Emise a jejich vliv na klima

Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Globální oteplování je přibližně přímo úměrné celkovému množství emisí skleníkových plynů, které vypouštíme do atmosféry. Pro zastavení klimatické změny je tedy nutné přestat vypouštět skleníkové plyny a dosáhnout takzvané klimatické neutrality.

Skleníkových plynů je řada, nejvýznamnější z nich je oxid uhličitý, tedy CO2. Na přibližně 70 % světových emisí skleníkových plynů se podílí oxid uhličitý. Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu.

Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka. Rostoucí koncentrace CO2 jsou z hlediska zesilování skleníkového efektu nejdůležitějším faktorem - způsobují zhruba dvě třetiny radiačního působení. Mezi další významné skleníkové plyny patří metan (CH4) a oxid dusný (N2O), skleníkový efekt je ale zároveň “zastíněn” působením aerosolů, které částečně odráží příchozí sluneční záření. Jak aerosoly, tak CH4 a N2O mají v atmosféře oproti CO2 poměrně krátkou životnost, a vliv jejich emisí proto s časem klesá.

Měření emisí

Jednotka tuna CO2 udává tedy výhradně množství oxidu uhličitého. Jednotlivé skleníkové plyny se přepočítávají na tzv. CO2eq (CO2 ekvivalent), tedy na množství oxidu uhličitého, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry jako množství těchto ostatních vypuštěných plynů. Vzhledem k různému poločasu života jednotlivých plynů v atmosféře se tento příspěvek uvažuje za určitou standardizovanou dobu, zpravidla uvažujeme horizont 100 let a používáme tzv. GWP (Global Warming Potentital) koeficienty.

V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. Emise dalších skleníkových plynů (CH4, N2O a jiné) se někdy přepočítávají na množství CO2, které by mělo stejný oteplující efekt, tzv. CO2eq. V roce 2023 byly celkové emise všech skleníkových plynů 55 Gt CO2eq. Tato jednotka přepočítává množství různých skleníkových plynů na množství CO2, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu. Klimatická změna závisí na celkovém množství skleníkových plynů v atmosféře, při srovnávání jednotlivých zemí je však také vhodné vyjádření na obyvatele.

Čtěte také: Vše o emisních normách

V porovnání s celosvětovými emisemi se mohou zdát emise Česka zanedbatelné - v roce 2022 Česká republika vypustila 118,5 milionu tun CO2eq (při zahrnutí sektoru využití půdy a lesnictví 121,8 mil. tun CO2eq). V roce 2022 Česko vypustilo 118,5 milionů tun CO2eq, přepočteno na obyvatele jde o 10,9 tuny CO2eq na osobu. Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.

Zdroje emisí

Jednotlivá hospodářská odvětví přispívají ke klimatické změně v různé míře. Podíl jednotlivých sektorů na emisích se liší jak v čase, tak napříč zeměmi. Například v Česku je výroba elektřiny a tepla zodpovědná za 33 % emisí skleníkových plynů, oproti tomu průmysl přispívá 28 %, doprava 16 % a zemědělství přibližně 8 %. V Česku jsou relativně vyšší emise z energetiky oproti ostatním zemím kvůli vyššímu podílu uhelných elektráren a skutečnosti, že Česko je vývozcem elektřiny.

Mnohé přírodní jevy také uvolňují skleníkové plyny. Například dýcháním člověk vyprodukuje přibližně 300 kg CO2 za rok, podobně oxid uhličitý vydechují také jiné organismy. Dýchání však nepřispívá ke klimatické změně, neboť se jedná o uzavřený cyklus uhlíku: veškerý vydechovaný uhlík byl dříve pohlcen z atmosféry při fotosyntéze rostlin. Silným skleníkovým plynem je vodní pára, avšak její cyklus v atmosféře je také uzavřený a množství vypařené vody je dáno teplotou.

Většina antropogenních emisí CO2 pochází ze spalování fosilních paliv (ropy, uhlí a zemního plynu) a z průmyslových procesů. Emise z odlesňování a změn ve využívání půdy (tzv. LULUCF - land use, land use change and forestry) dlouhodobě mírně klesají či stagnují: v 60. letech se pohybovaly okolo 6 Gt CO2 ročně, v posledních letech to bylo už jen 3,5 Gt CO2 ročně. Tempo růstu celkových emisí bylo nejvyšší v dekádě 2000-2009, kdy emise CO2 rostly ročně průměrně o 0,8 Gt.

