Teplárenství v ČR bylo tradičně založené především na výrobě tepla z uhlí. Je potřeba ocenit ty, kteří dokážou dotáhnout do konce nové projekty a posouvat obor dopředu.
Projekty Roku v Teplárenství
Tradiční vyhlášení výsledků Projektů roku proběhlo při slavnostním večeru Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové. Do užší nominace bylo v 5 kategoriích vybráno celkem 17 nejzajímavějších loňských projektů. Ceny vítězným Projektům roku v pěti soutěžních kategoriích předal předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela, který uvedl: „Podíváme-li se na vítězné i nominované projekty, můžeme s hrdostí říci, že teplárenství se dobře chopilo příležitosti, jak dále rozvíjet moderní, ekologické a služby spojené s dodávkami tepla.
Od roku 2002 tak získalo toto prestižní ocenění již 65 teplárenských projektů.
Ekologické Projekty a Snižování Emisí
V ostravské Elektrárně Třebovice byla dokončena ekologizace parního kotle K13. Denitrifikace, odsiřovací jednotka a další úpravy stály více než půl miliardy korun. Množství oxidů dusíku (NOx) a oxidu siřičitého (SO2) vypouštěných do ovzduší z kotle K13 klesne o více než 70 % a množství prachu (TZL) o třetinu.
Také v Teplárně Olomouc byla úspěšně dokončena ekologizace fluidního kotle K5, spalujícího převážně hnědé uhlí. Došlo k významnému snížení emisí NOx i SO2 a u odprášení dosahuje zdroj dokonce poloviny limitů pro nejlepší dostupné technologie.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Společnost Veolia Energie ČR dokončila v roce 2019 další etapu ekologizace Elektrárny Třebovice v Ostravě, která patří mezi největší energetické zdroje na Moravě a ve Slezsku. Ekologizace parního kotle K13 o jmenovitém parním výkonu 220 t/h začala v roce 2017 a stála přes 500 milionů korun. Emise díky této investici klesly o stovky tun ročně.
V Teplárně Olomouc společnost Veolia Energie ČR úspěšně ukončila v roce 2019 ekologizaci fluidního kotle K5 o jmenovitém parním výkonu 188 t/h, která začala v roce 2017. Tímto projektem Veolia dokončila soubor ekologických opatření na svém hlavním kotli v Teplárně Olomouc. Rekonstrukce elektrostatického odlučovače fluidního kotle K5 na nový tkaninový filtr byla po odsíření a denitrifikaci stěžejní částí ekologizace teplárny.
Oba zmíněné kotle díky těmto projektům splňují nejen stávající emisní limity, ale v předstihu i budoucí přísné požadavky EU na veškeré emise ze stacionárních zdrojů tepla. Obecně takovéto investice mají především ekologický přínos, ale je s nimi obvykle spojený i efekt modernizace zařízení.
Přechod na Horkovodní Systémy
V Ostrově bylo nutné přistoupit ke kompletní modernizaci teplárny. Tři původní parní uhelné kotle byly postupně nahrazeny novými teplovodními kotli. To umožnil přechod z parních rozvodů na horkovodní dokončený v roce 2016. V dubnu 2019 byla spuštěna plynová kogenerační jednotka a vloni v říjnu celý zdroj doplnil akumulátor tepla.
V roce 2019 položily Teplárny Brno dalších 8,2 km tras nových horkovodů zejména v městské části Zábrdovice a přepojeno bylo 53 odběrných míst. Přechod z parního média na horkovodní patří k největším projektům Tepláren Brno v jejich historii a byl zahájen už v roce 2010. Z původních 97 km parovodních sítí bude díky optimalizaci obnoveno pouze 66 km horkovodů při stejném pokrytí zásobovaného území. K dokončení celého projektu schází nahradit už jen 15 km parovodů. Každý vyměněný kilometr parovodu za horkovod znamená roční snížení emisí o 336 tun CO2.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Oceněný Projekt roku 2019 se týkal položení dalších 8,2 km tras nových horkovodů především v brněnských Zábrdovicích, přepojeno bylo 53 odběrných míst. Z původních 97 km zastaralých parovodních sítí bude díky optimalizaci obnoveno pouze 66 km horkovodů při stejném pokrytí zásobovaného území.
Jak jsem už naznačil, přechod z páry na horkou vodu znamená především šetrnější výrobu a distribuci tepla vzhledem k životnímu prostředí, nezanedbatelné bude však i ekonomické hledisko. Ztráty distribuční soustavy budou nižší o 450 tis. GJ, což přinese úsporu spotřeby zemního plynu 14 milionů metrů krychlových ročně. Minimalizace ztrát tepla pro teplárny znamená úsporu více než 100 milionů korun ročně.
