Emise, Imise a Mobilní Zdroje Znečišťování Ovzduší: Definice a Kontext


04.03.2026

Problém imisních limitů trápí Česko dlouhodobě. Proto je důležité si ujasnit pojmy: emise a imise. První výraz označuje znečišťování, tedy vypouštění škodlivin do ovzduší, druhý pak znečištění, tedy škodlivé látky rozptýlené v ovzduší.

Emise: Co to je?

Emise (z latinského emittere - zářiče, znečišťovatelé) jsou látky znečišťující ovzduší. Mohou být přírodního nebo antropogenního původu.

  • Označuje množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší.
  • Uvádějí se v kilogramech za hodinu nebo v tunách za rok.
  • Maximální koncentraci mají u svého zdroje (komín, výfuk, ...), jejich koncentrace se postupně snižuje mísením se vzduchem aj.

Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je podle závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonů členěn na:

  • REZZO 1 - zahrnuje stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů; zařízení uvedené skupiny jsou označována jako "velké zdroje znečišťování";
  • REZZO 2 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek; uvedená skupina je označována jako "střední zdroje znečišťování";
  • REZZO 3 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší; uvedená skupina je označována jako "malé zdroje znečišťování";
  • REZZO 4 - zahrnuje mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, které znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla; uvedená skupina je označována jako "mobilní zdroje znečišťování".

Měrné emise jsou emise znečišťujících látek za určité časové období připadající na jednotku plochy území nebo na obyvatele. Emisní limity - tedy nejvyšší povolené koncentrace - jsou určovány jak specificky pro jednotlivé zdroje, které je vypouštějí, tak obecně pro konkrétní znečišťující látky.

Vykazování emisí uhlovodíků (CxHy) bylo od roku 2002 nahrazeno vykazováním těkavých organických sloučenin (VOC). Z podkladů pro emisní bilanci VOC, která zahrnuje také emise z používání rozpouštědel a nátěrových hmot např. pro venkovní údržbu a v domácnostech, nelze v současnosti zajistit rozdělení do jednotlivých kategorií zdrojů.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Imise: Dopad Emisí na Životní Prostředí

Imise je emise, která se dostala do styku se životním prostředím.

  • Imise neboli množství znečišťujících látek v konkrétním místě v konkrétním čase.
  • Vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší.
  • Imise se mohou kumulovat v půdě, vodě či v organismech.
  • V praxi jsou imisemi například těžké kovy nebo jiné znečišťující látky, které se ukládají v životním prostředí, například podél silnic, nebo v potravním řetězci.

Imise tedy mohou pocházet a pocházejí z různých zdrojů, ale neleze přesně identifikovat konkrétní podíly těchto zdrojů. Také jsou ovlivňujícím faktorem sekundární nekontrolované chemické reakce těchto látek v ovzduší. Naměřené hodnoty nebo nárůst imisí nemusí souviset s naměřenými emisemi. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Znečištění ovzduší, imise, je charakterizováno na základě výsledků měření ze sítí monitorujících znečištění ovzduší v ČR, uložených v Imisním informačním systému (IIS) a v Informačním systému kvality ovzduší (ISKO), jejichž provoz je zabezpečován Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze.

Imise vyjadřují stav kvality ovzduší, úroveň koncentrace cizorodých látek v ovzduší. Koncentrace jednotlivých škodlivin se vyjadřují průměrem hodnot naměřených na stanoveném místě v určitém časovém úseku jako:

  • průměrná roční koncentrace znečišťující látky (IHr), tj. střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku jednoho roku jako aritmetický průměr z průměrných 24 hodinových koncentrací;
  • průměrná denní koncentrace znečišťující látky (IHd), tj. střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 24 hod., nebo střední hodnota nejméně 12 rovnoměrně rozložených měření průměrných půlhodinových koncentrací v časovém úseku 24 hod;
  • průměrná osmihodinová koncentrace znečišťující látky (IH8h), tj.

Nejčastější Znečišťující Látky

  • PM10 a PM2,5: Jedná se o polétavý prach (z anglického pojmu “particulate matter”). Částice nesou své označení podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí např. v nose, usazují se na průduškách a mohou způsobovat zdravotní problémy.
  • BaP: Benzo[a]pyren se v ovzduší vyskytuje převážně navázaný na jiné částice a je vhodným ukazatelem znečištění ovzduší polyaromatickými uhlovodíky (PAH). Mezi jeho hlavní zdroje v ČR patří vytápění domácností a silniční doprava (tedy nedokonalé spalování).
  • NO2: Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.
  • O3: Přízemní ozon je jednou z hlavních příčin fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) z automobilů nebo průmyslu. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní.
  • SO2: Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.

Mobilní Zdroje Znečišťování Ovzduší

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší jsou definovány jako silniční motorová vozidla, případně speciální stroje a mechanizační prostředky.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Z provozování mobilních zdrojů znečišťování ovzduší vyplývají zejména následující povinnosti:

  • Dbát na řádný technický stav, provádět kontroly, měření emisí ve stanovených termínech
  • Omezovat emise tam, kde je to možné
  • V případě pronájmu mobilních zdrojů ověřit, zda jsou splněny zákonné podmínky jejich provozování

Legislativní Rámec a Ochrana Ovzduší

Ochrana ovzduší v České republice podléhá příslušným legislativním předpisům, které jsou vymezeny jak na úrovni České republiky, tak na úrovni Evropské unie. Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země a na těchto úsecích řídí výkon státní správy.

Zejména pak zajišťuje sledování kvality ovzduší a provoz základní sítě imisního monitoringu na celém území ČR a sledování úrovně znečištění ovzduší. Stěžejním řídícím parametrem systému ochrany ovzduší je úroveň znečištění ovzduší charakterizovaná na základě imisních limitů.

Od roku 2002 je systém ochrany ovzduší v ČR zaměřen na imise, což koresponduje s legislativním přístupem k této problematice v dalších zemích EU. Zdroje znečišťování ovzduší musí dodržovat emisní limity a jejich provozovatelé musí plnit stanovené povinnosti. Na jednotlivých řídících stupních jsou zpracovávány programy snižování emisí a plány ke zlepšování kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Emise skleníkových plynů jsou navíc celostátně omezeny prostřednictvím povolenek, které jsou jednotlivým provozovatelům přidělovány na pětileté období a ti jsou povinni každý rok vyřadit množství povolenek odpovídající emisím skleníkových plynů, které za toto období vyprodukovali.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

tags: #emise #mobilni #zdroje #definice

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]