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa je jednoduchý ukazatel, který převede spotřebu energií, potravin, surovin a zdrojů na jednoho společného jmenovatele - emise skleníkových plynů, které souvisí s tím, jak moc oteplujeme planetu. Osobní uhlíková stopa v České republice odpovídá zhruba pěti tunám ekvivalentu oxidu uhličitého na osobu a rok.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

„Veškerá naše aktivita produkuje emise skleníkových plynů. Ať už si ráno dáme snídani, jedeme do práce, vytápíme nebo chladíme kancelář, jedeme domů a jdeme třeba do kina, tak každá dílčí činnost produkuje emise. To všechno můžeme převést na jedno číslo. Základem výpočtu onoho čísla je analýza dat o spotřebách energií, paliv a surovin nebo produkci odpadu. Data se následně pomocí vhodných koeficientů převádí na odpovídající emise. Nejde však jen o oxid uhličitý, obvykle se používá v sedm těch nejdůležitějších skleníkových plynů, mezi které patří i metan nebo oxid dusný. I ty se převádí na ekvivalent oxidu uhličitého. Z našich každodenních běžných lidských činností je na individuální uhlíkovou stopu nejnáročnější právě naše bydlení a způsob vytápění. „Nejsme na tom však hůř než průměrná západoevropská země. Musíme si ale uvědomit, že tento problém máme, že i mé individuální jednání má na emise vliv. Není to jen Čína. Ta velkou část zboží produkuje pro Evropu a USA. Zůstává však optimistou. Banky už nyní přestávají půjčovat na vysokouhlíkové projekty. A do budoucna může být problém vysokouhlíkové produkty vůbec pořídit, nebo na ně bude uvalena uhlíková daň.

Projekt Emise v Opavě

Jelikož se město Opava nachází mezi ostravskými a polskými uhelnými doly a je níže položené než tyto dvě oblasti, dovedete si představit, že opavské ovzduší není, nebo alespoň nebývalo, úplně nejčistší. Brzy měli jasno v tom, že tyto vlaječky signalizují zhoršenou kvalitu ovzduší, která byla mnohdy velmi špatná. To bylo sice alarmující, ale studenti si zprvu nemysleli, že by s tím oni sami mohli něco dělat. Následoval však rozhovor s vyučující Mgr.

Zakladatelé projektu se shodují, že na ně velmi zapůsobilo, když jim řekla, že když budou chtít, dokážou cokoliv. Cílem projektu bylo šířit osvětu o znečištění ovzduší mezi veřejností a předložit zastupitelům města návrhy, jak ovzduší v Opavě zlepšit. V počátcích bylo nedílnou součástí činnosti studium uvedené problematiky. V únoru 2013 žáci poprvé představili náměstkovi primátora města Opavy svůj záměr.

Aby byl naplněn první ze zmíněných cílů, museli se žáci vydat do terénu. Začali obcházet domy a obyvatele Opavy jednoho po druhém, diskutovali s lidmi a poskytovali informační materiály tam, kde se špatně topilo. Zde se ukázala jako výhodná spolupráce s reprezentací města - náměstek primátora poskytl žákům záštitu ve formě průkazek s uvedenou podporou magistrátu. Brzy bylo jasné, že iniciativa bude mít formu dlouhodobého projektu, a v několika následujících letech se nadále dařilo propojovat její aktivity s podporou ze strany města Opavy a jeho zastupitelů.

Druhým cílem bylo šířit povědomí o této problematice. Cílovou skupinou zde byli žáci základních škol - studenti předpokládali, že mladá generace by mohla poznatky přinést i do svých rodin a stát se tak hybatelem změny přístupu. - jakožto projekt vedený studenty (a ještě k tomu z odlehlého Slezska) - bral zpočátku v širším měřítku málokdo vážně. To se změnilo, když jeho myšlenka zaujala tehdejšího ministra životního prostředí Mgr. Richarda Brabce.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Tak získaly záštitu ministerstva životního prostředí, což projektu otevřelo dveře k dalším užitečným kontaktům. Emisaři oslovili například Masarykovu univerzitu v Brně a Univerzitu Palackého v Olomouci, které jim pomohly s obsahovou přípravou informační brožury. Postupně se podařilo dostat tuto studentskou aktivitu do povědomí opavské veřejnosti. Projekt si získal takovou důvěru, že se na jeho členy obrací již sami občané, pokud mají pocit, že se v jejich blízkosti vyskytuje problém. Byla nastolena spolupráce s místními zastupiteli, kteří běžně přijímají podněty od členů projektu.