C-Energy Planá a Rozvoj Teplárenství
Vybudování 3,6 km dlouhého tepelného napáječe z teplárny C-Energy do Plané nad Lužnicí umožnilo napojit vybrané objekty na soustavu zásobování teplem. Teplovodní napáječ končí výměníkovou stanicí u areálu Unistroje, který obsluhuje několik drobných firem se společným energetickým hospodařením. Dále je teplovod rozdělen na dvě základní větve. Jedna zásobuje centrum Plané se základní a mateřskou školou, pečovatelským domem, restaurací a vícepatrovými bytovými domy. Na druhou větev je napojen průmyslový závod Window Star a další dům s pečovatelskou službou.
C-Energy Planá s.r.o. získala „Křišťálový komín“ za projekt Teplovod do Plané a náhrada lokálních zdrojů tepla v kategorii Rozvoj soustav zásobování teplem. Pro C-Energy Planá navýšení množství dodávky tepla prostřednictvím soustavy zásobování teplem v praxi znamená posílení schopnosti udržet dobré ceny tepla v budoucnosti. Umožní nám to efektivněji provozovat naše výrobní zdroje a optimalizovat výrobní náklady na jednotku vyrobeného tepla.
Plánujeme například další rozvoj soustavy zásobování teplem v oblasti Tábora. Vzhledem k tomu, že se C-Energy Planá stala většinovým akcionářem Teplárny Tábor, připravujeme projekt náhrady stávajících parovodů v Táboře novými horkovodními rozvody. Tím se výrazně zefektivní distribuce tepla v oblasti.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Teplo pro Tábor je již nyní vyráběno v moderním zdroji v Plané nad Lužnicí, ale pro větší část Tábora je stále dodáváno prostřednictvím historického parního přivaděče a v oblasti Tábora je dále rozváděno stávajícími parními primárními rozvody, které mají vysoké ztráty. C-Energy již staví nový horkovodní přivaděč a zároveň připravuje projekt náhrady stávajících parovodů v Táboře novými horkovodními rozvody. Zabýváme se i dalšími rozvojovými projekty zaměřenými na postupný odklon výroby tepla z uhlí.
Plzeňská Teplárenská a Její Investice do Budoucnosti
Na sedm miliard korun má přijít proces dekarbonizace ve společnosti Plzeňská teplárenská, která je největším producentem tepla v regionu. Aktuálně chystá teplárenská společnost postavit dva nové paroplynové zdroje tepla a elektřiny. Jde o dosud největší investici v historii společnosti.
Plzeňskou teplárenskou vlastní z 65 procent město Plzeň a 35 procent má společnost EPH miliardáře Daniela Křetínského. Již několik let pracuje Plzeňská teplárenská na projektu odklonu od spalování hnědého uhlí. Dva ze tří pilířů již v minulosti úspěšně zrealizovala. Prvním bylo spalování komunálního odpadu ve spalovně ZEVO Plzeň, kdy letos poprvé v bezodstávkovém provozu spálí společnost 120 000 tun odpadu. Druhým pilířem je spalování biomasy, konkrétně dřevní štěpky. Firma jí loni spálila rekordních 395 000 tun.
„K dekarbonizaci nutí společnost především zákaz spalování uhlí v teplárenství od roku 2030 a současně razantní růst nákladů na emisní povolenky. Opomenout nemohu ani ekologické důvody. Stavět se bude za provozu, hotovo musí být do roku 2029,“ řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek.
„Máme vysoutěžené obě plynové turbíny (o výkonu 60 MW elektrických) a smlouvu s vítězem veřejné soutěže, Siemensem. Zaplatíme za ně cca 1,2 miliardy korun," konstatoval ředitel Pašek. Na konci loňského roku obdržela Plzeňská teplárenská rozhodnutí o přidělení dotace na oba zdroje, podepsané ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (z KDU-ČSL). Jde o dotaci ve výši 3,2 miliardy korun. Jedná se o peníze z Modernizačního fondu EU.
„V Energetice vznikne nová elektrárna na zelené louce, kde firma koupila pozemek bývalého šrotiště. Po jeho dostavbě se starý zdroj zlikviduje. Pro novou turbínu na teplárně na Doubravce se postaví samostatný objekt, ale ostatní příslušenství (potrubí a rozvodna) budou v současných objektech. Obě stavby budou zahájeny přibližně ve stejném termínu,“ popsala další kroky mluvčí společnosti Petra Siegerová.
