, přístavištích a ústích řek, pokud provozovatel lodi při schvalování příslušné metody snižování emisí neprokáže, že vypuštění takové vody do moře nebude mít žádný dopad na lidské zdraví a životní prostředí a ani je neohrozí.

2. Směs biopaliv a lodních paliv musí splňovat hodnoty pro obsah síry stanovené v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 3 písm.

tags: #emise #lodní #doprava #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš do kuchyně 450 mm
• Harmonogram svozu odpadu
• Vše o koloběhu vody
• 80litrový koš na tříděný odpad – recenze
• Emise z dopravy v ČR