S touto úrovní podpory bylo možné pustit se do dalších aktivit - velmi přínosná jsou i v současnosti videa, která emisaři natočili ve spolupráci s týmem školní televize TV SGO. Tato videa se mohla pochlubit takovou kvalitou zpracování, že se je rozhodlo využít i ministerstvo životního prostředí. Dále podpořil také Ing. Dařilo velmi efektivně pracovat na zlepšení čistoty ovzduší, přibyla časem nová, ale neméně důležitá oblast činnosti. Od roku 2017 se projekt začal zaměřovat také na problematiku světelného znečištění.

Tato větev projektu mohla využít i zahraničních zkušeností, protože byla začleněna do programu Erasmus+ a stala se součástí partnerské výměny Slezského gymnázia a školy v jihoanglickém městě Plymouth. Tyto aktivity ovšem předpokládají, že členové týmu dovedou světelné znečištění měřit, zaznamenávat a vyhodnocovat.

Jelikož je k tomuto měření potřeba co nejméně světla, provádí se výhradně v zimních měsících. Skupina žáků se sejde a rozdělí si role, jeden člověk měří teplotu světla spektrometrem, druhý luxmetrem změří intenzitu světla a třetí si všechno poznačí do předem vytvořené tabulky. Když jsou data kompletní, jsou zaslána technickým službám města Opavy, které na základě doporučení mohou lampy změnit tak, aby odpovídaly stanoveným normám.

Mají i lektoři, kteří pomáhali žáky Slezského gymnázia proškolit. Za mnohé vděčí projekt v tomto směru panu Hynku Medřickému, tvůrci principů světelné hygieny, a také Mgr. Doba karantény a lockdownu pak nastolila další akutní téma - žáci na sobě vypozorovali, že jim neprospívá každodenní používání počítačů, naopak se jejich psychický stav zhoršoval.

Začali se tedy zabývat i tím, jak naše tělo a mysl reagují na různé typy osvětlení, a zajímali se o problematiku tzv. screentimu a jeho dopadů na lidské zdraví. Z této oblasti se následně vyvinul samostatný projekt Metanoia, který se zabývá wellbeingem a duševním zdravím, přináší tipy na jeho podporu a zvyšuje povědomí o psychických nemocech.

Každý měsíc se tým emisařů věnuje 20 vybraným žákům z jedné opavské základní školy. Tito žáci jsou obeznámeni s činností a historií projektu a proškoleni v tématech legislativy a občanské odpovědnosti. Absolvují také lekce chemie a fyziky, kde si mohou určité pokusy sami vyzkoušet. Žáci se mimo jiné dozvědí třeba to, jakou žárovku by si měli dát do svého pokoje a jak škodlivé mohou být noční lampičky nebo koukání do telefonu předtím, než jdou spát.

Mladší kamarádi tak stráví čtyři hodiny na Slezském gymnáziu ve společnosti emisařů a s odbornými garanty - Mgr. Kamilou Tkáčovou (garant projektu), Mgr. Alexandrou Hoňkovou (garant za chemii), Mgr. Radimem Fričem a Mgr. V návaznosti na činnost Emisí vznikl i chemický kroužek Heavy Metals, který představuje chemii v praxi a účastní se řady soutěží a přehlídek - např. zapsal do povědomí opavské veřejnosti a stal se respektovaným partnerem zastupitelů. Otevírají se tak dveře k vytvoření nového standardu.

Ve školním roce 2023/2024 byl projekt prezentován hned na dvou významných konferencích. První z nich, konference Ostrava udržitelně, proběhla 21. listopadu 2023 v Ostravě. Zde naši studenti představili projekt a jeho přínos a za své prezentační dovednosti sklidili dlouhotrvající potlesk. Nesmírně hrdí jsme na účast na konferenci s názvem Light Pollution 2024, která proběhla 6. března 2024 v Praze.