V současné době běží výběrové řízení na dodavatele projektu na klíč. Podnik s ním chce podepsat smlouvu do konce tohoto roku. „Náklady ve výši sedmi miliard korun vychází z rozpočtu autorizovaných projektantů, skutečné ale ukáže až soutěž. K dotaci z Modernizačního fondu přidá firma vlastní zdroje a externí financování. Návratnost investice očekává firma v rámci asi deseti let. „Ale nezdraží teplo v Plzni. Po posledním jednání představenstva počítáme dle aktuálních předpokladů s meziročními nárůsty ceny tepla jen kolem inflace,“ dodal generální ředitel Pašek.
Plzeňský Prazdroj a Jeho Zpráva o Udržitelnosti
Plzeň, 12. listopadu 2025 - Plzeňský Prazdroj dokázal díky desítkám nových technologií a vylepšení za posledních pět let snížit emise ve výrobě téměř o polovinu. Jeho pivovary tak produkují už jen 13 % emisí z celého hodnotového řetězce, zatímco zbývající část skleníkových plynů vzniká například v dopravě, při chlazení piva v restauracích nebo výrobě obalů. Prazdroj proto kromě investic do vlastních šetrnějších řešení podporuje i úsporné projekty u svých partnerů v zemědělství či v gastronomii.
Celkový rozsah environmentálních aktivit Plzeňského Prazdroje přibližuje právě zveřejněná Zpráva o udržitelnosti za rok 2024. Celkové emise ve výrobě snížil Prazdroj od roku 2019 už o 46 %. „Zaměřujeme se na snižování dopadu našeho podnikání na životní prostředí, na které přímo navazují desítky konkrétních projektů. Investujeme do obnovitelných zdrojů energie, snižujeme spotřebu vody ve výrobě, inovujeme stáčecí linky a přecházíme na plně automatizované sklady. Udržitelnost zkrátka chápeme jako způsob myšlení, který se promítá do všech oblastí našeho podnikání - od nákupu surovin a výběru technologií v pivovarech přes plánování a dopravu až po obaly.
V aktuální nefinanční Zprávě o udržitelnosti Prazdroj popisuje svůj pokrok při naplňování strategie „Na budoucnost! 2030!“. Zpráva, kterou Prazdroj vydal už podevatenácté, představuje ve 12 kapitolách hlavní ukazatele napříč všemi pilíři ESG. V loňském roce směroval Prazdroj významné investice do fotovoltaiky, kterou instaloval ve všech svých pivovarech. Díky vlastním solárním elektrárnám tak dokáže pokrýt část spotřeby svých pivovarů. Po loňském spuštění nové automatické stáčecí linky v plzeňském pivovaru za 700 milionů korun začal plnit veškerá piva a cidery určené pro český trh do vratných skleněných lahví. Tím učinil další výrazný krok k cirkularitě svých obalů.
„Loni jsme pokračovali i v šetrném hospodaření s vodou. Díky našim dlouhodobým opatřením na úsporu vody jsme dokázali snížit spotřebu na 2,79 litru vody na jeden litr piva, zatímco ještě v roce 2012 to bylo 3,6 litru. Ve své Zprávě o udržitelnosti Prazdroj také ukazuje poměr emisí připadající na celý jeho hodnotový řetězec. Oblast zemědělství a surovin loni vyprodukovala 7 % emisí, zpracování surovin 6 %. Největší podíl připadal na obaly, a to 27 % emisí, následované chlazením piva v hospodách, restauracích a obchodech s 21 %.
„Je pro nás důležité spolupracovat s partnery a vědeckými institucemi na aktivitách i mimo naše pivovary. Náš projekt ‚Chytrej výčep‘ reálně pomáhá majitelům restaurací snižovat spotřebu vody a energií ve výčepech a hledá další řešení pro jejich úspory. Projekt ‚Pro chmel‘ se snaží českým pěstitelům chmele pomoci s efektivnějším hospodařením s vodou.
Graficky i obsahově Zprávu o udržitelnosti pro Prazdroj opět zpracovala agentura Boomerang Communication. Zpráva se řídí mezinárodními standardy GRI (Global Reporting Initiative) a částečně reflektuje i evropské standardy ESRS (European Sustainability Reporting Standards) dle směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Prazdroj už instaloval fotovoltaiku ve všech svých pivovarech. Na solární elektrárnu spuštěnou ve Velkých Popovicích navázal loni výstavbou fotovoltaické instalace na střeše centrálního skladu v Nošovicích. Solární elektrárna v Pivovaru Radegast je nejrozsáhlejším fotovoltaickým projektem v rámci pivovarů Plzeňského Prazdroje v Česku.