Vzhledem k mezinárodnímu přesahu se zde hovořilo výhradně anglicky. Dvě studentky Slezského gymnázia představily projekt odborníkům a s mnohými z nich měly možnost o problematice světelného znečištění i neformálně hovořit. Velkou pozornost zaznamenala i studenty vytvořená mapa, která znázorňuje měřené lokality a výsledky měření. Prezentace na konferencích je ale jen třešničkou na dortu všech aktivit, které se během školního roku odehrávají.

Prošla během let dlouhá řada studentů. K zapojení je jistě vedl zájem o ochranu životního prostředí, získali ale celou řadu dalších dovedností - od technických postupů a laboratorní práce až po orientaci v legislativě či zlepšení jazykových dovedností. Společný záměr a odhodlání navíc často vedly k vytvoření pevných přátelství.

Rádi bychom prostřednictvím tohoto článku podpořili všechny školy, které o vytvoření podobné iniciativy uvažují. Je možné využít veškerou metodiku a materiály, které Slezské gymnázium k této problematice vytvořilo. Výstupy najdete na webu projektu (emise.sgopava.cz) v sekci Materiály.

Snaha o klimatickou neutralitu

Pro zastavení klimatické změny je nutné přestat vypouštět skleníkové plyny, neboli dosáhnout tzv. net-zero či klimatické neutrality. Rolí však nehraje pouze to, kdy skutečně snížíme množství vypouštěných plynů na nulu, ale také trajektorie, podle které toto snížení bude probíhat. Množství emisí, které lze ještě vypustit, abychom nepřekročili určitou teplotní hranici, se označuje jako uhlíkový rozpočet.

Výraz „net-zero“ můžeme přeložit jako „čistá nula“ a je tím myšleno, že daný stát či firma je klimaticky neutrální, tedy odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako do atmosféry vypouští. Tato situace je také označována jako klimatická neutralita nebo uhlíková neutralita s tím, že druhý z pojmů se většinou týká pouze oxidu uhličitého, nikoli všech skleníkových plynů.

Podíl jednotlivých sektorů na emisích skleníkových plynů poskytuje užitečné vodítko pro zaměření mitigačních snah. Největších emisních úspor může Česko dosáhnout proměnou svého energetického mixu. Emisní intenzita ekonomiky označuje množství skleníkových plynů vyprodukovaných na jednotku HDP a zpravidla se uvádí v gramech CO2eq na jeden dolar. Hospodářsky rozvinutější země mají zpravidla méně emisně náročné ekonomiky, neboť služby tvoří větší podíl jejich hospodářství. Oproti tomu v rozvojových zemích tvoří větší podíl hospodářství emisně náročné sektory: zemědělství, průmysl a stavebnictví.

Oddělení emisí a zdrojů (OEZ) se zabývá vedením registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) v členění REZZO 1-4. Na jeho základě vypracovává pravidelnou roční emisní bilanci České republiky jak v celostátním, tak i regionálním měřítku. Tyto údaje jsou významnou součástí Zprávy o životním prostředí ČR a jsou přejímány příslušnými statistickými orgány. Oddělení dále zajišťuje distribuci dat a informací o emisích a jejich zdrojích pro řídící sféru, orgány a organizace státní správy a samosprávy a další uživatele, včetně zpracování podkladů pro rozptylové studie, územní plány atd.

Pro úkoly v oblasti mezinárodní spolupráce zajišťuje tvorbu datových podkladů pro vykazování emisí látek znečišťujících ovzduší v rámci závazků ČR, vyplývajících z mezinárodních úmluv a spolupráce v oblasti ochrany ovzduší. Jedná se zejména o Úmluvu o dálkovém přenosu znečištění ovzduší přes hranice států (CLRTAP) a údaje o ročních emisích znečišťujících látek pro EUROSTAT/OECD.

tags: #emise #co #to #je #aktivita

Oblíbené příspěvky:

• Zateplení půdy přírodními materiály
• Pochody a výlety v české přírodě
• Rozměry a využití malých košů
• Kamerový systém v Opavě
• Thriller Ohrožení Britannicu