Radegast se stal prvním pivovarem v Česku, který detailně zmapoval svou celkovou vodní stopu - od semínka ječmene a chmele, přes obaly, výrobu až po načepované pivo v hospodách a restauracích. Výsledky studie zpracované Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka ukázaly, že na jeden litr piva připadá 3,64 litru vody. Přičemž samotná výroba v pivovaru spotřebuje jen 2,31 litru.
Plzeňský Prazdroj loni v Česku dokončil přechod veškeré produkce nápojů ve skle na vratné skleněné lahve. Klíčovou součástí tohoto kroku byla nová plně automatizovaná stáčecí linka v Plzni, která umožňuje denně naplnit až 900 000 vratných lahví s nižší spotřebou vody a energie než starší linky. Díky systému vratných lahví každoročně eliminuje přes 30 milionů jednorázových lahví a ušetří více než 6 206 tun skla. Každá vratná lahev Prazdroje obíhá průměrně 7-8 let a využije se až 26krát, přičemž její uhlíková stopa je šestkrát nižší než u jednorázových lahví.
V roce 2024 Prazdroj vyprodukoval celkem 195 319 tun odpadů. Téměř 94 % z toho tvořily vedlejší produkty z výroby - mláto, kvasnice nebo sladový prach, které se stoprocentně recyklují. Mimo vedlejší produkty Prazdroj v Česku recykluje 93 % odpadu a na Slovensku 99 %. Na Slovensku tak Prazdroj již druhým rokem odpad na skládky vůbec neukládá a v Česku za poslední dva roky snížil jeho objem o polovinu.
V rámci projektu PRO CHMEL, který se soustředí na efektivní hospodaření s vodou na chmelnicích a stabilizaci kvality a výnosů chmele, spustil loni Prazdroj první mobilní aplikaci na světě, která pěstitelům radí, kdy, kde a jak chmelnice zavlažovat. Aplikace vychází z dat ze senzorů, meteostanic a satelitů, které měří podmínky na chmelnicích.
Prazdroj dlouhodobě zlepšuje pracovní prostředí zaměstnanců. Práce bez denního světla může mít negativní dopad na soustředění i celkovou pohodu. Proto v plzeňském pivovaru na dvou pracovištích pilotně zkouší tzv. prokognitivní osvětlení. Tento moderní systém napodobuje přirozené denní světlo a podporuje bdělost, výkon i psychickou pohodu.
ČEZ a Jeho Aktivity
Společnost Elevion Group ze skupiny ČEZ koupila většinový podíl v italské firmě na zpracovávání biologicky rozložitelného odpadu Maserati Energia.
Společnosti ÚJV Řež a Rolls-Royce SMR budou více spolupracovat na zavádění technologie malých modulárních reaktorů (SMR) v ČR i zahraničí. Podepsaly dohodu, která navazuje na současný kontrakt na analýzu, testování a hodnocení kritických komponent.
Geologický průzkum pro dva nové bloky Jaderné elektrárny Dukovany zahájený v srpnu je přibližně ve třetině. Do konce minulého týdne odborníci udělali 4104 metrů vrtů z plánovaných 12 400 metrů, řekl Pavel Donát z firmy ČEZ Energetické produkty.
ČEZ plánuje ve spolupráci s obcemi postavit větrné elektrárny s celkovým výkonem více než 600 megawattů (MW). Dosud k tomu s obcemi uzavřela 41 smluv o spolupráci. V závěru loňského roku činil výkon větrné energetiky v Česku zhruba 371 MW.
Ředitelem elektrárny Temelín bude od ledna Petr Měšťan, nyní řídí bezpečnost jaderných elektráren ČEZ. Nahradí Jana Krumla.
Britská společnost Rolls-Royce SMR, ve které přibližně 20 % vlastní ČEZ, postaví první tři malé modulární reaktory ve Velké Británii v lokalitě Wylfa na ostrově Anglesey v severním Walesu.
ČEZ do teplárenství v Ústeckém kraji investuje 20 miliard korun. Hotové jsou nové plynové kotelny v Prunéřově a Tušimicích na Chomutovsku a pět plynových kotelen v ústecké čtvrti Střekov. V Prunéřově se připravuje stavba biomasové kotelny, kogenerační jednotky a horkovodu do Kadaně. V Tušimicích se počítá se stavbou malého modulárního reaktoru a zvažuje se stavba paroplynového cyklu v Trmicích na Ústecku.
Právě nyní finalizujeme aktualizaci Podnikatelského plánu. Přirozeně se může stát, že se to oproti loni zveřejněnému plánu bude lišit v řádu miliard korun, nic strukturálního se však nemění. Probíhá přestavba uhelných tepláren na plynové - to můžeme označit za jistotu. Dalšími jistotami jsou výstavba těch obnovitelných zdrojů, které nám ekonomicky budou dobře vycházet a dávat smysl. Co se týče investic do plynových elektráren jako takových, to závisí na podpůrném schématu, které se nyní diskutuje. Ani zde ale nečekáme zásadní odchylku od našich plánů. U jaderné energetiky řešíme projekty pomáhající zvyšovat efektivitu současných jaderných elektráren, včetně prodlužování palivových kampaní.
Energetická skupina ČEZ letos vyplatí státu na tzv. windfall tax 31 až 34 miliard korun. Částku kolem 30 miliard korun ročně odvedla společnost na této mimořádné dani i v předchozích dvou letech. V příštím roce se už daň z mimořádných zisků platit nebude, což by se mělo projevit i v dalším hospodaření ČEZ.
Skupina ČEZ očekává EBITDA na úrovni 132 až 137 miliard Kč (zůstává beze změny) a čistý zisk očištěný na úrovni 26 až 28 mld. Kč (po předchozím kvartále komunikováno 26 až 30 mld.
Záměr na navýšení objemu skladu vyhořelého jaderného paliva v jaderné elektrárně Temelín získal od ministerstva životního prostředí souhlasné závazné stanovisko. Stavba by neměla mít negativní vliv na životní prostředí. Současná kapacita skladu je 1370 tun, nově by se měla dvojnásobně zvýšit.
Úspora Energie a Zelená Dohoda
Nově nastavená evropská pravidla pro následující období znamenají podstatnou změnu v dosavadním fungování energetiky a kladou velký důraz na úspory energií, změnu zdrojové základny a dekarbonizaci energetiky. Všem těmto novým výzvám se naše skupina musí přizpůsobit a současně si zachovat svou tržní konkurenceschopnost vůči zejména lokálním a individuálním řešením tak, aby byl zachován energeticky efektivní systém centrálního zásobování tepla s využitím kombinované výroby tepla a elektřiny.
Přírodu i stabilní klima je podle nich nutné chránit, Zelenou dohodu spíše podporují, ale mají k ní výhrady. Více než pětina Čechů patří podle výzkumu České klima 2024 do skupiny takzvaných Sympatizujících s ochranou klimatu. Mají nadprůměrné vzdělání i příjmy a nejčastěji volí strany současné vládní koalice.
„Green Deal řeší opravdové problémy, jako jsou emise letecké a lodní dopravy, emise z průmyslu. Většinou ale musí do práce dojíždět autem. „Cesta mi trvá na kole dvě hodiny. Autem je to rychlejší. Za čtyřicet minut jsem v práci. A proto to nejde tak často, jak bych si přál,“ vysvětluje, zatímco za ním bublá splav.
„Green Deal je pro mě osobně dobrá věc,“ zdůrazňuje Deneš.
Lidé o něm ale podle něj mají zkreslené představy. „Mezi Čechy se ví o tom, že Green Deal je o zákazu spalovacích motorů. Ve skutečnosti Green Deal řeší ty opravdové problémy, jako jsou emise letecké a lodní dopravy, emise průmyslu. Takže bych byl rád, kdyby se o tomhle mluvilo víc.“
Typické pro představitele skupiny Sympatizujících je ale to, že se v ochraně klimatu snaží být pragmatičtí a nemají problém říci, když se jim něco nezdá. „Vadí mi právě ten přílišný zákaz spalovacích motorů a to, že elektromobily jsou dotované,“ odpovídá klidným hlasem, ale přesto je na něm vidět, že se právě dostává k důležitému tématu. „Obyčejní lidi si většinou kupují ojetá auta. Dávat dotaci někomu, kdo má hodně peněz, mi přijde nelogické.“
Deneš jakožto typický Sympatizující podporuje výstavbu větrných, solárních a vodních elektráren. V očích ale nemá ani tak nadšení, jako spíše obezřetnost. Na obnovitelné zdroje se totiž podle něj nemůžeme spolehnout. „Potřebujeme něco, na co se spolehnout můžeme. A to může být právě jaderná energie.“ Ta je podle něj ekologická. I proto podporuje stavbu nových bloků v Dukovanech.
tags: #emise #plzeňských #elektráren
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]